27. listopadu 2003 se zájemci o problematiku školních knihoven sjeli do Moravské zemské knihovny, aby se zúčastnili druhého ročníku celorepublikové konference "Informační gramotnost - vědomosti a dovednosti pro život", zaměřené letos zejména na situaci na středních školách. Spolupráce MZK s Pedagogickým centrem Brno přinesla opět své ovoce. Zdá se, že akce původně zamýšlená jednorázově se pro velký úspěch stane tradičním podnikem. Konference se zúčastnilo celkem 57 osob.

Učitelům, kteří vedou školní knihovny, se naskytla příležitost k dalšímu odbornému vzdělávání, ředitelům škol i knihovníkům veřejných knihoven pak možnost vyslechnout prezentace jiných škol, resp. jejich školních knihoven a informačních center. Pořadatelskému tandemu se navíc podařilo získat akreditaci MŠMT ČR v systému DVPP (Další vzdělávání pedagogických pracovníků).

Konferencí provázel Dr. Jiří Koch z Pedagogického centra v Brně. Za cíl akce označil:

• změny ve školní výuce s vlivem ICT
• nové postavení školních knihoven a proměnu ve školní informační centra
• propojení zdrojů a jejich využívání (škola - školní knihovna - veřejná knihovna - internet)

Doc. PhDr. Jaromír Kubíček, ředitel MZK, přislíbil tentokrát ještě kratší interval mezi datem konference a vydáním sborníku.

Program byl sestaven tak, aby účastníci nejen vyslechli odborné příspěvky, ale také sdíleli s ostatními radost z úspěchů v činnosti své školní knihovny.

Bohužel se na akci nedostavil zástupce MŠMT, aby přítomné informoval o stavu prací na přípravě nového školského zákona. Jako první tedy vystoupil Mgr. Jiří Zounek (Ústav pedagogických věd FF MU). Nejprve představil rakouské internetové portály pro oblast školství, které nefungují jen čistě jako vzdělávací portály, ale poskytují informace a služby pro lidi činné ve vzdělávání obecně. Na portálech bývají databáze rakouských škol, webové prostory, volně dostupné redakční systémy apod. Rozdílná je také situace v přístupu pedagogů k internetu. Učitelé mají zajištěné připojení doma, školy jsou připojeny za fixní poplatek technologiemi ADSL nebo ISDN. Kurzy počítačové gramotnosti pro učitele přitom dosahují podobné úrovně jako u nás. Vyučující získají pouze základní dovednost práce na počítači a další rozvoj záleží už na nich samotných. Možnostmi evaluace vzdělávacích webových stránek se Mgr. Zounek zabýval ve druhé části svého vystoupení. Podotkl, že neexistuje mnoho zdrojů, ze kterých mohl čerpat, proto použil článek izraelských autorů Nachmiase a Tuviho Taxonomy of Scientifically Oriented Educational Websites. Evaluace vzdělávacích webových stránek a integrace těchto stránek do života škol však zcela chybějí ve Státní informační politice ve vzdělávání (existuje pouze evaluace výukových CD-ROM). Přitom můžeme navázat na tradici evaluace učebnic. Příspěvek byl zakončen předvedením redakčního systému, zdarma staženého z adresy http://www.supersvet.cz, který Ústav pedagogických věd integroval do své webové prezentace. Kompletní prezentaci Mgr. Zounka naleznete na adrese http://www.phil.muni.cz/~zounek.

Vladislav Tomášek (ÚIV Praha) se ve svém příspěvku "Druhý výzkum zavádění informačních technologií do škol" věnoval projektu organizace IEA (International Association for the Evaluation of Educational Achievement), Second Information Technology in Education Study (SITES). Výzkum je rozdělený do tří fází a zabývá se:

1. vybaveností škol a mírou využívání ICT ve výuce (listopad 1998, účast 26 zemí)
2. výukovými aktivitami založenými na ICT - koordinátor pro ČR Ing. Bořivoj Brdička, PedF UK (2001-2002, účast 28 zemí)
3. dovednostmi a znalostmi žáků, postoji učitelů (připravuje se - v současnosti se řeší problém, jak výzkum koncipovat)

