Ve dnech 5.–7. května 2008 se vydal 2. ročník budoucích knihovníků a informačních pracovníků na exkurzi po některých inspirativních moravských a slovenských knihovnách a jednom centru vědeckých informací.

Následující text je shrnutím informací o všech navštívených institucí s charakteristikou jejich historie, současné činnosti a nabízených službách. Na popisu jednotlivých institucí se podíleli všichni studenti 2. ročníku – vždy jednu instituci zpracovávaly čtyř- až pětičlenné skupiny studentů.

Program byl velmi pestrý a nabitý – z Prahy jsme zamířili do Brna na návštěvu knihoven při Filozofické fakultě (zpracovávali Adam Dvořák, Michaela Dvořáková, Jindřich Mynarz, Anna Andrlová a Blanka Hrušková) a Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně (zprac. Miroslava Kopecká, Ivana Šlapáková, Kristýna Paulová, Eliška Žáčková a Kateřina Roháčková). V Brně jsme se také setkali s některými pedagogy Kabinetu informačních studií a knihovnictví FF MU.

Další den následovala Kroměříž s prohlídkou Knihovny Kroměřížska (zprac. Iveta Procházková, Lucie Paterová, Vendula Pražáková a Lenka Horáčková), knihovny Arcibiskupského gymnázia (příspěvek sepsali Matěj Vaněček, Barbora Kábrtová, Monika Manová, Lucie Korandová a Petra Rösslerová) a knihovny zámku v Kroměříži (autory příspěvku jsou Jiří Skružný, Tomáš Velický, Ondřej Vaverka a Jan Hrubý). Zpestřením exkurze byla návštěva arcibiskupských vinných sklepů, jejíž součástí byla také ochutnávka vín.

Třetí a poslední den naší exkurze jsme strávili v Bratislavě, kde nás přivítali knihovníci Univerzitní knihovny společně s pedagogy Katedry knihovní a informační vědy FF Univerzity Komenského v Bratislavě (zprac. Eva Šebestová, Kristýna Plevová, Veronika Hendrychová a Vladimíra Bendová). Posledním místem naší exkurze bylo nově vybudované Centrum vědecko-technických informací SR (zprac. Andrea Rezková, Rostislav Koňařík a Tereza Taišlová).

Shrnutí z návštěvy Kabinetu informačních studií a knihovnictví FF MU v Brně a Katedry knihovní a informační vědy FF Univerzity Komenského v Bratislavě zpracovali Petr Hauzírek, Jan Vaněk, Jakub Roztočil, Jan Veselka a Sebastian Chum.

Výsledné texty upravily Stanislava Eisnerová, Marie Hajdová, Lucie Malenická a Markéta Štichová.

A nyní již k samotným knihovnám:

Knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

URL: http://www.phil.muni.cz/knihovna/

Na Masarykově univerzitě neexistuje jedna centrální univerzitní knihovna. Působí zde devět dílčích fakultních knihoven a jedna speciální knihovna pro studenty s postižením. Všechny knihovny univerzity jsou spravovány Koordinačním a metodickým centrem, mají společný knihovní řád, souborný univerzitní katalog a nakupují dohromady některé elektronické zdroje.

Historie knihovny na Filozofické fakultě se píše od roku 1952, kdy vzniklo Knihovnické středisko (později Ústřední knihovna), které dříve sídlilo v budovách Filozofické fakulty. Už v 80. letech bylo jasné, že prostory kapacitně nedostačují potřebám knihovny. V roce 1996 bylo proto rozhodnuto o stavbě nové budovy. Byla vypsána architektonická soutěž, kterou v roce 1998 vyhráli Ladislav Kuba a Tomáš Pilař. V roce 2002 byla otevřena nová budova Ústřední knihovny FF MU, která je z architektonického hlediska jistě velmi vydařená, ale nevyhovuje zcela účelům knihovny. Na FF MU v současnosti působí ještě 20 dílčích knihoven jednotlivých ústavů a kateder.

Akvizice

Oddělení akvizice mají na starosti tři lidé, kteří provádějí výběr a zpracovávají akviziční záznamy monografií, seriálů a elektronických zdrojů (pracovnice, která má na starosti seriály, pro ně vytváří i katalogizační záznam). Akviziční strategie není formulována, je vymezena profilem fakulty. Knihovna využívá modul pro správu seriálů, akviziční modul je vytvořen zvlášť mimo AKS speciálně pro tuto knihovnu. Informace o nově vyšlých knižních titulech jsou získávány z běžných reklamních periodik (jako např. Knižní novinky) a z nabídek zaslaných e-mailem; pracovnice využívají také služeb knihkupectví, které sídlí na fakultě, kde jsou jim předkládány předvybrané tituly. Zahraniční monografie jsou získávány od jednoho centrálního dodavatele (Minerva). Velký podíl ročního přírůstku tvoří dary a výměna (vyměňují se zejména knihy vydané fakultou). Akviziční oddělení centrální knihovny zajišťuje evidenci finančních nákladů na nákup informačních zdrojů pro všechny knihovny filozofické fakulty.

Zaměstnanci

Knihovna má celkem 30 zaměstnanců, které pravidelně jako výpomoc doplňují praktikanti z Katedry informačních studií a knihovnictví. Ze 30 zaměstnanců má polovina vysokoškolské vzdělání a dva vyšší odborné vzdělání. Pracovníci knihovny jsou ochotní a snaží se svým uživatelům co nejvíce vyjít vstříc.

Webová prezentace

Webová prezentace podává dobrý obraz o službách knihovny. Poměrně rychle čtenáře naviguje ke katalogům (jak k elektronickému OPACu v systému ALEPH, tak k naskenovanému lístkovému katalogu). Na stránkách jsou vystaveny knihovní řád, provozní doba knihovny i přístup k elektronickým informačním zdrojům. Na stránkách lze dokonce nalézt jasné návody, jak postupovat při přihlášení do katalogu a následném využívání služeb. Na stánkách je umístěna i mapka cesty do knihovny a aktuality o nových informačních zdrojích. Pokud si čtenář neví rady, může využít služby Ptejte se knihovny, která je také dostupná z webové prezentace.

Budova knihovny se nachází na nádvoří FF MU v Brně a i když se jedná o moderní stavbu, rozhodně nepůsobí rušivým dojmem. Celá je tvořena betonovým monolitem zvenku osazeným pláštěm ze svislých dubových lamel, díky čemuž z dálky působí téměř jako dřevěná budova.

Koncepce knihovny, jež obsahovala i zohlednění nástupu nových technologií včetně transformace klasické knihovny v centrum informační výuky, byla zpracována už na jaře roku 1996. Následovala příprava zadání soutěže, z něhož vzešlo ideové řešení. Porota pak v březnu roku 1998 vybrala ze 16 českých firem brněnský ateliér Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře. Samotná stavba, jejímž investorem byl rektorát univerzity, započala v roce 2000, slavnostní otevření se konalo 14. května 2002. Budova získala několik architektonických cen, včetně hlavní ceny Grand Prix OA v roce 2002.

Uvnitř najdeme, stejně jako zvenku, funkcionalistický design. Celý interiér studoven je laděn do šedé barvy (od betonových stropů až po vybavení, jako knihovnické pulty a regály) a je oživen oranžovým kobercem.

Složení fondu knihovny

Složení fondu samozřejmě odpovídá potřebám studenta fakulty – jde zejména o knihy zaměřené na obory vyučované na FF, ať už se jedná o učebnice nebo knihy v různých světových jazycích. Fond je stále doplňován podle potřeby.

Uložení fondu knihovny

V současné době má ústřední knihovna přes 200 000 svazků v uzavřených skladištích, ve studovnách pro 400 uživatelů je volný výběr asi se 120 000 knihami.

Periodika jsou k dispozici pouze prezenčně. Aktuální tituly jednotlivých ročníků jsou ve volném výběru předřazeny před příslušný obor. Starší čísla jsou uložena v depozitech.

Signatura

U knih se skládá z označení oboru podle MDT, prvních čtyř písmen příjmení autora nebo názvu dokumentu a číselné identifikace konkrétního titulu (např. 840VIAN1-5)

U časopisů se signatura skládá z označení oboru podle MDT a prvních čtyř písmen z názvu časopisu (např. 808.50=NAŠE)

Materiály ke studiu od vyučujících jsou k dispozici u referenční služby a registračního pultu a lze je zapůjčit oproti dokladu pouze pro prezenční studium a kopírování.

Katalog

Automatizované zpracování fondů začalo roku 1996, kdy byl do knihovny zaveden systém TinLib. V roce 2003 přešla knihovna na systém Aleph, který v současnosti používá ve verzi 16. Přístup ke katalogům se nachází na adrese http://www.phil.muni.cz/knihovna/ckkatal.php.

Do katalogu v systému Aleph se lze dostat prostřednictvím adresy http://aleph.muni.cz/F. Součástí elektronického katalogu jsou záznamy přírůstků po roce 1996 a těch jednotek, které tvoří živý fond, tj. byly po roce 1996 vypůjčeny. Obsahuje také fondy jen vybraných ústavů fakulty. Zároveň zahrnuje kompletní bibliografii kvalifikačních prací Filozofické fakulty. Celkem je v elektronickém katalogu 208 200 záznamů. V poměrně stručných záznamech jsou používána předmětová hesla a popis formy a žánru. V některých případech věcný popis chybí.

