Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

36. výroční konference LIBER

Čas nutný k přečtení
22 minut
Již přečteno

36. výroční konference LIBER

0 comments

36. výroční generální konference sdružení evropských akademických knihoven LIBER se v letošním roce konala v Univerzitní knihovně ve Varšavě a v polské Národní knihovně, a to ve dnech 3.–7. července. Tématem konference byla Evropská integrace: současná situace a výzvy pro knihovny. Slavnostní otevření bylo zahájeno v moderní budově Univerzitní knihovny a další dny se v jednáních pokračovalo v budově polské Národní knihovny.

Předkonference

Vlastnímu zahájení konference v úterý 3. července předcházela tzv. předkonference (pre-conference) Jejím předsedou byl Hans Geleijne (současný prezident LIBER).

Předkonference byla věnována hodnocení aktivit LIBER. Přednášky se týkaly úspěšné koordinace nejen na národní, ale i na mezinárodní úrovni. V následné diskusi se řešily nové možnosti a příležitosti spolupráce. Jednotlivé organizace byly vyzvány, aby samy definovaly nejúčinnější formy spolupráce a zapojení aktivit LIBER do jejich každodenní činnosti.

Příspěvky na předkonferenci byly čtyři.

Národní a mezinárodní knihovnická spolupráce: nutnosti a výhody [National and International Library Collaboration : Necessity, Advantages]

První referát přednesl Timothy Mark, výkonný ředitel kanadské asociace akademických knihoven CARL [Executive Direktor, Canadian Association of Research Libraries CARL]. Hlavní motto jeho přednášky znělo „Jsme na stejné lodi“. Problémy máme společné: jsou to copyright – lobování o autorských právech (např. EC,WIPO), stoupající ceny časopisů, digitální ochrana fondů, otevřený přístup. Zaměřil se národní a mezinárodní spolupráci mezi knihovnami, co je pro ni nezbytné, jaké jsou její výhody, její omezení.

Strategie a realita – role národní asociace vědeckých knihoven na západě [Strategy and Reality – the Role of a National Research Library Association in the West]

Druhým přednášejícím byl Toby Bainton (Society of College, National and University Libraries, SCONUL, Velká Británie), který ve svém příspěvku vysvětlil roli národní asociace akademických knihoven SCONUL na Západě.

Aktivity Litevského knihovnického konsorcia - pohled malé země na Východě [The Activities of the Lithuanian Research Library Consortium (the View of a Small Country in the East]

Pohled na problematiku očima „malé země na Východě“ nám umožnila Dr. Emilija Banionyte, prezidentka litevského konsorcia akademických knihoven [President, Lithuanian Research Library Consortium].

Konsorcium vyjednávání s vydavateli, minulost a budoucnost [Consortium Negotiations with Publisher, Past and Future]

V posledním příspěvku Pierre Karbone [Konsorcium Couperin, Francie] blíže přiblížil minulost i budoucnost francouzského konsorcia Couperin, sdružujícího více než 200 akademických a vědeckých institucí.

Následovala diskuse o plánech LIBER v oblasti mezinárodní spolupráce, kterou řídil Peter Fox, viceprezident LIBER.

Zahájení konference

Konferenci oficiálně zahájil profesor Wojciech Tygielski, prorektor BU pro výzkum a mezinárodní vztahy, dále promluvili dr. Tomasz Makowski, ředitel polské Národní knihovny, a paní Ewa Kobierska-Maciuszko, ředitelka varšavské BU.

Výběr hlavního tématu konference Evropská integrace : současná situace a výzvy pro knihovny není náhodný. Poprvé od rozšíření hranic Evropské unie se výroční konference koná v zemi, která je novým členem EU.

Prezident LIBER Hans Geleijnse přivítal hosty z ostatních organizací, partnery a sponzory. V minulosti se činnost LIBER zaměřovala jen na vědecké knihovny v západní Evropě. Na politické změny v Evropě reagovala LIBER změnami svých aktivit. S výraznější účastí knihoven ve střední a východní Evropě získala organizace centrálnější pozici v evropském informačním prostoru a tak může lépe podporovat všechny své členy. Např. dala podnět k vytvoření speciálního fondu podporovaného firmou OCLC PICA.

Centrální pozice Polska v Evropě usnadňuje kontakty mezi knihovnami a organizacemi z dalších evropských zemích. Trvalé dědictví je silným spojovacím prvkem mezi polským kulturním dědictvím a kulturními tradicemi ostatních evropských zemích. Význam vědeckých evropských knihoven spočívá v kombinaci jejich odpovědnosti za historické sbírky a aktivní roli v uspokojování uživatelských potřeb v digitálním prostředí. Tyto role a priority se také výrazně odrážejí v aktivitách LIBER.