Kvalitativní výzkum věnující se výukovým aktivitám založeným na ICT se zaměřoval zejména na inovativní metody ve výuce. Hlavním nástrojem byl řízený rozhovor, který se vedl se žáky, učiteli zapojenými do aktivit, učiteli nezapojenými do aktivit, řediteli, IT-koordinátory, pracovníky nadřazených organizací (např.školských úřadů) a rodiči žáků. Vzniklo tak celkem 174 případových studií z 28 zemí (z toho 7 z ČR). Nejlepšího hodnocení se dočkal projekt Školní knihovna jako multimediální centrum Gymnázia Humpolec a velký dojem udělal i pilotní výzkum lupacovka.cz Základní školy Lupáčova v Praze. Bližší informace lze získat od koordinátora výzkumu Ing. Bořivoje Brdičky z Oddělení informačních technologií a technické a informační výchovy PedF UK nebo na adrese http://it.pedf.cuni.cz/sitesm2. Všechny případové studie v angličtině jsou pak uveřejněny na adrese http://sitesm2.org/sitesm2_search. Tištěná zpráva ISTE a IEA s vyšla pod názvem "Technology, innovation and educational change". Ze studie vyplývá nejčastější poznatek, a to proměna role učitele. Osoba učitele získává jinou "funkci". Stává se poskytovatelem neboli zprostředkovatelem materiálů, inspirátorem, motivátorem, tvůrcem výukového prostředí, hodnotitelem výsledků a osobou, která pomáhá řešit konflikty. Ve výukových aktivitách se uplatnily modely spolupráce studentů, vytvoření nějakého produktu, výzkumu provedeného studenty. Kladl se důraz na vnější spolupráci, tj. spolupráci studentů s odborníky mimo školu. Bohužel tato spolupráce proběhla pouze ve čtvrtině případů. Další faktor, který se sledoval, bylo opakování a transfer aktivity. Ve 3/4 případů se aktivita v průběhu jednoho roku opakovala, ve 40% se aktivita přenesla někam jinam a ve třetině případů došlo k opakování i transferu aktivity. Ukazuje se, že největším problémem je nedostatek finančních prostředků k šíření těchto aktivit. Návaznost totiž vyžaduje kontinuální financování a neobejde se bez podpory ze strany státních politik.

Online kurz informační výchovy na ČVUT, který je volně přístupný ze stránek Knihoven ČVUT, popsala PhDr. Ludmila Tichá (ved. ÚK strojní fakulty ČVUT Praha). Kromě samotného popisu obsahu kurzu a realizace projektu, jehož součástí vytvoření kurzu bylo, se Tichá zabývala ohlasem na online kurz a plány na jeho vylepšení. Při hodnocení využívání kurzu se ukázalo, že jeho stránky nenavštěvují jen studenti vysokých škol, ale i středních škol a středních odborných učilišť, zaměstnanci podniků a úřadů a uživatelé knihoven. Při této příležitosti byla vyslovena výzva jiným profesím (učitelům, knihovníkům), aby kurz prošli a vyplnili dotazník sloužící jako zpětná vazba pro další rozvoj projektu. Uživatelé nejvíce oceňovali přehled odborných institucí, faktografických informačních zdrojů a bezplatně přístupných zdrojů z různých oborů, které se na ČVUT vyučují. Naopak postrádají návody, jak psát odborný text, resp. diplomovou práci. Další rozvoj bude spočívat v údržbě dat, úpravě struktury kurzu, doplnění obsahu a jeho větší využívání ve výuce, zejména ve specializovaných oborech. Tichá sebekriticky konstatovala, že v kurzu chybí přímo vyhodnocované úkoly a dostatek konkrétních příkladů.

Doktorandky Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK, Mgr. Michaela Dombrovská a Mgr. Hana Landová, představily Pražskou deklaraci a nastínily její přínos pro školní knihovny. Pražská deklarace je výsledkem setkání expertů z 23 zemí světa v Praze na téma informační gramotnost. Jde vlastně o návrh standardů pro informační gramotnost (více v 9. a 10. čísle Ikara 2003), které jsou věnovány mj. možnostem spolupráce v rámci rozvoje informační gramotnosti, např. spolupráce učitelů s knihovníky (spolupráce škol, školních knihoven a veřejných knihoven), spolupráce mezi školními knihovnami (rozvoj Klubu školních knihoven SKIP), kooperace Klubu školních knihoven SKIP a Pedagogických center na přípravě kurzů atd. A co z Pražské deklarace vyplývá pro školní knihovny? Mohly by se stát bez nadsázky centrem školy. Užší spoluprací učitelů s knihovníky by mohla vznikat místa, kde si studenti ověří své dovednosti. Školní knihovny a školní informační centra by mohla sloužit k informační podpoře přípravy na výuku i samotné výuky. Mgr. Dombrovská požádala ostatní kolegy, aby byli jednotní v používání pojmů. Např. pojem Mgr. Nejezchlebové "informační vzdělávání" je vhodnější než "informační výchova" ("...studenti nechtějí být vychováváni..." - PhDr. Stöcklová) a je třeba jej chápat jako dlouhodobý proces vedoucí k informačně gramotné společnosti. A na závěr poselství: nebojte se lobovat za informační gramotnost!

