6. ročník tradičního setkání knihovníků obecních knihoven proběhl v září v Pavlovicích u Přerova; tamější obecní knihovna získala titul Knihovna roku 2008. Právo uspořádat celostátní setkání se k titulu váže již řadu let a dosud se ho nikdo nezřekl, i když příprava takové akce je pro knihovny v malých obcích nelehkou záležitostí. Na druhé straně jde vždy o záležitost prestižní pro celou obec, což bylo v Pavlovicích opravdu znát. Hlavním pořadatelem akce je sekce veřejných knihoven SKIP, garantem pak kolegyně Dana Wimmerová. Dlužno podotknout, že akce bývá pravidelně finančně podpořena Ministerstvem kultury ČR a SKIP.

Do přípravy akce se obvykle zapojuje také příslušná pověřená knihovna, tentokráte tedy Městská knihovna v Přerově, v níž celý program letošního třídenního setkání začínal exkurzí vedenou ředitelem Ing. Pavlem Cimbálníkem. V Přerově si účastníci prohlédli dále Muzeum J. A. Komenského a nakonec také pamětihodnosti města s výkladem. Pokračovalo se pak návštěvou Obecní knihovny v Radslavicích, která patří k vynikajícím obecním knihovnám regionu, o čemž svědčí její opakovaná nominace do celostátního kola soutěže Knihovna roku. Knihovna umístěná v novém prostoru, který zvětšuje vestavěná galerie, dobře vybavená ICT, s rozsáhlou nabídkou kulturní i vzdělávací činnosti zajišťovanou aktivní knihovnicí Ladou Veselou, udělala na přítomné ten nejlepší dojem. Přestože po přesunu do ubytovacího zařízení v podvečerních hodinách by už všichni měli nárok na odpočinek, připravený program zdaleka nekončil. Přednášku pracovníka přerovského muzea Mgr. Lubora Maloně „Komenský a knihy“ vystřídalo ještě promítání DVD ze setkání v r. 2009 v Borech na Vysočině. S patřičným komentářem je prezentoval jeho autor Miroslav Bláha (Knihovna roku 2004, Kostomlaty pod Milešovkou). Manželé Bláhovi předali DVD s pamětním listem a dalšími drobnými dárky všem účastníkům borského setkání (jejich pravidelná foto - i filmová dokumentace jak těchto setkání, tak slavnostního předávání ceny Knihovna roku je pověstná). Program tak končil před půlnocí.

Několik desítek účastníků setkání se následující den v Pavlovicích zmnožilo na téměř plnou stovku. S knihovníky obecních knihoven přišli diskutovat a sledovat program také zástupci větších knihoven z regionu i kraje, deset starostů z několika krajů republiky, knihovníci z družební polské obce, zástupci Spolku pro obnovu venkova, představitelé SKIP, šéfredaktor časopisu GrandBiblio a další osobnosti. Jakkoliv je knihovna v Pavlovicích prostorná a přívětivá, toto společenství by najednou nepojala. A tak se dějištěm semináře stal sál kulturního domu, který byl slavnostně vyzdoben a zásoben bohatým občerstvením. To všechno a také úroveň obsluhujícího „personálu“ vyvolávalo dojem, že se koná akce nejvyšší společenské vážnosti a úrovně. Pavlovičtí mladí (slečny i pánové) obsluhovali v dokonalých společenských oděvech, s úsměvem, zdvořile a bleskurychle (kéž by si z nich vzali příklad profesionální číšníci některých pražských restaurací…). Nešlo ovšem o spřátelenou hotelovou školu, jak se někteří z přítomných domnívali – obec si prostě dala záležet na výběru dobrovolných spolupracovníků i na těchto pozicích.

Deset let spolupráce SKIP se Spolkem pro obnovu venkova (SPOV) a její vliv na kulturní a komunitní život obce, zejména pak ve vazbě na knihovny – to bylo hlavní téma první části jednání. Nejprve se představily obě zmíněné organizace. SKIP představila jeho bývalá tajemnice Zlata Houšková (NK ČR), SPOV pak jeho tajemnice Ing. Marcela Harnová. Obě prezentace byly důkazem toho, co vše mohou občanské iniciativy ovlivnit, jak velký kus práce dokážou vykonat v oblasti svého zájmu a jak významně mohou jejich aktivity prospět cílové skupině, jíž jsou určeny. Dlouholetá spolupráce obou spolků přináší pozitivní výsledky zejména v rozvoji knihoven v malých obcích, ve vnímání smyslu a významu knihoven v obcích ze strany jejich zřizovatelů (samosprávy) i veřejné správy obecně. Byla připomenuta soutěž Vesnice roku, kde v hodnotitelských komisích pracují také knihovníci, zmíněn byl význam ceny Knihovna roku pro obecní knihovny i obce samé a samozřejmě se hovořilo o přínosu knihoven kultuře i rozvoji komunit na vesnici.

