Seminář Automatizace knihovnických procesů má již svoji tradici, pořádá se od roku 1987, nyní se koná jednou za dva roky. Letošní devátý ročník – AKP 2003 – se konal ve dnech 15.-16. května v Liberci. Organizátorem této akce je ČVUT – Výpočetní a informační centrum, spolupořadateli letošního ročníku byly hostitelská instituce - Krajská vědecká knihovna v Liberci a Univerzitní knihovna Technické univerzity v Liberci.

Seminář byl zaměřen na využití informačních technologií v knihovnách, konkrétně na následující témata:

• Zpřístupňování externích zdrojů (metadata, digitální knihovny);
• Vyhledávací nástroje (metody, přístupy);
• Projektování portálů (metodologie a organizace);
• Implementace knihovnických systémů (úskalí změn, organizace, metody).

Jak je patrno z témat programu, seminář se v souvislosti s rozvojem knihovnictví a aplikací informačních a komunikačních technologií stal spíše informatickým než knihovnickým. Proto také v panelové diskusi, v níž jako „panelisti“ zasedli za předsednický stůl nejen zástupci knihoven (SVK České Budějovice – Z. Hájková, Knihovna VŠB-TU Ostrava – D. Tkačíková), ale též zástupci firem zabývajících se připojením k síti Internet (CESNET – M. Sova, G. Krčmařová) i zástupce firmy vyvíjející knihovnický systém (SEFIRA – I. Celbová), a kterou již tradičně moderoval „otec“ AKP Jaroslav Pokorný, nyní profesor Katedry softwarových systémů MFF UK, se polemizovalo hlavně o otázkách souvisejících s potřebou/nutností knihovníků ovládat ICT.

Přehled přednášek, které zazněly na letošním ročníku AKP, je dostupný na stránkách ČVUT; předpokládám, že zde budou zpřístupněny texty přednášek i PPT prezentace, stejně jako jsou zde přístupné tyto dokumenty ze semináře předchozího. Byl vydán také tištěný sborník obsahující kompletní seznam přednášek.[1] Fotografie zachycující průběh konference jsou k dispozici zde nebo zde.

A co dodat závěrem? Velký ohlas mezi publikem měly zejména přednášky studujících ÚISK – jak magisterského, tak i doktorského studia (Zpřístupnění elektronických zdrojů z digitálního archivu - jak a pro koho - přednesená M. Simonovou a M. Tatranskou a Nový model bibliografického univerza podle FRBR a česká katalogizační praxe prezentovaná Barborou Drobíkovou). Lze si jen přát, aby nepříznivé – zejména finanční – podmínky pro práci v knihovnách nezavály po ukončení studia tyto mladé opět do komerčních sfér.