Na letošní konferenci se diskutovalo o klíčových problémech současného knihovnictví, jako je vývoj v ochraně fondů, úspěšné plánování, rozvoj elektronických sbírek a jejich uchovávání.

Na závěr Hans Geleijnse poděkoval všem sponzorům, především OCLC PICA, ProQuest Information and Learning, Ex Libris a Preservation Technologies, a také hlavnímu partnerovi konference Coutts Information Services.

Dále promluvil profesor BU Jan Madey (specialista v oblasti programového inženýrství a počítačové vědy a předseda Polského dětského fondu).

Ve svém klíčovém projevu na téma „Broušení diamantů“ – mezinárodní úspěchy mladých polských vědců a programátoů“ [Cutting Diamonds´- on the International Successes of young Polish Scientists and Programmers] s hrdostí poukázal na to, jak jsou mladí Poláci v těchto programech úspěšní. Zamyslel se nad vážným problémem. Vrátí se někdy tyto chytré mozky zpět do Polska? Přilákají je pracovní příležitosti a odpovídající životní podmínky zpět? Připravují se projekty, které by jejich návrat umožnily a uspíšily.

Po oficiálním zahájení konference rektor BU pozval účastníky na recepci v prostorách zahrady.

Sekce 1: Měření kvality v knihovnách [Measuring Quality in Libraries]

Sekci řídila Suzanne Jouguelet, Generální inspektorka knihoven, Francie [Inspection generále des bibliothèques France].

Nejdříve zástupce firmy ProQuest Austin McLean (ředitel oddělení „Scholarly Communication and Dissertations Publishing“) hovořil o projektu firmy ProQuest „Volný přístup k publikování disertací 6 měsíců poté“ [Open Access Theses Publishing : A Status Report Six Month on].

ProQuest publikoval od roku 1938 více než 2,3 miliony disertací v rámci devize UMI- Publikování disertací v tištěné podobě. S elektronickém publikováním disertací se začalo na podzimu 2006. Autoři si nyní mohou zvolit, zda publikovat své habilitační práce tradičním způsobem - tiskem nebo pomocí elektronického publikování.

Prezentace výsledků semináře „Sekce pro řízení knihoven a správu divizí“ Měření kvality v knihovnách, který se konal v Paříži 23. 3. 2007 [Presentation of the result of the Library Management and Administration Division´s Seminar „Measuring Quality in Libraries“, held in Paris on 23 March 2007]

S výsledky semináře Měření kvality v knihovnách nás seznámili William Simpson (Univerzitní knihovna Johna Rylandse, Manchester, Velká Británie) [John Rylands University Library Manchester, UK] a Didar Bayir (Univerzita v Kocu, Istanbul, Turecko) [Koc University, Istanbul, Turkey]. Hlavními cíli semináře byly určení vhodných nástrojů měření např. LibQUAL+, ISO standardy a dalších, vyhodnocení výsledků a jejich další využití a promítnutí výsledků do evropských a mezinárodních souvislostí.

ISO 11620 : standardy jako referenční dokumenty v procesu (hodnocení) potřeb [ISO 2789 a ISO 11620 : Standards as Strategic Tools and Reference Documents ISO 2789]

Cílem příspěvku dr. Pierra-Yvese Renarda (Ústav národní statistiky a ekonomických studií, Paříž, Francie) [Institut National de la Statistique et des Études Economiques, Paris, France] bylo poukázat na souvislost standardů s knihovnickými statistikami a ukazateli, jak mohou být následně použity v hodnotících procesech a jak se definují objekty, služby a klasifikace a vytvářejí se adekvátní indikátory. Standardy musí být co nejaktuálnější a být schopny navazovat na rychlý vývoj oboru. V nejbližší době je nutná jejich revize. Standardy musí být také přímo aplikovatelné pro profesionály.

Sekce 1b: Plánování nástupnictví [Succession Planning]

Předsedkyní sekce byla Jolana Stepniak (Knihovna Varšavské technické univerzity, Polsko) [Warsaw University of Technoloy Library, Poland].

