Informační generace: změna nebo kontinuita? (David Bawden)

0 comments

Autoři:

Ikaros, redakce

Vydání:

2009, ročník 13, číslo 5/2

Rubrika:

Informační generace: změna, nebo kontinuita? (workshop)

David Bawden

První workshop konference Inforum 2009 zahájil Jiří Kadleček z Albertiny Icome poděkováním CERGE-EI za poskytnutí krásných prostor a představením lektora workshopu Davida Bawdena, profesora informační vědy ze City University London. Ten se ujal slova a nastínil výchozí myšlenku workshopu s názvem Informační generace: změna, nebo kontinuita?

Lidé, kteří přicházejí do oblasti informačních služeb (ať už jako uživatelé nebo profesionálové), se mění. Hlavním cílem workshopu bylo zamyslet se, zda a jak se tito lidé opravdu v digitálním světě změnili a jak. David Bawden položil základní otázky workshopu: Mění se informační chování mladších lidí? Pomáhá porozumění tohoto problému uvažování z perspektivy generací? Jaký vliv mají mít tyto změny na knihovnické a informační služby?

První část workshopu byla zaměřena na změnu informačního chování v kontextu teorie generací. Dnes je ustaveno a přijímáno několik kategorií generací, které jsou vymezeny podle data narození. Lze uvažovat o generacích veteránů (rok narození 1915-45), "baby boomers" (poválečné děti; 1945-65), generace X (1965-80), generace Y (1980-95) a generace Googlu (1995-2010). Nejprve je nutné se zamyslet, zda je rozumné lidi takto kategorizovat. Dělení na generace není dosud vědecky prokázáno, navíc rozdělení není striktní, lidé z jiných generací mohou mít stejné charakteristiky. Z jiného pohledu starší generace mohou zastávat hodnoty typické pro generace mladší a obráceně. Rozdělení na generace je také závislé na geografické lokaci, resp. otázkou je mezinárodní přenositelnost, neboť závisí na dějinných událostech v dané lokaci v mladistvém věku člověka. Jak řekl Albert Einstein: "Common sense is a deposit of prejudices laid down in the mind before you reach 18." U vymezení na generace je důležité přijmout myšlenku, že náš přístup k životu je utvářen ponejvíce našimi zkušenostmi a naším okolím právě v ranném věku. V kontextu ICT je pak důležité se ptát, jak těmto lidem, potažmo generacím, poskytovat informace a informační služby.

V dnešní době se mimo jiných změn generace "zrychlují" nebo "zkracují". Nejstarší je vymezena obdobím 30 let, další 20, generace X a Y jsou omezeny už jen 15 lety. Jak dlouhá bude generace Googlu? Jakými dalšími charakteristikami se generace od sebe odlišují, co je pro ně typické? Veteráni byli nejvíce zasaženi válkou a ekonomickými problémy, z pohledu informačních a komunikačních technologií je ovlivnilo rádio, kino a knihy. Mezi jejich klasické znaky patří podpora tradičních služeb (tisk), nedůvěra v technologie, podpora klasických metod vzdělávání. Na generaci "baby boomers" se nejvíce podepsal ekonomický růst a sociální změny, z technologií je velmi ovlivnily televize, běžné užívání telefonu, záznamových médií (hrající desky), paperbacky. Jedná se o generaci idealistů, s tendencí objevovat nové věci. Generace X je proti tomu v méně pozitivní situaci, zažíla ekonomické problémy, studenou válku, nejistotu zaměstnání a kariéry. Objevuje se počítač, osobní rádio, CD. Typicky jsou cyničtí, pesimističtí, ale velmi dobře vychází s technologiemi. Generace Y jsou lidé ovlivnění digitalizací světa, koncem studené války, novými politickými i ekonomickými strukturami. Ke komunikaci slouží této generaci web, mobilní telefony, objevují se počítačové hry. Typicky je to generace optimistická, orientovaná na skupinu, každý si plánuje svůj vlastní život. U generace Googlu proběhla jedna podstatná formující změna: její příslušníci nikdy nezažili svět bez počítačů, bez digitálních síťových informací. Využívají iPody, sociální sítě, posílají sms zprávy. Zvládají mnoho úkolů najednou (multi-tasking), jsou nesoustředění, ustavičně vyhledávají komunikaci.
Z pohledu informační vědy dosud nebyly generace vědecky a komplexně prostudovány. Existují dílčí studie, ty jsou však ovlivněny zejména tím, že převážně pocházejí z prostředí amerických univerzitních knihoven. Z rozsáhlejších studií je k dispozici studie generace Googlu (Velká Británie) a British Library právě provádí studii generace Y. Ze studie generace Y prozatím vyplynulo, že tito lidé neberou informace jako hlavní smysl své činnosti; informace jsou pro ně jen podpůrným prostředkem. I tak se jedná převážně o tvůrce informací, typicky o lidi "připojené", multitaskery, konzumenty. Tito lidé jsou zvyklí dělat si věci vlastním způsobem a tento přístup velmi vyžadují. Je vidět silná orientace na web a webové služby.
Generace Googlu, jinak nazývaná také generace Z, není příliš rozdílná. Jedna z teorií však říká, že u této generace (tzv. "digital natives") se vlivem digitálního prostředí mění struktura mozku. Je to generace s velkou důvěrou v technologie, což ale často znamená život ve světě Googlu a přístup ke světu skrze Google. Jsou to lidé, kteří jsou velmi rychlí, stále hledají a potřebují nové věci, které okamžitě upadají v zapomnění, chtějí vše ihned. Ztrácí se tu čas na přemýšlení a tato generace si tak nevytváří vlastní úsudek.

