Studenti Kabinetu informačních studií a knihovnictví (dále jen KISK) Filozofické fakulty Masarykovy univerzity mají možnost využívat ke svému studiu licencované elektronické informační zdroje. Z úzce specializovaných databází jsou dostupné zdroje pro knihovnictví a informační vědu zakoupené z grantu MŠMT „Informační infrastruktura výzkumu“ prostřednictvím projektu 1N04170 Informační zdroje pro knihovnictví a informační vědu: databáze Library and Information Science Abstracts (LISA), Library Literature & Info Sciences Fulltext (LLIS) a databáze firmy EBSCO Publishing: Library Information Science & Technology Abstracts (LISTA), ISTA, LISTA with Full Text; dále encyklopedický zdroj Encyclopedia of Library and Information Science (ELIS) [1]. Vedle těchto oborových databází jsou hodnotným zdrojem informací multioborové zdroje, např. ProQuest 5000, Wiley InterScience, ScienceDirect a další databáze dostupné v rámci projektu Databáze EBSCO.

Studenti našeho oboru podobně jako studenti jiných oborů mají tendenci se spoléhat na informace z internetu. Cestu k hodnotným zdrojům jim musí ukázat pedagogové nebo knihovníci pořádající příslušná školení a další propagační akce. Je samozřejmé, že studenti KISK jsou v jiné roli. Vedle toho, že se musí naučit využívat databáze ke svému studiu jako ostatní studenti, musí si osvojit vyhledávání v databázích a práci s nimi, která se přibližuje úrovni profesionálních rešeršérů. K tomu se připojuje ještě další požadavek – orientace v problematice vztahující se nejen k databázím, ale k elektronickým informačním zdrojům obecně.

Studentům KISK je nabízeno více předmětů souvisejících s problematikou vyhledávání informací (IR – information retrieval). Jde o předměty: Nástroje a možnosti Internetu, Elektronické informační zdroje (dále jen EIZ), Digitální knihovny a databázová centra, Rešeršní a studijně rozborová činnost (dále jen Rešeršní činnost), Informační průmysl, Základy jazyka SQL. Informace k jednotlivým předmětům jsou dostupné přes informační systém MU [2] či na stránkách KISK [3]. V bakalářském studiu se nejvíce rešerším v databázích věnuje předmět EIZ (přednáší Mgr. Petra Šedinová), na který v prvním ročníku magisterského studia navazuje Rešeršní činnost (přednáší autorka textu).

Předmět Rešeršní činnost [4] byl zahrnut do katalogu nabízených povinných předmětů poprvé v semestru jaro 2005. První dva roky probíhala výuka formou přednášek v multimediální učebně. Studenti byli jen pasivními posluchači a sledovali ukázky vyhledávání na plátně, což bylo samozřejmě pro tento typ předmětu nevhodné. Letos (jaro 2007) se podařilo získat počítačovou učebnu a mělo by to platit i pro následující semestry. Nyní je předmět koncipován více prakticky a důraz je kladen na aktivitu studentů v hodině. Cílem předmětu není podat vyčerpávající přehled elektronických informačních zdrojů (tomu se věnuje předmět EIZ) a teorie uvedené problematiky. Hlavním cílem je, aby studenti začali přemýšlet o procesu vyhledávání a rešeršních strategiích v širším pojetí a současně si osvojili s tím související praktické činnosti, tj. definování problému a formulování informačního požadavku, volbu vyhledávacích výrazů a informačního zdroje s ohledem na rešeršní strategii, dále tvorbu rešeršního dotazu a jeho modifikaci pomocí taktik pro rozšíření a zúžení záběru. Velký důraz je kladen na seznámení s věcnými selekčními jazyky v informačních systémech a osvojení si vyhledávání pomocí nich.

V hodinách věnovaných rešerším v databázích jsou pro ukázky různých strategií a taktik nejvíce používány knihovnické databáze a některé multioborové databáze, např ProQuest. Díky tomu, že rešeršní systémy těchto databází (LISA, LLIS, LISTA) jsou na dobré úrovni, jsou vhodné pro procvičení (a nejlépe i osvojení) nejrůznějších rešeršních technik a dále pro práci s výsledky vyhledávání. Oborové databáze jsou využívány proto, aby studenti získali přehled o dostupných zdrojích z oboru a zorientovali se v problematice. Příklady a samostatné úkoly jsou totiž postaveny na nejrůznějších tématech knihovnictví a informační vědy.

