Ve dnech 3.-4. 11. 2009 se v Academia Centru Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně konala výroční konference Asociace knihoven vysokých škol ČR (AKVŠ) Bibiliotheca academica - Cíle a perspektivy vysokoškolských knihoven 2009.

Úvodní prezentace činnosti AKVŠ

V úvodu představila předsedkyně AKVŠ Iva Prochásková aktivity, které v tomto roce Asociace uskutečnila, a cíle, které si klade pro rok 2010 a následující období. Nejaktuálnějším tématem v současné době, ve kterém se AKVŠ angažovala, byla situace okolo programu INFOZ, respektive otázka zabezpečení pokračujícího přístupu ke stávajícím elektronickým informačním zdrojům pro vysoké školy v ČR. I. Prochásková zrekapitulovala aktivity, jež v souvislosti s programem INFOZ od jeho počátku Asociace podnikla, a upozornila na problémy, které do současné doby program měl, včetně prvotního neúspěchu projektů VŠCHT a ČVUT zaměřených na zabezpečení elektronických zdrojů pro konsorcia vysokých škol v ČR ve svých oborech. Dále upozornila na opětovnou možnost využít prostředky z fondu podpory zahraničních cest pro financování výjezdu zaměstnanců členských knihoven v roce 2010 a shrnula tematické semináře, které byly v tomto roce pod záštitou AKVŠ uskutečněny. Závěrem konstatovala, že cíle stanovené pro rok 2009 byly víceméně naplněny a navrhla cíle, na které by se Asociace měla zaměřit pro další funkční období 2010-2012. Mezi ně patří větší zapojení knihoven vysokých škol do činnosti LIBER (Association of European Research Libraries – Asociace evropských vědeckých knihoven) a výraznější zaměření na problematiku vědecké komunikace, digitalizace, dlouhodobého uchování dokumentů a oblast lidských zdrojů ve vysokoškolských knihovnách.

Po předsedkyni AKVŠ vystoupili předsedové dvou odborných skupin pod AKVŠ – Ludmila Tichá z ČVUT za Komisi IVIG (Komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost) a Jan Mach z VŠE za komisi EVŠKP (Komise pro otázky elektronického zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací) s bližším představením práce v těchto odborných skupinách. Za skupinu IVIG bylo nejvýznamnějším projektem v roce 2009 spuštění portálu Infogram (Portál pro informační gramotnost) a v plánu pro rok 2010 je aktualizace vymezení pojmu „informační gramotnost“ a rozšíření výuky informační gramotnosti na vysokých školách pomocí e-learningu. Skupina pro EVŠKP sleduje vývoj evidence VŠKP na vysokých školách v ČR a možnosti případného zapojení do mezinárodních projektů. Dále se zabývá vývojem a implementací jednotného metadatového formátu EVSKP-MS pro elektronické vysokoškolské kvalifikační práce, zejména práce netextové, a připravuje doporučení pro zpřístupňování plných textů z hlediska plagiátorství (zde částečně navazuje např. na projekt Infogram). Jako další pokračování projektu E-VŠKP navrhuje J. Mach rozšířit vytvořené repozitáře pro zpřístupnění dalších odborných prací vysokých škol nad rámec VŠKP a vytvoření institucionálních repozitářů s otevřeným přístupem na jednotlivých univerzitách.

Na tuto úvodní část týkající se činnosti AKVŠ navázala Dana Tkačíková (VŠB-TUO) s návrhem na změnu vytváření statistických výkazů knihoven, a to tak, aby jednotlivé výkazy byly prokazatelné a vzájemně porovnatelné v rámci knihoven vysokých škol v ČR a v zahraničí a současně byly v souladu s mezinárodními standardy (ISO 2789, IFLA aj.). Vytváření těchto standardizovaných statistik by ovšem knihovnám nemělo přinést žádnou nadbytečnou práci.

Před zakončením dopoledního bloku nastal prostor pro prezentaci firmy Multidata Praha, která představila statistický modul EZ Proxy pro vytváření statistik vzdáleného přístupu k elektronickým zdrojům a statistický modul nástroje Verde. Tečku před obědem udělal kvestor UTB Jan Černý, který velmi pozitivně prezentoval roli knihovny UTB ve Zlíně jako významné součásti univerzity, koordinující a zabezpečující přístup k informačním zdrojům pro celý rozsah studijních programů a oborů na UTB. Úlohu knihovny pro UTB též demonstruje skutečnost, že je zřízena jako samostatné oddělení rektorátu UTB a k září 2008 byla přestěhována z původních prostor do nové budovy Univerzitního centra.

Prezentace zahraničních hostů

Odpolední sekce, nazvaná „Jak zvýšit prestiž knihovny na vysoké škole“, byla především věnována prezentacím zahraničních hostů. Pozvání do Zlína přijali Wouter Gerritsma z Wageningen University and Research Centre v Nizozemí a Sylvia Van Peteghemová z Ghent University Library v Belgii.

