Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004

Čas nutný k přečtení
12 minut
Již přečteno

Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004

0 comments
Autoři: 

Pátý ročník konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě, který byl tradičně věnován problematice spolupráce paměťových institucí a památkové péče při využívání informačních a komunikačních technologií pro ochranu a zpřístupnění kulturního dědictví, proběhl ve dnech 1.–2. prosince 2004 v prostorách Státního ústředního archivu v Praze. Na jeho pořádání se podíleli MinervaPlus, Ministerstvo kultury ČR, Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, Státní ústřední archiv, Národní technické muzeum a Národní knihovna České republiky. Sled příspěvků nebyl nijak rozdělen do tematických celků (s výjimkou několika úvodních příspěvků zaměřených na autorské právo), což však nebylo na škodu, naopak – střídání témat oživovalo průběh jednání, které řídil odborný garant konference, Vít Richter.

Úvodní slovo patřilo zástupcům Ministerstva kultury ČR. Zdeněk Novák se zmínil o některých úspěšných aktivitách na poli českých paměťových institucí, které se v posledních letech vyvíjejí (např. digitalizace dokumentů ze zámeckých knihoven, Centrální evidence sbírek, databáze Národního památkového ústavu, programy RISK/VISK ad.).

Na Z. Nováka navázala Zuzana Bauerová, která se podrobněji věnovala českému zastoupení v projektu Minerva Plus, který je součástí programu DigiCult. Zmínila se o souvisejících projektech (eContent, Culture 2000). Náplní projektu MinervaPlus je digitalizace, tvorba publikací, organizování workshopů a další aktivity. Jedním z hlavních témat projektu je autenticita digitální reprezentace. Rozvíjí se také multilingvální výzkum (webové stránky a tezaurus), jehož koordinátorem je Maďarsko.

První ze dvou cizojazyčných příspěvků přednesl Alessandro Piva (Dipartimento di Elettronica e Telecomunicazioni Universita´ di Firenze, Itálie). Nesl název Techniques for Copyright Protection a byl věnován jednomu z nástrojů systému DRMS (Digital Rights Management System), a sice digitálnímu vodoznaku (digital watermark). Tato technika náleží do oblasti tzv. steganografie, která na rozdíl od kryptografie nespočívá v šifrování dat, ale v jejich "neviditelné" změně, která je zpětně kdykoli identifikovatelná a pokud možno neodstranitelná. Digitálním vodoznakem, který byl v příspěvku popisován, byla experimentálně opatřena obrazová data Tuscany and Gifu Art Gallery.

Následovaly dva příspěvky týkající se autorského zákona. V prvním z nich se Dagmar Hartmanová (MAFRA a.s.) věnovala problematice zpřístupňování digitálních dokumentů z hlediska současného českého autorského zákona (AZ). Uvedla výčet způsobů zpřístupnění, které jsou z právního hlediska rovnocenné (volný, podmíněný, zasláním uživateli, pouze v síti zpřístupňující instituce). Zdůraznila rovněž, že i zaslání digitálního dokumentu jednomu uživateli je z hlediska AZ sdělováním veřejnosti. Směrnice EU o informační společnosti, ze které AZ vychází (ale v některých ohledech je přísnější), uvádí taxativní výčet výjimek a omezení autorského práva a obsahuje mj. právě způsob zpřístupnění v síti instituce, která vlastní digitální dokumenty (např. knihovna).

