Centralizovaný přístup k EIZ a jeho optimální nastavení aneb čtvrtý rok projektu NISPEZ (Mária Žitňanská, Michal Sliacky)
První příspěvek odpolední sekce v Posluchárně D si připravili Mária Žitňanská a Michal Sliacky z bratislavského Centra vedecko-technických informácií SR. Projekt NISPEZ označuje Národní informační systém podpory výzkumu a vývoje na Slovensku. První informace o projektu pocházejí z roku 2009 a letos tedy NISPEZ vstupuje do čtvrtého roku své existence.
NISPEZ umožňuje například centralizované nákupy licencí (které ve výsledku poskytují lepší ceny), centralizovaný přístup k EIZ nebo centralizovanou statistiku. Kromě Bratislavy je do systému zapojeno 21 slovenských vysokých škol, Slovenská Akadémia Vied, Univerzitná knižnica v Bratislave, Slovenská národná knižnica a Centrum vedecko-technických informácií SR.
V rámci projektu existuje také cílená publicita: webová stránka s informacemi pro uživatele, vyhledávací portál a pod. Zároveň vznikly i další materiály, jako plakáty, záložky, manuály apod., které jsou distribuovány všem organizacím zapojeným do projektu. Veřejné publikační aktivity (prezentace, články) se také řeší centralizovaně. Stejně tak organizují i odborné akce - např. informační a pracovní semináře nebo výroční akce.
Významnou součástí projektu jsou již zmiňované centralizované statistiky a průběžná hodnocení. Pod centralizovaným sledováním statistik si můžeme představit např. jednotnou formu statistických ukazatelů, sledování změn a tendencí ve využívání zdrojů nebo porovnávání jednotlivých institucí. Hodnocení zahrnuje statistiky a dotazníky, s cílem určit efektivitu nakupovaných zdrojů. Výsledky končí v hodnotících zprávách (které se musí předkládat nadřízeným orgánům), jsou využitelné pro zapojené organizace a případně pro poskytovatele jednotlivých zdrojů.
Nedávno také proběhl dotazníkový průzkum zapojených institucí, který zjišťoval názor na společné aktivity, které se v projektu řeší. Výsledky byly většinou pozitivní - např. finanční úspora, ušetřený čas a energie při zařizování, rozšíření portfolia EIZ, rozšíření počtu uživatelských institucí, lepší vyjednávací pozice u poskytovatelů, menší zátěž na dodavatele a poskytovatele, společné publikační aktvity, společné hodnocení a vyhledávací portál. Zmíněna ale byla i některé negativa - kupříkladu narůstající administrativa a byrokracie, zdlouhavost nákupů řešených jako veřejné zakázky, personální zabezpečení, či malá propagace jednotlivých institucí.
V tuto chvíli je na zvážení, zda centralizovaný přístup zachovat a pokračovat v něm, či zda projekt pozměnit a pokračovat s upravenými parametry (např. větší sebeprezentace jednotlivých organizací nebo větší důraz na jednotlivé organizace v rámci dalších akademických hodnocení). Ze současných závěrů pro nadřízené orgány vyplývá, že systém má zřejmé výhody, ale je třeba ho do budoucna upravit a eliminovat tak naznačená negativa.
(vk)