Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Informační gramotnost z hlediska veřejné politiky

Čas nutný k přečtení
3 minut
Již přečteno

Informační gramotnost z hlediska veřejné politiky

0 comments

K dispozici je už nyní celá řada definic informační gramotnosti. Nejčastěji užívanou je definice zveřejněná roku 1989 ve zprávě Komise pro informační gramotnost (v rámci Asociace amerických knihoven - ALA): K dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, a dále je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít. Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je možné informace vyhledat a využít je tak, aby se z nich další mohli učit. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože mohou vždy najít informace potřebné k určitému rozhodnutí či k vyřešení daného úkolu.[1] Důležité je však posoudit, zda je tato definice (a podobné) použitelná ve veřejněpolitické praxi.

Při vytváření závazné státní politiky v dané oblasti musí mít tvůrci politiky k dispozici použitelnou definici, která by umožňovala formulaci jednoznačných doporučení, kritérií, cílů. Výše uvedená definice takový požadavek nesplňuje. Je velmi obecná, nekonkrétní. Situaci popsanou v minulém dílu tohoto sloupku, kdy informační a vzdělávací politika nejsou v souladu, protože nevycházejí ze stejné terminologie, by použití takto obecné definice rozhodně nevyřešilo. Vyžadovala by další výklad a upřesnění, zvláštní formulaci konkrétních kritérií a politiky by se tedy pravděpodobně znovu rozešly. Přímou spolupráci tvůrců těchto politik, pokud jde o terminologii, v dohledné době očekávat nelze.

Co by mohlo být řešením? Podívejme se na to, jak je definovaná funkční gramotnost, jeden ze základních pojmů vzdělávací politiky. Na podzim roku 1994 byl zahájen mezinárodní srovnávací projekt IALS (Mezinárodní studie funkční gramotnosti dospělých - International Adult Literacy Survey) a jeho druhé vlny SIALS (Second International Adult Literacy Survey) se na jaře roku 1998 zúčastnila také Česká republika.[2] Funkční gramotnost byla v rámci tohoto výzkumu definována jako schopnost aktivně participovat na světě informací. Funkční gramotnost je koncept, který slouží k měření efektů vzdělávání a formulování vyplývajících doporučení ke změně nebo úpravě vzdělávacích obsahů. V rámci projektu IALS pak byla dále rozčleněna do tří složek: gramotnost literární (schopnost nalézt a porozumět informaci z textu), gramotnost dokumentová (schopnost vyhledat a využít přesně definovanou informaci) a numerická gramotnost (dovednost manipulovat s čísly). Součástí funkční gramotnosti je také schopnost dorozumět se v cizím jazyce, a to především angličtině, která je v současné informační společnosti jazykem určujícím. Důležité je, že koncept funkční gramotnosti pracuje s přesně stanovenými kritérii a umožňuje formulaci konkrétních doporučení.

Informační společnost je založená na rozvoji informačních a komunikačních technologií. Předpokládá práci s informacemi a schopnost jim rozumět. Tato dovednost je již dnes součástí funkční gramotnosti, především gramotnosti literární a dokumentové. Práce s informacemi v informační společnosti je do značné míry určovaná příslušnými technologiemi a jejich využitím. Zdá se tedy, že řešením problému s definováním pojmu informační gramotnost by z hlediska veřejné politiky mohlo být prosté zahrnutí informačních a komunikačních technologií do stávající funkční gramotnosti. Takto je informační gramotnost funkční gramotností v informační společnosti: informační gramotnost = funkční gramotnost + počítačová (internetová) gramotnost. Při konkrétním vymezení toho, co obnáší přidaná počítačová a internetová gramotnost, pak můžeme vycházet například z požadavků definovaných certifikátem ECDL.[3] Vzdělávací politika by z hlediska této definice dále rozvíjela především funkční gramotnost a odkazovala se na politiku informační ve věci gramotnosti počítačové a internetové. Vzájemný odkaz a rozdělení působnosti by byl zárukou součinnosti těchto (a popřípadě dalších relevantních) politik.

Zkraje uvedená definice informační gramotnosti podle ALA (a definice podobné) tím rozhodně neztrácí na významu. Svou obecností se ale blíží klíčovým kompetencím, což je pojem, o kterém se v poslední době hovoří stále více jako o integrovaných schopnostech a dovednostech, které lze uplatňovat v rozmanitých profesích i v osobním životě.

(Příští článek v tomto sloupku bude věnován informační gramotnosti z hlediska veřejné politiky ve 3. části nazvané "Klíčové kompetence a informační gramotnost".)

Poznámky:
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
DOMBROVSKÁ, Michaela. Informační gramotnost z hlediska veřejné politiky. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 12 [cit. 2024-12-27]. urn:nbn:cz:ik-11162. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11162

automaticky generované reklamy
registration login password