Přes webové stránky jsou přístupné také lístkové katalogy z let 1952-1996 obsahující 320 000 lístků, které prošly skenováním. Jejich součástí jsou evidence pozůstalostí A. Nováka a F. Táborského. V tomto katalogu lze nalézt starší záznamy, které ale již mohou mít své zástupce v katalogu elektronickém nebo může jít o záznamy jednotek z fondu vyřazených. Lístky jsou hierarchicky utříděny, což dovoluje jejich jednodušší prohlížení.

Hledání v elektronických informačních zdrojích, které jsou knihovnou zpřístupňovány, je zastřešeno systémem JaMM Journals. Ve výsledcích vyhledávání přes tento systém lze zjistit, zdali má instituce uživatele k dokumentu přístup, ve které databázi se dokument nachází a jestli je k dispozici jeho plný text.

Navíc knihovna nabízí RSS kanál pro nové přírůstky v katalogu, který eviduje také novinky v kvalifikačních pracích. Ty jsou uloženy v Informačním systému Masarykovy univerzity, s nímž je katalog propojen. Záznamy kvalifikačních prací obsahují anotaci a klíčová slova (v češtině a angličtině), relevantní odkazy (např. na posudek vedoucího práce a oponenta) a propojení na práce, které se zabývají příbuznými tématy.

Čtenáři a uživatelé

Ústřední knihovna slouží především akademické obci, své služby ale nabízí i veřejnosti. Nyní je v knihovně zaregistrovaných cca 8000 uživatelů.

Služby

Prezenční výpůjčky jsou poskytovány všem uživatelům knihovny. Studovny nabízejí 400 studijních míst. Přes 100 míst je s počítači. Absenční výpůjčky jsou poskytovány pouze studentům a zaměstnancům univerzity. Služby knihovny jsou poskytovány zdarma, dokud mají čtenáři vše v pořádku. K půjčování knih mohou použít self-check staršího typu. Maximální délka prodloužení výpůjčky je jeden semestr. Za opožděné vrácení výpůjčky se platí 5 Kč na den za jednu knihovní jednotku.

Z dalších služeb knihovna zajišťuje meziknihovní výpůjční službu (z knihoven mimo Brno, jen pro registrované čtenáře), kopírování, skenování a tisk, přístup k počítačům s internetem, připojení notebooků ve studovnách do sítě, vazbu dokumentů a referenční služby.

Knihovní regály; autor fotografie: A. Dvořák

Studijní místa v knihovně FF MU; autor fotografie: A. Dvořák

Interiér budovy – schodiště; autor fotografie: Terezie Holešínská

Kabinet informačních studií knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně

URL: http://www.phil.muni.cz/vik/

Kabinet informačních studií knihovnictví spadá pod Ústav české literatury a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Kabinet je ve srovnání s pražským ÚISKem podstatně menší - disponuje čtyřmi výukovými místnostmi a kanceláří, kde sídlí vedoucí kabinetu. Kabinet má sedm stálých zaměstnanců včetně sekretářky, z toho jsou pouze tři osoby na celý úvazek, a 31 externistů. Kabinet zajišťuje výuku bakalářského a navazujícího magisterského studia. Ve srovnání s ÚISKem v Brně není doktorské studium. V obou formách studia jsou dvě třetiny předmětů povinné a jedna třetina volitelná (z větší části povinně volitelná). Kredity B lze získat za povinně volitelné předměty v rámci nabídky poskytované přímo kabinetem, předměty s kredity C jsou volitelné v rámci celé Masarykovy univerzity. Studenti se do předmětů zapisují, stejně jako na Univerzitě Karlově, prostřednictvím informačního systému, který hlídá příslušnost studenta k oboru, možnost zápisu do předmětu studentem jiného než mateřského oboru, maximální kapacitu předmětu aj. Studenti také v prvním roce studia musí povinně získat zápočet z jednoho cizího jazyka, kterým je angličtina, a poté absolvovat postupovou zkoušku, což je první velká zkouška, která na KISKu poměrně redukuje počet studentů. Zkouška je zaměřena především na počítačovou gramotnost a informační vědu. Do prvního ročníku bakalářského studia je každý rok přijato průměrně 130 studentů, do druhého ročníku postoupí zhruba 80 studentů a celý bakalářský program úspěšně absolvuje asi 70 studentů. „Úmrtnost“ je tedy poměrně vysoká, což je dáno jednak náročností postupové zkoušky a jednak faktem, že někteří studenti v průběhu studia zjišťují, že informační studia a knihovnictví nejsou oborem, kterému se skutečně chtějí nadále věnovat (někteří studenti například odcházejí, protože se chtěli více zabývat literárněvědnými směry humanitních studií). Přijímací zkoušky do bakalářského studia jsou zajišťovány univerzitou prostřednictvím testu studijních předpokladů – KISK tedy na bakalářské úrovni nemá možnost ovlivnit přijetí či nepřijetí uchazečů – určuje pouze hranici nutnou pro přijetí. Přijímací zkouška do navazujícího magisterského studia se skládá z ústního pohovoru ve skupině, který vychází z řešení různých odborných témat z oblasti ISK a z diskuse k danému problému. Přihlásit se mohou i bakaláři jiných oborů; stává se poměrně často, že se do Brna hlásí bakaláři z Opavy, i když Slezská univerzita v Opavě už nedávno získala akreditaci i pro magisterské studium informační vědy a knihovnictví. Výuka probíhá na celé Filozofické fakultě, nejen v prostorách KISK. Za posledních několik let se počet studentů FF ztrojnásobil, materiální vybavení, jež má KISK k dispozici, proto jen taktak pokrývá potřeby studentů. Výuka všech povinných (nikoli povinně volitelných) předmětů probíhá pouze v pátek – vyberou-li si tedy studenti termíny povinně volitelných předmětů ke konci týdne, mají výhodu v tom, že nemají výuku rozvrženou do celého týdne. Výuka studentů kombinované formy studia probíhá také v pátek, ale ob tři týdny. Kabinet spolupracuje mimo jiné s Ústřední knihovnou FF MU, která studentům zajišťuje systematickou praxi, vykonávanou především v referenčních službách, okrajově ale i v oddělení věcného popisu, akvizice a výpůjčního protokolu.

Knihovna Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně

URL: http://knihovna.fss.muni.cz/KnihovnaFSS/

Masarykova Univerzita v Brně vznikla v lednu roku 1919. Téměř o osmdesát let později, roku 1997, se její součástí stala Fakulta sociálních studií. V měsíci říjnu následujícího roku byla založena také dílčí knihovna této fakulty.

Masarykova univerzita v Brně (dále jen MUNI) má devět fakultních knihoven a jednu knihovnu pro uživatele se zvláštními potřebami, jimiž jsou zdravotně postižení. Neexistuje žádná centrální knihovna. Všechny knihovny řídí metodické centrum MUNI. Společně mají jeden knihovní řád, a proto je ke všem uživatelům knihoven přistupováno stejně. Dalšími jednotícími prvky jsou souborný katalog, knihovní systém Aleph a společný přístup k elektronickým zdrojům. Tento fakt je nespornou výhodou při orientaci v knihovnách univerzity.

Knihovna Fakulty sociálních studií sídlí v centru města na adrese Joštova 10, Brno. V současné době je ředitelkou Mgr. Irena Šléglová. Informace o knihovně a jejích službách jsou dostupné na adrese http://knihovna.fss.muni.cz/KnihovnaFSS/index.php.

Knihovna má celkem tři části: oddělení výpůjčních služeb, oddělení akvizice a zpracování fondu a oddělení automatizace. V knihovně je zaměstnáno 11 stálých pracovníků (z nichž pouze dva nemají knihovnické vzdělání) a pět brigádníků.

Služby knihovny

Registrace je pro studenty je zdarma, pro externí uživatele činí poplatek 100 Kč za vystavení průkazky a dalších 100 Kč za každý rok.

Ke svému účtu mají uživatelé přístup i prostřednictvím internetu, kde si mohou podle potřeby prodlužovat, rezervovat a objednávat knihy ze skladu.

Knihovna poskytuje reprografické služby: tisk, kopírování a skenování. Tisk a kopírování je za úplatu (přes systém nabíjení karet ISIC či karet vydávaných přímo knihovnou), skenování je zdarma. Naskenované stránky je možné uložit na disk CD či DVD.

Ačkoliv je přístup do knihovny bezbariérový, do některých částí (například ke kopírování a tisku) se hendikepovaní uživatelé nedostanou. Vypomáhá jim služba u informačního pultu.

Knihovna zdarma poskytuje registrovaným uživatelům meziknihovní výpůjční službu.

Služby knihovny využívá přibližně 7000 zaregistrovaných studentů, přičemž celá Fakulta sociálních studií má pouze 3500 studentů. Nejfrekventovanější návštěvní měsíce jsou říjen a listopad, kdy knihovnou projde až na 2000 studentů denně.

Zaměstnanci také jednou za rok zajišťují hodiny výuky informačního vzdělání, práce s katalogy a elektronickými zdroji.

V rámci FSS je v prostorách knihovny umístěna moderně vybavená studovna a učebna pro Univerzitu třetího věku. V ní mají studenti svou malou knihovničku, několik počítačů a multimediální zařízení.

Výpůjční služby

Provozní doba výpůjčního pultu je po-pá: 9:00-17:00, so: 9:00-15:00.