Všechny výše uvedené databáze lze dobře využít pro vysvětlení rozdílů mezi jednoduchým a pokročilým vyhledáváním, jež je realizováno pomocí formuláře. Větší důraz je však kladen na příkazové vyhledávání. K tomu, aby se studenti z roviny laických uživatelů přesunuli do roviny profesionálních rešeršérů, je nutné seznámit je s možnostmi využití prvků dotazovacího jazyka k tvorbě složitých rešeršních dotazů. Formulace v databázi LISA je o něco pohodlnější než v databázi LLIS. Na druhou stranu v databázi LLIS je pro tvorbu rešeršních dotazů větší nabídka operátorů a kódů selekčních polí.

Díky bohaté nabídce formálních zpřesnění v databázi LLIS lze velmi dobře ilustrativně ukázat, jak různá formální omezení ovlivňují výsledek rešerše. Uvedená databáze je též, vzhledem k široké škále prohledatelných rejstříků, velmi vhodná pro přiblížení funkce prohlížení. Pro LLIS je vytvářen heslář, a protože jsou aplikována podhesla, je možné ilustrovat jejich využití při specifikaci tématu prostřednictvím funkce prohlížení v hesláři. V hesláři se dá i vyhledávat, čehož lze zužitkovat k porovnání obou dvou funkcí. Oproti tomu databáze LISA nabízí tezaurus. Jelikož uvedené databáze používají odlišné typy řízených slovníků, mohou si studenti procvičit specifika při vyhledávání pomocí nich a využití pro taktiky pro zúžení a rozšíření záběru. Studenty je též nutné seznámit s výhodami a nevýhodami, které souvisí s věcným vyhledáváním pomocí věcných selekčních jazyků. Považuji za velmi důležité, aby se studenti naučili rozlišovat situace, kdy je vhodné použít řízený slovník a kdy volně tvořená klíčová slova, tj. v jakých případech je vhodné klíčová slova „přeložit“ do termínů selekčního jazyka a naopak.

Předností databáze LISA je možnost kombinovat deskriptory, jimiž je dokument indexován, a to přímo v zobrazení záznamu o dokumentu. Tuto funkci lze využít pro nejrůznější rešeršní strategie, např. osekávání, rostoucí perlu, samozřejmě při vhodném zvolení deskriptorů a booleovských operátorů. Oproti tomu databáze LLIS automaticky navrhuje řízené termíny, které se objevují nad seznamem zobrazených vyhledaných záznamů. Rešeršní systém EBSCOhost nabízí propracovanější shlukování. Ve sloupci vedle vyhledané množiny záznamů se generuje seznam termínů, pomocí nichž je možné rešerši zúžit. Podobnou funkci nabízí i ProQuest a další databáze. V současné době jde o jeden ze směrů, jak učinit vyhledávání v databázích pro uživatele přívětivější a snadnější. Všechny uvedené typy nabídek se hodí zejména pro vyhledávání, které bylo v prvním kroku realizováno formou obecného dotazu pomocí slov přirozeného jazyka či pro nejednoznačně formulované dotazy. Avšak studenti informačních studií a knihovnictví by neměli spoléhat pouze na tento způsob vyhledávání, který nemusí jednoznačně vést k úplné rešerši. Je nezbytné je seznámit s nejrůznějšími možnostmi vyhledávání kvůli tomu, aby dokázali pro rešerši zvolit vhodné strategie a taktiky.

K další části cvičení práce s databázemi patří operace s výsledky rešerše a její nedílnou součástí je export do osobních bibliografií [5]. V letošním semestru 2007 si studenti měli možnost vyzkoušet práci s RefWorks. Přístup do databáze umožňující tvorbu a správu osobních bibliografií byl získán v rámci ProQuest Library School Programme. V následujícím semestru jaro 2008 budou moci studenti porovnat dva webové nástroje, a to opět RefWorks a EndNote Web. Přímý export zaznamenaných záznamů do RefWorks umožňují všechny zmiňované oborové databáze.

Zatím jsem se nezmínila o encyklopedii ELIS. Ve výuce ji nevyužívám pro ukázky vyhledávacích technik. Lze ji však doporučit jako významný zdroj informací k různým tématům z oblasti knihovnictví a informační vědy.

Při výuce rešeršní činnosti se nelze spoléhat jen na vyhledávání v databázích. Je nutné studenty seznámit i s ostatními zdroji informací, zejména rešeršními strategiemi na internetu a ukázat jim širokou škálu vyhledávacích možností, které jsou běžným laickým uživatelům skryty. Tím, že si studenti osvojí vyhledávání ve více různých typech zdrojů, měli by pochopit rozdíly mezi nimi a měli by umět o jejich použití při rešerši na konkrétní téma a s ohledem na konkrétní požadavek adekvátně rozhodnout.