Názory knihoven

Názory uživatelů a návštěvníků

Hlavní přínosy a funkce Centrálního portálu knihoven

Jako přínos CPK 75 % knihoven oceňuje „integraci informačních zdrojů na jednom místě“, 62 % knihoven „získání přístupu k dosud nevyužívaným a/nebo neznámým informačním zdrojům“ a 53 % knihoven oceňuje „zjednodušení MVS“.

Systém založený na bázi centrálního vyhledávání dokumentů a informačních zdrojů by ocenilo 83 % návštěvníků knihoven.

Systém CPK by v budoucnu využilo 64 % návštěvníků knihoven. Větší „nadšení“ v tomto ohledu registrujeme u studentů a obecně od osob, které knihovny navštěvují kvůli studiu.

Naopak 29 % osob si myslí, že jim CPK nic nepřinese a nehodlají ho využít.

Pro návštěvníky knihoven je především důležité, aby věděli, zda je potřebný dokument k dispozici. Jako jednu ze dvou hlavních služeb to uvádí 60 % návštěvníků.

Následuje získání seznamu dokumentů (knih, časopisů, článků) k určitému tématu. Tuto službu považuje za důležitou 54 % osob.

Informace o tom, jak dokumenty získat je důležitá pro33 % návštěvníků knihoven.

Jazyky, všeobecné a specializované informační zdroje

Většina specializovaných knihoven (84 %) oceňuje přínos CPK pro prohledávání placených zahraničních zdrojů. Většina veřejných knihoven (62 %) se kloní k názoru, že prohledávání placených zahraničních zdrojů, pro ně nebude přínosné.

Vnímaný přínos systému CPK je silnější u zahraničních odborných zdrojů. Přínosem by v tomto ohledu byl pro 67 % návštěvníků. Opak deklaruje 28 % osob, přičemž se častěji jedná o starší osoby a ty, kteří neovládají žádný cizí jazyk (a nemají tak důvod vyhledávat v zahraničních zdrojích).

Polovina specializovaných knihoven nevidí velký přínos v přístupu ke zdrojům pro obecnou veřejnost (u nás vycházejícím deníkům, týdeníkům a dalším periodikům, přepisům televizního a rozhlasového zpravodajství).

U vyhledávání textů domácích periodik a televizního či rozhlasového zpravodajství by přínos systému CPK ocenilo 56 % osob. Naopak 38 % osob by tuto službu nevyužilo, není pro ně přínosná. Jedná se v zásadě o stejné osoby jako u zahraničních zdrojů.

Většina knihoven (92 %) preferuje služby v češtině, z dalších jazyků oceňují knihovny angličtinu (78 %) a němčinu (56 %). Existuje také třetina knihoven, která by využila služby ve slovenštině a v ruštině.

Všichni návštěvníci preferují využívání informačních zdrojů v češtině, ale čeština je z hlediska využívaných dokumentů zajímavá jen pro 77 % osob. Téměř čtvrtina osob raději preferuje cizojazyčné materiály.

Mezi cizími jazyky jasně dominuje angličtina, kterou ovládá 64 % návštěvníků knihoven. Zároveň má o tento jazyk obdobný podíl osob (59 %) zájem.

Z ostatních jazyků je často využívaným též slovenština (21 %) a němčina (17 %). O tyto jazyky, společně s francouzštinou) je také relativně silný zájem.   

Ochota knihoven obsloužit čtenáře registrovaného z jiné knihovny podporuje 69 % knihoven. Tuto myšlenku nejméně podporují ústřední specializované knihovny (40 % nesouhlasí), skupina pilotních knihoven (33 %) a lékařské knihovny (32 %). 30 % vysokoškolských knihoven neumí na tuto otázku odpovědět. Nejvíce tuto myšlenku podporují knihovny AV ČR a MěK nad 100 tis. obyvatel (75 %) a překvapivě skupiny obecních a nejmenších městských knihoven (69 a 79 %).

S umožněním zasílání výpůjček čtenářům prostřednictvím České pošty nebo jiným doručovatelem souhlasí 58 % knihoven.

O možnost dodání požadovaného dokumentu v tištěné podobě (knihy, časopisy, články) buď do knihovny, nebo domů a to za úplatu má zájem 61 % návštěvníků knihoven.

O možnost dodání požadovaného dokumentu v elektronické podobě (článek, ekniha) za úplatu má zájem 47 % návštěvníků knihoven.

