Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Farbdiaarchiv Mnichov

Čas nutný k přečtení
3 minut
Již přečteno

Farbdiaarchiv Mnichov

0 comments
Podnázev: 
Zpráva o německé fotodokumentaci kulturních památek válečné Evropy

Ještě dnes, 60 let po skončení 2. světové války, nacházíme památky na důslednost německého nacistického vedení v inventarizaci a dokumentaci hmotného majetku na území Německa, jím okupovaných států i jinde v Evropě.

Příkladem je digitální databáze Farbdiaarchiv – Mitteleuropäische Wand- und Deckenmalerei, Stuckdekorationen und Raumausstatungen (Archiv nástěnné, stropní malby, štukové a interiérové výzdoby ve střední Evropě), vytvořená a provozovaná společností Photothek des Zentralinstituts für Kunstgeschichte v Mnichově.

Obsahem této veřejně přístupné databáze je 39 000 digitálních snímků zpracovaných z barevných diapozitivů, pořízených v letech 1943–1945 na území Německa, Itálie, Polska, tehdejšího Ruska, českých zemí a Rakouska.

Stalo se tak na příkaz německého vůdce v době, kdy si již německé válečné velení připustilo tu možnost, že válka neskončí vítězstvím Německa a že škody, které napáchá na území tehdejší „velkoněmecké říše“ i ostatní Evropy, budou značné. Uvědomilo si potřebu pečlivě zdokumentovat historické památky, které není možno ukrýt do depozitářů tak jako drobnější umělecká díla, aby tato dokumentace napomohla jejich pozdějšímu obnovení. Jako záchrana na poslední chvíli se jeví fotodokumentační „projekt“, který zadal Hitler německému Ministerstvu propagandy a jeho Ústřednímu oddělení nástěnného umění v létě roku 1943, v jehož zájmu se rozjeli fotografové do výše zmiňovaných zemí.

Cílem objektivů jejich fotoaparátů byly fresky, nástěnné malby, obrazy a oltáře v kostelech, klášterech, interiéry zámků. V databázi se nalézá 39 000 snímků postihujících 480 staveb, jejichž vznik je datován od 10. do konce 19. století našeho letopočtu. V české sekci si díky této dokumentaci dnes můžeme prohlížet šedesát let staré, mnohdy unikátní snímky. Jedná se o fotografie zámku Duchcov a Grabštejn, rajhradského kláštera, kostela svatého Ignáce v Chomutově, barokního kostela Panny Marie v Litoměřicích, zámku ve Velkých Losinách, kláštera minoritů v Opavě, nástěnných maleb cisterciáckého kláštera Panny Marie pomocné v Oseku, pražských barokních stavebních památek a další.

Největší sbírka fotografií byla samozřejmě pořízena v Německu. Dnes je v rejstřících digitální databáze 220 německých měst, na území Polska 20 měst, stejný počet v Rusku a 30 v Rakousku. Z Itálie pochází pouze 42 snímků barokních nástropních maleb z Casina Masimo v Římě.

Celý dokumentační projekt byl předčasně ukončen v roce 1945 současně s kapitulací Německa. Snímky ležely v archivu až do roku 1956, kdy byl usnesením Ministerstva vnitra SNR zadán úkol Ústřednímu institutu dějin umění (Zentralinstitut für Kunstgeschichte) v Mnichově barevné diapozitivy archivovat a zpřístupnit k vědeckým účelům. Sbírky diapozitivů byly svezeny z depozitářů ve Freiburgu, Tübingenu a Berlíně, 20 000 diapozitivů, které se nacházely v Mohuči (Mainzu), bylo převezeno do organizace Bildarchiv Foto v Marburgu.

V roce 2000 se rozhodlo vedení Ústředního institutu dějin umění a vedení společnosti Bildarchiv Foto Marburg diapozitivy digitalizovat a s pomocí Institutu umění ve Florencii, Institutu Maxe Plancka v Mnichově, organizací Gesselschaft für wissenschaftliche Datenverarbeitung v Göttingen a Leibnitz-Recherzentrum der Bayrischen Akademie der Wissenschaften v Mnichově bylo digitalizováno 70 % diapozitivů a vytvořena online databáze barevných diapozitivů.

Databáze je díky své přehlednosti a snadnému prohlížení ukázkou jednoduchého elektronického systému, v němž se lze pohybovat a vyhledávat jak prohlížením rejstříků, tak vložením dotazu (jméno autora památky, město, země, jméno autora fotografie, umělecká technika). Jak již bylo řečeno, jedná se o volně přístupnou databázi, otevřenou pro výzkum i informaci odborné i laické veřejnosti.

Fotografie po 2. světové válce skutečně napomohly při rekonstrukci mnohých architektonických památek v Německu a dnes slouží nejen coby jedinečný pramen historikům umění, ale je také připomínkou destrukční síly války, která ničí bez ohledu na kulturní hodnoty i lidské životy.

Informace byly převzaty z oficiální stránky Farbdiaarchiv – Mitteleuropäische Wand- und Deckenmalerei, Stuckdekorationen und Raumausstatungen

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Průměr: 5 (1 hlasování)
VORLÍČKOVÁ, Blanka. Farbdiaarchiv Mnichov. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 6 [cit. 2024-11-22]. urn:nbn:cz:ik-12112. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12112

automaticky generované reklamy