Jako jedna z prvních knihoven si knihovna FSS pořídila zařízení self-check, kterému říkají Karel. Personifikace self-checku slouží k tomu, aby studenti službu využívali. Podle zaměstnanců však stále převládá tendence mluvit s živou osobou sedící za pultem hned vedle Karla. Self-check pracuje na principu čárových kódů. Má tři základní části: dotykovou obrazovku, díky které probíhá komunikace mezi uživatelem a přístrojem, čtečku čárových kódů a plochu, na kterou se přikládá dokument.

Karel je nastaven pouze pro výpůjčky. Kontroluje, zda je uživatelův účet v pořádku (zda není dlužníkem apod.) nebo jestli není kniha určena pouze pro prezenční studium. Pokud nejsou splněny všechny podmínky, Karel hlásí chybu a knihu nepůjčí. Ostatní záležitosti se řeší u výpůjčního pultu.

Knihy jsou půjčovány na měsíc, tuto dobu lze dvakrát prodloužit. Každý uživatel může mít najednou půjčeno až 30 dokumentů z každé fakultní knihovny (v součtu tedy až 270 knih). Tento počet se ovšem týká pouze členů akademické obce MUNI, veřejnost si v každé knihovně může půjčit 10 položek.

Zpozdné činí 5 Kč na den za vypůjčenou jednotku. Díky možnosti vypůjčení prezenční knihy do druhého dne či přes neděli je u této kategorie také nastaveno zpozdné. Tyto výpůjčky musí být vráceny vždy do 9:30 následujícího dne, jinak se za každou hodinu a jednotku účtuje 10 Kč.

Služba u výpůjčního a informačního pultu má na starosti i jiné činnosti. Jsou jimi zakládání knih vypůjčených uživateli z volného výběru a obsluha kopírovacího a skenovacího zařízení.

Studovny

Provozní doba studoven je po–čt: 9:00-20:00, pá: 9:00-17:00, so: 09:00-15:00.

Knihovna má kapacitu 220 studijních míst, disponuje 31 počítači připojenými k internetu. Z nich 13 slouží pouze pro vyhledávání v katalogu, ostatní jsou přístupné pro uživatele z MUNI. Většina prostoru knihovny je pokryta signálem WiFi.

V místě hlavní studovny se dříve nacházela technická dílna. Památkou na ni je portálový jeřáb, který nemohl být z důvodu své historické hodnoty odstraněn. Dnes visí nad oddělenou „Studovničkou pod hákem“ nebo také „Jeřábovou studovnou“. Tato studovna slouží jako mediatéka. Dále se v místnosti nachází pamětní deska strojního inženýra Viktora Kaplana.

Akvizice

V oddělení akvizice pracují tři zaměstnanci. Kvůli nevyhovujícím parametrům akvizičního modulu Alephu se v tomto oddělení používá knihovní systém TinLib s webovým rozhraním.

Knihy k nákupu jsou vybírány ze seznamů doporučené literatury, podle požadavků pedagogů a z nabídek knižních distributorů. Studenti mohou podávat návrhy k nákupu literatury prostřednictvím webového rozhraní či tištěného formuláře. Požadavky na nákup jsou schvalovány knihovní radou.

Celkový přírůstek činí cca 5000 knih ročně.

Fond

Knihovna v současnosti ve svém fondu eviduje 45 000 knih, z toho 30 000 je ve volném výběru. Fond knihovny pokrývá obsahově všechny studijní obory FSS. Přibližně polovina dokumentů je v češtině a polovina v angličtině.

Fond se skládá z knih, českých a zahraničních periodik, závěrečných prací absolventů FSS, map, plánů měst, turistických průvodců, CD, DVD a videokazet. Databázi plných textů závěrečných prací studentů zpřístupňuje univerzita online od roku 2006 i pro širokou veřejnost.

Časopisy v knihovně jsou určeny pouze k prezenčnímu studiu. K dispozici je regionální a celostátní denní tisk.

Časopisy ve volném výběru jsou uloženy ve speciálních policích vyrobených na zakázku. Ty příliš nevyhovují požadavkům na funkčnost knihovnického vybavení, protože výrobce s ním do té doby neměl žádné zkušenosti. To bylo hlavním důvodem pozdějších reklamací. Ve volném výběru jsou k dispozici poslední dva či tři ročníky, řazené podle abecedy. Starší roky je možno objednat ze skladu.

Fond, s výjimkou časopisů, je řazen podle upraveného MDT. Tato úprava spočívá v krácení notace. Dlouhá čísla by překrývala názvy knih na hřbetech. Prezenční fond je navíc na viditelném místě (nejčastěji na hřbetu) označen červenou nálepkou.

Kapacita regálů na knihy je dostačující, horní police jsou zatím ponechány prázdné.

Sklad je umístěn ve sklepních prostorách. Má kapacitu 80 000 knih, která je využita přibližně z poloviny. Knihy jsou zde uloženy v kompaktních regálech a jsou zabezpečeny detektorem požáru a centrálním monitoringem teploty a relativní vlhkosti.

Celý fond je chráněn bezpečnostním zařízením firmy 3M. Přesto se nelze vyhnout občasným krádežím knih či vybavení.

Knihovna a studovna FSS MU Brno; autor fotografie: A. Dvořák

Self-check Karel; autor fotografie: Eliška Žáčková

Studovna a čítárna FSS MU Brno; autor fotografie: Terezie Holešínská

Studovna a oddychová místnost v suterénu; autor: A. Dvořák

Druhý den exkurze následovalo město Kroměříž především s prohlídkou Knihovny Kroměřížska, dále Knihovny Arcibiskupského gymnázia a Knihovny kroměřížského zámku, která mj. spravuje jedny z nejkrásnějších historických knižních fondů u nás. Samozřejmě nesmíme opomenout ani návštěvu arcibiskupských vinných sklepů města Kroměříže, které se od roku 1345 pyšní výsadou výroby mešního vína.

Knihovna Kroměřížska

URL: http://www.knihkm.cz/

Do Knihovny Kroměřížska jsme zavítali v úterý 6. května 2008. Tato regionální knihovna se mezi knihovníky těší pověsti jedné z nejlepších knihoven v České republice. Významná je především svými projekty a grantovou činností.

Prezentaci Knihovny Kroměřížska zahájila Mgr. Věra Kroftová krátkým informačním vstupem o knihovně Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o.. Mgr. Kroftová je ředitelkou a jednou ze dvou pracovnic knihovny výzkumného ústavu. Tamější knihovna poskytuje svým uživatelům, kterými jsou nejčastěji vědci z výzkumného ústavu nebo studenti okolních vysokých škol, standardně výpůjční služby, přístupy do oborových databází, dále provádí adresné rešerše na téma, výstavky knih, vydává přírůstky knihovny.

Akvizice probíhá na základě požadavků uživatelů, dále sledováním novinek nebo přijímáním darů (často sborníky z konferencí).

Knihovna má ve svém fondu kolem 15 000 svazků, 1000 závěrečných zpráv a do článkové databáze zpracovává měsíčně kolem 200 záznamů. Odebírá 65 titulů časopisů.

V současné době má knihovna 280 registrovaných uživatelů z řad vědců a studentů. Zabírá prostor tří místností ve výzkumném ústavu, do knihovny zatím není bezbariérový přístup. Ve volném výběru jsou umístěny pouze časopisy; vzhledem k uživatelskému určení je větší zájem o články a aktuality z oboru, knihy jsou umístěny ve skladu. Knižní publikace jsou zapůjčovány k výzkumným účelům na dobu, po kterou je uživatel potřebuje. Revize výpůjček probíhají každé dva roky formou obchůzek uživatelů, kteří mají něco vypůjčeno. Časopisy lze absenčně půjčit na dva týdny.

Knihovna používá knihovnický systém KpSys, má k dispozici tři počítače. Její katalog je k dispozici online na stránkách výzkumného ústavu. Na nákup knih dostává ročně 500 000 Kč.

Výzkumný ústav vydává oborové časopisy, z nichž některé jsou excerpovány ve Web of Knowledge (4 z 21 českých zemědělských časopisů v této databázi pocházejí právě z výzkumného ústavu).

Po této prezentaci již následoval výklad o Knihovně Kroměřížska a prohlídka jejích prostor.

Knihovna Kroměřížska v únoru letošního roku oslavila 110. výročí své existence. Při příležitosti oslav tohoto výročí byla uspořádána akce Pokus o český rekord s knihou.

Knihovna má v Kroměříži tři pobočky, mimo město dalších šest poboček. Do šesti poboček z devíti je bezbariérový přístup, do hlavní budovy knihovny též (na webu knihovny je u poboček uvedena i dostupnost – otevírací doba včetně informace o bezbariérovém přístupu). V katalogu knihovny lze vyhledávat ve všech poboček nebo omezit vyhledávání na jednotlivé pobočky.

Knihovna má ve svém fondu 125 000 knihovních jednotek. Počet zaregistrovaných čtenářů se pohybuje okolo 8000. V rámci projektu proti nezaměstnanosti knihovna zaregistrovala zdarma 600 občanů. Poskytuje služby ve standardním rozsahu – výpůjční, reprografické, přístupy do elektronických databází, přístup k internetu, meziknihovní výpůjční služby. Svým návštěvníkům poskytuje několik nadstandardních služeb, které jsou popsány níže.

Knihy jsou na regálech stavěny podle MDT. Nejprve se zapisuje hrubé MDT (tři číslice), kód pokračuje alfabetickou notací podle abecedy.