V navazujícím příspěvku informovala Hana Masopustová (Ministerstvo kultury ČR) o přípravě novely AZ plánované na březen 2005. Jednou z chystaných novinek má být oprávnění kolektivních správců autorských práv získávat údaje o osobách z registrů Ministerstva vnitra ČR pro účely dohledávání zemřelých autorů a jejich dědiců. Dále má být zrušena poslední novela AZ, která vyjímá hotelová zařízení z povinnosti platit autorským svazům za rozhlasové a TV přijímače na pokojích. Chystaná novela má také obsahovat tzv. knihovní licenci, která kromě jiného povolí prezenční výpůjčky rozmnoženin (včetně digitálních) dokumentů, které mají knihovny ve fondu (náhrada dosavadní problematické klauzule o "kopiích pro archivní a konzervační účely"), a také prezenční zpřístupnění počítačových programů. Je možné, že zákon stanoví také odvody za absenční půjčování tištěných dokumentů pro určité typy knihoven. V přípravné skupině pro novelu AZ je oblast knihoven zastoupena osobou Martina Svobody (STK), který však v následující diskusi uvedl, že zatím neobdržel žádné materiály a nebyl přizván na žádné jednání.

Jiří Žalman (Ministerstvo kultury ČR) představil projekt Česká muzea, jehož základem jsou databáze Asociace muzeí a galerií (AMG) a Centrální evidence sbírek  (CES), které by měly být doplněny o obrazovou dokumentaci a výsledně tak vytvořit virtuální expozici českého muzejnictví. Motivací pro tento projekt je fakt, že existence sbírek nepředstavuje cíl, nýbrž prostředek a skutečnost, že při současném objemu sbírkových předmětů a jeho rostoucí tendenci se využitelnost sbírek prezentovaných tradiční výstavní činností odhaduje na pouhých 12 %.

Lucia Švecová a Jan Pokorný z Ústavu výpočetní techniky UK představili možnosti zpřístupňování digitálních sbírek v systémech DigiTool a MetaLib. První jmenovaný umožňuje správu, uchovávání a přístup k digitálním objektům v jakémkoli formátu dat a příslušných metadat ve formátu Dublin Core (uložena v databázi ORACLE). Systém MetaLib je české odborné veřejnosti znám zejména z Jednotné informační brány CASLIN, která je na něm vybudovaná.

Evropský projekt CALIMERA (Cultural Applications: Local Institutions Mediating Electronic Resource Access) prezentovala Šárka Kašpárková (Knihovna Kroměřížska), která je jeho národní koordinátorkou v ČR. Projekt je zaměřen na zpřístupňování elektronických zdrojů lokálními kulturními institucemi a v jeho rámci vznikají v expertních skupinách postupně různé sady doporučení a pravidel. Jan Kaňka (Krajská knihovna Františka Bartoše, Zlín) ve svém koreferátu informoval o jednom z workshopů projektu CALIMERA, který proběhl v červnu 2004 v litevském Vilniusu a byl zaměřen na problematiku použitelnosti (usability) digitálních zdrojů a služeb místních paměťových institucí.

O zkušenostech z ročního provozu databáze Manuscriptorium vyvinuté v rámci projektu Memoria promluvil Stanislav Psohlavec (AiP Beroun, s.r.o.). V současné době má projekt již mezinárodní rozměry (propojení s externími daty – Wrocław, Zagreb, Vilnius – a výměnná spolupráce – rakouské MOnasteriuM či systém CEEC – Codices Electronici Ecclesiae Coloniensis v Kolíně nad Rýnem) a disponuje např. konektivitou Z39.50 (napojení na JIB, CERL). Nově jsou v Manuscriptoriu k dispozici mapy a plány (zpřístupněné na platformě MrSID). Během prvního roku provozu databáze výrazně narostl počet přístupů ze zahraničí (zejména z akademického prostředí). Mezi badatelskou veřejností je zájem o uvádění autorství záznamů v bázi a možnost komunikace s autory. Poptávka je také po souvisejících publikačních aktivitách a digitalizaci mikrofilmů.

Jan Mottl (AiP Safe) představil řešení centrální evidence muzejních sbírek na Slovensku (projekt CEMUZ). Je založena na systému, jehož spodní vrstva je tvořena software AiP Safe, nad níž pracuje nadstavba systému fy EDICO upravená pro muzejní prostředí. Webový přístup zajišťuje systém SIRIUS. V současné době je do projektu zapojeno 17 muzeí a báze obsahuje 3,5 milionů záznamů (převážně konvertovaných ze systémů Bach a AMIS do XML).