Woulter Gerritsma prezentoval univerzitu ve Wageningenu a její novou knihovnu, otevřenou v roce 2007. Tato univerzita se zaměřuje především na zemědělství, biologii, životní prostředí a zdravotnictví, a zasahuje tak do oblasti přírodních i sociálních věd. V oboru zemědělství se dokonce řadí na druhé místo na světě. Své služby poskytuje různým cílovým skupinám. Pro pregraduální studenty jsou semináře informační gramotnosti povinné v prvním a třetím ročníku studia, pro studenty doktorského studia jsou nabízeny dvoudenní kurzy se specifiky pro potřeby sepsání disertační práce. Vedlejší cílovou skupinu tvoří vyučující a vědečtí pracovníci, kteří již běžné tradiční i elektronické služby knihovny znají a je potřeba jim nabídnout další služby, například pomoc při hodnocení jejich vědecké činnosti na univerzitě v běžných evaluačních obdobích. Ovšem tyto aktivity směřující k podpoře vědy na univerzitě jsou vyvíjeny právě od roku 2007, ale i za tak krátkou dobu si knihovna v této činnosti vybudovala důležité postavení.

V Nizozemí se hodnocení vědy provádí každých šest let na základě kvality výzkumu, produktivity jedince (týmu), relevance výzkumu pro společnost a realizovatelnosti výzkumu. Bibliometrické analýzy se provádějí v knihovně, kde je současně spravován přístup ke všem elektronickým zdrojům včetně citačních rejstříků, zároveň je zde budován repozitář veškerých publikací vydaných pod hlavičkou univerzity, ale hlavně jejich specialisté mají zkušenosti s vyhledáváním v této široké škále zdrojů. Na závěr autor prezentoval další možnosti a nástroje, zejména z webu 2.0, jak může knihovna obohatit své služby, především pro potřeby vědy a výzkumu.

Druhým zahraničním hostem byla Sylvia Van Peteghemová z univerzitní knihovny v belgickém Ghentu. Autorka prezentovala svou univerzitní knihovnu, která byla jako centrální knihovna ustanovena teprve až po restrukturalizaci v roce 2003, a zabývala se různými aspekty této restrukturalizace. Popsala původní situaci, kdy univerzita měla cca 220 samostatných knihoven, a nastínila všechny okolnosti a úskalí restrukturalizace z pohledu knihovny i organizace celé univerzity. Zamyslela se nad otázkou, zda v roce 2003 existovala pro dané složení univerzity a fondu knihovny ideální struktura a zda tato zvolená varianta byla tou nejsprávnější. Nyní se činnost knihovny soustřeďuje na digitalizaci a spolupráci zejména s projekty DRIVER a Google Books, repozitář starých tisků z oblasti francouzské revoluce, kulturního dědictví a staré knihy vydané před rokem 1890 (digitalizované v projektu Google Books). Právě projekt Google Books, tj. digitalizace a zveřejňování publikací vydaných před rokem 1890, je významným projektem, na kterém knihovna v současnosti pracuje a který by měl být postupně posílen tak, aby knihovní fond byl dostupný právě prostřednictvím Googlu.

První odpolední blok byl zakončen prezentací Ondřeje Fabiána, ředitele hostující knihovny UTB. Ten představil univerzitu jako velmi mladou (byť navazující na historické předchůdce) a stále se rozvíjející instituci, jejíž knihovna má být jejím „srdcem“. V budoucnu by vedle stávající nové budovy knihovny mělo být dostavěno i kulturní centrum, které by s knihovnou mělo tvořit vyvážený komplex dostupný i pro širokou veřejnost.

Panelová diskuze

Po přestávce na kávu pak první den konference uzavřela prezentace Davida Horkého z firmy Thomson Reuters, která byla zaměřena na nástroj Research Analytics ve Web of Science a databáze InCites, a dále zejména panelová diskuze pěti představitelů nejvýznamnějších univerzitních knihoven sdružených v rámci AKVŠ. Panelové diskuze se zúčastnili Miroslav Bartošek (Masarykova univerzita, ÚVT), Ivo Brožek (Univerzita J. E. Purkyně), Marta Machytková (ČVUT, Ústřední knihovna), Alena Matuszková (Univerzita Karlova, Knihovna společenských věd TGM) a Věra Svobodová (Mendelova zemědělská a lesnická univerzita). Základní témata k diskuzi byla následující:

1. Postavení knihovny na univerzitách v ČR a na konkrétní univerzitě.
2. Klíčové aspekty důležité pro dosažení vysoké prestiže univerzitní knihovny.
3. Hlavní překážky v dosažení vysoké prestiže univerzitní knihovny.

Podrobný záznam z průběhu diskuze se souhrnem hlavních názorů diskutujících naleznete na webových stránkách konference, respektive v samostatném souboru.