Přes e-shop by si potřebné dokumenty bylo ochotno koupit 58 % návštěvníků knihoven.

Návštěvníci jsou za tyto služby ochotni platit maximálně 50,- Kč.

Specializované funkce Centrálního portálu knihoven

Většina knihoven preferuje jednoduché vyhledávání typu Google nebo Seznam s možností složitějšího vyhledávání.

Pouze jednoduché vyhledávání typu Google, nebo Seznam využívá více než polovina (57 %) návštěvníků knihoven. Alespoň občas využívá složitější vyhledávání 38 % návštěvníků. Jedná se častěji o muže, vysokoškolsky vzdělané a také o osoby, které knihovny navštěvují kvůli práci a zaměstnání.

Polovina knihoven (49 %) nebyla schopna odpovědět na otázku, zda požaduje specializované služby Centrálního portálu knihoven jako je například tagování, možnost nastavení vlastního prostředí, možnost nastavení řazení výsledkové množiny, sdílení výsledků s jinými uživateli, informace o dokumentech nebo doporučení o dokumentech.

V podstatě všechny nabídnuté specializované funkce CPK by využila přibližně polovina návštěvníků knihoven. Nejpopulárnější by byla funkce nastavení vlastního prostředí (57 %) a nejméně funkce sdílení výsledků vlastního vyhledávání (46 %).

Většina knihoven (96 %) uvedla, že jejich uživatelé používají stolní počítače, dále 65 % knihoven uvedlo notebook, mobil používají uživatelé 48 % knihoven a tablet v jedné třetině knihoven (30 %), smartphone 19 % knihoven.

Ke vstupu do CPK by nejvíce osob využilo vlastní notebook (71 %) případně stolní počítač (45 %). Z ostatních možných zařízení by do CPK vstupoval jen menší počet osob – smartphone 16 %, mobilní telefon 13 %, tablet 14 %.

Online platby za služby

Umožnění plateb uživatelů za služby online je nakloněno jen 17 % knihoven. Proti tomuto návrhu se vyslovilo 39 % knihoven.

Zájem o online platby v knihovnách deklaruje polovina 50 % návštěvníků. Pokud by byli lidé ochotni platit online, pak by se nejčastěji (73 %) jednalo o platební kartu.

Sdílení uživatelů a jejich identit v rámci systému knihoven

Polovina knihoven (51 %) souhlasí s tím, aby se uživatel do sítě registroval pouze jednou, z toho 35 % souhlasí spíše váhavě. 21 % knihoven neplánuje svým uživatelům vytvořit tyto podmínky. 28 % knihoven neví.

Ochota obsloužit čtenáře registrovaného v jiné knihovně je podstatně vyšší – 69 % knihoven. V tomto případě tuto myšlenku nejméně podporují ústřední specializované knihovny (40 % nesouhlasí), skupina pilotních knihoven (33 %) a lékařské knihovny (32 %). 30 % vysokoškolských knihoven neumí na tuto otázku odpovědět. Nejvíce tuto myšlenku podporují knihovny AV ČR a MěK nad 100 tis. obyvatel (75 %) a překvapivě skupiny obecních a nejmenších městských knihoven (69 a 79 %).

47 % návštěvníků knihoven používá 2 a více knihoven.

Jen 34 % knihoven je ochotno akceptovat registrace ověřené přes MojeID. Velké procento (43 %) knihoven neví, zda je ochotno tyto registrace akceptovat.

Identifikační službu MojeID zná 35 % osob, přičemž přibližně třetina z nich tuto službu aktuálně využívá (z celkového počtu respondentů 12 %). Do CPK by se pomocí služby MojeID bylo ochotno přihlásit 43 % osob.

Využívání Souborného katalogu ČR a Jednotné informační brány

Jednotnou informační bránu využívá 43 % knihoven pravidelně. Naopak 57 % knihoven, zejména veřejných,  využívá JIB výjimečně až vůbec.

Jednotnou informační bránu zná alespoň podle jména 38 % návštěvníků, častěji ji využívá 5 % návštěvníků.

Souborný katalog ČR aktivně využívá 59 % knihoven. Naopak 41 % knihoven využívá Souborný katalog omezeně nebo vůbec.

Souborný katalog ČR alespoň podle jména zná 45 % návštěvníků knihoven, častěji ho využívá 10 % návštěvníků.