Budova knihovny patří státu, dnešní podoba vznikla přestavbou bývalého městského kina. Do roku 2002 byla knihovnou státní. Knihovna působí na stejném místě 10 let; podle slov ředitelky, PhDr. Šárky Kašpárkové, chybí jen bezbariérový přístup i z přední strany budovy (zatím je bezbariérový přístup do knihovny ze zadní části).

Knihovna má několik částí: oddělení pro dospělé, čítárnu periodik, přednáškový sál (slouží i jako koncertní a prezentační sál); po schodech do patra se dostaneme do dětského oddělení, kde dříve byly promítací kabiny. Dále pak oddělení multimédií, sklady, zázemí pracovníků. 80 % fondu je ve volném výběru, ve skladu jsou především starší čísla periodik. Knihovna má ve fondu 140 titulů periodik.

Knihovna se aktivně účastní meziknihovní výpůjční služby. V loňském roce se pomocí MVS vyměnilo cca 1000 knihovních jednotek, z toho více dokumentů proudí směrem z knihovny.

V loňském roce proběhla první celková revize fondu všech poboček. Revize trvala necelé čtyři dny a výsledky ukázaly ztrátu z knihovního fondu okolo 550 knihovních jednotek.

V akvizici pracují dva zaměstnanci. Roční přírůstek fondu se pohybuje okolo 6000 jednotek, dále 4000-5000 jednotek z výměnného fondu; stejné množství jednotek ročně se knihovna snaží vyřadit z prostorových důvodů nebo z důvodů fyzického opotřebení. Katalogizační pracoviště záznamy stahuje, například z Národní knihovny bylo za rok 2007 staženo necelých 1000 záznamů.

Uživatelé mají velký zájem o přístup k internetu v budově knihovny. Počet počítačů tak průběžně stoupá, nyní knihovna uživatelům nabízí k využití celkově 30 počítačů.

Jedním z hlavních záměrů knihovny je působit jako centrum celoživotního vzdělávání. K dosažení tohoto cíle se knihovna zapojuje do mnoha projektů. Zvláštní na této praxi je, že se orientuje nejen na skupinu dětí a mládeže, jak tomu bývá v mnoha knihovnách, ale pořádá rovněž akce pro seniory, sociálně či zdravotně znevýhodněné osoby. Oblíbenými akcemi jsou výstavy obrazů a fotografií, v době naší návštěvy probíhaly tři. Zvláště fotografové využívají prostory knihovny k prezentaci svých děl a plán výstav je již teď zaplněn do konce roku.

Knihovna se snaží nabízet co nejvíce pro všechny skupiny uživatelů – pro děti, dospělé, seniory, zdravotně či sociálně znevýhodněné. Např. pro děti pořádá každý měsíc několik soutěží, kdy musí něco vytvořit nebo napsat; také poskytuje roční zápisné zdarma prvňáčkům, mnoho z nich pak zůstane čtenáři knihovny. Dospělé čtenáře mimo standardních služeb zaujmou výstavy fotografií nebo maleb, nezaměstnaným poskytuje školení pro práci s PC a neplacené členství po dobu nezaměstnanosti. Pro seniory probíhají ve spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně kurzy Univerzity třetího věku. Všechny kurzy knihovny jsou akreditovány MŠMT.

V loňském roce bylo zveřejněno 306 příspěvků o knihovně v tisku. Včetně všech poboček zaměstnává knihovna 27 pracovních sil, 10 zaměstnanců knihovny má středoškolské, dalších 10 vysokoškolské vzdělání. Knihovna zaměstnává tři pracovníky s knihovnickým vzděláním. Platy zaměstnanců nedosahují celorepublikového průměru.

V knihovně je možné využívat wifi připojení k internetu kýmkoliv, kdo knihovnu navštíví, tedy nejen registrovanými čtenáři. Na ochranu fondu je zabudován kamerový systém, který sice funguje, ale žádný záznam není pořizován, dále jsou v knihách vlepené magnetické čipy, které snímají brány u východu, což je jeden ze způsobů obrany před krádežemi.

Webové stránky knihovny obsahují informace o veškerých akcích a novinkách knihovny. Naleznete zde i katalog, ve kterém je možné snadné vyhledávání žádaných titulů. Knihovna využívá automatizovaný knihovní systém Clavius. Na webu je dále možné nalézt informace o provozu knihovny, jejích pobočkách, službách, kontaktech a v případě jakýchkoliv nejasností je možno využít odkazu „Ptejte se knihovny“. Po přihlášení také můžete sledovat stav konta čtenáře. Webové stránky tedy poskytují vyčerpávající informace pro pohodlí uživatelů knihovny i možných budoucích uživatelů.

Budova knihovny Kroměřížska – průčelí; autor fotografie: Adam Dvořák

Přednáškový sál; autor fotografie: A. Dvořák

Výpůjční pult, ředitelka knihovny; autor fotografie: A. Dvořák

Skladové regály; autor fotografie: A. Dvořák

Přátelská atmosféra dětského oddělení; autor fotografie: A. Dvořák

Školní knihovna Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži

URL: http://www.agkm.cz/

Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži představuje církevní gymnázium s všeobecným zaměřením a s křesťanským náhledem na studium. Zřizovatelem gymnázia je Olomoucké arcibiskupství. Hlavní rozdíly mezi arcibiskupským gymnáziem a běžným státním gymnáziem tkví v již zmíněných křesťanských aspektech výuky, ve výzdobě a v kantorech, kteří jsou křesťané. Další odlišnost představuje způsob financování. Škola je sice financovaná státem, ale jako církevní škola dostává méně finančních prostředků než školy státní. Tato nevýhoda oproti státním školám je však kompenzována větší volností ve způsobu využití peněz. Gymnázium navštěvuje v průměru 500 studentů z Kroměříže i jiných měst. Pro dojíždějící studenty je zřízen internát.

Školní knihovna

Zřizovatelem knihovny je Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, tedy školská právnická osoba. Knihovna je registrována v rejstříku Ministerstva školství. Samotná knihovna nemá žádné dotace od státu, státní finance dostává pouze škola. Jako školní knihovna je propojena se životem školy a slouží především škole. Z menší části je však využívána i jako veřejná knihovna – tj. její služby využívá i veřejnost, zejména studenti středních a vysokých škol z řad absolventů a zájemci o teologickou a náboženskou literaturu.

Knihovna zaměstnává dva pracovníky celkem na 1,5 úvazku. Jako vedoucí knihovnice už třetím rokem působí Mgr. Jana Dvořáková, která má sice vystudovanou VŠ pedagogickou, ale díky SŠ knihovnictví má potřebné znalosti k náležitému provozu a vedení knihovny. Knihovna má ve školním roce 2007/08 372 zaregistrovaných čtenářů, kteří jsou především z řad studentů, učitelů a zaměstnanců školy a z menší části i z řad veřejnosti (absolventi, studenti jiných škol, vysokoškolští studenti, běžná veřejnost).

Na gymnáziu funguje školní klub pro volný čas, kterému knihovna poskytuje prostory. Klub je určen pro 2. stupeň ZŠ a nižší třídy víceletého gymnázia. Na školní klub dostává gymnázium dotace.

Zavedení online katalogu se uskutečnilo díky dotaci Ministerstva kultury ČR v roce 2006. V knihovně je k dispozici online katalog Clavius.

Školní knihovna je umístěna v přízemí budovy arcibiskupského gymnázia, avšak nemá zcela bezbariérový přístup; při vchodu do knihovny musí případný hendikepovaný čtenář překonat tři schody.

Otevírací doba knihovny:

pondělí: 7,45-17 hod.
úterý: 7,45-18 hod.
středa: 13,30-21 hod.
čtvrtek: 7,45-17 hod.
pátek: 7,45-12; 13-15 hod.

Otevírací doba knihovny o prázdninách je 7-15 hod. kromě dovolené.

Stručná historie dnešní knihovny

Knihovna byla založena roku 1854, od té doby byla její činnost nuceně dvakrát přerušena. K prvnímu přerušení provozu došlo v roce 1911, kdy byla knihovna téměř celá zničena. Dochovalo se odhadem pouze 100 svazků. Podruhé byla činnost pozastavena Němci za 2. světové války. Na uzavření knihovny v době nacismu plynule navázali po roce 1950 komunisté. Činnost byla plně obnovena až roku 1991 po znovuotevření Arcibiskupského gymnázia. Začala zde fungovat malá školní knihovna, která čítala asi 2500 svazků. Od roku 1993 se začínal systematicky budovat a rozšiřovat fond knihovny, od roku 1995 je knihovna vedena profesionálním knihovníkem. V té době čítal fond cca 5000 svazků. O rok později knihovna získává novou místnost v přízemí školy. Později je zakoupen i knihovní systém Clavius (modul na zpracování knih a výpůjční protokol). Roku 2001 se knihovna registruje jako veřejná knihovna na Ministerstvu kultury ČR. Roku 2003 vzniká malý počítačový koutek s dvěma počítači s internetovým připojením. O tři roky později jsou přikoupeny další moduly pro periodika a jiné dokumenty a zároveň je zveřejněn online katalog na webu Arcibiskupského gymnázia (viz www.agkm.cz). Dále je knihovna obohacena o tři počítače. V současnosti jsou tedy uživatelům k dispozici pět počítačů s připojením na internet. Díky velkému zájmu studentů se také rozšířila i otevírací doba knihovny. V budově totiž funguje i Domov mládeže a internát, kde bydlí přibližně 250 studentů gymnázia. Studenti tak mají velký zájem o služby knihovny i mimo dobu vyučování.

