Letošní, v pořadí již devatenáctý akviziční seminář se uskutečnil v nových prostorách královéhradecké vědecké knihovny. V jejím konferenčním sále se ve středu 10. června 2009 shromáždil rekordní počet více jak sta účastníků, především knihovníků – akvizitérů a dále zástupců nakladatelů a knižních distributorů z celé republiky. Ti všichni s velkým zájmem sledovali jednotlivé příspěvky a zároveň si pozorně prohlíželi jednu z nejmodernějších knihoven České republiky.

Úvodního slova se ujala ředitelka Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové Mgr. Eva Svobodová, která všechny zúčastněné srdečně pozdravila, přivítala a stručně informovala o organizačních záležitostech celého dne. Moderátorem semináře byl jako již tradičně ředitel Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem a zároveň předseda Sekce pro akvizici SDRUK ing. Aleš Brožek. Letošním tématem se stala „Akvizice dokumentů prostřednictvím distributorů, knihkupců a nakladatelů“. Kromě odborných knihovnických vystoupení byly na programu prezentace, informace a nabídky knižních distributorů. Velmi vítaným obohacením se stala vystoupení dvou zástupkyň městských knihoven.

Jako první přispěla svojí přednáškou Mgr. Anna Andrlová, vedoucí oddělení doplňování knihovního fondu plzeňské krajské knihovny. Skvěle připravený a podrobný příspěvek opřela o vlastní zkušenosti z vědecké knihovny a nazvala ho „Kdo uspokojí požadavky knihoven na doplňování knihovních fondů? Distributoři, knihkupci, vydavatelé, anebo všichni společně“. Nejprve se obecněji zaměřila na knižní trh a typy knihoven, jejich potřeby a povinnosti, vyplývající z platné legislativy a jejich funkcí. Poukázala na skutečnost, že současný knižní trh je značně roztříštěný a akvizice se tak stala poměrně složitou a náročnou činností. Kladla důraz na aktuálnost, přehlednost, správnost a dostatečnost údajů, uvedených v knižních nabídkách a na internetu. Přednesla konkrétní požadavky na obchodní partnery jako např. adekvátní finanční nabídky, pružnost a dopravu na místo určení. Zároveň navrhla jako zjednodušení akviziční práce vytvoření společné distribuční sítě. V závěru podtrhla nutnost dlouhodobé spolupráce a vzájemnou spokojenost.

Ve filozoficky laděné promluvě zástupkyně pražského nakladatelství Fragment Mgr. Marcely Kubincové „Zkušenosti nakladatelství ze spolupráce s knihovnami a jejich zřizovateli“ zazněla slova na téma čtení, čtenářství a výchova k němu, doplněná přehledem nejprodávanějších titulů (s pozastavením se nad zvláštními názvy publikací a jejich tematikou a zhodnocením jejich atraktivnosti pro různé skupiny čtenářů). Vše Mgr. Kubincová doplnila praktickými zkušenostmi z distribuce knih. Zdůraznila, že při spolupráci s knihovnami nejsou důležité jen dojednané finanční podmínky, ale i osobní kontakt a vlídné jednání obou spolupracujících partnerů.

Zcela konkrétní podobu mělo vystoupení vedoucího oddělení odbytu firmy Kosmas Ctirada Fuchse „Společnost Kosmas a knihovny“, který stručně pohovořil o možnostech spolupráce s knihovnami a předestřel distribuční profil. Zároveň krátce poinformoval o tom, jakým způsobem funguje nákup knih prostřednictvím jejich knižního velkoobchodu.

Zástupce společnosti OPA – Obchodní a propagační agentury Tomáš Loukota, DiS., rovněž kladl zřetel na praktický význam svojí prezentace. Nazval ji „Zkušenosti distributora knih s knihovnami“. Úvodní slogan „OPA … víc než velkoobchod“ předznamenal blok základních údajů o historii velkoobchodu (od roku 1990), specializujícího se na knihovny. Následovala profilace a shrnutí výhod nákupu – široký sortiment nakladatelství, výhodný rabat a osobní přístup. Zejména knihovníci přivítali vnější pohled do svého zákulisí, kdy se dočkali ocenění nejenom v podobě kladných zkušeností firmy, ale i v komplexním ohodnocení svojí práce, ať již v úsilí o rekonstrukci a výstavbu nových budov, nabídce nových služeb, pořádání akcí nebo přístupu k internetu.

Dopolední blok zakončila fakty nabitá přednáška Marie Lichtenbergové, vedoucí oddělení akvizice Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem. Její pojmenování „Akvizice dokumentů prostřednictvím distributorů, nakladatelů a knihkupců v SVK Ústí nad Labem – současná problematika knižního trhu“ naznačuje, že se rozhodla vycházet zejména ze svých vlastních poznatků s doplňováním knižního fondu a nastínit akviziční politiku ústecké knihovny. Vše vhodně doplnila ilustračními obrázky vybraných firem, působících na českém trhu. Shrnula kladné a záporné stránky spolupráce s dodavateli, kde velkou roli hrají poskytnuté rabaty. Věnovala se také knižním nabídkám, kladla důraz jako již dříve A. Andrlová na dostatečnost popisných údajů a aktuálnost. V neposlední řadě zmínila legislativní problematiku, nabídkovou povinnost, duplicitní nebo naopak nulovou nabídku a časovou náročnost akvizice. Jako nejvýhodnější se podle její dosavadní zkušenosti ukazuje osobní výběr publikací. Velký zájem vyvolala tabulka s porovnáním cen vybraných titulů v distribučních firmách, knihkupectvích a nakladatelstvích.

