S šestiměsíčním zpožděním způsobeným eskalací izraelsko-palestinského konfliktu byla 16. října 2002 slavnostně otevřena nově vybudovaná Alexandrijská knihovna.

Za duchovního otce tohoto projektu je označován egyptský historik Mustafa al-Abbadi. Navzdory řadě kritických hlasů z řad egyptské i světové veřejnosti získal podporu nejen u egyptské vlády, ale především v UNESCO, díky němuž se podařily shromáždit potřebné finanční prostředky. Knihovna stojí na místě někdejšího majáku na ostrově Faru. Původní knihovna, která byla právem považována za jedno z nejvýznamnějších center antické vzdělanosti, byla založena před 2200 lety, v době vlády dynastie Ptolemaiovců. Za největšícho rozkvětu měla ve svém fondu až 700 tisíc papyrových svitků. Knihovna byla zničena při požárech a v důsledku válečných konfliktů v prvních staletích našeho letopočtu.

Její nástupkyně by se měla stát prostředníkem komunikace mezi tolik odlišným východním a západním světem. Alexandrijskou knihovnu vede bývalý viceprezident Světové banky a polyhistor Ismail Serageldin. Jedenáctipatrová budova válcovité konstrukce má jižní stěnu zhotovenu z asuánské žuly, na ní jsou vyryta písmena abecedy všech jazyků světa. Ochoz ve tvaru šípu spojuje knihovnu s Alexandrijskou univerzitou. Knihovna má zvláštní oddělení pro děti, mládež i nevidomé, bylo zde založeno muzeum vědy, muzeum kaligrafie či laboratoř pro restaurování a údržbu starých tisku. Součástí komplexu knihovny je také planetárium, mezinárodní knihovnická škola a konferenční centrum. Vybavení všech částí je téměř bezkonkurenční - dubové podlahy pohlcující hluk, protihlukové izolace na stěnách, obložení ze zimbabwské žuly, studovna se 2000 místy, technické vybavení - ovšem cena za tuto stavbu také jistě stěží najde konkurenci. Vstupní investice činila 200 miliónů dolarů, roční provoz je odhadován na 1,6 miliónu dolarů.

Od roku 1997, kdy byla stavba dokončena, se knihovna postupně vybavuje. Největší starostí 600 zaměstanců zůstává zajištění růstu knihovního fondu, který nyní čítá 400 000 svazků, 50 000 map, 200 000 magnetofonových záznamů a 100 000 rukopisů. Kapacita knihovny je asi osm miliónů svazků a odbornou veřejností je teprve jeden milión považován za dostatečný pro knihovnu takových rozměrů. Knihovna zahájila předběžný provoz již 2. 10. 2001, ale všechny služby jsou k dispozici až od letošního 20. října. V uplynulém roce sice zaznamenala poměrně vysokou návštěvnost - 10 000 lidí denně - šlo však zejména o cizince a turisty.

Hlasy nesouhlasu s tímto megalomanským projektem se ozývají ze zahraničí, ale nadšení neprojevují ani samotní Egypťané. V této zemi stále je část obyvatelstva negramotná, ta by zasloužila spíše investici do vzdělávání. Vlnu kritiky jistě zvedne film egyptského režiséra Youssefa Chahina "Alexandrie... Proč?".

Ohlas světového tisku na otevření Alexandrijské knihovny (rešerše v databázích ProQuest 5000)