Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Autoři, knihovny, věda, právo i etika v době internetu

Čas nutný k přečtení
14 minut
Již přečteno

Autoři, knihovny, věda, právo i etika v době internetu

0 comments

Dne 11. 5. 2012 se v prostorách Českého svazu vědeckotechnických společností (ČSVTS) na Novotného lávce v Praze konala konference „Autoři, knihy, knihovny, technologie, právo, věda a etika v době internetu aneb Pokus o mapování problému“. Vítáni byli všichni zájemci, kteří hledají odpověď na otázku: "Co vlastně způsobil sir Tim Berners-Lee?“. Akce byla pořádána společně Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze (FHS UK), Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a Národní technickou knihovnou (NTK); program uváděl a moderoval ředitel NTK, Ing. Martin Svoboda.

Úvod

Konference byla určena pro všechny zájemce o problematiku autorských práv v době elektronického publikování. Pozváni byli zástupci všech zainteresovaných stran, akademici, studenti, zástupci kolektivního správce autorských práv i Česká pirátská strana. Setkání tedy slibovalo širokou a vášnivou diskusi, ovšem pro zkrocení přílišných očekávání bylo hned v úvodu oznámeno, že „Nic nevyřešíme“. Ze setkání bude zpracována e-kniha, která bude vydaná pod licencí CC ve vydavatelství VŠCHT.

Účastníci konference

Pro velký zájem ze strany zainteresovaných odborníků byl krátce po ohlášení termínu akce zaveden přihlašovací formulář, obratem byla kapacita naplněna

Prezentace

První vystoupil Mgr. Miroslav Šimek z Centra informačních služeb VŠCHT v Praze a přednesl příspěvek na téma „Internet = distribuce obsahu bez omezení aneb Funguje Síť až příliš dobře?“ V něm se zaměřil na technické zázemí počítačových sítí a internetu. Představil historii, vývoj a princip fungování internetu, zejména protokoly TCP/IP a systém DNS. Účelem prezentace bylo seznámit publikum s tím, jak sítě fungují, proč je internet v podstatě nesmrtelný a jak je z technického hlediska obtížné, respektive spíše zcela nemožné, zamezit pirátství. Vydavatelé obsahu vyžadují, aby těm, kdo porušují autorská práva, byl ihned přístup k danému obsahu zamezen. To je však velmi obtížné a z důvodu záměrného samoopravného charakteru sítě jsou takové akce z cca 90% neúčinné a internet vždy velmi brzy poskytne variantu jak se k danému obsahu dostat. Na druhé straně piráti a pirátské servery využívají takových šifrovacích technik, které jsou také velmi obtížně vystopovatelné. Tedy, po představení všech možných řešení využívaných oběma stranami prezentoval autor závěr, že v současné době neexistuje technické řešení, které by zajistilo, že se uživatel dostane pouze k legálnímu obsahu a k nelegálnímu obsahu se nedostane vůbec. Vydavatelé se tedy po technické stránce mohou pirátství bránit jen velmi obtížně. Proto autor také položil otázku na závěr: „Co s tím budeme dělat?“

Odpověď na tuto otázku měl dle moderátora začít formulovat doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. (Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK). Ve svém příspěvku prezentoval „Proměny informační společnosti“ v kontextu vývoje počítačů, počítačové vědy a počítačových sítí od cca 50. let 20. st., na kterýžto koncept pak v 70. letech navázal jeden z klíčových autorů, věnující se rozvoji informační společnosti, Alvin Toffler, a například také George Orwell. Internet změnil životní styl – přinesl širokému spektru uživatelů snadno šiřitelné a kopírovatelné informace. Do informační společnosti a virtuálního prostředí tak vnesl řadu paradoxů v otázce svobody, kontroly a duševního vlastnictví, v nichž se prolínají legislativní, technické a etické principy. Dalšími koncepty, které informační společnost přináší, jsou digitální technologie, e-commerce, e-business a dále také například elektronické knihy a nová dimenze čtení v elektronickém prostředí („online reading“). Jako protiváha technickému a technologickému rozvoji pak vznikají pokusy o jiné pojetí autorských práv – licence Creative Commons. Podstatný je fakt, že informační společnost přináší nová kritéria rozdělení společnosti na základě přístupu lidí k informacím („digital divide“), přináší takové jevy jako informační propast, nebo informační chudobu. Vývoj informační společnosti je kontinuální proces ovlivněný řadou aspektů. Ovšem i přesto lze identifikovat některé mezníky, nebo projekty, které v této změně sehrály klíčovou roli, jinými slovy, lze identifikovat „kdo za to může“. Jedním z významných subjektů byla například ITU (Mezinárodní telekomunikační unie) a Al Gore v souvislosti s projektem informačních dálnic z počátku 90. let 20. století.