Po krátké polední přestávce se ujal slova poslední z vystupujících distributorů, výkonný ředitel firmy Pemic Books ing. Luděk Blahut, který společně se svým kolegou ing. Ondřejem Stojebou představil společnost, sídlící v Ostravě. V tématu „Moderní systém zásobování knihoven“ upozornil na poskytované služby a i přes technické potíže úspěšně odprezentoval novou podobu a možnosti online spolupráce (přes internet), objednávání a nákupu publikací. Současně s tím nabídl knihovnám zvláštní, časově omezenou nabídku akčního rabatu.

Knihovnu Národního muzea reprezentovaly na semináři hned dvě zástupkyně. První z nich, PhDr. Jarmila Kučerová, vycházela ve svém příspěvku „Odborná literatura a labyrint knižního trhu“ ze čtyř hlavních otázek nákupu: co, za co, pro koho a jak (= od koho). Akviziční politika je nutně profilována vědeckými obory, které jsou pro Národní muzeum důležité, tedy vybrané obory přírodovědné a společenskovědní. Centrální rozpočet jde velkou měrou na nákup časopisů a je podpořen dalšími finančními prostředky z grantů. Získané publikace jsou určené odborné veřejnosti a pracovníkům Národního muzea. Mezi dodavatele zařadila J. Kučerová distributory, knihkupce a vydavatele se zvláštní kategorií vydavatelů vlastním nákladem. Velmi zevrubně též popsala kritéria výběru dodavatelů, kam patří nejenom jejich zaměření, ceny, způsoby platby a dodání, ale i spolehlivá spolupráce, nabídkové seznamy, zasílání novinek e-mailem a „hlídání“ deziderát. Řešení, jak zvládnout nákup české i zahraniční odborné literatury s radostí, vidí v kumulaci objednávek, stálé spolupráci a upřednostnění domácích dodavatelů.

Jako druhá přednesla svoji prezentaci „Zkušenosti s akvizicí tzv. placeného povinného výtisku“ PhDr. Eva Lachmanová. Pro vymezení pojmu placený povinný výtisk nejprve nastínila historii akvizice v Národním muzeu, jejímiž úkoly bylo hned od počátku vytvoření bohemikální konzervační sbírky a shromažďování odborné literatury z oborů pěstovaných muzeem. Hlavními zdroji byly nejprve dary, od roku 1854 cenzurní výtisky pražského policejního ředitelství, po roce 1945 některé konfiskované knižní sbírky a v letech 1947-1996 též přidělený povinný výtisk (pro periodika dosud ponechán). Ten nyní pokrývá roční dotace na nákup literatury, pro který jsou klíčovými partnery kamenná knihkupectví („s knihou v ruce“, přesnější) a elektronické knižní obchody (rychlejší, ne tak přesné, pouze podle udaných údajů). Jako hlavní problém placeného povinného výtisku E. Lachmanová uvedla nemožnost zajištění systematické akvizice podle daných kritérií a v úplnosti. Východisky by měly být hromadné objednávky v cyklech, sjednání výhodných podmínek s knihkupci v kamenných obchodech a nalezení pouze omezeného množství dodavatelů. Výzvou pro distributory by mohl být vznik univerzálního dodavatele pro produkci z České republiky.

Dlouholetá akvizitérka Městské knihovny v Trutnově Michaela Řeháková pohovořila o způsobech akvizice v městské knihovně, která má zároveň pověření vykonávat regionální funkce, tedy kromě doplňování vlastního knihovního fondu realizuje nákup pro malé obecní knihovny. Upozornila na dobré vztahy se zřizovatelem, který v případě potřeby již několikrát vyhověl požadavku na zvýšení rozpočtu pro akviziční účely. Zmínila též dobrou práci akviziční komise v knihovně. Sledování požadavků zakládá na dobré součinnosti jednotlivých oddělení knihovny, např. s pracovnicí, která se stará o meziknihovní výpůjční službu. Velká část nákupu se uskutečňuje online objednávkami a ve spolupráci s dealery distributorů a nakladatelů. Užitečnými jsou i nabídkové katalogy a ediční plány. Periodický tisk je převážně předplacen. Určité specifikum představují zvukové knihy, objednávané prostřednictvím elektronické pošty. Místní knihkupec svou nabídkou bohužel nepokryl potřeby knihovny, vítaný je tak rozvoj internetu, kdy došlo k značnému rozšíření.

Seminář zakončila svým vystoupením „Zkušenosti z akvizice v Městské knihovně v Náchodě“ Dana Kracíková, odpovědná za oddělení zpracování fondu Městské knihovny v Náchodě. Ve svém inspirativním příspěvku informovala o akviziční činnosti a úskalích, se kterými se při své práci setkává. Knihovna odebírá většinu publikací od jednoho dodavatele, ale využívá též služeb dealerů. Spolupracuje s místními knihkupectvími a přijímá dary.

Závěrečné slovo ing. Aleše Brožka se neslo v očekávání budoucího, jubilejního dvacátého ročníku akvizičního semináře a s otázkou výběru vhodného tématu. Velké poděkování patřilo všem organizátorům za výbornou přípravu celé akce a nevtíravou péči o všechny účastníky.

Doprovodným programem semináře se stala prohlídka nové budovy Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, doplněná odborným výkladem. K dispozici byl tištěný průvodce po knihovně.