České e-knihy - faktory ovlivňující jejich pronikání do knihoven
V ČR působí již několik poskytovatelů nabízejících české elektronické knihy. Přesto je jejich rozšiřování v knihovnách stále pomalé. I když lze zpřístupňovat český obsah třemi způsoby, tak ani e-výpůjčky, ani trvalé získání e-knihy čtenářem, ani on-line čtení není v knihovnách masivně nabízeno. Setkáváme se s malou nabídkou titulů, vysokou cenou, náročným způsobem akvizice, méně kvalitním obsahem nebo nízkým komfortem pro čtenáře. Proč tomu tak je? Zodpovězením této otázky získáme i nástin možných řešení současné nevyhovující situace.
Obavy držitelů práv
Velkou překážkou je obava držitelů práv (nakladatel, autor, grafik atd.) z možného zneužití e-knih, pokud se začnou šířit skrze knihovny. Kvůli tomuto strachu buďto úplně odmítají uvolnit práva na elektronickou verzi nebo to podmiňují vysokou cenou. Např. velká odborná nakladatelství si cení e-knihu na 250 – 500 tis. Kč. Střední odborná na 100 – 200 tis. Kč. Malá odborná na 50 – 150 tis. Kč[1]. Další ochranou proti zneužití je aplikování různých programových nástrojů, které znepříjemňují čtenářům použití e-knihy a odrazují od jejich legálního získávání.
Držitelé práv lpí na principech, které se uplatňují v tištěném světě a aplikují je i na elektronické verze. Uvažuje se stále s počtem licencí a tomu odpovídající finanční hodnota. Tedy kolik čtenářů přečte e-knihu nebo bude mít možnost si přečíst e-knihu. Princip licencí se objevuje i v autorských/licenčních smlouvách a zbytečně vzrůstá cena e-knih. Co když čtenář přečte jen jednu stránku, vytiskne jen jeden list nebo použije e-knihu jednorázově - oproti trvalému vlastnictví tištěné knihy? Stále to odpovídá jedné licenci, jako když si koupím jednu tištěnou knihu? Jde o psychologický stereotyp, který se v důsledku obrací proti samotným držitelům práv.
Pro vydání e-knihy je nutné přepracovat nebo doplnit licenční smlouvy. Málokterý dříve vydaný tištěný titul je podložen smlouvou, ve které jsou definovány podmínky digitálního šíření.
Vydání e-knihy s sebou nese finanční náklady. Nakladatel musí investovat do získání práv na digitální šíření od autora a ostatních původců. Dále kalkuluje s hypotetickou ztrátou při případném zneužití e-knihy. Výše reálné ztráty se obtížně stanovuje. Tak se nadhodnocuje, aby bylo dosaženo rezervy. Domnívám se, že tato složka nejvíce prodražuje konečnou cenu e-knihy. Převod do digitální podoby a administrativní činnosti tvoří další výdaje. Technologické zajištění poskytovatele je poslední složkou nákladů.
Co bude dále
Držitelé práv čekají, až bude dosaženo větších finančních objemů na trhu s e-knihami. Až v okamžiku, kdy se budou e-knihy více prodávat, začnou mít sami zájem na předávání práv k digitálnímu šíření. Zatím panuje nedůvěra v přínosy elektronického publikování. Navíc podpořená značnou mírou pirátství. Ve chvíli, kdy se trh s e-knihami rozběhne, budou do něho chtít vstoupit i investoři. Tito sice nebudou mít přímý zájem o e-knihy, ale podpoří elektronické vydávání a zvýší se nabídka a možnosti zpřístupnění.
Některé knihovny jsou součástí institucí, které jsou i producenty obsahu. Typickým příkladem jsou vysoké školy, které knihy přijímají ve svých knihovnách a zároveň produkují texty ve formě skript nebo kvalitnějších monografií. Tyto knihovny by mohly účinně působit, aby jejich domovská organizace nabídla svou produkci v elektronické podobě. A to nejen vlastním uživatelům, ale i ostatním knihovnám.
Role knihoven v e-publikování
Výše uvedené a další negativní okolnosti by mohl překonat poskytovatel, který by investoval do odkupu práv, nabídl by řádově stovky žádaných titulů za podmínek přijatelných pro čtenáře. Knihovny by kvitovaly rozumnou cenu a tím by se otevřela cesta k většímu rozšíření e-knih.
Knihovny činorodě hledají další způsoby, jak sloužit svým čtenářům. V posledních letech jsme byli svědky zavádění nových služeb např. v podobě technologie RFID nebo discovery systémů. Tyto služby jsou poměrně náročné a drahé a tak jsou e-knihy často považovány za snáze realizovatelné. Poskytování e-knih je vnímáno jako velmi potřebné. Naproti tomu se zájem čtenářů o e-knihy pohybuje v jednotkách procent[2]. Musíme si být vědomi, že touha po nabídce e-knih v našich knihovnách je nyní mnohdy větší než skutečná poptávka ze strany čtenářů. Předpokládám, že využití elektronických textů poroste a je dobré, že knihovny reagují v předstihu a budou tak připraveny.
- Přesná výše finanční hodnoty e-knihy není veřejně známou informací. Nakladatelé nechtějí hodnotu oficiálně prezentovat. Uvedené částky vyplývají jednak ze zkušeností při konsorciálním způsobu nákupu od poskytovatele eReading. Dále z jednání o ekonomických modelech akvizice u poskytovatele Flexibooks. Dále z neveřejných jednání jednoho velkého českého nakladatele. Rozmezí finančních částek uvádím z důvodu, abych respektoval smluvně vázané obchodní tajemství a žádosti jednajících protistran. Pro upřesnění uvádím, že se vždy jedná o tituly, který byly dříve vydány v tištěné podobě.
- Např. v Akademické knihovně Jihočeské univerzity má přibližně 5 % čtenářů zájem o e-knihy, kdy vycházíme z počtu použitých návodů. A 2,1 % čtenářů využilo v roce 2013 nabídky českých e-knih přes poskytovatele eReading.