Archivy, muzea a knihovny v digitálním světě 2003
Dne 4. prosince 2003 se v nové budově Státního ústředního archivu v Praze na Chodovci uskutečnil čtvrtý ročník konference Archivy, muzea a knihovny v digitálním světě. Na jejím zahájení promluvil vedle Evy Drašarové, ředitelky Státního ústředního archivu, také ministr informatiky Vladimír Mlynář. Tématem jeho promluvy byly nový archivní zákon, o nějž se jeho resort střetl s ministerstvem vnitra, a snaha o připojení celé sítě knihoven k internetu.
Pavel Jirásek za ministerstvo kultury nastínil perspektivy vývoje informačních systémů v muzeích a galeriích ČR. Na jeho přednášku navázal Adam Kretschmer z Technické univerzity v Liberci, který poukazoval na množství různých projektů a programů na zpřístupnění muzejních sbírek a jejich nedostatečnou kompatibilitu a požadoval v tomto směru meziresortní spolupráci odpovědných ministerstev a větší koncepčnost a unifikaci.
O registraci sbírek své instituce v rámci CES (centrální evidence sbírek) referoval Petr Žabička z Moravské zemské knihovny v Brně. Upozorňoval na problémy s tím spojené, např. na stále ještě nutné "papírové" vyřizování elektronické evidence sbírek, stejně jako na problémy, které vyplývají z popisu sbírek v různých typech institucí (muzea, knihovny, archivy), a přimlouval se za jednotný formát pro popis na bázi XML. Určitou kontroverzi vyvolala otázka, jak katalogizovat muzejní knihovny. Knihovníci doporučovali ke katalogizaci formát UNIMARC, odděleně od katalogizace sbírek muzea.
Jiří Polišenský a Ivan Ljubka z Národní knihovny ČR představili chystaný systém Kramerius, který nahrazuje starší projekt Sirius (ten se bude nadále používat na ořez digitalizovaných obrázků a OCR). Má zpřístupnit online vybrané noviny z 19. a 20. století (zatím bohužel chybějí ty v této době nejdůležitější) ve formátu DjVu, do něhož jsou konvertovány z formátu JPEG. Vystupující představili uživatelské a správcovské rozhraní systému. Uživatelské rozhraní je poměrně jednoduché, představuje prohlížení jednotlivých čísel a ročníků časopisů. Správcovské rozhraní pak umožňuje přenesení obrázků na server, příp. skrývání některých dokumentů atd. Projekt si vyžádal velké množství finančních prostředků a jeho protagonisté vyjádřili potěšení, že se je podařilo v krátké době uplatnit.
Soubornému online katalogu Manuscriptorium, který obsahuje na webu bezmála 30 000 katalogových záznamů k historickým fondům v celé ČR, jež byly vytvořeny podle XML standardu MASTER, a úplné obrazové kopie z více než 800 rukopisů (je to dohromady skoro půl milionu obrázků), se věnovala prezentace Stanislava Psohlavce z AiP Beroun, firmy, která spolu s Národní knihovnou ČR tento - podle jeho návštěvnosti nečekaně úspěšný - souborný katalog připravila.
Miroslav Kunt a Jan Heisler (Státní ústřední archiv a Relsie, s. r. o.) hovořili o atestaci softwaru pro archivaci elektronických dokumentů, aby odpovídaly standardům ISVS (Informační systém veřejné správy). Jejich informace byly obecné, ale byla nabídnuta konzultace specializovaných problémů. V archivní sféře se ani tak neusiluje o transparentní reprezentaci dat v nějakém otevřeném formátu (jako je například XML), ale postupuje se zde cestou zapouzdřování původního programového vybavení a emulace operačních systémů, protože zde hraje velkou roli právní platnost elektronických dokumentů.
O tom, jak je řešena centrální evidence sbírkových předmětů na Slovensku, referoval Jan Mottl (AiP Safe). Zdeněk Lenhart z Moravského zemského muzea představil možnosti webové prezentace muzejních sbírek. Ta začíná katalogizací, pokračuje exportem do vhodného formátu a končí zveřejněním na dynamický web (na principu PHP a MySQL), jehož funkční příklad autor vyvíjí.
Historické fondy Vědecké knihovny Olomouc na internetu představil Martin Vojnar. Historické fondy této knihovny jsou poměrně bohaté a v dilematu mezi nutností zajištění ochrany, jež představuje dlouhodobý cíl, a požadavkem zpřístupnění, jež je cílem krátkodobým a střednědobým, dávají přednost zpřístupnění. Proto personálně nepříliš vybavené oddělení, jež se věnuje historickým fondům, přistoupilo za pomoci externích finančních zdrojů k jejich alespoň částečnému zpřístupnění na webových stránkách. V tomto oddělení dále provádějí retrokonverzi katalogu prvotisků do formátu UNIMARC. Přednášející také zformuloval požadavky na uživatelské rozhraní prostředí zpřístupňující historické fondy. Jako příklad takového prostředí uvedl DigiToool.
O informačním systému pro badatele Státního ústředního archivu, který propojuje data z různých archivních informačních systémů, a jeho uživatelském rozhraní pojednali Tomáš Kalina a Miroslav Kunt. Tento systém není podle úzu institucí spadajících pod ministerstvo vnitra připojen k internetu. Snaží se pomoci uživatelům badatelny, aby dokázali formulovat své požadavky na retroinformace z archivních fondů. Přednášející také šíře pojednali o informačních systémech používaných v celé síti českých archivů. Hovořili též o problémech spojených s aktualizací webových stránek archivu.
Ivo Brožek z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí n. L. se zabýval výročními zprávami středních škol v Ústí nad Labem. Podal přehled uložení relevantních pramenů a vyzval kolegy z jiných regionů, aby se podobně jako on pokusili o bibliografické zpracování těchto zpráv.
Souboru národních autorit, jehož budování probíhá od roku 1997 a který je od roku 2000 výsledkem spolupráce českých knihoven, a schématu kooperace na projektu se věnoval Zdeněk Bartl z Národní knihovny ČR.
Konference, již profesionálním způsobem moderoval Vít Richter z Národní knihovny ČR, ukázala, že různé typy institucí se s novým digitálním prostředím vyrovnávají různě. Zatímco u archivů převládá tradiční pojetí, ve studovně je vytvářen pouze lokální informační systém pro badatele (počítače resortu vnitra mají svou síť, která z bezpečnostních důvodů není připojena k internetu), knihovny jednoznačně preferují prezentaci informací a zvláště katalogů online. Muzea se pak soustřeďují na katalogizaci předmětů v různých proprietárních programech a na jejich alespoň částečnou a výběrovou prezentaci na webu.
Máme tu 2 komentářů
Elektronická archivace
Omlouvám se za vyznění našeho referátu, ale s tou emulací je to přesně obráceně: celosvětově je podporována spíše migrace a návrh standardu ISVS by měl prosadit v informačních systémech veřejné správy použití otevřených formátů, např. XML.
Zdraví
Miroslav Kunt
Ad emulace
Možná jsem Váš příspěvek pochopil nesprávně; ostatně, jak jsem napsal, byl obecný, a tak by bylo nutné některé podrobnosti říct ještě zvlášť. Při referování o představách archivářů o archivaci elektronických dat jsem vycházel také z příspěvku v Archivním časopise č. 2/2003, s. 65nn., kde se klade důraz především na emulaci.