Na příspěvek o Pražské deklaraci navázal Ing. Jiří Potáček (ředitel Ústavu vědecko-pedagogických informací a služeb, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno) s tématem informační výchovy středoškolských učitelů. Učitel potřebuje informace hned k několika účelům najednou: pro své permanentní vzdělávání, přípravu výuky, přímý vyučovací proces, zadávání úkolů studentům a pro zpětnou vazbu. Měl by si proto budovat vlastní informační systém, zahrnující osobní knihovnu a kartotéku, resp. databázi ve vhodném softwaru a uspořádané separáty a výpisky. Výuka se stává tím zajímavější a záživnější, čím více je zapojeno smyslů příjemců. Doplnění klasického výkladu vhodnými audiovizuálními pomůckami nebo výběr softwaru pro podporu výuky jistě zpestří hodinu. Nové trendy přímého vyučovacího procesu vedou studenta k samostatnosti při vyhledávání a zpracovávání informací na základě rámce daného studijními texty. Učitel je průvodcem informačním prostředím a doporučuje klasické a elektronické informační zdroje. Studentům se mohou zadávat různé úkoly, od vyhledávání doplňujících textů k probíranému tématu přes srovnávání nebo hodnocení nalezeného k vypracování referátu. Průběžné hodnocení učiteli poskytuje zpětnou vazbu a vyhodnocování testů pomocí počítače mu usnadňuje práci a rozšiřuje možnosti. Informační technologie nacházejí uplatnění samozřejmě i v distančním vzdělávání, e-learningu a celoživotním vzdělávání.

Poté, co Mgr. Zdeněk Lauermann prezentoval praxi ze ZŠ Roztoky u Prahy, zazněl dále příspěvek o metodách Kritického myšlení v knihovnické praxi z úst Boženy Blažkové (SVK Hradec Králové). Občanské sdružení Kritické myšlení vydalo publikaci Učím s radostí, pravidelně vydává Kritické listy a organizuje semináře. Pro dětské knihovníky už uspořádalo dvě dílny a chystá se aplikovat metody dále na školní knihovníky. Podzimní číslo časopisu U nás bylo věnováno právě školním knihovnám. Za jeden z mezníků ve vývoji školního knihovnictví označila paní Blažková vznik Klubu školních knihoven SKIP (v r. 2003).

Jan Vrzáček (student ÚISK FF UK) se zaměřil na americké výzkumy role školních knihoven. Prokázala se např. přímá souvislost mezi délkou otvírací doby školní knihovny a kvalitou studijních výsledků. Z výzkumů také vyplynula formulace požadavků na osobu školního knihovníka. Měl by jím být dobrý knihovník, pedagog a manažer v jedné osobě, který se zhostí role patrona informační výchovy. Ke své práci ale potřebuje podporu ředitele, pomocný personál, schopnost práce s IT a v neposlední řadě odpovídající finanční prostředky.

Mgr. Jana Nejezchlebová (MZK v Brně), jedna z organizátorek konference, se ujala slova, aby se vyjádřila ke koncepci informačního vzdělávání v jihomoravských knihovnách. Původní knihovnicko-bibliografické lekce se přeměnily na informační výchovu a směřují k informačnímu vzdělávání. Tato vývojová linie a především kontinuita informační výchovy v rámci veřejné knihovny i základní, střední a vysoké školy se musí zajistit. Skutečnost, zda škola má školní knihovnu či informační centrum, může sloužit jako argument pro kvalitu školy. Mgr. Nejezchlebová se podělila o pesimistické i optimistické postřehy a navrhla řešení. Jako problematické vidí neinformovanost, finanční a prostorové potíže, nechuť cokoliv měnit a fakt, že všechny problémy ve škole mají přednost před knihovnou. Jako povzbuzení může sloužit skutečnost, že si někteří ředitelé uvědomují důležitost školní knihovny a učitelé mají zájem o její vybudování. Mnohé knihovny stojí jen krůček od funkce informačního centra školy. Čeká nás úkol: trpělivě informovat, vysvětlovat, ukazovat příklady... MZK ve spolupráci s Klubem školních knihoven na příští rok připravuje specializovaný knihovnický kurz, inovační kurz zaměřený na práci školních knihoven pro profesionální knihovníky a další odborné semináře pro veřejné a školní knihovny.

V části, ve které prezentovaly školy své školní knihovny, se s účastníky konference podělili o své úspěchy zaměstnanci těchto škol: Gymnázia Uherské Hradiště, Justiční školy v Kroměříži, SSŠ a OU pro zrakově postiženou mládež Brno, VOŠ a SOŠIKS Brno. Nutno podotknout, že knihovna kroměřížské justiční školy je evidovaná u Ministerstva kultury a že knihovníci resortu Ministerstva spravedlnosti, do něhož škola spadá, aktivně vzájemně spolupracují.