Druhý pražský UX CAMP: Dobrý návrhář se dobře ptá
Myšlenka pořádání akcí formátu BarCamp, které svou otevřeností tvoří pomyslnou protiváhu tradičním konferencím, se v myslích odborné veřejnosti usadila opět o něco pevněji. Pořadatel druhého ročníku UX CAMPu, občanské sdružení Prague ACM SIGCHI, pořádá pro zájemce o UX (user experience) a HCI (human-computer interaction) pravidelné přednášky o informačním a interakčním designu. Z akademické půdy ČVUT se na konci května posluchači přemístili do pražského podnikatelského inkubátoru HUB a společně vykročili k ustavení každoroční tradice, která láká desítky odborníků z praxe k výměně zkušeností a diskuzím nad společnými problémy.
„Dobrý designér je zvídavý a pokládá ty správné otázky,“ říká Štěpán Doubrava (ExperienceU), jeden z pořadatelů akce. „Ten, kdo se zabývá ‘uživatelským prožitkem’, musí mít nejen vyvinutou schopnost komunikovat, ale také schopnost empatie, díky které dokáže pochopit potřeby uživatelů. Mnoho současných aplikací je navrženo z pohledu technologií, a na potřeby uživatelů není brán zřetel. To vytváří frustraci, nepochopení a někdy i odpor. Principy navrhování uživatelsky přívětivého rozhraní by se měly uplatňovat i při návrhu dalších zařízení: výtahů, aut, či jiných běžných součástí života.“ Za hlavní prvky oboru považuje přesah komunikace, syntézu a synergii. A hlavně ochotu se neustále učit.
Martin Kopta se zamýšlel nad způsoby, jak skloubit předpisy a komfort uživatele: Vzor tzv. odložené registrace či tiché vytvoření uživatelského jména a automatické generování hesla může být řešením palčivé otázky uchovávání osobních údajů
Balancování mezi intuicí a rozhodnutím založeným na jednoznačných faktech je blízké každému návrháři uživatelských rozhraní; Lukáš Zaplatílek představil čtyři konkrétní situace končící úspěchem nebo naopak propadákem, které vycházely z pečlivého zvážení dat, chybných předpokladů, či naprosté náhody. „Týden před naším konečným rozhodnutím o struktuře stránek Datartu publikoval Jakob Nielsen studii o tzv. mega dropdowns (velkých podmenu). A tak jsme je uplatnili. Od té doby systém funguje skvěle!“
Nejlepší je, když jazyk uživatelského rozhraní mluví jednoduše a srozumitelně. Tato myšlenka koneckonců zazněla i na letošní konferenci Inforum, kde se nesčetněkrát mluvilo o zpřístupnění knihovních katalogů i myšlení “neknihovníků”. A Jan Brejcha, doktorand pražského ÚISKu, se na UX Campu rozhovořil právě o tom, jak náš přirozený jazyk formuje vnímání uživatelských rozhraní. Kontext užití probral i Richard Šerý: aby systém dobře fungoval, musí se návrhář dozvědět i zdánlivě nepodstatné maličkosti z každodenního života koncových uživatelů. Způsob odhlášení ze systému někomu nemusí připadat úplně podstatný, ale je přece rozdíl, když klikáte na ikony, nebo podvědomě vytáhnete uživatelskou kartu ze slotu. Pokud návrhář o kartách neví, navrhne řešení, které je zbytečné, nikdo ho nepoužívá a představuje bezpečnostní rizika.
Jan Brejcha: Přirozený jazyk vede naše myšlení
V době konání setkání byla nová aplikace iDnes pro telefony iPhone veřejně dostupná pouhé dva dny. Vydavatel novin Mladá fronta zvolil propagaci pouze na sociální síti Twitter, a přesto za jeden den zaznamenal 2450 stažení. Cíl dvaceti tisíc za měsíc se tedy zdál být reálným. „Vývoj aplikace trval celkem dlouho,“ prohlásil Michal Bilka a vzápětí popsal úskalí, kterými si tým návrhářů musel projít. „Nejvíce chytrých připomínek k aplikaci pro iPhone chodilo od lidí, kteří iPhone neměli. Takže prvním krokem bylo, že jsem všechny vedoucí pracovníky donutil, aby si ho koupili.“
Michal Bilka: Při návrhu aplikace vysvětlujte svou práci a uvádějte příklady. Korporace se bude bránit, ale bossové nejsou cílovými uživateli
Své zkušenosti s návrhy uživatelských rozhraní vzápětí přidal Vojtěch Outulný: „Když uděláme návrh barevně a krásně, lidi se namísto funkčností zaobírají estetikou,“ povzdechl si ve svém příspěvku o skicách, wireframech, mock-upech a prototypech. A jaký je jeden z jeho nejdůležitějších poznatků? „Používejte skutečná data, protože ta drží kontext! Zkušební data generují špatnou zpětnou vazbu.“
Vojtěch Outulný: Černobílé wireframy podporují kreativitu. Když nemáte k dispozici barvy, musíte najít jiné řešení problému
„Poznejte lidi, poznejte uživatele,“ doplňuje Petr Štědrý, když představuje obecná doporučení pro UX design. Zaběhlé „persony“ nazývá zombiemi a ptá se, jestli zadavatelé projektu vůbec někdy viděli zákazníka. „Vidí ven ze své krabice? Mnohdy dlouho pracují na jednom projektu. Uživatelské rozhraní zůstává pořád stejné napříč produktovou řadou, protože někdy jsou návrháři zakrnělí a vůbec netuší, že mimo jejich svět fungují věci i jinak,“ snaží se upozornit na úskalí konformity. „Nebojte se experimentovat,“ sekunduje mu Václav Slováček, když popisuje zkušenosti s návrhem systému pro firmu nahrávající hovory v call centrech. „A pracujte s vývojáři. Je také dobré mít technické pozadí, protože hned můžete reagovat na oznámení, že ‘takhle to nejde‘.“
Anna Kováčová a moderní trendy on-line: Jednostránkové weby typu nikebetterworld.com jsou šité na míru tabletům
Problémů, které volají po řešení, existuje v komunitě návrhářů rozhraní snad nekonečně mnoho. Souběžně s nimi roste chuť se setkávat a výzvám společně čelit. Vždyť jen dva týdny od pražského setkání se uskutečnil UX CAMP v Berlíně a kvůli omezené kapacitě 400 lidí se na zhruba stejný počet registrovaných čekatelů vstupenky nedostaly. Národní UX CAMPy se konají také ve Vídni, Londýně, Kyjevě, Florencii i městech mimo Evropu. Tematicky (a mimořádně vhodně i geograficky) blízkou akcí je sedmý ročník EuroIA, konference o informační architektuře, kterou 23. a 24. září 2011 hostí Praha. Jedním z hlavních řečníků je letos informační architekt Luke Wroblewski, známý mj. svou prací u společností Yahoo! či eBay.