Rosteme svépomocí : rozvoj vedoucích prostřednictvím plánování nástupnictví [Growing Your Own: Developing Leaders through Succession Planning]

Příspěvek přednesla P. Anne Murray (Univerzitní knihovna, Cambridge, Velká Británie) [Cambridge University Library, UK]. Zdůraznila, že v Anglii má jen málo knihoven úspěšné manažerské plány výchovy budoucích vedoucích. Neexistuje žádný jednoduchý kariérní postup pro to, jak se stát vedoucím informačních služeb. Neexistují žádné standardy pro určení kvalifikace nebo nutné úrovně dosaženého vzdělání, které vedoucí pro určitou pozici musí mít. Každá pracovní pozice vyžaduje jinou kvalifikaci. V r. 2003 proběhl výzkum HIMMS (Hybrid Information Management : Skills for Senior Staff). Přednášející nás seznámila s výslednou zprávou. Varovala, že tento stav může v budoucnu mít vážné důsledky pro nábor nových zaměstnanců, především na pozice středního managementu. Nenajdou se vhodní kandidáti. Přednášející polemizovala s úslovím, že vedoucím se člověk nestává, tím se rodí a navrhuje řešení. Program pro budoucí vedoucí „učíme se činností“ [Future Leaders Programme „learning by doing“] je jedním z nich. Své budoucí vedoucí si knihovna může vychovat.

Kdo převezme vedení knihoven v nové Evropě? [Who will také over the Libraries of the New Europe?]

Prezentace dr. Henryka Hollendera (Lublinská polytechnika, Lublin, Polsko) se zaměřila na problémy knihovnické politiky, lidských zdrojů a knihovnického vzdělání, které jsou relevantní pro všechny členy EU od roku 2004. Jeho příspěvek je ovšem o Polsku. Poukazuje na otázku stárnutí knihovníků. Zamýšlí se nad tím, proč je kariéra knihovníka neatraktivní pro mladé vysokoškoláky, proč pracuje v knihovnictví hodně žen a proč jsou v knihovnách tak nízké platy. Současné knihovnické vzdělání je jen variací na knihovnickou praxi. Řešení vidí v efektivnějším lobování a přesvědčování vlády o důležitosti knihovnictví pro společnost. Předkládá vizi mobility knihovnického personálu a nacházení nových nekonvenčních řešení.

Sekce 2: Vliv na rozvoj elektronických sbírek [The Impact of Electronic Collection Development]

Sekci řídil Trix Akker (Univerzitní knihovna Vrije, Amsterodam, Holandsko) [Vrije University Library, Amsterodam, Netherland].

Zlepšení přístupu k informacím : definování jádra fondu pro výzkum a veřejné blaho [Improving Access to Information – Definiting the Core Electronic Resources for Research and Well-Being]

Příspěvek přednesla dr. Kristiina Hormia-Poutanen (FinELib, Národní elektronická knihovna, Finsko) [FinELib, National Electronic Library, Finland]. Uvedla, že za základní klíčové faktory pro posílení rozvoje finské ekonomiky a veřejného blaha jsou považovány výzkum a inovace. Vývoj finských knihoven podporoval tuto vizi. Univerzity, technické univerzity a výzkumné instituce i veřejné knihovny definovaly jádro (oboru) elektronických zdrojů pro zlepšení přístupu k informacím ve Finsku. Primárním cílem jejich práce bylo poskytovat adekvátní informace vládě a podpořit jejich oprávněné požadavky pro centrální financování elektronických zdrojů. Sekundárním cílem bylo pomoci s přerozdělením existujících centrálních financí. Pracovní skupina se skládala z ředitelů knihoven a specialistů čtyř knihovních sektorů a ze specialistů z Národní knihovny Finska. Vzniklo největší finské konsorcium FinELib, složené z univerzit, technických univerzit, veřejných knihoven a vědeckých institucí. Koordinaci sběru informací v oblasti licencí a jejich využití pro FinELib měla na starosti Národní knihovna. Na základě shromážděných informací se skupina rozhodla definovat dvě rozdílná portfolia podpory přístupu k informacím. První je podpora výzkumu uskutečňovaného v „Centres of Excellence“ a základního výzkumu všeobecně a druhé informační podpora občanů v běžném životě.

Jediná platforma přístupu k elektronickým knihám je dnes k dispozici [One Platform Access to E-Books Available Today]

Andy Alferovs, ředitel sekce prodejců Coutts Information Services Group [Group Sales Director, Coutts Information Services], představil platformu elektronických knih „MyiLibrary“. S růstem trhu s elektronickými knihami vydavatelé zvyšují jejich objem. V příspěvku se autor zaměřil na to, jak je trh řízen. Zabýval se otázkami modelů pro zjištění, selekci a akvizici elektronických obsahů, přístupů vydavatelů na trh, správným finančním a licenčním modelem atd.

