Kam se dříve obrátit, když se chceme dozvědět aktuální informace o dramatickém průběhu a výsledcích prezidentských voleb? Sledovat televizi nebo se připojit k Internetu? Takové dilema řešili američtí voliči (lépe řečeno ti z nich, které souboj o Bílý dům nenechával v klidu) letošního 7. a 8. listopadu. Lidé, kteří si vybrali druhou možnost a přitom dosud hledali na Internetu informace jiného druhu než politické zpravodajství, mohli být překvapeni zjištěním, že bez televize jako primárního média, které dosud fungovalo v této oblasti, se lze dost dobře obejít a přitom snadno a rychle získat požadované, detailní a přehledně uspořádané informace.

Analytici z agentur monitorujících návštěvnost vybraných serverů a rovněž někteří odborníci na mediální komunikaci při hodnocení významu webu jako prostředku masové komunikace se shodli na tom, že tato událost potvrdila to, co naznačily již prezidentské volby v roce 1996 (pravda, neměly takovou zápletku jako v tomto roce) a s čím se konečně setkáváme v podstatě u každé mediálně atraktivní události (vzpomeňme aféru Clinton-Lewinská či nedávnou havárii letounu Concorde): web díky svým obecným vlastnostem má potenciál přinejmenším efektivně doplňovat zpravodajství vysílané televizí, o tisku, který "ve hmotné podobě" fixuje informace, které byly sděleny o den dříve, ani nemluvě. Z diskuse, která se ve Spojených státech v této souvislosti spontánně rozvinula, vyplývá, že letošní volby (bez ohledu na to, jak dopadnou), resp. způsob jejich reflexe, mohou znamenat předěl ve vývoji zpravodajské žurnalistiky, v níž včasnost, pravdivost a úplnost jsou ideálními kritérii pro posouzení kvality této činnosti. Výše uvedené přednosti webu (rychlost, detailnost a přehlednost), k nimž přidejme důležitý atribut - multimedialitu - však nevedou k jednoznačnému přesvědčení, že ve zpravodajství web vytlačí (aspoň v blízké budoucnosti) televizi.

Výhody webu ocení především uživatelé potýkající se se dvěma bariérami, které stojí v cestě v získávání informací o dění ve vzdálených oblastech a které jsou zpravidla dvěma stranami téže mince: faktickou nedostupností informačních zdrojů (např. kabelových sítí CNN, ABC a NBC) a geografickou bariérou (různá míra pokrytí dané události v domácích a zahraničních médiích). Obě média lze považovat v mnoha směrech za konkurenty, kteří kladou různé nároky jak na tvůrce, tak i na příjemce distribuovaných informací. Zjednodušeně řečeno: zatímco na webu očekáváme fakta, která mohou být podle potřeby průběžně aktualizována a která lze rozšířit o další informace, které spíše činí webový systém zajímavějším, příp. dodávají punc autenticity textu, než že by přinášely něco nového (animace, audio a video sekvence), televize nabízí, což je zvláště patrné na živém přenosu, akci, příběh či drama, do kterého se divák cítí jako by osobně vtažen.

Neuvěřitelně těsný výsledek amerických voleb se odrazil v rekordní míře návštěvnosti webových zpravodajských serverů (České noviny vykázaly nárůst návštěvnosti asi o 35 procent). Podle bezprostředních odhadů společnosti Nielsen/Netratings nárůst v některých případech dosáhl až 500 procent, což mělo za následek nižší odezvu při stahování stránek či dokonce vedlo k technickým výpadkům. Ty postihly také systém volebního úřadu státu Florida, jehož vytíženost pochopitelně dramaticky vzrostla poté, co bylo jasné, že o novém prezidentovi se rozhodne právě tam. Návštěvníci serveru ABCNews.com si 7. listopadu prohlédli 27,1 miliónu stránek, na serveru CNN.com dokonce 70 miliónů, tj. zhruba dvakrát více, než činil dosavadní rekord. Server MSNBC.com registroval ve stejný den asi pět miliónů přístupů z unikátních IP adres. K tomu je třeba dodat, že v současnosti počet uživatelů Internetu v USA dosahuje 135 miliónů. (Podobný efekt byl podle časopisu e-biz zaznamenán v případě zářijových demonstrací proti zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu v Praze - např. 26. září bylo shlédnuto milión stránek iDNES z 29 tisíc různých počítačů, což je více než třetina počtu za celý tento měsíc). Předpokládá se, že v USA mnoho lidí paralelně sledovalo televizi a zpravodajské servery, protože podle zkušenosti MSNBC kdykoliv se objevily v televizi novinky, okamžitě stoupla návštěvnost na jejich serveru.

Zpravodajské servery, které představují fenomén elektronického publikování poslední doby (a také lukrativní nosič reklamy), často fungují jako online supplementy tradičních médií (světových deníků a zpravodajsky zaměřených periodik nebo televizních stanic). Jako příklad můžeme jmenovat BBC Online, CNN.com, Time.com, New York Times on the Web, Spiegel Online, u nás iDNES a do jisté míry také některé portály. Tyto systémy mají z technologického hlediska podobu dynamicky vytvářené databáze. V praxi to znamená, že na rozdíl od statických systémů-seriálů, které jsou obměňovány v předem stanovených intervalech, může mít tatáž stránka v různý okamžik různý obsah. Typickým znakem, jak již bylo uvedeno, je průběžná aktualizace a dále rostoucí podíl netextových informací a také doplňkové služby, které přispívají k většímu komfortu uživatelů (např. customizace - možnost stanovit individuální způsob zobrazování a výběr informací na základě vlastního požadavku, zasílání oznámení na zadanou e-mailovou adresu, vyhledávání v archivu, který však často není přístupný zdarma). Lze tak dosáhnout stavu, o kterém se redakcím před několika lety (z vlastní zkušenosti mohu potvrdit) ani nesnilo. Nevznáší se nad nimi jako Damoklův meč termín uzávěrky, po němž je cokoliv, ať už je stupeň závažnosti jakýkoliv, třeba považovat, jako by se to nestalo, naopak mohou přinášet čerstvé informace. Vzhledem k zvyšující se popularitě zpravodajských serverů a v širším kontextu vzhledem k trvale rozšiřující se komunitě lidí s přístupem k Internetu (tento faktor nemohou vydavatelství novin a majitelé televizních stanic ignorovat) se hovoří o tom, zda mohou zpravodajské servery omezit komerční úspěšnost svých starších protějšků. Zatím má navrch pragmatický názor, že oba typy dokumentů jsou ve vztahu symbiózy - mají totiž své sféry, kde se stěží uplatní ten druhý (např. možnost číst tištěné noviny kdekoliv a naproti tomu jejich online mutace může zveřejňovat informace v podobě, ve které se v první zmíněné skupině přirozeně nemůže objevit - viz online diskuse v iDNES).