Jak je již dlouholetou tradicí, pořádala i letos Pobočka České informační společnosti při Národním archivu ve dnech 14. - 21. května 2011 odbornou exkurzi. Archiváři, konzervátoři a ostatní účastníci zamířili tentokrát za poznáním švýcarských archivů.

Neděli jsme věnovali prohlídce historického centra Bernu s proslulým medvědím příkopem a prohlídce malebného městečka Thunu, které leží na břehu stejnojmenného jezera. Procházka jeho uličkami nabídla úchvatné výhledy na trojici horských vrcholů tyčících se v okolí města do výše přesahující 4 000 nadmořské výšky; Jungfrau, Eiger a Münch. Poté jsme již směřovali do našeho dočasného ubytování ve Schweizer Jugend-und Bildungszentrum ve městě Einsiedeln na břehu jezera Sihlsee.

V pondělí jsme zahájili náš odborný program návštěvou benediktinského kláštera v Einsiedelnu. Tento klášter je dnes největší katolické poutní místo ve Švýcarsku, centrum katolického Švýcarska. Byl založen již r. 934 na místě poustevny sv. Meinharda. Komunitu tvoří v současnosti 68 mnichů. Klášter představuje dnes velkolepý barokní komplex budov a instituce je ekonomicky soběstačná. Tuto soběstačnost umožňuje značný pozemkový majetek včetně 1 000 hektarů lesů a na to navazující dřevovýroba, dále prosperující vinařství, nakladatelství, tiskárna. Zejména je tu proslulý chov koní, o kterém se poprvé zmiňuje listina z r. 1064. Tyto informace jsme se dozvěděli během prohlídky rozlehlého areálu kláštera, při které nás provázeli a seznamovali s chodem kláštera otcové Lorenz a Basil. S doprovodem bratří jsme si prošli gymnázium provozované klášterem, dále si prohlédli kostel, kabinet přírodnin i střešní krov kupole kostela a nakonec klášterní knihovnu, která se nalézá v nádherném barokním sále z r. 1738. Knihovna uchovává 230 000 tištěných knih, 1 280 rukopisů a 1 080 prvotisků. Ročně přibývá dalších 500 - 800 svazků. Tematicky jsou zastoupena zejména díla teologická, liturgická a biblická. Některé knihy nám byly předvedeny blíže. Mnohé z nás zaujal výtisk Bible ilustrovaný Salvadorem Dalí a nostalgické vzpomínky vzbudily historické skříně s původní, dnes již nepoužívanou lístkovnicí.

Klášterní knihovna v Einsiedelnu

Poté se naší výpravy ujal archivář Andreas Kränzle a pokračovali jsme prohlídkou klášterního archivu. Archiv je v současné době veřejnosti přístupný pouze na internetových stránkách, neboť probíhá rekonstrukce části klášterního areálu na účelové prostory pro archiv. Byla nám ukázána restaurátorská dílna, která již v obnovených prostorách funguje, dále část nových depotů a pracoven, staveniště nových depotů a poté stávající uložení staré části archivu v původních barokních transportních skříních. Pan Kränzle nás seznámil s původním ukládacím schématem archiválií, zachyceném na dobových převodních tabulkách, a mohli jsme obdivovat zdejší archivní poklady, jako plány kláštera, císařské zlaté buly, papežské buly, urbáře, rotuly, staré meteorologické záznamy.

Původní barokní transportní skříně klášterního archivu v Einsiedelnu

V Einsiedelnu dále sídlí nadace Wernera Oechslina založená v r. 1998. Werner Oechslin byl velmi vzdělaný muž, který kromě jiného zasvětil svůj život budování své tematické knihovny, v čemž pokračuje i jeho nadace. Nadace shromažďuje knihy zabývající se dějinami umění a architektury a souvisejícími obory filozofií, matematikou, archeologií. V současnosti pečuje o 50 000 knih, vzniklých v posledních šesti stoletích. Pro stále se rozrůstající sbírku knih se rozhodl Werner Oechslin postavit vedle své rodinné vily knihovnu. Podle plánů Maria Botta byla v r. 2006 dokončena architektonicky zajímavá novostavba knihovny. Budova je velmi vzdušná a elegantní a zároveň do ní tvůrci zakomponovali mnoho odkazů a symboliky z duchovního bohatství lidstva. Po ukončení odborného programu jsme se na doporučení našich hostitelů vydali na plavbu po Urnersee a poté po stopách legendárního Viléma Tella.