Akvizice elektronických knih pro akademické knihovny [Acquiring E-Books for Academic Libraries]

Autorkou příspěvku byla dr. Hazel Woodward, ředitelka Univerzitního vydavatelství na Grandfieldově univerzitě ve Velké Británii [University Press, Grandfield University, UK]. Uvedla, že přejímání elektronických knih do akademických knihoven je pomalejší než se předpokládalo před několika lety. Existují však signály, že se trh s nimi bude rozvíjet rychleji. Ve své prezentaci dále informovala o průzkumu elektronických knih uskutečněném anglickými knihovníky a mezinárodními vydavateli koncem roku 2006. JISC [Joint Information Systems Committee] zahájil nový projekt Observatoř národních elektronických knih [The National E-Book Observatory], který potrvá dva roky a poskytne poznatky o chování uživatelů na základě analýzy logů. Projekt poslouží v budoucnosti k lepšímu pochopení rozvoje vhodných obchodních modelů pro knihovníky a vydavatele.

Měnící se role oborových specialistů (knihovníků) [The Changing Role of the Subject Specialist]

Dr. Michael Cotta-Schonberg (Královská knihovna, Kodaň, Dánsko) [The Royal Library, Kopenhagen, Denmark] popsal tradiční ideální model práce oborových specialistů ve vědeckých knihovnách. Specialisté musí mít odborné znalosti k zajištění čtyř nezbytných funkcí v knihovnách, kterými jsou výběr knih, uspokojování uživatelských požadavků, poskytování rešerší a udržování vztahů mezi relevantními vědeckými odděleními a centry. Tento model má však skryté vady, které se objevily v uplynulých letech. Patří k nim vztahy k ostatním zaměstnancům, průřezové obory na univerzitách, měnící se povaha referenční práce, vztahy knihovny a fakulty, rozvoj nových uživatelských dovedností. Testuje se nový model založený na práci informačních specialistů.

Nový vývoj v ochraně a konzervaci fondu [ New Developent in Preservation and Conservation]

Zástupce firmy Preservation Technologies, B.V., Nizozemí Dr. John van Dorsen [Preservation Technologies, B.V., Netherlands] se ve svém příspěvku zabýval novým vývojem technologií ochrany fondů na celém světě. Společnost vlastní operační pracoviště v Evropě (včetně Národní knihovny ve Varšavě) a dále tři pracoviště v Severní Americe. Další pracoviště ve Španělsku bude otevřeno ještě letos. Van Dorsen krátce popsal technologii odkysličování papíru a také nové technologie, které společnost vyvinula pro ochranu audio a video nosičů.

Sekce 3: Současný vývoj v ochraně a konzervaci fondu [Recent Developments in Preservation and Conservation]

Sekci předsedala Helen Shenton (Britská knihovna, Londýn, Velká Británie) [British Library, London, UK]

Budova jako katalyzátor změn : nové centrum pro konzervaci fondu v Britské knihovně [A Building as a Catalyst for Change : the New British Library Centre for Conservation]

Nové Centrum pro konzervaci v Britské národní knihovně bylo otevřeno v Londýně tento rok. Je umístěno na rozloze 3000 m2. Terasa spojuje Centrum s budovou Britské knihovny. V ní sídlí studio konzervace knih a studio konzervace zvuku. V přední části Centra je oddělení připravující vzdělávací programy pro veřejnost. Součástí bude stálá bezplatná, veřejně přístupná výstava, kde budou pravidelně pořádány výstavy obrazů zapůjčené z Galerie pokladů Britské knihovny (BL’s Treasures Gallery). Připravuje se také program pro veřejnost - okružní prohlídka zákulisím konzervačního studia. To se stane místem pro pořádání workshopů a přednášek. Ve spolupráci s uměleckou vysokou školou se připravují stáže v tomto oddělení a jejich absolventi mohou získat vysokoškolský titul „konzervátor knih“ [Degree in Book Conservation]. H. Shelton také hovořila o třech vzájemně propojených prvcích jádra projektu Centra pro konzervaci: jsou to samotná budova (její konstrukce), dále získávání finančních prostředků a program změn. V referátu byl rovněž popsán projekt výstavby. Finanční prostředky byly získávány ze veřejných i soukromých zdrojů. Tento projekt modernizace a kulturních změn je chápán jako výzva. Musíme uchovat to nejlepší z minulosti (cit pro umění, ruční řemeslné schopnosti, znalecké posudky) a vytvořit co nejlepšího nové (nejnovější konzervační techniky, rozvoj nových znalostí a schopností přiměřených potřebám sbírek, včetně organizačních změn).

Alternativní cesty zdrojů v ochraně knihovních sbírek [Preservation on a Shoe-String: Ways of Resourcing the Preservation of Library Collections]

Uvedený příspěvek dr. Jozefa Hanuse (Slovenský národní archiv, Slovenská republika) nebyl bohužel z důvodu nepřítomnosti autora přednesen.

