Nakladatelství Management Press vydalo překlad knihy Billa Gatese The Road Ahead pod českým názvem Informační dálnice. Oba tituly vystihují obsah střízlivého a přitom optimistického zamyšlení zakladatele, předsedy správní rady a vrcholového manažera firmy Microsoft. Gatesovy vize budoucí informační dálnice jsou založeny nejen na jeho osobních zkušenostech z počátků a pozdějšího raketového vývoje výpočetní techniky (čtivě popsaných v úvodních kapitolách), ale také na sledování obchodu se software a hardware a srovnání vývoje jednotlivých odvětví počítačového průmyslu. Autor neprozrazuje nic zásadního ze zákulisí Microsoftu, dovedně se vyhýbá všem ožehavým tématům (např. obchodní vztahy IBM), neopomene zdůraznit roli vzdělání i vlastní rodiny (patrně současný módní trend při všech veřejných vystoupeních v USA) a politicky korektně zdůrazní v závěru knihy roli žen v informační společnosti. Úspěchy, korektní řešení problémů, důraz na zpětnou vazbu od zákazníků a vstřícnost firmy Microsoft prostupuje nevtíravě a po snesitelných dávkách celou knihou. Upravená a viditelných chyb zbavená výsledná verze textu této knihy připomíná některé z produktů firmy Microsoft. Je čtivá, zábavná, jednoduchá na pochopení, určená spíše laikům, nezachází do přílišných detailů, přitom poučná a optimistická. Než vyjdou první kritiky, objeví se pravděpodobně její opravená a rozšířená nová verze.

Přesto je kniha Informační dálnice pozoruhodným a významným krokem k ozřejmení pojmu, který nese právě český titul. Bill Gates vyvrací velmi jednoduchým a srozumitelným jazykem představu, že informační dálnice již existuje. Detailně vysvětluje jednotlivé segmenty, prvky a součástky informační dálnice, které již existují nebo právě vznikají, ale na druhou stranu ukazuje na chybějící články. Jeho vize budoucí informační dálnice jsou velmi odvážné, ale přitom střízlivé. Kromě několika dost nepravděpodobných nebo alespoň v dohledné době nedosažitelných stupňů, je podle Gatese informační dálnice možná a uskutečnitelná. Autor jde ve svých úvahách dále a nastiňuje budoucí změny v životním stylu, ekonomice a některých elementárních procesech našeho života po napojení na informační dálnici. Optimismus autora však často přehlíží dost výrazné ekonomické, sociální a politické problémy, které budou pravděpodobně jednou z nejvýraznějších překážek na cestě k zapojení celého světa do informační dálnice. Politicky korektní zmínky o nutnosti důrazu na "intenzívní styk dívek s počítači již od dětství" (str. 203) nebo o hladu a bídě v Etiopii (str. 22) nelze rozhodně považovat za fundované úvahy o hrozbě "informační Chudoby" určitých sociálních nebo etnických skupin. Gatesovy vize jsou silně zaměřeny na americké publikum a tak příliš neberou do úvahy zbytek světa. Tento fakt se například silně projevuje v Gatesových představách o vlivu informační dálnice na migraci obyvatelstva a na jejich demografické rozložení.

Autor se několikrát přiznává ke svému přehnanému optimismu, který však jedněmi ústy ihned obhajuje. Optimismus v úvahách o budoucí informační dálnici je z pohledu bohatého, mladého a vzdělaného amerického muže jistě na místě. V kontextu s tím poněkud překvapí skromnost s jakou Bill Gates přistupuje k vizi svého vlastního domu napojeného na informační dálnici. Opět pravděpodobně zapůsobila snaha o korektnost, neprozrazení ničeho, co by mohl kdokoli zneužít a zároveň i snaha neprovokovat. Billův dům ničím nepřekvapuje ani nešokuje a dle amerických představ zahrnuje pohodlí pro (neodmyslitelnou) rodinu a přátele. Ve srovnání s autorovou odvahou a kreativitou při vytváření představy o budoucí informační dálnici však model domu na břehu Washingtonského jezera vyznívá přehnaně skromně, jeho vnitřní technické vybavení bylo popsáno již ve vědecko-fantastických filmech 70. let, nepřichází s ničím převratně novým a vymoženosti blízké budoucnosti, které skýtá napojení domu na skutečnou informační dálnici, byly v podstatě popsány v jiných kapitolách téže knihy. Bill Gates, jeden z nejbohatších mužů Ameriky, si nemůže dovolit vyprovokovat závist a pocit nerovnosti v zemi, kde se všichni modlí ke slovům demokracie, rovnost a rodina.

Ačkoli autor vychází na několika místech z myšlenek Alvina Tofflera, nedotahuje teorii Třetí vlny a posunu moci až do těch nejvyšších míst. Kniha je určena laikovi, řadovému čtenáři, snad právě proto zde výrazně chybí aspekt vztahu politické moci a informačního bohatství. Kdo získá s příchodem informační dálnice rozhodující moc ve společnosti?, Jak se bude současná politická moc transformovat s příchodem informačního věku? Jak bude vypadat mocensko strategické rozložení sil ve společnosti? Co přinese třetí vlna vzhledem ke změně sociálních struktur? jsou otázky, na které kniha nesoucí ambiciózní název Informační dálnice neodpovídá. Přesto je rozhodně zajímavým čtením, kde k nejcennějším patří postřehy Billa Gatese z vývoje výpočetní techniky a zejména změny životního stylu po napojení na informační dálnici. Srovnání současné podoby a používání informačních zdrojů (a informačních spotřebičů) s jejich podobou a využitím na informační dálnici patří k nejcennějším postřehům a úvahám v knize. Právě pro tyto kreativní, optimistické a přitom praxí podepřené myšlenky lze knihu doporučit.