Fond knihovny

Složení fondu je všeobecné, převládají ovšem humanitní obory. Ze společenských věd je k dispozici literatura z psychologie, historie či kultury. Přírodní vědy jsou zastoupeny literaturou z biologie, fyziky, matematiky, chemie a informatiky. Bohatě je zastoupena teologická literatura. Čtenáři zde najdou především encyklopedie, učebnice SŠ ze všech oborů vyučovaných na gymnáziu a beletrii, zejména klasická díla, které patří mezi tzv. povinnou školní četbu.

Některá starší literatura, zejména beletrie, cizojazyčná a teologická literatura, se postupně zpracovává, aby byla k dispozici i v online katalogu. Velmi využívanou částí fondu je příručka, kde jsou pro uživatele k dispozici naučné slovníky a encyklopedie půjčované pouze prezenčně.

Katalogizační záznamy jsou převážně stahovány z katalogu Národní knihovny, pouze některé jsou vytvářeny.

Statistické údaje o fondu

Ve fondu je k 30. 4. 2008:

• 7.615 svazků knih
• 17 titulů periodik
• 210 ks audio CD
• 201 AV médií (videokazety, DVD)
• cca 300 ks audiokazet - nezkatalogizované
• 304 svazků seminárních prací
• jiné (články, 63 brožur, učebnice pro NG apod.)

Cca 2.000 starších knih, zejména z oboru náboženství a beletrie, není zkatalogizováno.

Poslední revize fondu zde proběhla na přelomu července a srpna roku 2007.

Statistiky knihovny

• 372 zaregistrovaných čtenářů v tomto školním roce
• ostatní uživatelé knihovny (všichni studenti AG, další studenti SŠ a žáci 2. stupně ZŠ, učitelé a jiní zaměstnanci školy) a veřejnost představují celkem 600 uživatelů
• absenční výpůjčky za rok 2007: 5 578
• zkatalogizovaný roční přírůstek dokumentů za r. 2007: 482 knih, 5 AV médií, 43 elektronických zdrojů
• celkem: 660 knihovních jednotek (48 brožur, 82 seminárních prací)
• nové přírůstky nákup (rozpočet: 3 000 Kč na měsíc) + dary
• půjčování knih na jeden měsíc + prodlužování (20 Kč registrace na školní rok, jednou za půl roku upomínky)

Knihovnické a informační služby

Mezi základní poskytované služby knihovny patří půjčování knih, časopisů a novin, CD-ROM, videokazet, audiokazet, seminárních prací studentů AG a článků. Dále knihovna nabízí informační a poradenské služby týkající se vyhledávání informací (pomoc při vyhledávání v tištěných i elektronických zdrojích), využití pěti počítačů s připojením na internet a možností tisku, vyhledávání v online katalogu knihovny. Součástí knihovny je také čtenářský koutek, který slouží i pro praktickou výuku Informační výchovy pro nižší ročníky AG. Součástí poskytovaných služeb je i prodej učebnic pro studenty AG po celý školní rok a možnost půjčování učebnic pro nižší ročníky gymnázia. Prostřednictvím knihovny se lze také dostat k archivu školy.

Akce a aktivity školního roku 2007/08

• 28. 10. 2008: Mezinárodní den školních knihoven - výstava prací studentů kabinetu informačních studií a knihovnictví FF MU v Brně
• 11. 2.–17. 2. 2008: Národní týden manželství – výstava, nástěnky, propagace knih a periodik z fondu knihovny o rodině a manželství (viz http://www.tydenmanzelstvi.cz/)
• únor až duben 2008: Brýle pro Afriku - účast knihovny v projektu Knihovny Kroměřížska - sbírka dioptrických brýlí pro Středoafrickou republiku
• září 2008: úvodní informační lekce Seznámení s knihovnou a vyhledávání v katalogu pro studenty 1. ročníku AG
• 16. 6. - 23. 6. 2008: PROJEKTOVÝ TÝDEN - Informace efektivně a rychle; cíle: seznámit se, vyhledávat, naučit se využívat elektronické zdroje informací (webové portály pro studenty, databáze Anopress, ASPI, Aleph, JIB, EZB, STM, digitální knihovna starých tisků, Manuscriptorium aj.); místo konání: AG Kroměříž, Moravská zemská knihovna Brno, Národní knihovna a Úřad průmyslového vlastnictví v Praze

Díky iniciativě vedoucí Mgr. Jany Dvořákové knihovna pořádá zájmové přednášky a besedy pro studenty. V roce 2008 se konaly: Německá literatura pro studenty 4. ročníku AG (duben), besedy pro 6. ročník ZŠ - starověké kultury (únor), řecká a římská kultura (duben), besedy pro 8. ročník ZŠ - český romantismus (březen).

Další plány a úkoly

Cílem knihovny a gymnázia vůbec je zpřístupnění náboženské literatury pro širokou veřejnost a zpracování veškeré náboženské literatury; dále větší propagace fondu knihovny a využívání knihovny při naplňování výukových cílů a cílů ŠvP, organizace čtenářských besed nad novinkami knihovny a vzdělávací lekce Informační zdroje pro budoucí vysokoškoláky.

Budova Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži; autor: Matěj Vaněček

Prostory knihovny Arcibiskupského gymnázia; autor: Matěj Vaněček

Prostory knihovny Arcibiskupského gymnázia; autor: Matěj Vaněček

Knihovna Arcibiskupského zámku v Kroměříži

URL: http://www.azz.cz/?pg=111&lng=1

Kroměřížským zámkem, ale hlavně jeho knihovnou, nás provázel její knihovník a zároveň ředitel v jedné osobě pan Cyril Měsíc. Ten zde pracuje již 11. rokem, a tak nám mohl podat velmi podrobný popis celého komplexu.

Na zámku se nacházejí celkem čtyři knihovny, my jsme navštívili dvě, a to Starou a Novou. Zbylé dvě, tzv. trezorová a lesní, jsou – jak řekl Cyril Měsíc – „úspěšně tajeny před veřejností“ a bohužel i před námi. Jako první jsme se vydali do Staré knihovny. Jejím zakladatelem byl olomoucký biskup Karel II. Liechtenstein-Kastelkorn, který jako základ knihovny odkázal své vlastní knihy a zároveň vystavil roku 1694 její zakládací listinu. V té se mj. praví, že knihovna má být přístupná komukoliv – její zakladatel se tak v podstatě stal průkopníkem veřejného knihovnictví. Podařilo se mu také založit nadaci, ze které byl placen knihovník i vazba všech knih, která je u všech knih z tohoto období stejná. Karel II. Liechtenstein-Kastelkorn si přál, aby vzdělanost biskupství byla soustředěna právě v Kroměříži. Už nejstarší knihovna tak nebyla založena jen jako teologická, ale jako vševědná. Tehdejší vzdělanci tak měli možnost získat veškeré dostupné znalosti ze všech oborů. Začátkem 18. století vlastnila knihovna již kolem 14 000 svazků. V tehdejší knihovně pracoval jeden hlavní knihovník, jeho adjunkt, který zde získával praxi, a další dva pomocníci (viz Instrukce pro knihovníka připojené na konci textu). Knihovna byla hojně využívána a knihy se půjčovaly i mimo její prostory. Roku 1748 plánoval Jakub Arnošt Liechenstein-Kastelkorn, synovec zakladatele, přesunout knihovnu do Olomouce, avšak brzy se stal arcibiskupem salcburským a jeho plán se nakonec nerealizoval. V roce 1752 později postihl zámek požár, vyhořelo celé druhé poschodí zámku. Naštěstí knihovna byla téměř kompletně zachráněna a jediné, co z této doby nedochovalo, jsou katalogy. Zachráněné knihy byly uloženy ve sklepech zámku a ty, na které nezbylo místo, byly převezeny do Olomouce. Kvůli absenci katalogů dodnes není u mnoha tamních knih známo, zda byly původně součástí arcibiskupské knihovny, nebo jiného zdroje sbírek dnešní vědecké knihovny v Olomouci. V roce 1777 bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství a knihovna od této doby až do roku 1950 nesla oficiální název Arcibiskupská knihovna v Kroměříži. Ke knihovní sbírce byla také přičleněna sbírka mincí, která je druhou největší numismatickou sbírkou církevních ražeb na světě. V roce 1842 bylo dokončeno systematické třídění knihovny a archivu a přibližně o 10 let později již knihovna obsahovala kolem 20 500 knih. V 70. letech 19. století pak byla díky zakoupení knih vatikánského archiváře Augustina Theinera založena Nová knihovna. Základem této knihovny se stalo asi 30 000 svazků. Během 2. světové války, v letech 1942 až 1945, sídlila na zámku okupační říšská správa, nicméně knihovna byla využívána a nebyla poškozena, stejně jako ostatní sbírky. Z důvodu obav z možného bombardování či vypálení však byly knihy v roce 1945 přeneseny do sklepa. V roce 1950 byla knihovna společně s celým zámkem znárodněna a o dva roky později předána do správy Univerzitní knihovny v Olomouci jako její kroměřížská pobočka. Od roku 1959 do roku 1970 byla knihovna součástí Uměleckohistorického muzea v Kroměříži. Během této doby došlo k promíšení některých originálních sbírek zámecké knihovny s muzeem. Na začátku 70. let vzniká Státní zámek a zahrady v Kroměříži. Po roce 1989 se o budovy a pozemky přihlásilo olomoucké arcibiskupství, vrátil se název Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži.