Nová forma ochrany fondu : přechod z mikrofilmu k digitalizaci jako záchranné metodě reformátování v dánském projektu „Metamorfóza“ [A New Paradigm for Preservation : the Shift from Microfilming to Digitalisation as a Preservation Reforming Method in the Dutch Metamorfoze project]

Příspěvek přednesl Dennis Schouten (Královská knihovna, Haag, Nizozemí) [The Royal Library, The Hague, The Netherlands]. Metamorfoza je holandský projekt záchrany papírového dědictví. Byl spuštěn v roce 1997 a slaví desáté výročí svého založení. Program je financován Ministerstvem kultury a vzdělávání ve spolupráci s Koninklijke Bibliotheek (KB), nizozemskou národní knihovnou, a Národním archivem. Cílem je zachránit národní papírové dědictví Nizozemí pomocí odkyselení papíru a korozi mědi. Původní metoda pořizování mikrofilmů je nahrazena digitalizací. Týká se všech typů dokumentů: knih, časopisů, novin, kombinovaných sbírek a archivů. Rozpočet na Metamorfozu byl ztrojnásoben (sedm milionů EUR). Program bude ukončen v roce 2016. Do té doby by měly být všechny nejdůležitější materiály zachráněny. Digitalizace má oproti předešlé metodě mnoho výhod. Např. dovoluje opakovaný přístup, text může být vyhledán pomocí OCR a vyhledávání textů aj.

Záchrana budoucnosti : já, můj prostor a zrakový vjem [Preserving the Future – Me, My Space and Eye]

Janet Lees, zástupce firmy OCLC, hovořila o průzkumu provedeného firmou OCLC v UK, USA, Německu, Francii a Japonsku. Výzkum posuzoval názor lidí na původ a historii zachování soukromí jako jádra profesionální kvality knihovnictví, zabýval se tím, jak uživatelé hodnotí služby knihoven a jak posuzují věrohodnost poskytnutých informací. Hlavním cílem příspěvku J. Lees bylo pomoci knihovníkům objevit možnosti svého povolání a politiku v souvislosti a ve shodě se svou komunitou. Zaměřila se na vytváření sociálních sítí, na chování uživatelů a očekávání všech zúčastněných.

Zpráva výzkumného týmu LIBER o budoucí hodnotě knih jako artefaktu a budoucí hodnota digitálně zdokumentovaného dědictví - mizející objekty – digitalizace a její reálná hodnota [Review of the LIBER Think Thank on the Future Value of the Book as Artefact and the Future Value of Digital Documentary Heritage Vanishing objects – Digitalisation and the Value of the Real]

Autorem příspěvku byl Lars Björk (Švédská národní knihovna, Švédsko) [National Library of Sweden]. Sektor kulturního dědictví využívá digitalizaci jako metodu jak k ochraně fondu tak i k přístupu k němu. Způsoby, jakými jsou digitalizované sbírky prezentovány na webovských stránkách, vedou k řadě otázek. Je důležitá kvalita, kontext a význam fyzikálních objektů. Digitální prezentace ovlivní způsob vnímání knih, rukopisů, tisků a kreseb. Idea hodnoty, tradičně přiřazovaná fyzickému nosiči informace, je nahrazena digitální technologií. Existují specifické kvality fyzických objektů (např. knih či rukopisů), které nemohou být zpřístupněny prostřednictvím digitální prezentace. Digitalizace naopak může zlepšit porozumění originálu.

Sekce 4: Překonávání bariér [Breaking through the Barrier]

Sekci předsedal dr. Paul Atria (UCL, Londýn, Velká Británie) [UCL, London, UK].

Měření využití, citací a účinek v prostředí volného přístupu [Measuring Usage, Citation and Impact in an Open-Access Environment]

Přednáška Franka Scholzeho (Stuttgartská univerzitní knihovna, Německo) [Stuttgart University Library, Germany] se týkala vlivu elektronického publikování jako limitovaného, ale dobře definovaného podpole vědeckého vlivu. V prostředí otevřeného o přístupu existuje mnohem větší objem dat, která jsou dostupná pro statistické analýzy. Autorem vygenerované indikátory mohou být citace, čtenářem vygenerované indikátory využití. Použitá data mohou být shromažďována pomocí webových serverů či logů. Mohou být normalizována a analyzována podle významu. Dále F. Scholze posluchače seznámil se současnou iniciativou a projekty v této oblasti. Jejich cílem je poskytnout odpovídající infrastrukturu zahrnující údaje vydavatelů (COUNTER/SUSHI) a data sbíraná z repozitářů s otevřeným přístupem (s využitím OAI-PMH a OpenURL). Citace i použitá data mohou být analyzovány kvantitativně či strukturálně.Tyto analýzy mohou být kombinovány či doplněny, aby se vytvořily nové metody měření k impact faktoru (IF) ISI.