Projekty FRVŠ

Program druhého dne konference byl rozdělen do dvou bloků. První blok byl věnován programu Fondu rozvoje vysokých škol (FRVŠ) pro rok 2009 a projektům, které byly z jeho prostředků financovány. Na úvod vystoupila Marie Davidová z VUT v Brně s představením celého programu FRVŠ a podmínek výběrového řízení pro roky 2006-2010. Dále představila statistiky úspěšnosti projektů od roku 2006 do roku 2009, kritéria, která úspěšný projekt musí splňovat, a hlavní příčiny neúspěšnosti projektů, jimž nebyla poskytnuta dotace. Na závěr uvedla tři projekty, které za rok 2008 patřily k nejúspěšnějším.

Z těchto projektů byly následně prezentovány dva. Jako první prezentovala Ilona Trtíková z ČVUT – jednalo se o projekt Serials Solutions – další krok k rozvoji informačních e-služeb knihoven ČVUT. Projekt, ještě řešený v rámci bývalého systému knihoven ČVUT v rámci Výpočetního a informačního centra ČVUT, byl zaměřen na implementaci federativního vyhledávače 360 Search a rozhraní pro vlastní kolekci elektronických časopisů E-Journal Portal od společnosti Serials Solutions.

Druhým projektem byl projekt Anny Součkové z VŠCHT Zkvalitnění informačních služeb knihovny - integrace vybraných řad kompendií do nabídky online služeb knihovny. Byl zaměřen na doplnění fondu knihovny o významné řady elektronických příruček z oblasti chemie a vytvoření statistické aplikace, která umožní sledovat využitelnost těchto zdrojů a která by měla nahradit dosavadní ruční zpracování statistik přístupů. Statistickým nástrojem, který byl v rámci grantu pořízen, byla aplikace LibrarEx.

S poslední prezentací v rámci bloku těchto projektů vystoupil opět Jan Mach z VŠE a seznámil účastníky s vybranými projekty z jiných zdrojů (mimo program FRVŠ), které se týkaly problematiky registrů v ČR. Postupně představil projekt Národního registru VŠKP a systému na odhalování plagiátů na Masarykově univerzitě (Theses.cz /do roku 2008/ a Odevzdej.cz /rok 2009/ a pokračující projekt pro rok 2010 http://repozitar.cz) a Digitální knihovnu pro šedou literaturu – Národní úložiště šedé literatury Národní technické knihovny (NUŠL).

Před poslední přestávkou ještě vystoupili Vojislav Milovanovič a Jan Luprich s prezentací novinek v kolekci databází EBSCO.

Zprávy ze zahraničních cest

Závěrečný blok konference byl věnován zprávám ze zahraničních cest, které byly sponzorované z fondu podpory zahraničních cest AKVŠ. Na úvod ještě vystoupili Krzysztof Murawski (ProQuest) a Vladimír Karen (Albertina icome Praha) s představením nových produktů společnosti ProQuest. Byly představeny databáze ProQuest Dissertations & Theses (PQDT), databáze pro podporu vědy a výzkumu (COS Scholar Universe, COS Funding Opportunities, Papers Invited) a nadstavbové nástroje pro správu elektronických zdrojů od Serials Solutions včetně nového produktu Summon.

Ze zahraničních cest byla prezentována konference Open Repositories 2009, zaměřená na problematiku digitálních repozitářů z pohledu vývojářů, správců i knihovníků, která se uskutečnila v Atlantě 18.-21. května 2009 a které se zúčastnila Pavla Rygelová z VŠB-TUO, dále ICOLC 11th Fall Meeting v Paříži ve dnech 25.– 28. října 2009 (International Coalition of Library Consortia), setkání koalice za účelem sdružování konsorcií knihoven ke spolupráci v oblasti elektronických zdrojů, jíž se zúčastnila Barbora Katolická (ZČU), a konečně konference DSpace User Group Meeting 2009, která se uskutečnila ve dnech 14.–16. října 2009 ve švédském Göteborgu a zúčastnila se jí Lucie Vyčítalová z UPa. Barbora Katolická v rámci svého vystoupení prezentovala také ještě aktuální situaci v oblasti implementace autentikace prostřednictvím technologie Shibboleth. V současné době je otestováno přistupování k databázím EBSCO, připravuje se přístup přes Shibboleth do Web of Knowledge a nadále probíhá připojování dalších poskytovatelů do české federace eduID.

Závěrem

Na závěr lze říci, že konference byla již tradičně velmi pěkně uspořádána a tematicky orientována na aktuální potřeby a problémy knihoven vysokých škol v ČR. Zejména úvodní prezentace poskytly inspirativní náměty na další rozvoj služeb knihoven tak, aby dosáhly vyšší vzájemné kooperace a případně výraznějšího zapojení do mezinárodních projektů a tak přiblížení mezinárodnímu standardu a otevření svých projektů a aktivit i do zahraničí. Pro české prostředí jednoznačně vyplývá hlavní cíl zviditelnit roli univerzitní knihovny pro potřebu akademické obce mateřské univerzity a dosáhnout vysoké prestiže a dobrého jména knihovny mezi studenty a vědeckými pracovníky univerzity.

Podrobné informace a prezentace z konference naleznete na webových stránkách konference.