Naděžda Andrejčíková (Cosmotron Bohemia, Hodonín) se ve svém příspěvku věnovala rozboru analogie automatizovaných knihovních systémů a systémů určených ke zpracování a zpřístupnění muzejních sbírek. V obou případech jde o tvorbu a uložení dat reprezentujících digitální sbírky a k nim příslušných popisných metadat. V případě systému Advanced Rapid Library, který byl v příspěvku popisován, je přístup k datům možný prostřednictvím Z39.50 protokolu a k metadatům pomocí OAI-PMH.

Aleš Brožek (Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem) poutavě představil výsledek své rešerše zaměřené na prezentaci společných projektů paměťových institucí na internetu, a to jak v zahraničí, tak v ČR. Zmínil např. mormonský projekt Family Search Center v Salt Lake City či registry horníků a železničářů vystavené na webu State Library of Queensland. Z dalších zajímavých zahraničních website upozornil na britsko-irský projekt Familia (asociace MLA), LEODIS database (Leeds) nebo POWYS Digital History Project (Wales). Příklady spolupráce českých paměťových institucí našel např. na webu zlínské Krajské knihovny Františka Bartoše (spolupráce knihovny s muzei v kraji na poli ediční činnosti) nebo na stránkách Městské knihovny Ladislava z Boskovic.

Další příspěvek byl opět věnován databázi Manuscriptorium, tentokrát na ni však autoři příspěvku pohlíželi jako na základ pro virtuální badatelské prostředí, přičemž podrobně analyzovali její obsahové dimenze a technické moduly. Jindřich Marek a Zdeněk Uhlíř (Národní knihovna ČR) provedli detailní konceptuální rozbor systému popsaného dvěma modely: statickým a dynamickým.

Posledním bodem programu prvního dne jednání byl z důvodu zpoždění dánského přednášejícího příspěvek, který měl celou konferenci zahajovat: Access to assets in archives – an IPR-story with pros and cons, love and hate... Peter Holm Lindgaard (Library manager, News and Current Affairs, Dánsko) se v něm věnoval citlivé problematice rovnováhy práv autorů duševního vlastnictví a poskytovatelů obsahu na příkladu televizního průmyslu, ve kterém pracuje. K čemu může na tomto poli dojít ilustroval na ukázce z vysílání dánské TV2, která nedávno přinesla exkluzivní zpravodajství z nehody v jednom ze skladišť zábavní pyrotechniky v Dánsku. V chaosu, který nastal bezprostředně po ničivých detonacích, získal novinář TV2 videozáznam od jednoho z přihlížejících amatérských kameramanů. Autor tohoto záznamu, který se nakonec ukázal jako velmi autentický a obletěl na obrazovkách celý svět, se dodatečně přihlásil TV2 s žádostí o vysoký autorský honorář a celá věc hrozila skončit soudním líčením. Peter H. Lindgaard se dále věnoval různým přístupům poskytovatelů obsahu od naprosto liberálních po přísně restriktivní a zmínil se o různých pravidlech nakládání se specifickým obsahem (např. záběry hudebních a jiných výkonných umělců v televizních archivech). V závěru shrnul předpoklad vývoje v této oblasti v podobě DRMS (mj. již zmíněný watermarking) a zmínil se o dvou zajímavých website – creativecommons.org a www.kum.dk/graphics/kum/downloads/Publikationer/Ophavsret_miniguide.pdf (komiksový průvodce světem copyrightu).

