Ve dnech 2.–3. července 2004 se v litevském Vilniusu konal workshop evropského projektu CALIMERA na téma použitelnost (usability) v oblasti digitálního zpřístupnění kulturního dědictví na úrovni lokálních kulturních institucí. Celková náplň projektu CALIMERA (Cultural Applications: Local Institutions Mediating Electronic Resource Access) je rozdělena do pěti pracovních okruhů, přičemž téma použitelnosti spadá do třetího okruhu nazvaného End user experience: a usable community memory. Informace o projektu lze nalézt na jeho website – www.calimera.org, v češtině pak např. v článku [1]. Projekt byl také prezentován na letošním ročníku konference Internet ve státní správě a samosprávě v Hradci Králové [2]. Workshop byl organizován společně Manchesterskou metropolitní univerzitou a Univerzitou ve Vilniusu a proběhl na půdě Okresní knihovny Adama Mickiewicze ve Vilniusu. Zúčastnilo se jej 18 expertů z 11 evropských zemí.

Cílem workshopu bylo identifikovat relevantní uživatelské cílové skupiny, jejich potřeby a možnosti a na základě toho definovat vhodné nástroje a metody z oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT), které by tyto potřeby ve sféře muzeí, knihoven, galerií a archivů umožnily efektivně uspokojit. Podkladem pro jednání byla jednak rozsáhlá přehledová studie na téma použitelnosti ICT systémů [3] vypracovaná odborníky z Institutu knihovní a informační vědy Fakulty komunikací Vilniuské univerzity, jednak předem připravené okruhy otázek, o kterých se diskutovalo ve třech pracovních skupinách, do nichž byli účastníci rozděleni. Výstupem workshopu by měla být sada doporučení a pravidel týkajících se použitelnosti ICT technologií v lokálních kulturních institucích, ovšem určená nikoli odborníkům na ICT, nýbrž muzejníkům, archivářům, knihovníkům či galeristům, tedy "ne-odborníkům" (non-experts).

Jednání zahájil Rob Davies (UK), který je vědeckým koordinátorem projektu CALIMERA. Shrnul dosavadní vývoj práce a nastínil plánovaný postup do budoucna. Zinaida Manžuch (Litva) ve své prezentaci vytýčila teoretický rámec problematiky použitelnosti a shrnula různé přístupy a standardy v této oblasti. Následovaly prezentace projektů některých účastníků, které souvisejí s problematikou použitelnosti digitálních služeb. Irini Courzakis (Německo) se ve svém vystoupení zamyslela nad otázkou použitelnosti z hlediska webdesignu. Velmi zajímavá byla prezentace Paula Kahna (Francie), který nás seznámil s výsledky komparační studie [4] porovnávající informační architekturu website čtyř velkých národních knihoven – Bibliotheque Nationale de France, Library of Congress, British Library a National Library of Australia. Studie byla vypracována na zakázku BNF. Andrea Bernardini (Itálie) se ve svém příspěvku věnoval problematice přístupnosti webových stránek, zejména z pohledu tělesně či technologicky omezených uživatelů. Zmínil se o italském webovém projektu www.WEBxTUTTI.it zaměřeném na přístupnost webu a vývoji softwaru Torquemada, který přístupnost stránek testuje. Lászlo Buday (Maďarsko) představil projekt tzv. hybridních zvukových knih pro nevidomé, které obsahují jak textová data určená k vyhledávání a případnému čtení hlasovým syntezátorem, tak zvukový záznam lidského hlasu, který je s textem prolinkován až na úroveň jednotlivých odstavců. Po těchto prezentacích následovala jednání jednotlivých pracovních skupin.

První téma pro pracovní skupiny obsahovalo rámcové otázky. Jak zhutnit nepřeberné množství standardů, pravidel a doporučení z oblasti použitelnosti do smysluplného a zvládnutelného „balíčku“ pro pracovníky místních kulturních institucí? Jaké otázky jsou pro ně klíčové? Co v oblasti použitelnosti je natolik podstatné, že musí být nesporně v centru jejich zájmu?

Druhý okruh témat byl zaměřen na praktické možnosti, které pracovníci ve zmíněných typech institucí mají. Co je třeba jim nabídnout, aby byli schopni zajistit použitelnost svých digitálních služeb (pravidla, školení, poradenství…)? Je zde potřeba založit celoevropské diskusní fórum na téma použitelnosti v tomto sektoru?

Třetí oblast diskuse byla zaměřena na problematiku použitelnosti služeb pro speciální skupiny uživatelů a na to, jak jí dosáhnout. Opět zde zazněla možnost ustavení poradního a diskusního fóra.

Klíčovou otázkou, která provázela celé jednání, bylo podle mého názoru nalezení optimálního kompromisu mezi specifičností a obecností, který by se následně promítnul do doporučení týkajících se použitelnosti pro kulturní pracovníky. Projevovalo se to např. v těch momentech, kdy se – v zájmu co možná největší obecnosti/univerzálnosti – mluvilo o "elektronických zdrojích", "digitálních službách poskytovaných na dálku" a jejich použitelnosti apod., ale prakticky to pro všechny znamenalo kvalitní websites a jejich služby. A další, snad ještě důležitější otázkou – ať vyslovenou či skrytou – bylo to, zda a co je na místních kulturních/paměťových institucích, resp. jejich digitálních službách, natolik specifického a jim navzájem společného, že je třeba pro ně zvlášť formulovat zásady použitelnosti? A pokud ano, lze např. formulovat nějaká další pravidla či zásady webmasteringu/webdesignu, než již formulovaná a všeobecně uznávaná? Většina účastníků workshopu pocházela z oblasti knihovnictví, ať už prakticky, či na akademické půdě, což rovněž ovlivňovalo směr diskusí.

Závěrem lze říci, že téma použitelnosti digitálních služeb v té oblasti, kterou se workshop zabýval, je téma nejen zajímavé, ale především závažné, neboť se jedná o uchování, zpřístupňování a mnohdy přímo záchranu kulturního dědictví nás všech.