Kolik to stojí? Cenové modely pro ošetřování a uchovávání [How much does it cost? Costing Models for Digital Curation and Preservation]

Autorem příspěvku byl Richard Davies (Britská knihovna, Velká Británie, a projekt LIFE) [British Library, UK, and LIFE Project]. Zdůraznil, že digitální ochrana je soustředěna na dlouhodobé bezpečné uložení elektronických sbírek. Otázkou však je, zda si můžeme být jisti její spolehlivostí, když nevíme, kolik bude uložení stát. Projekt LIFE (Lifecycle Information for E- Literature)je metodologický model sledující komplexně všechny náklady na dlouhodobé uchovávání dat v rozmezí 5, 10 či 100 let. Připravuje se již jeho druhá fáze.

Funkční obchodní model vydávání časopisů s otevřeným přístupem: návrh plán pro fyziku vysokých energií [A Sustainable Business Model for Open-Access Journal Publishing: a Proposed Plan for High-Energy Physics]

Jens Vigen (CERN, Ženeva, Švýcarsko( [CERN, Geneve, Switzerland] nejprve uvedl, že v oblasti jaderné fyziky, označováné také HEP (Fyzika vysokých energií) [High-Energy Physics], se vědecké výsledky v „před-webovské“ éře do 90. let šířily pomocí posílání preprintů. Nyní se konvertuje jádro oboru předplácených časopisů do otevřeného přístupu. Uchovají se všechny výhody systému recenzování (lektorování) a současně se stále rostoucí předplatné časopisů udrží pod kontrolou. Autor hovořil o konsorciu SCOAP3 [Sponsoring Consortium for Open Access Publishing in Particle Physics]. Popsal historii vzniku, detaily jeho modelu a výhled na jeho implementaci. Konsorcium se skládá z vydavatelů, laboratoří a knihoven. Současný systém, kdy příjmy vydavatelů časopisů tvořilo předplatné, je nahrazen systémem, kdy náklady vydavatelů jsou kompenzovány organizací poskytující služby recenzování a dodávají finální verze článků určené pro otevřený přístup.

PRIMO - nová generace pro doručování „Discovery 2“ [PRIMO- the New Generation Discovery 2 Delivery]

Peter Ahrens, zástupce skupiny Ex Libris [Ex Libris Group], představil produkt PRIMO. Jedná se o příklad technologie budoucího portálu knihovny a zároveň on-line katalogu nové generace. Primo představuje novou generaci knihovního portálu integrujícího veškeré služby do jednotného rozhraní. Firma Ex Libris reagovala na vývoj knihovnických potřeb a možnosti dané existencí Webu 2.0. Knihovny se díky konkurenčnímu prostředí v oblasti vyhledávání vědeckých informací mění. Z míst, kde byla hlavním úkolem fyzická péče o knihovní fondy, se proměňují v servisní centra poskytující to, co očekávají uživatelé. Tato změna vyžaduje jiné přístupy práce. Knihovny se musí zaměřit na poskytování služeb uživatelům způsobem, který očekávají oni. Jejich služby musí odpovídat bohatým zkušenostem uživatelů s internetem. Uživatelé vyžadují informace tam, kde jsou oni, a v reálném čase, v kontextu své práce, což jsou informace začleněné do jejich kurzu, studia, institucionálních portálů, webových vyhledávačů, webových portálů aj. Se vznikem aplikací webu 2.0 uživatelé již nejsou pasivními konzumenty informací, ale stávají se aktivními účastníky při tvorbě znalostí. Knihovny musí využít této příležitost, aby nezanikly. Přednášející navrhl, jak pomoci uživatelům vyhovět jejich potřebám poskytováním aplikací, které podporují a povzbuzují vlastní účast uživatelů ve vědeckém kontextu.

Místní sekce : Polské vědecké knihovny : Strategie pro 21. století [Local Session : Polish Research Libraries – Strategies for the 21st Century]

Sekci předsedala Ewa Kobierska-Maciuszko (Varšavská univerzitní knihovna) [Warsaw University Library].

