Vážení čtenáři,

vítáme vás v novém roce, v dalším, už 13. ročníku našeho časopisu a zároveň v prvním letošním čísle.

V trochu záhadném názvu tohoto úvodníku netřeba hledat žádné tajemné sdělení – jen jsme vedle sebe seřadili tři témata, o kterých se chceme zmínit.

Tím prvním je silvestrovská anketa, ve které jsme vám nabídli rozsáhlý seznam více či méně vážně míněných vánočních dárků. Myslíme, že je přímo symptomatické, že necelá pětina (tedy nejvíce) z více než stovky hlasujících si z nabízených dárků zvolila jízdenku do Bradavic – tedy do místa, které neexistuje, resp. které existuje pouze ve fantazijním světě Harryho Pottera a jeho přátel. Tato volba ostatně odpovídá i současnému trendu dávat přednost zážitkům před hmotnými dárky. Na druhém místě (14 hlasujících) skončila čtivá kniha, což asi nevyžaduje komentáře. Třetí místo svým hlasováním vyvolili ti, kteří si z našeho seznamu nevybrali a chtěli by něco úplně jiného. Na opačném konci hlasování se ocitla plavá paruka pro brunety, kterou se nepřál nikdo. To je pochopitelné, ale poněkud překvapivě pouze s jedním hlasem také skončily sebrané spisy Jaroslava Haška, přestože jsme se právě v silvestrovském čísle vybranou povídkou snažili ukázat, že Hašek není jen autorem Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války, ale i řady drobných textů, z nichž spousta stojí za přečtení i dnes.

Za druhé stručně k silvestrovské minisoutěži, která přilákala celkem 10 soutěžících. Přestože soutěž byla zaměřena na pražské knihovny, potěšila nás účast i mimopražských kolegů. Všichni soutěžící dosáhli minimální hranice správných odpovědí (poměry počtu soutěžících k celkovému počtu získaných bodů byly tyto: 1:5, 2:7, 5:8, 2:9) a byli tak zařazeni do slosování. Z něho šťastně vyšla Šárka Šuranová z Prahy, která získává dárkový balíček věnovaný Městskou knihovnou v Praze. Blahopřejeme. Správné odpovědi vypadají takto:

A do třetice k tématu nejpodstatnějšímu. 25. prosince 2008 uplynulo 70 let od smrti jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století, Karla Čapka. Toto kulaté jubileum je významné samo o sobě, má však ještě jeden zásadní dopad. Už několik dnů jsou totiž Čapkovy texty tzv. volné, protože skončila 70letá majetková ochrana jeho díla podle autorského zákona. Není to však poprvé. Původně totiž ochranná lhůta byla pouze 50 let, a tak se Čapkovo dílo uvolnilo už v roce 1988. Se změnou autorského zákona se však opět v roce 2000 stalo dílem chráněným.

Předseda správní rady Nadačního fondu Čapkova Strž Milan Haluška doufá, že nakladatelé teď budou Čapkovy texty více vydávat. Moderátor a překladatel Rudolf Pellar by zase přivítal, kdyby Čapkovo dílo četlo více mladých lidí. Podobných přání a apelů bychom jistě našli spoustu, jak to však prakticky zařídit, aby byl Čapek více vydáván a čten?

Přicházíme s jedním smělým návrhem. Zpřístupněme dílo Karla Čapka v elektronické podobě na webu. Solidní bibliografie díla Karla Čapka existuje, dostupné je i kritické vydání Čapkových textů v 25 svazcích. Svého času byla na webu amatérsky a pololegálně dostupná část Čapkova díla, takové počiny však nelze brát v potaz. Naopak výchozím materiálem by mohl být elektronický korpus Čapkova díla, který už v roce 2007 zpřístupnil v publikaci Slovník Karla Čapka Ústav Českého národního korpusu FF UK.

Projektu „webový Karel Čapek“ by se jistě ve vzájemné spolupráci mohla zhostit řada českých institucí od knihoven přes ústavy Akademie věd až po katedry fakult, sponzor by se snad taky našel. Metodika digitalizace textů a jejich zpřístupňování už je také dostatečně rozvinutá, i když dosavadní obsahové zaměření digitalizačních projektů (alespoň v oblasti knihoven) je orientováno primárně na elektronickou archivaci vzácných a ohrožených dokumentů, nikoliv na zpřístupňování děl, která by byla čtena většinou populace.

Byl by to počin záslužný a zároveň průkopnický. Podle našich informací tímto způsobem není zpřístupněno dílo žádného novodobého autora. Např. od smrti výše zmíněného Jaroslava Haška uplynulo letos 3. ledna už 86 let, ale po elektronické verzi jeho díla není ani vidu ani slechu (v Haškově případě ovšem neexistuje ani kritické vydání jeho textů, i když v letech 1955-1974 vyšlo v podobě sebraných spisů jeho dílo v tzv. „pramenné“ verzi). Pro badatele i běžné čtenáře by jistě mělo význam i elektronické dílo T. G. Masaryka (70 let od jeho smrti uplynulo v roce 2007). Letos 22. května zase uplyne 70 let od smrti Jiřího Mahena – spisovatele a knihovníka, jehož dílo také zůstává v obou svých specializacích inspirativní.

Budeme rádi, když náš návrh vzbudí diskuzi.