Interiér zámku je v barokním stylu, ale dubové a bukové skříně byly zhotoveny v rokoku. V knihovně jsou také čtyři glóby, o nichž se traduje, že byly zakladateli knihovny darovány francouzským králem Ludvíkem XIV. Dva velké glóby o průměru asi 80 cm jsou skutečně dílem dvorního kartografa Ludvíka XIV. přibližně z roku 1683, zbylé dva menší pocházejí od kartografa Bleva, který je vyrobil asi v roce 1640. Po požáru vymaloval roku 1758 Josef Stern stropní fresku, která znázorňuje význam vzdělání, směřujícího k dobru a k Bohu.

V současnosti pravidelně probíhá čištění a revize fondu, dále digitalizace některých knih, které jsou postupně zpřístupňovány na internetu. Katalogizace probíhá s použitím programu CASTIS, který však má být v budoucnu nahrazen systémem Clavius.

Nejstarší knihou fondu je sakramentář z 9. století, psaný latinsky, který je zároveň nejstarším rukopisem na Moravě. Celkem se v knihovně nachází přibližně 90 000 svazků, přesné číslo zatím není známo, protože pod jedním číslem je i více svazků. Uvádí se, že je zde 161 inkunábulí a přibližně 300 rukopisů, pro které by do roku 2010 měl být vytvořen katalog.

Instrukce pro knihovníka:

1. V knihovně má mít knihy řádně, vkusně, čistě a na svém místě uloženy a v dobrém stavu udržovány. Má vést svědomitě záznamy o výpůjčkách.
2. Mimo knihovnu může knihu půjčiti jen s úředním svolením.
3. Knihovník je povinen 2x týdně, a to v úředních hodinách kterémukoliv návštěvníkovi přinésti žádanou knihu a dáti mu k dispozici vhodnou místnost v zimě vyhřátou, aby si návštěvník mohl vypsat výpisky.
4. Knihovník má být ve styku s jinými knihovnami a informovat se o nových dílech. Má být poctivý a nezištný v jednání s knihkupci a knihvazači. Rovněž má dbát, aby nové knihy byly v bezvadném stavu.
5. Knihy koupené za uvedené peníze mají být opatřeny biskupovým označením.

V Kroměříži LP 14. května 1694
zakladatel knihovny
biskup Lichtenštejn z Kast.

Vstup do historické knihovny zámku Kroměříž; autor fotografie: Terezie Holešínská

Strop hlavního sálu knihovny; autor fotografie: T. Holešínská

Hlavní sál zámecké knihovny; autor fotografie: T. Holešínská

Knihovní skříně; autor fotografie: T. Holešínská

Uložení knih; autor fotografie: T. Holešínská

Knihovník C. Měsíc; autor fotografie: T. Holešínská

Hlavní sál – pohled z galerie; autor fotografie: T. Holešínská

Arcibiskupský zámek v Kroměříži

URL: http://www.azz.cz/

Arcibiskupský zámek v Kroměříži je dominantou historického města Kroměříže. Komplex zahrad a zámku v Kroměříži byl zařazen od roku 1995 mezi Národní kulturní památky České republiky a od prosince 1998 zapsán na Listinu světového přírodního a kulturní dědictví UNESCO.

Jeho vznik a vývoj je spjat s historií olomouckého biskupství a arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů, která byla ve 13. století povýšena na město. Původní hrad a pozdější zámek byly rezidencí olomouckých biskupů. Na místě bývalého velkomoravského hradiska vznikl gotický hrad, později přestavěný na renesanční zámek. Za třicetileté války v roce 1643 a 1645 byl zámek zničen švédskými vojsky a na jeho místě byl před koncem 17. století postaven honosný raně barokní palác. Italské pojetí dali zámku architekti vídeňského císařského dvora. Na půdorysu původního hradu byla vystavěna třípodlažní budova. Požár v roce 1752 vedl k úpravám druhého patra.

Interiéry zámku sloužily třem funkcím: pro hospodářskou správu biskupství (statky, lesy, továrny aj.), k reprezentačním účelům (místnosti piana nobile v 1. a v 2. patře, galerie a knihovna) a pro umístění, příp. prezentaci uměleckohistorických sbírek.

Lovecký sál s předsíní s instalovanou výzdobou z 19. století ukazuje první výrobky hutního průmyslu východní Moravy na odlitcích historických zbraní. Sál plnil funkci herny a kuřárny. V interiéru Loveckého sálu jsou k vidění zbraně, upomínající na vojenskou historii zámku, města a biskupství (husité, Švédi, Turci), a trofeje jelenů a srnců. Stylové jsou i obrazy (kopie Rubensova Lovu na lvy).

Soukromé místnosti, pracovna a ložnice, nejsou součástí prohlídkové trasy, kterou mohou návštěvníci absolvovat. Růžový salon byl přijímacím pokojem pro soukromé a vzácné hosty. Přijímací funkci měla i další prostora - Carský pokoj, ve kterém přijímal své hosty ruský car Alexandr III. v srpnu 1885. Poradní sál získal své jméno také v 19. století, kdy sloužil k poradám poslanců říšského sněmu zasedajících v zámku v letech 1848-1849. Sál měl funkci galerie portrétů nejvýznamnějších olomouckých biskupů a arcibiskupů. Koncem 19. století byly provedeny poslední drobné úpravy Trůnního sálu, který sloužil k oficiálnímu přijetí významných skupin hostů a návštěvníků zámku.

Při požáru zámku v roce 1752 shořelo druhé poschodí a střecha severozápadního křídla zámku, kde se propadly i podlahy. Do vzniklé prostory byla vestavěna reprezentační místnost Velké jídelny, dnes známé pod názvem Sněmovní sál.

Jednou z nejznámější místností zámku je Manský sál ve 2. patře, upravený po požáru reprezentativním způsobem. Stěny z umělého mramoru a zlacená štuková výzdoba je i s krbem dílem italských štukatérů. Honosnou fresku vytvořil František Antonín Maulbertsch na námět oslavy historie manského systému olomouckých biskupů. Kromě opravy nástropní fresky nebyla místnost od 18. století upravována. Vedlejší sál bývalé manské registratury byl začátkem 20. století změněn na Novou knihovnu. Tři sály patří tzv. Staré knihovně. Předsíň, předsálí a velký sál jsou vybaveny bohatě zlacenými barokními dřevěnými skříněmi z 18. století. Stropy předsíně a velkého sálu zdobí fresky brněnského malíře Josefa Sterna. Fresky byly v 70. letech 20. století restaurovány poté, co byly poškozeny vodou po hašení zámecké věže v roce 1945. Zahradní křídlo 2. poschodí zahrnuje sály zámecké obrazárny. Z původních čtyř sálů v době přelomu 19. a 20. století se expozice obrazové sbírky rozšířila na devět sálů v 70. letech 20. století. Instalace byla přebudována a obrazárna zpřístupněna znovu v roce 1999.

Arcibiskupské zámecké sklepy v Kroměříži

URL: http://www.arcibiskupskesklepy.cz/

Sklepy jsou součástí Arcibiskupského zámku v Kroměříži, jsou umístěny v podzemí v hloubce 6,5 m. Jejich plocha je 1030 m2 a dělí se na Horní a Dolní sklep. Ve sklepě je celoročně stálá teplota v rozmezí od 9°C do 11°C. Je zde vhodné prostředí pro výrobu ryze přírodních, mešních vín. Tato výroba má staletou tradici a trvá již 735 let. Ve sklepech jsou zachovány nejstarší části zdiva gotického hradu ze 13. století, stěny pokrývají povlaky ušlechtilých plísní. Víno zraje v historických dřevěných sudech různé velikosti. Největší sud pojme 19 100 litrů, nejstarší sud je z roku 1805.

Ve sklepech sídlí firma Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž s.r.o., která je zaměřena na výrobu mešních vín; pravidelně se zde provádí žehnání mladých vín a Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž se účastní i soutěží mešních, liturgických a košer vín.

Arcibiskupské sklepy; autor fotografie: T. Holešínská

Soukromé zásoby arcibiskupství; autor fotografie: T. Holešínská

Degustace; autor fotografie: T. Holešínská

Třetí den naší exkurze jsme strávili v Bratislavě, kde nás přivítali v Univerzitní knihovně mj. společně s pedagogy Katedry knihovní a informační vědy FF Univerzity Komenského v Bratislavě.

Posledním místem naší exkurze bylo nově vybudované Centrum vědecko-technických informací SR .

Univerzitní knihovna v Bratislavě

URL: http://www.ulib.sk/

Vznik, vývoj a struktura knihovny

Knihovna vznikla 19. 10. 1919 s původním názvem Knihovňa Univerzity Komenského ve snaze počeštit slovo knižnica. Postupně se přejmenovala na Univerzitnou knižnicu a v současnosti nese název Univerzitná knižnica v Bratislave. Knihovna byla vždy podřízena univerzitě, do roku 1954 tu byl uplatňován pražský model univerzitní knihovny.

Knihovna sídlí ve více budovách: v budově bývalého kláštera klarisek, který byl založen roku 1291, budově Paláce Uherské komory, která byla přestavěna pro potřeby knihovny v letech 1951-53, a budově Paláce Leopolda de Pauliho přestavěné v 60. letech 20. století architektem Alojzem Daříčkem.