Polská národní knihovna v digitálním věku – výzvy a možnosti [The National Library of Poland in the Digital Era – Challenges and Possibilities]

Dr. Tomasz Makowski (ředitel Národní knihovny Polska, Varšava) [Director, National Library of Poland, Warsaw] se ve své prezentaci věnoval novým iniciativám Národní knihovny Polska. Ta je jak centrální knihovnou tak i největší kulturní institucí v Polsku. Plní funkci centrálního archivu a národního bibliografického centra. Je významnou vědeckou institucí s humanitním zaměřením. Je také vydavatelem devíti periodik s dlouhou tradicí, je odpovědná za statistiky a mezinárodní standardy (ISBN, ISSN, ISMN) a za dva vládní programy zacílené na akvizici pro veřejné knihovny a udržující aktivit kulturních seriálů. Své úsilí zaměřuje na vytvoření digitální knihovny Polska (The Digital National Library POLONA, eBN POLONA). Jejím prostřednictvím budou zpřístupněny fondy knihovny, zejména časopisy, tisky, kresby a fotografie. Speciální pozornost je věnována standardizaci metadat a technologickým procesům pro bibliografické a digitální účely. Díky dostatečnému množství financí byla retrokonverze katalogů Národní knihovny Polska dokončena v rekordním čase.

Spolupráce mezi polskými vědeckými knihovnami [Co-operation among Polish Research Libraries]

Ewa Dobrzynska-Lankosz (ředitelka Univerzitní vědecké a technické knihovny AGH, Krakov, a prezidentka Konference ředitelů vysokoškolských knihoven) [Director, AGH University of Science and Technology Library, Cracow, and President of the Conference of the Directors of Higher School Libraries] se ve svém příspěvku zamýšlela nad důvody spolupráce mezi knihovnami, jejich formami a financováním. Knihovny začaly spolupracovat proto, aby řešily své dílčí problémy či soubory různých problémů. Vytvářejí se skupiny knihoven s podobnými knihovními profily či požadavky na jejich fondy. Spolupráce je na místní či celostátní úrovni. Knihovny se také spojují s knihovnami v cizině, vytváří různé skupiny, asociace a federace, jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. Přednášející uvedla rovněž konkrétní příklady spolupráce: „Integrovaný knihovnický systém“, návrh a vybudování centrálního národního katalogu NUKAT, SYMPO nebo BAZTECH. Příkladná je spolupráce mezi vědeckými knihovnami Welkopolsa (PFBN) a Krakova (KZB). Vše je založeno na formálních pravidlech, na písemných dohodách, ve kterých jsou definovány nejen cíle, pro které byla skupina vytvořena, ale i její organizační struktura. Poplatky a zdroje financování pro jednotlivé podniky jsou také rozdílné.

Polské vědecké knihovny : výzvy pro „věk WEB 2.0 [Polish Academic Libraries – Challenges for the Age of Web 2.0]

Blazej Feret (ředitel knihovny Lodžské technické university, Lodž, Polsko) [Director, Technical University of Lodz Library, Lodz] se ve svém příspěvku věnoval současné situací v polských akademických knihovnách. Přístup k informacím nikdy nebyl snazší než je dnes. S projekty masové digitalizace, expanzí bezdrátových sítí, všeobecným rozšířením přenosných zařízení, elektronickým publikováním aj. vědci vyžadují informace, které jsou přístupně kdykoliv a kdekoliv. Je v tomto prostředí místo pro knihovníky ve formě, jak je známe dnes? Jaké kroky musí učinit polské akademické knihovny? Jsou připraveni na nové výzvy? Jaké znalosti musí knihovníci mít a jaké služby musí nabízet, aby byli užiteční vědcům a studentům?

Panelová diskuse

V rámci konference se uskutečnila také panelová diskuse, kterou moderovala Ewa Kobierska-Maciuszko.

Výroční valné shromáždění LIBER

V rámci výročního valného shromáždění LIBER přednesli své zprávy současný předseda Hans Geleijnse, pokladník a předsedové sekcí. Následně se konaly volby předsedy, místopředsedy i členů představenstva. Předsedou zůstává Hans Geleijnse, místopředsedou Peter Fox .

Exkurze do knihoven

Součástí doprovodného programu byly i exkurze do několika knihoven, mj. do Univerzitní knihovny a Národní knihovny.

Univerzitní knihovna (Biblioteka Uniwersytecka, BU)

Univerzitní knihovna je jednou ze tří největších akademických a vědeckých knihoven v Polsku. Poskytuje služby studentům a zaměstnancům Varšavské univerzity a současně plní funkci knihovny veřejné.

Moderní budova Univerzitní knihovny (BU) představuje výrazné dílo moderní architektury (architekti M. Budzyński a Z. Badowski). Byla otevřena v roce 1999. Na hlavní fasádě je umístěno osm tabulí – text staropolský, staroruský, řecký, arabský, hebrejský, sanskrt, matematické vzorce, noty. Vchází se z boku do jakési "pasáže", ve které je vchod do obchodů, občerstvení, šatny, výstavní síně (tato část je pronajata firmám a využívána komerčně). Nad hlavním vchodem do čtenářských prostor je nápis "Hinc omnia" (Odtud je vše) a pak se po schodišti, zakončeném sloupy se sochami polských filozofů (K. Twardowski, J. Łukasiewicz, A. Tarski, S. Leśniewski) a citáty z jejich děl, přijde do 1. patra. Zde je informační pult, registrace čtenářů (včetně fotografování čtenáře pro průkaz), katalogy počítačové i lístkové, knihy ve volném výběru, čtenářská místa.