Následovala prezentace PhDr. Marie Kratochvílové (Fakulta humanitních studií UK) „Autorské právo a etika. Kdy se objevil autor a kdy a kam se vytratil?“ Dr. Kratochvílová představila filozoficky laděný příspěvek, ve kterém si položila za cíl představit roli autora z jiného úhlu pohledu, a sice prezentovat problematiku autorských práv pomocí srovnání archaických básníků a současných autorů. Tento příspěvek poukázal na skutečnost, že problematika duševního vlastnictví je stará téměř jako lidstvo samo a že otázka vlastnictví pravdy a vlastnictví práva na informace popisované v některém díle (tj. citační etika) se prolíná celou historií. V různých historických epochách na ni převládaly různé názory. Od antiky po baroko autoři do děl vkládali výroky svých předchůdců bez citování, aniž by to bylo považováno za krádež. Problematika autorských práv se začíná objevovat až po vynálezu knihtisku, první zákon týkající se práv autorů byl přijat v Anglii v r. 1709. Autorka prezentovala několik paralel mezi dávným světem a současností.

První paralelou je fakt, že dnešní internet poskytuje autorovi prostor prezentovat dílo podobně jako dávný svět archaickému básníkovi – veřejně a svobodně. Druhá paralela existuje mezi dnešní a středověkou reprezentací díla. V obou případech převažuje obrazová forma sdělení, zástupným znakem je v obou případech ikona. Třetí paralela se zabývá přístupem k dílu, autorka přirovnává shromažďování lidí v chrámech pro získání aktuálních informací své doby k současnému shromažďování uživatelů na sociálních sítích. Autorka považuje svobodu, bezplatnost a volnost za jedny z nejpodstatnějších podmínek pro rozvoj kultury, vědy a pro přístup k informacím.

Ivan Bartoš

Myšlenku, že svobodný přístup podporuje kreativitu, razil předseda Pirátské strany Ivan Bartoš: „vlastníkům resp. překupníkům autorských práv se to nelíbí, protože se snaží zakonzervovat dnes již nepotřebný monopol na kopírování“

Na technický, ideový a filozofický úvod navázal praktickou prezentací zástupce práv autorů doc. JUDr. Jiří Srstka (agentura DILIA) s příspěvkem s dlouhým a výstižným názvem: „Proč nejsou chráněni knižní nakladatelé stejně jako výrobci zvukových a zvukově obrazových záznamů? Jak dále s užitím autorských děl na internetu? Licence nebo náhradní odměny, vyvlastnění autorských práv či represe?“ Hned na úvod doc. Srstka konstatoval, že autorské právo je velmi složité a neprůhledné, a v současné době je tak obtížné rozeznat, komu vlastně slouží. A sami autoři jej podle něj příliš neznají.

Autorské právo má dle doc. Srstky řadu slabin. Jeho základní problematikou je snaha postihnout cosi nehmotného, obtížně identifikovatelného. Druhým problémem je velmi rapidní rozvoj technologií, na což autorské právo nestíhá reagovat. Dále je to šíře rozsahu autorských děl a konečně identifikace toho, kdo nebo co konkrétně je veřejnost. Klíčovou roli v dnešním sporu v rámci autorského práva mají podle doc. Srstky investoři, tedy subjekty, které dostávají autorská díla na trh. Pak ovšem konstatoval, že ne všechna díla jsou nutně sdělitelná prostřednictvím investorů. Například právě knižní nakladatelé dle současného autorského zákona nemají investorská práva, což vychází z historické situace v době vzniku současného autorského zákona, kdy knihy nebyly oproti např. hudbě kopírovatelné. Nakladatelé tak mají dle současného zákona pouze autorská práva, a to v případě, pokud je od autorů získají.