Druhý den jednání byl zahájen zajímavým referátem Petra Žabičky (Moravská zemská knihovna v Brně) o nových možnostech zpřístupnění historických fondů. P. Žabička shrnul vývoj zpracování historických fondů MZK a představil výzkumný záměr na léta 2004–2010, v jehož rámci by mělo dojít k jejich kompletnímu zpracování. Podrobněji se věnoval oblasti zpřístupnění digitalizovaných map (zmínil např. software Zoomifyer či technologii tiled TIFF) a možnostem vyhledávání (zadáním geografických údajů nebo grafickým označením příslušného území a zadáním časového období). Zdůraznil, že katalogizace historických map klade značné odborné nároky na zpracovatele a zmínil se o některých pomůckách, které mohou být využity (www.timemap.net/, georeferencing – adjustace historických map na satelitní snímky zemského povrchu). Další zmíněnou specifickou oblastí byly staré hudební rukopisy, jejichž incipity mohou být převedeny do digitální hudební notace a přehrávány ve formě midi souborů. Průzkum těchto technik je také součástí uvedeného výzkumného záměru.

Příklad konkrétního výsledku spolupráce muzeí na poli současných technologií prezentoval Michal Stehlík (Národní muzeum). České Národní muzeum a Slovenské národné múzeum ve spolupráci s Fondazione Romualdo del Bianca budují webový portál People for Europe, který bude obsahovat portréty významných středoevropských osobností. Portál bude zaměřen zejména na mládež a měl by být spuštěn v květnu 2005.

Martin Lhoták (Knihovna Akademie věd ČR) se ve svém vstupu zabýval možnostmi spolupráce při vytváření digitálních sbírek. Podrobně popsal parametry digitalizačního pracoviště AV ČR a jeho zamýšlený vývoj, který by kapacitně umožňoval zakázkovou digitalizaci pro jiné paměťové instituce.

Značný ohlas zaznamenala prezentace restaurátora Andreje Šumbery (DigArt), který představil ediční řadu elektronických publikací DigArt. Tyto publikace obsahují dokumentaci muzejních a uměleckých sbírek získanou při restaurátorských pracích a ukazují možnosti různého využití zpracovaných digitálních dat. Byly předvedeny ukázky z CD-ROM Korunovační klenoty a Relikviář sv. Maura, které obsahují unikátní detailní hypertextovou a obrazovou dokumentaci těchto vzácných artefaktů.

Jiří Herman z firmy Elsyst Engineering prezentoval zkušenosti z realizace dotačního podprogramu VISK 7 – Kramerius, v jehož rámci zmíněná společnost digitalizovala již caa 350 000 stran mikrofilmovaných periodik ohrožených degradací kyselého papíru. Firma přitom využívá vlastního hardwarového vybavení (planetární scanner Atlas a plošný scanner Samson) i softwarového vybavení (systém SIRIUS).

S kladnou reakcí se setkal příspěvek manželů Sučíkových (Společnost pro současné umění – SCA), kteří popsali vývoj a současný stav digitálního Lexikonu českých výtvarníků narozených ve XX. století. Fakt, že tato obsahově kvalitní a rozsáhlá publikace vzniká v podstatě na základě dobrovolnické a neziskové práce, sklidil u auditoria obdiv.

K dalším zajímavým příspěvkům patřil referát Martina Vojnara (Vědecká knihovna v Olomouci - VKOL) nazvaný Obsahy a obálky knih - nová služba pro čtenáře?, který uvedl příklad propojení textové databáze s digitálními objekty. V teoretickém úvodu se M. Vojnar zabýval rozdíly mezi sofistikovanými knihovními rešeršními systémy a komerčními google-like vyhledávači, které jsou uživatelsky přívětivější a přitom obsahují rovněž velmi kvalitní rešeršní nástroje, navíc často poskytují kontextové služby s přidanou hodnotou, provázání s digitálním obsahem apod. (Google, Amazon, RedLightGreen ad.). Jako příklady přidaných služeb v oblasti knihoven byla uvedena aktivita Library of Congress Bibliographic Enrichment Advisory Team a web Temsek Polytecnic (Singapur) využívající systém Syndetics. VKOL plánuje v rámci projektu VISK zabudovat do linky zpracování dokumentů tvorbu analytických obsahů (TOC) u odborné literatury. V oblasti připojení naskenovaných obálek k bibliografickým záznamům by se jako perspektivní nabízela spolupráce s některými elektronickými knihkupectvími.

