elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Pavel Kocourek ze společnosti INCAD se zaměřil na Registr digitalizace, kterou vyvíjí Národní knihovna společně s Knihovnou Akademie věd, Moravskou zemskou knihovnu a právě zmiňovanou firmou Incad. Hlavní náplní přednášky byly především aktuality k tomuto systému, například že Registr byl předán do oficiální správy Národní knihovny.
Zmiňovaný projekt je open source a je proto veden na GoogleCode, kde jsou publikovány informace a zdrojové kódy sw komponent. Průběžně probíhají úpravy systému dle požadavků uživatelů. Přibyla také nová agenda digitálních objektů, která eviduje také informace o digitálních dokumentech vznikající mimo tento projekt. Bylo také vylepšeno zobrazení v uživatelském rozhraní. V současné době je v databázi asi 40 000 předloh, tedy připravených záznamů pro digitalizované dokumenty. Momentálně je aktivních 43 knihoven a 25 000 dokončených svazků. Výsledky je možné nově také slučovat, tj. pokud se záznam vyskytuje vícekrát, zobrazí se pouze jednou. V brzké době přibude harvester K4, který bude schopen sklízet i jiné projekty než je Kramerius a bude založen na OAI-PMH.
Více
Sanja Antonic představila známý evropský projekt Europeana, který shromažďuje digitalizované dokumenty. V projektu je zapojeno 19 velkých evropských knihoven a je podporován významnými knihovnickými organizacemi. Projekt koordinuje Koninklijke Bibliotek (Nizozemská národní knihovna) a hlavním cílem je vytvořit rozsáhlý katalog digitálních objektů.
Více
Zástupci Albertiny icome Praha (AiP) přivítali návštěvníky s již tradičním humorem, tentokrát s německým přízvukem. Vzápětí však upozornili, že ve své prezentaci budou nanejvýš seriózní a dřevěným pravítkem si vynutili zařazení této poznámky do online zpravodajství.
Jakub Petřík a Filip Vojtášek nejprve představili historii společnosti: v r. 1991 se zaměřovali na CD a diskety, v r. 1992 proběhla dodávka prvních serverů a začala propagace (v písmeně O ze slova icome byla vousatá tvář). V r. 1993 proběhlo online připojení do Dialogu, v r. 1996 pak připojení do CSA přes web. V r. 2001 již začínají fungovat nadstavbové nástroje, a v r. 2009 přichází produkt Summon, který patří mezi tzv. discovery služby.
Více
Identifikace autorů je již tradičním problémem mnoha systémů. Např. v ČR se aktuálně řeší v rámci systému evidence kvalifikačních prací (jde o identifikaci všech aktérů, kteří produkují díla). Takovým systémem je i systém ISNI, který je již dlouhou dobu očekáván (vzniká již cca 5 let).
Eva Bratková nejprve představila dosud existující projekty, které se věnují identifikaci tvůrců, např. ISADN, INSAN, VIAF, IPI / IPIN, IPD(A) - zde se jedná především o knižní, hudební a audiovizuální oblast. Druhá oblast, kde se tyto systémy rozvíjí, jsou systémy vědeckých autorů, např. Researchers ID. Krátce byl představen také identifikátor ISADN od IFLA, a pak americký projekt INSAN. Předvedeny byly ukázky čísel VIAF (hudební oblast, báze cca 18 mil. záznamů), ISNI, IPI/IPIN a IPN.
Více
Daniel Schwarz začal u zkratky MEFANET, která označuje Medical Faculties Network, jejíž vznik se datuje k r. 2004. V dnešní době je do této sítě zapojeno 11 fakult, přičemž hlavním cílem je sdílení vzdělávacích materiálů. Základem je vzdělávací webový portál lékařské fakulty, který poskytuje různé druhy vzdělávacích materiálů - obrazové atlasy, obrázky, elektronické kurzy a další. Projekt portálu přispěl nejen ke kvalitě vzdělávacích materiálů, ale také k podpoře rozvoje elektronických materiálů pro výuku. Jedná se o elektronický publikační systém, přičemž ostatní partneři sítě získávají samostatně instalovatelné webové aplikace, které jsou dostupné skrze centrální bránu. Lze vyhledávat na základě oboru, klíčových slov aj. Objem materiálů pozvolna roste.
Více
Nástroj Wikiskripta, jehož idea se objevila už v roce 2006, vyvolal o tři roky později, kdy byli k jeho spolutvorbě přizváni sami studenti, mírné rozpaky. Jak ale Martin Vejražka zdůraznil, byl to krok správným směrem: od onoho osudného víkendového soustředění zaznamenávají Wikiskripta utěšený růst jak na poli příspěvků, tak i v počtu svých uživatelů / přispěvovatelů. Dnes je do prostředí zapojeno 11 lékařských fakult, přičemž redakční týmy sestávají z proškolených studentů. Měsíčně přibývají zhruba tři stovky nových článků, které jsou následně asi 15.000-krát editovány. Denně server navštíví okolo 5000 uživatelů, což z něj dělá jeden z nejnavštěvovanějších webů lékařských fakult.
Více
Sociální sítě nejsou jen výstřelkem poslední doby, obdobné sítě tu vždy byly. S nástupem internetu se pouze staly součástí virtuálního světa. Jejich podstatou je SDÍLENÍ, tedy systém pro vytváření vztahů, formování komunity. Důraz přitom není kladen na počet uživatelů, ale na vzájemnou interakci. Budování značky je pro knihovnu velmi obtížné, ale pokud se její prosazení povede, má vyhráno (navíc knihovny nemají prostředky pro placenou propagaci). Knihovna si musí uvědomit, s kým komunikuje a dle toho volit prostředky své prezentace.
Více
Knihovníci, učitelé, studenti - ti všichni mají odlišné představy o využití databází. Karsten Sydow poznamenal, že evoluce vyhledávacích center zahrnuje především důraz na kvalitu, hodnotu a požadované výsledky, nikoliv na kvantitu. Relevantní obsah v kontextu je podstatně důležitější než chaos v nepřehledné kvantitě. S tím například souvisí i použití obrázků, videa a interaktivních prvků v systému GVRL (Gale Virtual Reference Library) namísto převahy textu.
Více