nejpozdější
Organizovali jste někdy nějakou akci pro čtenáře? Domluvit prostory, peníze, přednášejícího, udělat reklamu, připravit občerstvení... není to tak jednoduché, jak se může zdát. Zabere to čas a pozornost a ještě se samozřejmě může stát, že nikdo kromě vás a přednášejícího nepřijde a veškerá práce přijde vniveč. Pokud jste malá knihovna s několika málo zaměstnanci, pravděpodobně si řeknete, že se tato časová investice nevyplatí, maximálně uspořádáte jednu jednoduchou akci za rok, kterou si buď u vás někdo vyžádá (a tím zajistí účast) nebo které se nemůžete vyhnout.
VíceV pondělí 9. září 2013 oslavila Národní technická knihovna již čtvrté výročí svého fungování, a při té příležitosti také došlo ke slavnostnímu otevření Integrované knihovny Národní technické knihovny (NTK) a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT). Vzniklo tak sdružení se zkratkou ChemTK, ke kterému se v budoucnu chystá připojit také Ústav organické chemie a biochemie Akademi věd ČR (ÚOCHB).
VíceV letošním roce v květnu se konal 19. ročník konference Inforum, tradičně na půdě VŠE Praha a s hlavním pořadatelem AiP Praha. Hlavní novinkou, kterou jistě zaznamenali jak návštěvníci, tak vystavovatelé, bylo, že konference byla zkrácena na dva dny (plus den workshopů). I přes toto zkrácení konference poskytla mnoho informací, podkladů k přemýšlení i šanci si porovnat úspěchy či si povzdechnout nad komplikacemi.
VíceMožná je zbytečné se ptát, jestli v dnešní době čteme hodně nebo málo, každý na to bude mít zcela individuální názor. Možná je čas si říct, že o množství čtení jde až v druhé řadě a v té první by mělo jít o zábavu, dobrodružství a příběhy. A nejen o ty příběhy, které jsou vepsané v knihách, ale třeba o příběhy samotných knih a těch, kdo je čtou.
Příkladem takového dobrodružství s knihou, o knize a se čtením může být například projekt Knihoběžník, který se v České republice objevil v únoru 2012. Přišel k nám ze Slovenska, kde běží od roku 2010 a zábavnou formou spojuje čtení se hrou geocaching (podrobnosti viz samostatný článek): abyste si knihu mohli přečíst, musíte ji totiž nejdříve objevit.
VíceTím, jak se zvětšují možnosti přístupu k informacím, dochází k tomu, že občas zjistíme, že máme pocit, že informace nemáme, že při čtení najednou zjistíme, že nás napadají podivné otázky typu: „Ten autor se jmenuje stejně/podobně jako můj profesor/známý/kolega – jestlipak jsou příbuzní?“. Je to i jedním z důsledků této doby, kdy sice víme, kdo je prezidentem v malé africké zemičce, kterou pravděpodobně nikdy nenavštívíme, případně jsme schopni zjistit, jaký je její školský systém, ale už nevíme, kde skončili potomci dědečkova bratra, protože dědeček se od rodiny odstěhoval 80 km daleko. Občas se i dotyčného zeptáme a nezřídka uslyšíme odpověď, že neví, ale předpokládá, že je to shoda jmen. Navíc stejně ani neví, odkud pochází jeho rodina, natož rodina neznámého.
VíceAndriy Andrukhiv z Vědecké knihovny Polytechnické nádorní university ve Lvově představil poster s názvem Proces vývoje institucionálních repozitářů na Ukrajině. Konkrétně se zabývá všeobecným vývojem institucionálních repozitářů na Ukrajině a repozitářem své domovské instituce, který vznikl přede dvěma lety.
Více22. února 2012 se v klubu knihovny VŠE v Praze uskutečnila prezentace centralizovaného vyhledávače (EDS) od firmy EBSCO. Za EBSCO se zúčastnili pánové Claus Wolf, Jan Luprich a Pavel Synek.
EBSCO s projektem začínalo jako agregátor periodik a poskytovatel oborových bibliografických databází, mělo tedy poměrně dobrý základ dat k integraci. Na trh přišlo až s ročním zpožděním oproti konkurenčním centralizovaným vyhledávačům, nechtěli zbytečně spěchat s vývojem, což jim umožnilo i vyvarovat se některých chyb. Do vývoje například zapojili až 200 odborníků z MIT. V současné době má EBSCO cca 1100 implementací po celém světě, v provozu je EDS např. v Bibliothèque nationale de France.
Více