Klíčová otázka zní: Co tedy teď s internetovým prostředím? Existují tři možné přístupy k dílům v elektronickém prostředí: kompletní licencování všech děl a zavedení sankcí proti jejich zneužití (viz Francie, USA); zavedení náhradních odměn pro autory a výjimek pro internetové užití děl (problém zdroje financování a metody rozúčtování prostředků mezi autory); a poslední možností je nadále pokračovat v současném pojetí, což doc. Srstka označil za nejpravděpodobnější budoucí cestu. Závěrem konstatoval, že „budoucnost nebude jednoduchá, neexistuje žádné jednoduché řešení“. Poslední příspěvek před přestávkou přednesl prof. PhDr. Jan Sokol, CSc., Ph.D. (zakladatel a současný proděkan Fakulty humanitních studií UK). „Co a proč se má chránit autorskými právy?“ ptal se již v názvu. Prof. Sokol představil problematiku ochrany nehmotného vlastnictví v elektronickém prostředí, tedy takových tvůrčích děl, jež je možné kopírovat. Základní premisou je fakt, že nehmotná díla vznikají proto, aby se šířila. Autor sám i všechny zainteresované strany mají zájem, aby se taková díla šířila. Ovšem proti tomu stojí finanční zájem původců, producentů, a zprostředkovatelů. V dnešní době tedy řešíme problém vykompenzovat tyto dvě stránky věci – šíření díla a odměnu za jeho tvorbu, zpracování a distribuci. Problémem autorského zákona je dle prof. Sokola fakt, že dává dohromady více nekompatibilních věcí, které spolu nesouvisí (herecký výkon vs. počítačový program nebo databáze).

Jan Sokol

Konference poskytla půdu pro výměnu často protichůdných názorů - zde Jan Sokol oponuje názoru Ivana Bartoše

Prvním podstatným krokem tedy bude muset být stanovení toho, co vše považujeme za dílo a která díla je nutné šířit bezplatně (zákony, nařízení apod.) a která díla by bylo dobré bezplatně šířit (díla kulturního dědictví, národní klasika), jejichž zájem o zveřejnění by měl dle prof. Sokola převážit nad zájmem dědiců a distributorů. Prof. Sokol dále identifikoval pět základních bodů, kterými by se měla další diskuze ohledně ochrany nehmotných práv zabírat:

  1. Rozlišení mezi mírou autorství a povahou díla (zejm. např. zaměstnanecké dílo).
  2. Řešení konfliktu mezi zájmem producenta a veřejným zájmem.
  3. Zvážení finančního významu díla pro původce a zprostředkovatele.
  4. Respektovat díla, která vznikla z veřejných prostředků – díla by se neměla považovat za majetek dané instituce.
  5. Problém zděděných práv.

Po přestávce vystoupil prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc. (Masarykova Univerzita v Brně) s názvem: „Svár mezi přístupem a ochranou“. Představil některé významné celosvětové aktivity a kroky nabourávající se do svobody internetu a některá související soudní rozhodnutí z počátku roku 2012: jednodenní stávka anglické wikipedie na protest proti navrhovaným zákonům USA, přesměrování DNS serveru Megaupload na web FBI s informacemi o odstávce serveru, kroky proti Wikileaks, rozsudek soudu v Hamburku přikazující filtrování serveru Rapidshare.

Dále se prof. Zlatuška věnoval pojmu „pirátství“. Představil původ tohoto výrazu a historii nelegálního šíření děl. Původ výrazu „pirátství“ v kontextu nelegálního kopírování a prodeje nelegálních nosičů a videonahrávek se datuje do druhé poloviny 17. století a k jeho rozšíření přispěl rozvoj knihtisku a knižního obchodu. Poté představil řadu přístupů k duševnímu vlastnictví a historické počátky pirátství zejména na území Anglie, Francie a Německa v době osvícenství a aktivity proti šíření pirátství, které se od samého začátku přijímaly, včetně vývoje debat a jurisdikce o duševním vlastnictví zejména ve Velké Británii, Spojených státech.

Na závěr pak zmínil několik nejaktuálnějších detailů ohledně smlouvy ACTA. Prohlásil, že smlouva fakticky obsahuje jen velmi málo nových záležitostí, které by už nebyly v zákonech ČR obsaženy. Svůj příspěvek pak ukončil konstatováním, že ve vývoji právního prostředí v oblasti autorských práv nás čeká ještě velmi mnoho zajímavého.

Sekci prezentací uzavřel další velmi očekávaný host, PhDr. Ivan Bartoš (Česká pirátská strana) s příspěvkem nazvaným „Pirát je především občan. Podpora tvorby a publikování, vzdělaná nekriminalizovaná populace, sdílení informací, hledání společného cíle“. Dr. Bartoš hned na začátku popřel, že by internet byl jakýmsi fenoménem, ale naopak je součástí každodenního života každého člověka a kritizoval tu část společnosti, která tento status quo stále ještě nedokáže přijmout a přizpůsobit se mu. Označení internetu jako fenoménu považuje za příliš zavádějící. Internet považuje za svobodný prostor pro vyjadřování názorů, sdílení informací, práci a zábavu. Kritizuje snahy o „monopolizaci“ internetu, o pojetí internetu jen jako prodejního kanálu a snahu o jakési omezení a kontrolu informací proudících internetem. Ve své prezentaci dále analyzuje jak se k problému internetu, autorských práv, kopírování a sdílení staví jednotlivé zainteresované strany:

  1. Autoři, kteří tvoří, nemají čas zkoumat aspekty autorského práva, často nevnímají rozdíl mezi osobnostními a majetkovými právy a pokud se o autorském zákonu vyjadřují, kopírují rétoriku zástupců svazů, nebo nakladatelů.
  2. Držitelé práv, autorské svazy a firmy jsou subjekty, které nejvíce ovlivňují legislativu. Dr. Bartoš tvrdí, že nakladatelé a svazy jsou příliš konzervativní a nereflektují rozvoj společnosti, mají vidinu krátkodobých zisků a nepřizpůsobují se, protože stále dokáží k finančním ziskům využít stávající model. Jejich přístup je dle řečníka takový, že pro tyto subjekty je jednodušší a levnější změnit zákon, než přizpůsobit obchodní model.
  3. Hlasy z akademické sféry a knihoven nejsou příliš slyšet, akademická půda je celkově ambivalentní a nahlas z ní zaznívají jen individuální názory.
  4. Občané nejsou informováni, resp. jsou spíše dezinformováni a konzumují informace převážně z médií.
  5. Cílem Pirátské strany je chránit autora, aby nebyl šizen ze strany autorských svazů. Pirátská strana klade důraz na rozvoj lidské společnosti, vědomostí a poznání lidstva prostřednictvím sdílení informací dle svých potřeb.

Stanislav Komárek

Stanislav Komárek jako obvykle vtipně glosoval za použití alegorie a příkladů z historie. Dobře věděl, že úsměv na tvářích účastníků je v parném dni vítaným osvěžením.

Panelová diskuze

Panelové diskuze se zúčastnili nejen přednášející, ale také řada dalších osobností, které se problematikou autorského práva z různých úhlů pohledu zabývají. V diskuzi vystoupili zástupci občanů, vydavatelů, vzdělávacích institucí, knihoven, IT oddělení, knihkupců, nakladatelů apod. Mezi panelisty byli:

  • Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. (ÚISK FF UK)
  • PhDr. Marie Kratochvílová (FHS UK)
  • Prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc. (FHS UK)
  • Mgr. Miroslav Šimek (VŠCHT Praha)
  • PhDr. Dana Bittnerová, CSc. (FHS UK)
  • Ing. Eva Dibuszová, Ph.D. (VŠCHT Praha)
  • PhDr. Dana Kalinová (Svět knihy s.r.o.)
  • prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc. (MU Brno)
  • doc. JUDr. Jiří Srstka (DILIA)
  • prof. PhDr. Jan Sokol, CSc., Ph.D. (FHS UK)
  • prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. (FHS UK, PřF UK)
  • PhDr. Ivan Bartoš (Česká pirátská strana)
  • Mgr. Josef Šlerka (ÚISK FF UK, SNM)

Otázka č. 1: Co pro Vás znamená změna, kterou přinesl Tim Berners-Lee?

  • Z pohledu didaktiky existuje velký potenciál ve vzdělávání prostřednictvím tzv. síťového učení.
  • Možnost svobody a svobodného rozhodování.
  • Je-li svoboda rovna kreativitě, pak se při plagiování vytrácí kreativita a svoboda neexistuje.
  • Svoboda dát cokoli najevo.
  • Inspirující prostředí, které otevírá i zavírá dveře k vědění, které bylo a zůstává jen v knihách, tj. zůstává pro společnost zavřeno.
  • Internet je velmi inspirativní, ovšem vzal lidem soukromí. Na druhou stranu otevřel prostor pro šíření vzdělanosti. Co se týče práva, to těžko může následovat technologický rozvoj.
  • Obrovský přínos přístupu k informacím pro společnost.
  • Otevření virtuálního světa pro kohokoliv, přináší nové možnosti, ovšem je těžké předpovídat, kam směřuje.
  • Internet přináší novou dimenzi svobody se všemi riziky, která k tomu patří. Svoboda znamená přizpůsobit se pravidlům, zneužití svobody znamená její ohrožení.
  • Internet není striktně hierarchizován a centralizován.
  • Realita současné doby, šance na rozvoj k lepší a svobodnější společnosti.
  • Internet přinesl nepřetržitou krizi člověka a lidské společnosti – identity člověka, statusu vzdělání a statusu práva.
  • Nedílnou součástí této změny je téma etiky, morálky a zodpovědnosti vůči druhým. Je nutné klást důraz na tyto aspekty společnosti. Svoboda bez etiky, morálky a zodpovědnosti nemůže existovat.