Knihovna Nadace Wernera Oechslina v Einsiedelnu

Další den následovala návštěva města Sankt Gallen. Zde byla naším odborným cílem klášterní knihovna a archiv. Klášterní knihovna v St. Gallen vznikla v r. 612 jako knihovna benediktinského kláštera sv. Havla. Je dnes nejstarší fungující knihovnou ve Švýcarsku a v r. 1983 byla zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Role průvodce se ujal sám ředitel knihovny prof. Ernst Tremp. Knihovna dnes uchovává okolo 170 000 svazků, v kterých se ukrývá nesmírné bohatství. Prohlédli jsme si nejstarší knihu v němčině z r. 790, regule sv. Benedikta z r. 914, nejstarší opis langobardského zákoníku Edictus Rothari z r. 670 a doslova nás nadchl ideální plán svatohavelského kláštera z r. 825. Zatímco fond karolinských rukopisů je uložen v knihovně, archiv, který jsme navštívili vzápětí, uchovává soubor raně středověkých listin. Zde jsme shlédli film o archivu a dějinách opatství St. Gallen a poté byli seznámeni s konkrétními archiváliemi a ukázkami vědecké publikační a ediční činnosti.

Listina v klášterním archivu v St. Gallen

Ve středu pokračoval náš odborný program návštěvou státního archivu v Luzernu, jakožto archivu kantonálního. Archiv sídlí v nové moderní účelové archivní budově z r. 1993. I zde se při stavbě projevil velmi ohleduplný vztah Švýcarů k životnímu prostředí. Archivní depoty splňují veškerá kriteria kladená na moderní archivní budovy, co se týká stálé teploty a vlhkosti. V budově se však nepoužívají žádné dnes obvyklé sofistikované klimatizační jednotky náročné na spotřebu energií. Budova je postavena z kamene, důkladně zaizolována a opatřena okny pro možnost větrání. Pro zajímavost mohu vzpomenout, že naši švýcarští kolegové při uvítání projevili údiv nad silnou feminizací českého archivnictví. Je pravdou, že ženský personál ve švýcarských archivech tvořil opticky značnou menšinu. V luzernském archivu jsou uloženy archiválie z období od 12. století do současnosti. Roční přírůstek se pohybuje kolem 1 000 běžných metrů. V archivních depotech mají rezervu 15 kilometrů. Většinu archiválií tvoří papírové písemnosti, dále pečuji o 8 000 pergamenových listin a také o moderní média, jako jsou fotografie, mikrofilmy, data na serverech. Po obsahové stránce uchovávají písemnosti historické státní správy, archivy zrušených klášterů, fondy soukromých původců (firem, spolků, stran, rodin), většinu fondů tvoří písemnosti moderní státní správy (soudní, daňové, kantonálních úřadů). Švýcarští kolegové nám ukázali restaurátorskou dílnu, studovnu s klasickými inventáři a dále nám předvedli elektronickou evidenci archiválií a vyhledávací programy a elektronický archiv, tedy prostředky, s jejichž obdobami pracujeme i v tuzemsku. Nakonec nás zavedli do pokladnice, kde nám ukázali archivní poklady a zajímavosti. Bylo velmi milé, že výběr provedli s ohledem na vazby archiválií k České republice – jako např. zlatou bulu císaře Zikmunda Lucemburského, kterou v r. 1386 potvrdil městu Lucernu jeho privilegia.

Budova kantonálního archivu v Luzernu a jedna z nově zrestaurovaných listin

Zbývající část pobytu jsme vyplnili poznáváním jednak dalších zajímavých historických lokalit, jako měst Chur, Zürich, zámek Sargrans, kostel sv. Martina v obci Zillis, nazývaný „sixtinská kaple Alp“, a také jedinečných přírodních krás – například soutěsku Via Mala. Účastníci si odvezli vzpomínku na zdolání vrcholu hory Pilatus jízdou v nejstrmější zubačce světa, úžasný rozhled z jejího vrcholu na kvetoucí alpské louky, plné volně rostoucích květin, které u nás známe pouze z velmi pečlivě udržovaných skalek.