Redakční poznámka: V následujícím textu ponechal jeho autor řadu otevřených otázek. Prosíme tedy občany Řit(ky)i z řad čtenářstva, aby napomohli v diskusi k tomuto článku k jejich zodpovězení...

Seděl jsem před monitorem počítače a usilovně přemýšlel o tématu pro silvestrovské číslo Ikara. Ve dvanácti pokračováních jsem se dosud zaměřoval na webové stránky velkých knihoven v naší republice, jednou jsem se podíval i do ciziny, do dánského Aarhusu. Kam se však podívat poslední den v roce, kdy se naši občané spíše zaměstnávají myšlenkou, zda mají dostatečný počet chlebíčků a dobře vychlazené šampaňské, než prohlídkou stránek knihoven?

Zapnul jsem rádio a zaposlouchal se do melodií skupiny Yo Yo BanD. Právě hráli jejich skladbu Rybitví, když jsem zaslechl rým "Pičín, Kozomín, Řitka - skvěle složená kytka". To je ono, pomyslel jsem si, pojďme na Silvestra do Řitky.

Úvodní pokus najít na Internetu stránky o Řitce pomocí mého oblíbeného vyhledávače nedopadl nejlépe, protože prvních deset odkazů bylo v maďarštině. V každém z nich se vyskytoval výraz "ritka", který maďarsko-anglický slovník překládá jako "nechtěný" či "vzácný". I pro mne byly tyto odkazy spíše nechtěné než vzácné, a tak jsem raději omezil vyhledávání pouze na české stránky. Dokonce i v tomto případě se některé odkazy netýkaly Řitky s velkým Ř. Robot vyhledávače například navštívil nástěnku serveru 18. listopadu 2002 v 7:28:39. V tu chvíli osoba, která se přihlásila do chatu pod přezdívkou kakan, použila slova "mas pravdu, kyrile! ma ritka potrebuje utirat vyhradne broskvemi parfemovanymi toaletnimi papiry, vymyvat mydly ..." a robot stránku oindexoval.

Raději jsem opustil zahraniční vyhledávač a svěřil se do "rukou" českého Seznamu. Ten mi nejprve potvrdil, že v Řitce najdu obecní knihovnu s dobrovolným knihovníkem a že ji zásobuje výměnnými soubory knihovna v Jílovém u Prahy. Poté mi nabídl oficiální stránky obce, v níž je nyní přihlášeno k trvalému přebývání 648 občanů.

Na hlavní stránce, která hýří barvami a animacemi, bohužel nebyl odkaz na knihovnu. Navíc chyběl prohledávač řiteckých stránek. Nabídka Fotografie neposkytla pohled na budovu knihovny, a tak jsem otevřel nabídku nazvanou "Kulturní přehled". V chronologicky řazených sděleních jsem se nejprve dočetl, že prosincového setkání dětí u vánočního stromu se tradičně zúčastnila obyvatelka Řitky Helena Vondráčková a program zakončila zpěvem několika vánočních koled. Další sdělení bylo trefou do černého. Psalo se v něm, že "každé pondělí od 18 hodin je v provozu místní knihovna. Pod péčí knihovníka pana Miloslava Matouška je zde v dosti zanedbaných prostorách mnoho titulů pro děti i dospělé. Pravidelnými výměnami s knihovnou v Jílovém u Prahy je zaručena i častá změna nabízených knih. Kdo rád čte jistě si najde cestu i sem."

Prohlídka dalších nabídek již tak plodná nebyla. Ocenil jsem vystavení plných textů Obecního zpravodaje, ale absence fulltextového prohledávače způsobila, že jsem se až po pročtení zpravodaje č. 2 z roku 2000 dozvěděl, že pan Matoušek požádal 6. 1. 2000 obecní zastupitelstvo o počítač na evidenci knih. S jakým výsledkem jsem se však nedopátral. Poslední zmínku o knihovně jsem našel v nabídce Rozpočet obce. Přečetl jsem si, že knihovník dostane v r. 2002 odměnu 5 tis. Kč. Zajímavý byl i údaj, že na nákup knih a předplatné se v rozpočtu počítá s 8 tisíci korunami a na výměnný fond s 4 tisíci korun, což je dohromady tolik, kolik si obecní úřad vyčlenil na pohoštění.

Představa hodujících zastupitelů byla v tu chvíli natolik silná, až jsem si uvědomil, že bych se měl zařadit mezi občany zaměstnávající se myšlenkou, zda mají dostatečný počet chlebíčků... Ale o tom jsem už dnes jednou psal, že. Takže jen přeji veselý silvestrovský večer a mnoho úspěchů v novém roce.