Romana Křížová (Cross Czech) ve svém příspěvku podala podrobný přehled finančních zdrojů pro kulturní sektor z fondů a programů EU a zemí EEA. Jde zejména o 6. rámcový program a jeho podprogram IST, dále např. eContentPlus, Culture 2000 a další. Zdůraznila rovněž důležitost pečlivého zpracování žádostí o podporu, kterému musí předcházet prostudování potřebných materiálů. Uvedla, že dosavadní aktivní zapojení České republiky do programů EU je kladně přijímáno Evropskou komisí.

Jan Heisler (Relsie) seznámil posluchače s perspektivami dlouhodobého uchování elektronických dokumentů z oblasti veřejné správy. Prezentoval výsledky expertní pracovní skupiny, jejímž byl členem, a která se zabývala druhou fází v procesu zálohování – předarchivní péče – archivní péče. Výsledkem práce, která zahrnovala mj. podrobnou rešerši a studium relevantních mezinárodních dokumentů, bylo vytvoření návrhu standardu, který byl v závěru roku 2003 předán Ministerstvu informatiky ČR. Doposud však, bohužel, nedospěl k uvedení do praxe.

Občerstvení v závěru programu konference přinesla prezentace projektu CHIMER (Children´s heritage: Interactive models for evolving repositories – součást 5. rámcového programu EK). Eva Smolíková (Základní škola Chanovice) a Luboš Smolík (Vlastivědné muzeum dr. Hostaše v Klatovech) představili projekt multimediální dokumentace kulturní paměti regionu, který zpracovaly děti ze ZŠ v Chanovicích pod odborným vedením muzea. V jeho průběhu se naučily pracovat s nejrůznější digitální technikou, tvořit WWW stránky apod. Tento projekt získal 1. místo v mezinárodní soutěži Net d@ys. Žáci, kteří se na projektu podíleli, byli rovněž účastníky konference a přímo v jejím průběhu o ní natočili, nafotografovali a elektronicky zpracovali nápaditou a poutavou reportáž, kterou v závěru vystoupení promítli.

Milan Ďurica a Jindřich Čapek ze společnosti ATTRACTION s.r.o. v předposledním příspěvku představili nejrůznější možnosti v oblasti digitalizace a zpřístupnění kulturního dědictví pro laickou i odbornou veřejnost v internetovém a mobilním prostředí a nabídli v tomto směru své služby. Své dosavadní zkušenosti prezentovali na příkladu webové prezentace Nadace VIZE 97 či prezentace výtvarníka Tomáše Lahody aj.

Závěr konference patřil referátu Digitální zdroje pro společenské vědy v Evropě (zdroje, infrastruktura, financování). Bořek Neškudla a Jana Borovičková (Archiv UK) v něm podali přehled vývoje a současného stavu oblasti humanities computing a podrobněji se věnovali aktivitám v této sféře ve Velké Británii, kde absolvovali odbornou stáž. V závěru uvedli myšlenku vytvoření českého historického datového archivu, inspirovanou právě britskými zkušenostmi.

Celé jednání uzavřel odborný garant konference, Vít Richter. Poděkoval všem přednášejícím i Ministerstvu kultury ČR a projektu MinervaPlus, jejichž finanční podpora umožnila zahraniční účast a vydání tištěného sborníku. Ten bude na jaře 2005 distribuován Národním technickým muzeem. Nechybělo také pozvání na 6. ročník konference, který se bude konat 30. listopadu a 1. prosince 2005.

Prezentace z konference jsou k dispozici na adrese http://skip.nkp.cz/akcArch04.htm.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
KAŇKA, Jan. Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Ikaros [online]. 2005, ročník 9, číslo 1 [cit. 2024-11-25]. urn:nbn:cz:ik-11759. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11759

automaticky generované reklamy