elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Rok 1876 nebyl jen rokem premiéry Smetanovy Hubičky, narození Tomáše Bati nebo prvního telefonního hovoru Alexandera Bella. Byl to také rok, kdy byla založena ústřední pobočka Národní knihovny v Římě a stejně tak jako zmíněné události i ona dodnes ovlivňuje život Italů i jiných národností.
Nutno dodat, že knihovna v Římě je jednou ze dvou italských národních knihoven (druhá sídlí ve Florencii). Původně se nacházela v budově Collegia Romana ze 16. století, domově Jezuitské knihovny, jejíž kolekce byla později doplněna knihami a rukopisy knihoven jiných řádů. V roce 1975 se knihovna přestěhovala do sídla, kde ji najdeme i dnes – do modernistické budovy nedaleko hlavního vlakového nádraží Termini, která je zasazena do oblasti starých kasárna zbudovaných velkým Tiberiem. Pod návrhem nové budovy jsou podepsáni architekti Massimo Castellazzi, Tullio Dell'Anese a Annibale Vitellozzi.
VíceCyklus seminářů Obrazové dokumenty a archiválie pořádaný Národním archivem ČR byl původně sérií pracovních seminářů, zájem o téma jiných než písemných dokumentů se však rozrostl spíše do podoby konference. Konferenční sál Národního archivu ČR byl 21. května zaplněn téměř do posledního místa, a to i přes konání další významné akce se stejnou cílovou skupinou – konference Inforum, o které Ikaros informoval v červnovém čísle.
VíceEric Eberhardt vždycky žil hudbou.
VíceS doktorem Tomášem Kleisnerem jsme se sešli ve čtvrtém patře nové budovy Národního muzea. Jeho kabinet je sám o sobě je takovým malým muzeem. Řeč nemohla nepřijít na studijní sbírku, kterou spravuje, stejně jako na zamyšlení nad informační hodnotou, kterou jeho malí kovoví svěřenci přenášejí po generace. Jak dnešní člověk interpretuje významy starodávných medailí – a má vůbec šanci jejich řeči porozumět? Informace, kterou zobrazují, není fotografickým záznamem skutečnosti a mnohdy asi dá člověku zabrat, než rozluští, co chce která vyjádřit. „Medaile ukazují věci, jak by měly být ve tvém ideálním světě,“ říká Tomáš Kleisner. „Ve světě, kde ti nikdo nehází klacky pod nohy a kde je vše dokonalé.“
VíceČilý ruch na zaplněné chodbě kolem geografické sekce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze (PřF UK) dával tušit, že se děje něco velkého. Byl první jarní den roku 2013 a množství slavnostně oblečených lidí všeho věku pokukovalo po bledě modré stuze, která chránila dlouho střežené dveře. Zanedlouho se měly otevřít a odkrýt poklady, které skrývá po tři roky uzavřené – a nyní zrekonstruované sídlo cenné Mapové sbírky.
VíceOba měli latinu jako volitelný předmět na střední škole, oba velmi bavila, oba vystudovali latinu a klasickou řečtinu na vysoké škole... není tedy divu, že jsou jejich životy propojeny hlubokým přátelstvím a nadšením pro stejnou věc. S Martinou Vaníkovou a Bořivojem Markem jsem se sešel na půdě Filozofické fakulty UK, v klubu K4 v Celetné ulici, a popovídal si o tzv. mrtvém jazyku, který stojí za velmi živými aktivitami. Martina Vaníková (Martina VANICI) se na vysokou školu přihlásila díky osobnosti středoškolského latináře; stejně tak Bořivoj Marek (Borekius MARCVS) stále s láskou vzpomíná na svou latinářku, která určila jeho další směrování.
VícePrávě skončená výstava v Pařížském muzeu architektury s podtitulem Struktura vynesená na světlo lákala aspoň v době mé prosincové návštěvy značnou pozornost, a jistě nebyla zapříčiněna pouze poutavou reklamou v podzemní dráze.
VíceJeště v roce 1991 se do formulářů ke sčítání lidu uvádělo, zda rodina vlastní ledničku s mrazákem, barevný televizor nebo automatickou pračku.
Více