Knihovna má tři podlaží, na prvních dvou je rozmístěn knihovní fond (podle Třídění Kongresové knihovny), v nejvyšším patře jsou speciální oddělení. Budova má plochu 60 000 m², 1 000 čtenářských míst. Knihovna má přes 2,6 mil. knihovních jednotek, z toho ve volném výběru je jich cca 300 000, pracuje v ní 259 zaměstnanců, nabízí 109 PC pro uživatele.

Pozoruhodná je střecha knihovny , na které je vybudována střešní zahrada, jedna z největších a nejkrásnějších v Evropě. Slouží za příznivého počasí k odpočinku a k relaxaci.

Národní knihovna (Bibloteka Narodowa) [BN]

Na exkurzi do Národní knihovny Polska účastníky zaujala především pracoviště ochrany fondů a nové pracoviště používající technologii hromadného odkyselování knih. Národní knihovna byla založena v roce 1928, deset let po získání polské nezávislosti. Navazuje na tradice Knihovny Zaluski, první veřejné a národní knihovny, otevřené ve Varšavě v roce 1747. Národní knihovna je umístěna ve dvou budovách. V nové prostorném areálu postaveném v letech 1970 až 1990, se studovnami pro 600 čtenářů. Značná část historického fondu Národní knihovny je uchovávána v druhé budově ze 17. století.

Jedná se o nejdůležitější a největší knihovnu v Polsku, současně je archivem národní polské literatury, národní bibliografickou agenturou, vědeckou institucí, největší výzkumnou a veřejnou knihovnou Polska. Je i institucí, která je zodpovědná za sestavování statistik o roční národní publikační produkci, národním centrem ISBN, ISSN a ISMN, vědeckou institucí v oblasti knihovědy, bibliografie, knižní a knihovnické bibliografie, práce se čtenářem, informační vědy, konzervace a ochrany fondu.

Disponuje nejrozsáhlejším knihovním fondem v Polsku. V ní je uloženo více než sedm milionů svazků, 26 692 rukopisů, 161 780 tisků vydaných před rokem 1801, přes 117 000 partitur, 479 527 rytin , fotografií a další grafiky, 116 393 map a atlasů.

Oddělení ochrany a konzervace knihovních sbírek je nejdůležitějším a úrovní technologie i nejmodernějším centrem pro konzervaci a ochranu fondů. V loňském roce bylo vybaveno konzervačními systémy na hromadné odkyselování knih. Byly vybrány dvě technologie tzv. Bückeburský systém (zařízení C900) distribuovaný německou firmou Neschen AG (pro jednotlivé listy, používá se na konzervaci časopisů) a proces Bookkeeper, který (pro knihy) vyvinula již zmiňovaná americká společnost Preservation United Partnership.

Závěr

Celkově na konferenci přijelo více než 200 účastníků z 15 zemí, nejvíce jich bylo z Francie, Německa, Velké Británie, samozřejmě jako hostující země z Polska, ale dorazili i účastníci z Černé Hory, Islandu či Malty. Za Českou republiku se zúčastnili (vedle autorky příspěvku) i PhDr. J. Burgetová, PhDr. M. Fajtová, Mgr. I. Prochásková, PhDr. J. Polišenský, J. Šatopletová a Mgr. D. Tkačíková.

Příští výroční konference LIBER se bude konat v červenci 2008 v Istanbulu v Turecku.

V jednacím sále (PhDr. J. Burgetová)

V jednacím sále (PhDr. J. Burgetová)

Přestávka na kávu (Mgr. I. Prochásková, Mgr. D. Tkačíková, PhDr. I. Hronovská)

Přestávka na kávu (Mgr. I. Prochásková, Mgr. D. Tkačíková, PhDr. I. Hronovská)

Hlavní fasáda budovy Univerzitní knihovny

Hlavní fasáda budovy Univerzitní knihovny

Při prohlídce Univerzitní knihovny

Při prohlídce Univerzitní knihovny

Oddělení ochrany a konzervace knihovních sbírek v Národní knihovně Polska

Oddělení ochrany a konzervace knihovních sbírek v Národní knihovně Polska

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
HRONOVSKÁ, Ingrid. 36. výroční konference LIBER. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 8 [cit. 2024-11-14]. urn:nbn:cz:ik-12585. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12585

automaticky generované reklamy