Po přednáškách následovala panelová diskuse, již bravurně a vtipně moderovala Mgr. Milena Kodýmová, knihovnice Pravdovy knihovny v Jarošově nad Nežárkou a členka celostátní hodnotitelské komise soutěže Vesnice roku. Sedm starostů, kteří zasedli k panelu (Bohumil Rod z Jarošova nad Nežárkou, Vlastimil Bia z Pavlovic, Jiří Řezníček z Tučína, Stanislav Sedláček ze Sepekova, Stanislav Jemelík z Radslavic, Karel Trnečka z Protivínova a Jaromír Dohnal ze Soběchleby), doplňovali postupně ještě jejich další kolegové a kolegyně z pléna. Hovořilo se o spolupráci samosprávy a knihoven, o poslání knihoven v obci. Starostové shodně vysoce oceňovali význam knihoven pro stmelování komunity i kulturu, vzdělávání a společenský život v obci; téměř jednohlasně chválili aktivitu knihovnic, podporu pověřených knihoven i soudržnost knihovnické komunity; řeč přišla samozřejmě i na cenu Knihovna roku a soutěž Vesnice roku.

Starosta sousedního Tučína, Vesnice roku 2009, představil v zajímavé prezentaci obec a téměř neuvěřitelné množství aktivit občanských sdružení a skupin. První blok programu uzavřela Kateřina Trundová, nová knihovnice Obecní knihovny v Protivanově, která se jako Knihovna roku 2009 stane hostitelem setkání v roce 2011.

Odpolední program pokračoval exkurzí ve velmi pěkné pavlovické knihovně, kterou provedla účastníky její knihovnice Danuše Sklenářová. Knihovna s půjčovnou, herním i výstavním prostorem a zázemím okouzlila beze zbytku všechny přítomné. Zbytek dne byl věnován procházce po Pavlovicích a jejich okolí a kulturním aktivitám pavlovických. Program končil společenským večerem a vystoupením pavlovických dětí.

Poslední den setkání začínal prohlídkou Tučína, jehož zvolení Vesnicí roku 2009 nepřekvapilo; úpravná krásná obec je téměř čítankovým příkladem toho, jak by měla současná moderní obec vypadat. Knihovnice Mata Rychlíková ukázala tučínskou knihovnu a všichni se svezli místním „Tučolínem“. Posledním zastavením v programu byl Lipník nad Bečvou, prohlídka knihovny s ředitelkou Mgr. Miroslavou Střelcovou, diskuse o regionálních funkcích a spolupráci s venkovskými knihovnami a samosprávou. Zbylo i trochu času na procházku městem s průvodcem.

Stále se rozšiřující skupina aktivních venkovských knihovníků se každoročně schází, aby se dozvěděla něco nového z problematiky knihovnictví, komunitní práce a spolupráce se samosprávou, celoživotního vzdělání v oboru, práce s jednotlivými skupinami obyvatel či dalších tématech. Během necelých tří dní navštíví několik ukázkových knihoven obecních i městských, obvykle též nejbližší pověřenou knihovnu. Účastníci poznají zajímavé obce, vymění si zkušenosti, zhlédnou kulturní či vzdělávací programy. Zdálo by se, že je to na takovou akci dost. Tato setkání mají však ještě svou přidanou hodnotu: lidé, kteří by se jinak nepoznali a pravděpodobně ani nesešli, protože jsou odlišných profesí (řada z nich vykonává práci v knihovně navíc ke svému povolání), pocházejí každý z jiného kraje republiky apod., tito lidé tedy navazují nejen kolegiální, ale velmi často i přátelské vztahy. Komunikují spolu pravidelně elektronicky, stýkají se soukromě a pomáhají si v pracovních i soukromých problémech. Díky navázanému přátelství venkovských knihovnic Marty Tomanové a Hany Severové přijela v době záplav z jihočeského Brlohu pomoc do severočeské Višňové; pro pravidelného účastníka setkání, knihovníka Zdeňka Pavlíčka z Heřmanic (okres Frýdlant), kterého v létě bolestně postihla povodeň, vybrali letošní účastníci setkání 10 000 Kč (byly doručeny spolu s pamětním listem s podpisy všech přítomných). A tak by bylo možné pokračovat. Knihovny v malých obcích možná nedosahují vysoké odborné úrovně velkých knihoven, mnohé by jim však mohly být vzorem v něčem jiném: v podřízení služeb požadavkům uživatelů, v hledání nových cest k obyvatelům obce, v šíři záběru aktivit vzhledem k potřebám komunity, v osobním nasazení a také ve vzájemné kolegialitě a solidaritě.

Pokus se chcete pozitivně infikovat, zkuste to v r. 2011 v Protivanově nebo v roce 2012 v Petrůvkách.