Na uskutečňování činností jsou v objektech UKB zřízené zvláštní prostory:

• Prednáškový sál, Ventúrska ul. č. 11
• Seminární sál, Klariská ul. č. 5
• Výstavní sál, Michalská ul. č. 1, rozloha 120 m²
• Lisztova zahrada
• Lisztův pavilon

Dříve budova knihovny sloužila i potřebám pedagogické univerzitní knihovny, která se však již odstěhovala.

V letech 1960-1961 probíhalo stěhování fondů do zrekonstruovaných budov. Další rekonstrukce se uskutečnila v roce 2001 ve spolupráci slovenského Ministerstva kultury a Evropské unie. Bylo přestěhováno 92 000 metrů dokumentů.

Prvním ředitelem knihovny se stal pražský knihovník Jan Emler. Knihovna si od svého počátku nechává zhotovovat vlastní ex libris od významných grafiků, současné je z roku 1970; od roku 1985 má i vlastní logo, to současné pochází z roku 2007.

UKB je multifunkčním kulturním centrem, které funguje jako univerzální vědecká knihovna - je tedy vrcholnou státní kulturní, informační, odbornou, vědeckou a vzdělávací institucí v oblasti knihovní, bibliografické, informační, vzdělávací, vydavatelské a kulturní činnosti.

Základní funkce knihovny

• má právo úplného povinného výtisku, a to od roku 1921 (původně z Česka, Slovenska a Zakarpatské Rusi)
• buduje a zpřístupňuje fond domácích a zahraničních knihovních dokumentů a informačních zdrojů ze společenských a přírodních věd, dále dokumentů univerzálního, interdisciplinárního a příručkového charakteru; součástí fondu je i krásná literatura
• buduje historický knihovní fond neperiodických a periodických publikací, vědeckokvalifikačních prací a audiovizuálních dokumentů
• buduje a zpřístupňuje fond oficiálních dokumentů orgánů Slovenské republiky
• poskytuje komplexní knihovnicko-informační služby
• podporuje modernizaci a rozvoj knihovnických a informačních služeb v rámci státního informačního systému v Slovenské republice

UKB

• -je státní vědeckou knihovnou
• funguje jako národní knihovna od roku 1954
• je zařazena jako knihovna OSN č. 100
• informační a dokumentační středisko UNESCO
• dokumentační středisko NATO
• správce souborného katalogu periodik
• národní centrum pro MMVS
• agentura ISSN
• pracoviště slovenské národní bibliografie
• výkonné pracoviště pro meziknihovní výpůjční službu a národní ústředí pro mezinárodní meziknihovní výpůjční službu
• koordinační pracoviště mezinárodní knihovnicko-informační spolupráce, pracoviště restaurování, konzervace a ochranného kopírovaní dokumentů

Číselné údaje

• spravuje 2,5 milionu knihovních jednotek
• pracuje zde 242 pracovníků
• je zde zaregistrováno 30 000 čtenářů
• zajímavostí je nejstarší kniha z roku 1192 (současně nejstarší arabská kniha na světě)

Hlavní budova

V přízemí se nachází barokní nádvoří s informačním pultem, lístkovým katalogem a studijními místy. Konají se zde výstavy knih z fondu. Zajímavostí je, že toto krásně upravené barokní nádvoří mohou využívat čtenáři při studiu – lze vyjít ven na balkonky, dovnitř do místností proudí vzduch a knihovna se tak větrá.

V 1. patře je volný výběr, čtenáři mají možnost využít také příruční knihovny. Fond je uspořádán podle MDT a Cutterových tabulek.

Knihovna se dále dělí na rakouskou a britskou knihovnu. Ve všeobecné studovně se z volného výběru půjčuje jen prezenčně. Existuje zde studovna s přístupem na internet – doba využívání počítače pro jednoho uživatele činí max. dvě hodiny denně.

V 2. patře jsme viděli, že knihovna spolupracuje s Národní agenturou ISSN. Dále je zde PC studovna, je možné prohlížení mikrofilmů, probíhá zde digitalizace periodik (maximálně do formát u A1, používá se program pro skenování BCS-2, využívá se skeneru Bookeye 3. Zdigitalizované dokumenty se zobrazují ve studovně mikrografických dokumentů. Dále je zde středisko pro MVS a samoobslužný skener periodik.

Lisztův pavilon se využívá jako koncertní místnost; venkovní terasa, pod níž jsou ve dvou patrech sklady, se v létě využívá jako venkovní čítárna. Je zde i nevyužité místo pro restauraci.

V budově bývalého kláštera klarisek je šatna, seminární místnost, Hudební kabinet, Oddělení restaurátorů a digitalizace, Kabinet rukopisů a starých tisků, Studovna slovakistické literatury a Restaurování a ochrana dokumentů.

Hudební kabinet má posluchárnu, poskytuje prezenční výpůjčky z fondu 20 000 nosičů, nesmí se ale pořizovat žádné kopie (v souladu s autorským zákonem); technické zařízení pochází z grantu.

Služby

• Otevírací doba: Po–Pá 9:00–21:00, So 9:00–15:00
• Výpůjční služby: prezenční a absenční výpůjčky z fondu nejnovější literatury, knihy z fondu specializovaných fondů uložených v rámci volného výběru v 1. poschodí
• Reprografické služby: samoobslužné i obsluhované kopírky a skenery
• Referenční služby: konzultace při výběru dokumentů na určité téma, rešeršní služby, bibliografická školení zaměřená na využívání sekundárních informačních zdrojů
• Meziknihovní výpůjční služba
• Informační služby: ve vstupní hale sídlí stálá konzultační služba
• Digitalizační služby (EoD - Elektronická kniha na objednávku, Scan&Go - Samoobslužné skenování, EDO - Elektronické dodávání dokumentů, ESO - Expresní skenování na objednávku, DIS - Digitalizační středisko

Katalogy

• Elektronický katalog UKB
• Jmenný katalog generální – lístkový
• Databáze výročních školních zpráv z území Slovenska za roky 1701–1850
• Inkunábule UKB
• Elektronické katalogy jiných slovenských knihoven
• Elektronické katalogy českých knihoven - Národní knihovna České republiky, Moravská zemská knihovna, Vědecká knihovna v Olomouci
• Elektronické katalogy zahraničních knihoven – Library of Congress, Universitätsbibliothek in Graz

Knihovnický systém

UKB používá knihovnický systém VTLS, který je však těžkopádný pro uživatele; dříve využívala Aleph.

Ve věcném popisu se používá MDT a předmětová hesla, avšak reindexace ještě neproběhla. Fondy jsou chráněny, v případě potřeby se knihy opravují v sekci Restaurování a ochrana dokumentů.

Akvizicí se získává profilová literatura (společenské a přírodní vědy – ekonomie, náboženství). Knihovna má povinný výtisk a probíhají výměny i dary. UKB spolupracuje s Katedrou informačnej a knižničnej vedy FF UK v Bratislavě.

Budova Univerzitní knihovny v Bratislavě; autor fotografie: Eva Šebestová

Zastřešené nádvoří; autor fotografie: Eva Šebestová

Studovna univerzitní knihovny; autor fotografie: Eva Šebestová

Katedra knižničnej a informačnej vedy na Univerzitě Komenského v Bratislavě

URL: http://kkvi.fphil.uniba.sk/

Personál a struktura

Katedra sídlí v Bratislavě v nové budově na Šafárikově náměstí. Spadá pod Filozofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Vedoucím katedry je Doc. RNDr Ing. Josef Lipták, PhD. Tajemníkem je Doc. PhDr. Pavol Rankov, PhD. Dále na fakultě působí profesorka PhDr. Soňa Makulová, PhD., a docenti Ing. Eva Krištofičová, PhD., PhDr. Jela Steinerová, PhD., PhDr. Jaroslav Šušol, PhD. Jako asistenti pracují PhDr. Anna Čabrunová, PhDr. Ludmila Hrdináková, PhDr. Zora Jurčacková, PhD., PhDr. Marta Matthaeidesová, PhD., PhDr. Elena Sakálová, PhD., Mgr. Lucia Lichnerová, PhD., a Ing. Miriam Ondrišová.

Historie

Výuka knihovnictví probíhá na bratislavské univerzitě od roku 1951. Tehdy spadala pod Katedru slovenštiny, rok poté se byla spojena s katedrou knihovědy a novinářství. Samostatná katedra existuje od roku 1961. Prvním vedoucím byl docent Štefan Pasiar. V roce 1967 se přejmenovala na Katedru knihovědy a vědeckých informací, od roku 1991 fungovala pod názvem Katedra knihovnictví a vědeckých informací a naposled od roku 1999 jako Katedra knihovnictví a informační vědy. S poslední variací názvu se změnila také struktura studijního plánu, z dvouoborového studia se osnovy zúžily na jednooborové. Studium je koncipováno jako třístupňové: bakalářské, magisterské s rozšířenou výukou angličtiny a dalšího cizího jazyka a doktorandské. Postgraduální doktorandské studium má status samostatně vedeného oboru Knižní a informační vědy. Za dobu existence katedry ukončilo studium okolo 1200 absolventů a více než 30 vědeckých aspirantů.

Katedra je finančně ohodnocená podle počtu studentů v poměru profesor/počet studentů a odučených hodin. Kvůli tomuto systému je katedra celkem chudá a nemá například finanční prostředky na studijní cesty.

Uplatnění a spolupráce

Katedra je úzce propojená s knihovnou Univerzity Komenského. Mnozí z absolventů oboru po ukončení studia nacházejí pracovní uplatnění právě zde. Jiní se díky propojení s Ústavem informačních studií a knihovnictví snaží prosadit v České republice. Propojení funguje i na úrovni studijní, a to konkrétně v e-learningových projektech, programu Erasmus a společné nakladatelské aktivitě. Katedra rovněž spolupracuje se seniory, ve výuce využívá jejich zkušeností.