David Bawden se po shrnutí charakteristik jednotlivých generací shodl s účastníky workshopu, že takové vymezení generací má pro potřeby informačních služeb smysl. To následně bylo prodiskutováno ve skupinkách pomocí řízeného rozhovoru. U otázky, zda je koncept generací užitečný pro poskytování informačních a knihovnických služeb, se účastníci shodli, že je důležitý, není však na prvním místě. Může pomoci při navrhování služeb a způsobů jejich poskytování. Důležité je také nezapomínat na samotné knihovníky. Druhá otázka zněla, zda se generace výrazně odlišují, nebo zda se překrývají. Zde byli všichni opět zajedno: mezi generacemi je větší míra překryvu, výrazně se liší jen v některých aspektech, ale generace vymezit lze. Zazněl podnětný názor, že všechny generace se nyní snaží následovat generaci nejmladší. Třetí otázka byla zaměřena na to, zda je teorie generací použitelná napříč světem, nebo se jedná o zkušenosti USA a Velké Británie. V diskuzi zaznělo, že v rámci civilizovaného světa a mladších generací se již rozdíly velmi smazávají, na starší generaci má ještě vliv např. prožitek komunismu.

Reakce informačního a knihovnického světa
Druhá část řízeného rozhovoru se týkala informačních a knihovnických služeb. Diskutovalo se o nutnosti vytváření jednotných či oddělených služeb, zaměření služeb na konkrétní generace či spíše jejich sjednocení. V diskuzi zaznělo, že konkrétně u generací veteránů je třeba komunikovat odlišným jazykem, zaměřit se na pečlivou navigaci mezi zdroji. U generace "baby boomers" se projevuje jistý konzervatismus v používání ICT, generace hledá relevantní informace přímo pro sebe, nikoliv obecné. U generace X se diskutovalo zejména o větší míře využívání ICT, ale stále v intencích konceptu webu 1.0, o jistém strachu z využívání některých technologií. Generace Y je generací tvůrců informací, sociálních služeb a sítí. David Bawden připomněl transformaci některých britských knihoven a zavedení tzv. information commons, kdy je v knihovně část prostoru věnována právě sociálním interakcím (a nikoliv původním knihovnicko-informačním službám). S otázkou vytváření informací velmi souvisí otázka autorských práv: zde by mohla knihovna hrát roli poradce. Pro generaci Googlu by knihovna mohla disponovat mobilními službami, GPS (i poloha knihy, resp. RFID čipu v knihovně), instant messaging, informace "add sense" (co četli ostatní uživatelé, kteří si vybrali danou knihu aj.). Generace Googlu požaduje všechny informace dostupné online, 24 hodin a zdarma. Role knihovny by mohla být zaměřena na rozvoj kritického myšlení uživatelů, pomoc při určování hodnoty a relevance informací. Na závěr diskuze byla položena otázka k zamyšlení: co přijde po generaci Googlu? Paradoxně je možné, že současná generace a její charakteristiky vyvolají touhu po částečném návratu k tradicím, již nyní se studují kocepty "slow information" aj.

Druhý řízený rozhovor byl zaměřen na reakci a roli knihoven v dnešním prostředí, na jejich pozici mezi novými technologiemi a novými způsoby komunikace. David Bawden účastníkům položil sadu otázek, mezi jinými: mohou knihovny konkurovat Googlu? Mohou referenční služby konkurovat Wikipedii? Poměrně jasný názor panoval na transformaci knih na wiki a časopisů na blogy, kterou nikdo moc nepředpokládá, ale částečnému obohacování o tyto koncepty se nikdo nebrání (řízené diskuze pod článkem). Další z otázek se týkaly prostor knihovny: jak by měly být vybaveny (viz příklad výše s britskými knihovnami). Představa knihovny na portálu Facebook, resp. v intencích služeb Facebook, je dost problematická z více pohledů, ať už z hlediska kvality informací nebo uživatelů - nicméně je to způsob, jak službu zatraktivnit. Personalizace služeb knihovny je rozhodně na místě, neboť v tuto chvíli lidé mají jednodušší možnosti, jak informace získávat (RSS), klasickou knihovnu tak nepotřebují.

Workshop se dotkl aktuálních témat nahlížených očima sociálního výzkumu generací; původní hypotézy byly víceméně potvrzeny. Formou řízených rozhovorů bylo dosaženo závěrů a návrhů k otázkám, které jsou nezodpovězené a které mohou napomoci směřování knihoven a vývoji jejich služeb tak, aby i v budoucnu měly své pevné místo ve světě poskytování informací.