NOVOTNÁ, Eva. Informační podpora geografie. Praha : Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, 2009. 268 s. ISBN 978-80-86561-42-4.

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy vydala tiskem stejnojmennou rigorózní práci obhájenou v Ústavu informačních studií a knihovnictví v roce 2008. Autorka ji popisuje jako příručku charakterizující informační zdroje pro obor geografie.

Publikace je členěna do dvanácti částí. V předmluvě vložený exkurz do selekčních jazyků je velmi vhodnou pomůckou nejen pro práci s dále popisovanými informačními zdroji.

První kapitola je věnována stručnému uvedení do problematiky oboru geografie a oborové terminologie.

Ve druhé a třetí kapitole jsou analyzovány tištěné české a zahraniční bibliografie, čtvrtá část pojednává o referátových časopisech. Zde připomenutý význam tištěné produkce je zcela na místě, zdaleka ne všechny informace lze nalézt v elektronické podobě a ani v relativně daleké budoucnosti tomu zřejmě nebude jinak. Vztah mezi tištěnou a elektronickou podobou dat je do značné míry dán množstvím vykonaných hodin práce na jednotlivých technologiích. Každá z těchto technologií se nachází v jiném stupni svého vývoje. Stejně tak i uživatelská základna potřebuje průpravu ke zvládnutí využití obou.

Nejrozsáhlejší pátá kapitola charakterizuje elektronické informační zdroje pro obor geografie. Základní rozdělení je dáno ekonomickým hlediskem na placené a volně dostupné zdroje. Jednotlivé EIZ jsou podrobně popsány, většinově doplněny obrazovou ukázkou. Na straně 118 prezentovaná „Tabulka použitelnosti relevantních EIZ pro geografické disciplíny“ přehlednou formou poskytuje základní orientaci vhodnosti jednotlivých zdrojů.

Část šestá se věnuje geografickému názvosloví. Důraz je položen na českou tištěnou produkci a zahraniční internetové zdroje.

V sedmé kapitole se autorka zabývá kartografickými dokumenty. Zmíněny jsou zde jak mapové bibliografie, mapy a atlasy, tak i sbírky historických map. Kartografie v digitálním prostoru představuje neobyčejně široké téma, přesto je zde vše podstatné.

Osmá část je věnována podpoře vědy, vývoje a výzkumu v geografii. V této krátké kapitole je (s. 170–175) je největší pozornost věnována „Rejstříku informací o výsledcích (RIV)“.

Dvacet stran deváté kapitoly popisuje institucionální základnu oboru geografie, a to zejména v České republice. Čtenář je seznámen s pracovišti vysokých škol zaměřených na geografii, tuzemskými geografickými a příbuznými knihovnami, českými zahraničními geografickými společnostmi a adresáři institucí a geografů.

Část desátá představuje velmi náročnou problematiku katalogizace geografických dokumentů v podkapitolách věnovaných jmennému popisu, věcnému popisu a autoritám pro geografii a MDT pro geografii.

Trendy vývoje jsou obsahem jedenácté kapitoly a i v této části práce prezentuje autorka hlubokou znalost problematiky informační podpory geografie.

V Závěru je předloženo nejen shrnutí hlavních bodů, ale také jsou zde také formulovány úkoly stojící před tuzemskými geografickými knihovníky a informačními specialisty oboru geografie. Z nich se ukazuje jako zásadní oborový tezaurus v českém jazyce a pokračování tvorby databáze „Geografická bibliografie ČR online“.

Textová část publikace obsahující 12 tabulek, 63 vyobrazení a grafů je doplněna sedmi přílohami. Příloha č. 1 „Bibliografie českých geografických tištěných bibliografií“ s 64 položkami, příloha č. 5 „Bibliografie českých periodik z oboru geografie“ se 33 položkami, příloha č. 6 „Hlavní syntézy geografie Československa (Česka)“ čítající 11 monografií a příloha č. 7 „Nejvýznamnější atlasy Československa (Česka)“ se sedmi kusy představují základní seznam domácí tištěné produkce oboru geografie. Pro uživatele je velmi přínosný i obsah poznámek pod čarou s více než stovkou webových adres. Rozsáhlý výčet použité literatury představuje spolu s odkazy v textu významný sekundární a terciární informační pramen. V příslušných kapitolách je v souvislostech uváděn historický vývoj.

Přísný kritik by se mohl ptát, proč není v knize blíže zmíněna vojenská geografie. V tomto případě se méně ukazuje více. Tyto geografické produkty jsou velmi specifické a z velké části běžně nedostupné a především svým charakterem nezapadají do zvoleného kontextu. Veškeré informace, která autorka v knize předkládá, je možné beze zbytku doložit, a to by v tomto případě bylo vyloučeno.

Na straně 63 anoncované informace o databázi FRANCIS z dalšího textu vypadly a NERAD nedopatřením nahradil NERAC. Tyto drobné nedostatky by jistě napravila absentující práce redaktora. Jediným vážnějším nedostatkem publikace se tak ukazuje špatná předtisková příprava, kdy nebyly vhodným způsobem zpracovány zejména barevné obrazové informace. Na rozdíl od originálu práce v jinonické knihovně FF UK jsou ukázky webových stránek velmi orientační.

Recenzovanou monografii lze bez rozpaků doporučit jak odborné geografické veřejnosti, tak především studentům oboru, neboť jim bude dobrým průvodcem primárními, sekundárními i terciárními informačními zdroji pro geografii.