Katedře poskytuje firma Lanius knihovní systém Clavius. Na něm se studenti učí pracovat s reálným systémem a mohou si tak vyzkoušet své teoretické znalosti převést do praxe.

Důležitou aktivitou spojenou s činností katedry jsou výzkumné projekty v oboru knihovnictví a informační vědy. Výsledky jsou obvykle publikovány na odborných konferencích.

Centrum vědecko-technických informací SR

URL: http://www.cvtisr.sk/

Centrum vědecko-technických informací je národním informačním centrem se specializovanou vědeckou veřejnou knihovnou zaměřenou na technické obory a vybrané oblasti přírodních, ekonomických a humanitních věd.

Knihovna se nachází v nové budově na Lamačskej ceste 8/A v Bratislavě. Tato budova je po padesáti letech první stavbou, která byla postavena přímo pro účely knihovny. Kromě toho, že se knihovna přestěhovala, prošla také určitou reorganizací.

Mezi služby Centra patří klasické knihovnické služby, jako jsou výpůjční, konzultační a poradenské služby, dále online katalog, možnost rezervování vyhledaných knih apod. Centrum uživatelům poskytuje elektronické kopie dokumentů a informační a rešeršní služby z elektronických informačních zdrojů dostupných interně a na internetu. Aby se uživatelé mohli co nejlépe dostat k informačním zdrojům, jsou k dispozici tři navigátory: SciTech, BIZNIS a EURO Navigátor. Elektronické informační zdroje se dají využít prostřednictvím veřejných internetových pracovišť.

Výpůjční služba, všeobecná studovna a studovna periodik mají otevírací dobu od pondělí do pátku od 8:00 do 15:00 hodin.

Specializované studovny, meziknihovní služby, informační a rešeršní služby jsou pro uživatele k dispozici od pondělí do pátku od 8:00 do 15:30 hodin.

Fond CVTI SR obsahuje více než 4 200 000 knihovních jednotek, z toho je 3 800 000 patentů (většina z nich na CD ROM), 350 000 knih, 155 000 vázaných ročníků periodik, 20 000 firemních dokumentů a 60 000 technických norem. Fond dále tvoří dokumenty EU, dokumenty depozitní knihovny OECD a EBOR, elektronické dokumenty a další publikace z oblasti techniky a aplikovaných přírodních a společenských věd souvisejících s technikou.

Centrum má právo povinného výtisku, včetně norem a patentů, proto získává domácí produkci zdarma. Za rok 2007 byl přírůstek 465 814 knihovních jednotek, z toho 455 409 patentů a 3 702 knih.

CVTI SR využívá knihovní systém DAIMON.

Počet registrovaných uživatelů je 18 000, z toho aktivních 4 000. Výpůjček za rok 2007 bylo 148 305.

Moderní budova, ve které se CVTI SR nachází, má pět nadzemních pater a dvě patra podzemní. Autorem projektu této stavby a interiéru je slovenská firma Brumi Uno Consulting. Stavba probíhala v letech 1997-2007. Během těchto deseti let se projekt stavby měnil.

V přízemí budovy se nachází studovna periodik. Ve volném výběru je přístupný fond odborných domácích a zahraničních periodik z oblasti vědy, techniky, přírodních věd a ekonomie v tištěné podobě za poslední tři roky, jazykové slovníky a vybrané tituly denního tisku. Licencované kolekce periodik i knih jsou dostupné i online.

V přízemí je také kavárna Libreto, která slouží i pro veřejnost, a Obchodní kancelář úřadu pro publikace.

Ve 2. patře byla vybudována velmi moderní konferenční místnost. Její prostor lze podle potřeb modifikovat, má kapacitu asi 150 účastníků. K této konferenční místnosti přiléhá menší seminární místnost s 18 počítačovými místy a kapacitou 40 osob.

Ve 3. patře budovy je všeobecná studovna, ve které je volně přístupných 12 000 knihovních jednotek. Nachází se zde základní tituly z oblasti vědy, techniky, matematiky, fyziky, chemie, stavebnictví, strojírenství a architektury, dále odborné encyklopedie a slovníky, jazykové slovníky, statistické ročenky, sbírky zákonů a online sbírky studijní literatury a periodik.

Ve 4. patře je studovna speciální literatury, kde jsou uloženy patenty, normy, firemní literatura a publikace. Studovny mají velmi příjemné prostředí, je zde 32 počítačů s připojením k internetu, WiFi, přístup k online katalogům. Uživatelům jsou k dispozici pracovníci, kteří jim pomohou při obsluze kopírky, skenování, tištění dokumentů z internetu apod. Již zmíněná studovna ve 4. poschodí plní funkci depozitní knihovny OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Dokumenty zde uložené představují specializované studie a analýzy odrážející aktuální mezinárodní vývoj a změny v oblasti ekonomiky, hospodářství, sociálních a politických věcí. Dále se zde nachází depozitní knihovna EBOR (Evropská banka pro obnovu a rozvoj), jejíž fond tvoří monografie, výroční zprávy a informační materiály v anglickém jazyce. V CVTI SR působí i EDC – Evropské dokumentační centrum, které zpřístupňuje informace o EU.

CVTI SR vypracovalo v rámci sociálního evropského fondu projekt k získání plného vzdělání v oblasti informační gramotnosti pro své zaměstnance. Ti mají možnost absolvovat např. knihovnické kurzy o MARC 21 nebo se vzdělávat v cizích jazycích.

Do budoucna by chtělo Centrum zprofesionalizovat své aktivity a udělat z nich aktivity na špičkové evropské úrovni. CVTI SR také dostalo důležité pověření od vlády – má založit Národní centrum pro popularizaci vědy a techniky společnosti. Druhým úkolem bude založit portál, který se nazývá Centrální informační portál pro výzkum a vývoj, kde má být na jednom místě vše pro laickou veřejnost i pro výzkumné pracovníky a vědce. O realizaci se stará firma Time. Projekt je téměř dokončen, měl by být spuštěn během června na adrese www.veda-technika.sk. Součástí projektu budou také elektronické noviny s názvem Vědecký kaleidoskop, které by se měly podobat časopisu Ikaros.

Centrum vědecko-technických informací SR; autor fotografie: Andrea Rezková

Uložení fondu volného výběru; autor fotografie: Andrea Rezková

Přístup k internetu ve studovně; autor fotografie: Andrea Rezková

Atraktivní interiéry budovy Centra; autor fotografie: Marie Pazderová

Atraktivní interiéry budovy Centra; autor fotografie: Marie Pazderová

Atraktivní interiéry budovy Centra; autor fotografie: Marie Pazderová

Atraktivní interiéry budovy Centra; autor fotografie: Marie Pazderová

Uložení dokumentů ve studovně; autor fotografie: M. Pazderová

Co říci závěrem

Exkurze po vybraných moravských a slovenských knihovnách a informačních institucích trvala tři dlouhé dny, které byly nabité bohatým a pestrým programem. Během nich jsme zhlédli celou škálu různých typů knihoven a informačních institucí.

Představeny nám byly školní knihovny, a to knihovny vysokoškolské (Ústřední knihovna Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně) a vzorová ukázka knihovny gymnázia ( Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži). Dále jsme na příkladu Knihovny Kroměřížska viděli, jak by měla vypadat městská knihovna, která se snaží být moderní, dynamická a uživatelsky přívětivá a atraktivní. Navštívili jsme i zámeckou knihovnu na zámku v Kroměříži s fondem starých tisků. Nakonec jsme vyrazili na Slovensko a navštívili Univerzitní knihovnu v Bratislavě, která se může pochlubit svými nádherně rekonstruovanými reprezentativními interiéry a spoustou kvalitních a moderních služeb. Nakonec nám byla představena trochu jiná informační instituce než klasická knihovna, a to Centrum vědecko-technických informací SR, které sídlí v kompletně nové moderní budově a které má do budoucna spoustu smělých plánů.

Díky takto různorodě zvoleným typům informačních institucí si studenti mohli udělat velmi dobrou představu o svém možném budoucím uplatnění; některým cesta možná i pomohla v rozhodnutí, jakou cestou se dál ubírat. Byly nám kvalitně představeny jednotlivé informační instituce, jejich činnost, možné pracovní uplatnění, náplň práce, prostředí atd. Je jistě velké plus, že jsme mohli zblízka poznat, že práce v knihovnách může být pestrá a různorodá. Ovšem také se nám potvrdilo i to, že lidé pracující v tomto oboru nejsou příliš dobře finančně ohodnoceni, což je velkou překážkou a mnohé studenty to spíše odrazuje. Je to škoda, protože na exkurzi nám bylo názorně dokázáno, že když jsou v oboru schopní a nadšení lidé, knihovnictví se posouvá úplně někam jinam, než jak ho má mnoho lidí uložené v podvědomí.

Každému exkurze přinesla jiné dojmy a pocity. Někoho možná přesvědčila o zajímavosti knihovnictví a o tom, že by po studiích rád v oboru zůstal. Jiné naopak možná utvrdila v rozhodnutí, že knihovnictví není obor pro ně a že se po svém budoucím uplatnění budou poohlížet jinde. Ale snad pro všechny byla exkurze rozšířením obzorů v našem oboru a přínosem s mnoha podnětnými poznatky.