Od letošního roku se součástí postupně se rozrůstajícího virtuálního mezinárodního souboru autorit VIAF (Virtual International Authority File) staly i české personální autority. Vedle čtyř zakládajících institucí (Kongresová knihovna, Německá národní knihovna, Francouzská národní knihovna a OCLC) jsme se ke spolupráci připojili na základě nabídky jako v pořadí druhá přistupující knihovna (po Švédské národní knihovně). Nabídky na přistoupení v rané fázi projektu si velice vážíme.

Poslední knihovnou, která do této doby uzavřela smlouvu o přistoupení, je Národní knihovna Izraele; ta přistoupila hned čtyřmi verzemi personálních záhlaví (podle typu písma). Samotnému podpisu smlouvy předchází zhruba půlroční testování autoritních a bibliografických záznamů přistupující knihovny; v testování jsou nyní Španělsko, Austrálie, Egypt, Itálie, Portugalsko, Švýcarsko a Vatikán.

Co je VIAF? VIAF vzniká jako mezinárodní služba, která bude zdarma umožňovat přístup k velkým světovým souborům autorit, zaznamenávajících standardizované a variantní formy jmen osob. Vizí VIAF je stát se jedním ze stavebních bloků sémantického webu a umožnit v budoucnu uživateli vyhledávat jména osob prostřednictvím formy jména a v jazyce a písmu, které si zvolí.

Jak VIAF vzniká? VIAF ke svému fungování potřebuje nejen autoritní, ale i bibliografické záznamy. Autoritní záznamy z určitého souboru autorit jsou obohaceny o údaje ze souvisejících bibliografických záznamů (v našem případě záznamů z báze NKC), např. o názvy, ISBN, jména nakladatelů, spoluautorů atd., a posléze jsou porovnávány s obdobně obohacenými autoritními záznamy z dalších souborů autorit. Podmínkou spolupráce se tedy vysoká míra standardizace autoritních i bibliografických záznamů. Shody jsou vyhodnocovány a na základě hodnocení jsou identifikována autoritní záhlaví, která patří stejné osobě (lépe řečeno bibliografické identitě).

Jak využít beta verzi VIAF na adrese http://viaf.org? VIAF se teprve rozrůstá, další knihovny se budou teprve přidávat. Ale již nyní lze VIAF použít při dohledávání formy jména či životních dat při vytváření návrhu nové autority (jen pozor na to, že primárním zdrojem zůstává i nadále národní soubor autorit, VIAF se nyní doplňuje jednou měsíčně, náš soubor národních autorit je tedy aktuálnější). Dá se ale využít i tehdy, když potřebujeme zjistit, pod jakou formou jména můžeme autora najít v zahraničních bázích. České personální autority vznikají podle mezinárodních pravidel AACR2, pro autoritní záznamy používáme záhlaví dohledaná v národních bibliografiích, značná část našich záhlaví tedy odpovídá záhlavím použitým v nejčastěji využívaných zahraničních databázích.

Jsou ale situace, kde se podoba záhlaví liší - to se týká např. transliterovaných jmen či případů, kde je jinak zvolen vstupní prvek – zde je (a hlavně bude) VIAF užitečným nástrojem.