Josef Šlerka

„V rámci oboru Studia nových médií na ÚISK FF se otázkou autorských práv zabýváme velmi často,“ poukazoval Josef Šlerka

Otázka č. 2: Od autora ke čtenáři: Autor – vydavatel – knihkupec – (knihovna) – čtenář. Které vztahy na této cestě jsou nejproblematičtější?

  • Z hlediska informačního cyklu existuje kolize v každé jeho fázi.
  • V případě tištěné knihy existuje největší problém mezi vydavatelem a knihkupcem, zejména kvůli finančním nákladům na knihu a distribučních marží. Zde je snazší cesta ke čtenáři pro elektronickou knihu.
  • Vydavatel by neměl být centrálním subjektem, měla by to být pouze služba pro autora.
  • Autor chce být čten, ale studenti vyžadují texty online, do studovny nechodí.
  • Stále existuje poptávka po tištěné knize, vydavatel spolu s autorem zabezpečuje kvalitu literatury pro čtenáře.
  • Je důležité, aby nevymizeli čtenáři, klíčová je jejich výchova a kritické myšlení.
  • Slabým článkem občas bývají prodejci, nejpodstatnější je estetická hodnota klasické knihy.
  • Nejpodstatnějším problémem jsou smlouvy mezi autorem a nakladatelem (vydavatelem).
  • Vztah autor – čtenář je vždy problematický, bez ohledu na cestu. Kniha je ohrožena v důsledku vzrůstající kvantity publikací a nedostatku kvalitních recenzních řízení.
  • Kvalita knihy je určená motivací autora proč psát.
  • Žádná velká krize nenastává, ta se vždy převážně z ekonomických důvodů přelévá k různým subjektům.
  • Konkrétní kolize se děje ve vztahu literární teorie ke knihám v digitální podobě.

Otázka č. 3: Komerční vydavatelé, Open Access a jiné modely. Kde vidíte budoucí cestu, její úskalí a příležitosti?

  • Komerční vydavatelé přinášejí konkurenci, konkurence dává svobodu. Měly by existovat obě alternativy paralelně.
  • Trh je zahlcen, je nutné se v kvantitě titulů zorientovat.
  • Žádoucí je úloha veřejných institucí v oblasti odborné a vědecké literatury.
  • Open Access je stejně životaschopná alternativa jako komerční vydavatelé.
  • Není podstatná forma, ale úroveň textu.
  • Komerční vydavatel a Open Access nejsou v rozporu, komerční vydavatelé vydávají v režimu Open Access, problematika je ve financování těchto publikací.
  • Nejpodstatnější je podpora malým a drobným vydavatelům.
  • Podpora hnutí (MIT, Harvard University) proti předražení komerčních publikací.
  • Situace na knižním trhu a ve společnosti se blíží k modelu, že všichni píší a nikdo nečte. Podstatné pro orientaci v kvantu literatury by mohlo být vytvoření jakési služby typu rozcestníku.
  • Vlastnická a duševních práva nesmí bránit inovaci. Trend nastolený MIT a Harvard University – podpora Open Access – je současný trend v akademickém prostředí. Není jisté, zda se bude rozvíjet Open Access, nebo jiný model, v každém případě pro zrychlování procesu inovace je nezbytné sdílení informací.

Z uvedených prezentací a odpovědí v panelové diskuzi je patrné, že konference pokrývala velmi široké téma a otevřela velice zajímavou a podstatnou diskuzi. Konference nastolila platformu, jak o těchto tématech začít diskutovat, prezentovat názory z různých stran a vyslechnout představitele různých institucí. Závěrem lze konstatovat, že konference, byla nabitá rozličnými názory a v nastoleném duchu by mohla pokračovat ještě řadu dní. Ovšem, jak bylo řečeno na začátku, nejspíše by se „stejně nic nevyřešilo“.

Příslibem pro vyřešení alespoň nějaké dílčí otázky je během tohoto setkání avizované pokračování této konference na podzim roku 2012, které by se mělo týkat elektronických knih a knihoven, konkrétně problematiky jak odborné elektronické knihy dopravit v knihovnách ke čtenáři a najít pro to vhodný ekonomický model.

Poznámka: Autorem fotografií je Pavel Farkas.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
NĚMEČKOVÁ, Lenka. Autoři, knihovny, věda, právo i etika v době internetu. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 6 [cit. 2024-11-25]. urn:nbn:cz:ik-13922. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13922

automaticky generované reklamy