Typický oválný tvar, pohled na strop dvoupatrové budovy knihovny Belk, kterou postavili architekti Shepley, Bulfinch, Richardson a Abbott. Knihovna jako celek působí velice esteticky, jako příjemné společenské centrum, místo setkání a také místo, kde budou studenti trávit většinu svého času. Idea, že knihovna musí tvořit harmonický celek a zároveň musí být ve smyslu information commons co nejsnadněji dostupná, stála za architektonickým návrhem knihovny i řešením jejího včlenění do kampusu. Dostupnost je zde řešena bezbariérovým přístupem ve smyslu odstranění fyzických i virtuálních bariér v přístupu do knihovny: knihovníci tedy řeší navigační systém knihovny, jejích webovských stránek, ale třeba také vstupy pro vozíčkáře a parkoviště pro auta (nezbytná součást řešení dostupnosti čeholiv v USA).

Ovál opisuje vnitřní tvary knihovny, zde je pohled seshora do přízemí na obslužné pulty. V knihovně pracuje 10 odborných knihovníků, 11 dalších pracovníků a 30-40 studentů, kteří jsou knihovníky a lidmi z IT podpory zaškolováni pro obsluhu pultů v knihovně. Knihovna je organizačně propojena s dalšími dvěma odděleními university, které dříve fungovaly samostatně. Jsou to mediální služby (Media Services) a IT služby (na různých universitách se tato oddělení jmenují různě, většinou jde o podporu IT, správu počítačových sítí na kampusu, help desk ale především instruktážní a vzdělávací služby, tato oddělení totiž školí studenty a zaměstnance university v obsluze ICT). Trend organizačního slučování služeb knihovny, IT střediska a případně dalších oddělení orientovaných na tzv. instruction (což znamená zaškolování do používání různých programových nástrojů, ICT, seznámení s chodem university a nebo výuka psaní odborných textů a rešeršní příprava na výzkum) jsem zaznamenala ve většině universitních knihoven, které jsem navštívila.

Při vstupu do knihovny, vás dle koncepce Information Commons přivítá jeden pult, lapidárně nazvaný "Informace". Tento pult obsluhují dvě osoby, přičemž jedna je více IT orientovaná a druhá více knihovnicky orientovaná. Tento pult zodpovídá všechny informační dotazy, na škále od 1 do 5 podle náročnosti. Pracovníci IT a odborní knihovníci mají vzájemná setkání a školení, kde si vyměňují zkušenosti tak, aby byli schopni spolupracovat při zodpovídání různých typů dotazů. Jak nám sdělili zástupci knihovny, většina dotazů však patří k těm jednodušším. Zajímavé je, jak knihovna pracuje se studenty. Každá unversitní knihovna zaměstnává studenty. Je to dobrý způsob jak získat budoucí spolupracovníky a nebo alespoň podrobně seznámit studenty s chodem a službami knihovny. Zdejší studenti jsou dle sdělení zástupkyně knihovny rok od roku zdatnější v ovládání ICT, takže často ani nepotřebují zaškolení do služeb v této oblasti a naopak knihovně přinášejí nové znalosti.

Pohled zpět ke vchodu a obslužným pultům.

Své jméno knihovna získala po dámě na portrétu, Carol Grotnes Belk. Její obraz visí hned vedle zabudované obrazovky, na které běžely informace o počasí a vitríny s prehistorickými místními nálezy. Zajímavá kompozice, minulého, současného a budoucího...

Mimochodem, nápisy se jménem donátora či donátorky visely snad na každých dveřích, například určitou studijní místnost sponzoruje ten a ten, určitou kancelář pro knihovníky sponzoruje ta a ta, někde je to jedntlivec, někde rodina, někde firma. U této knihovny, která je součástí soukromé university, to není zase tak neobvyklé, ale sponzoři se angažují i ve státních universitách. Knihovny také často vedou něco, čemu říkají "přátelé knihovny", kteří například sponozrují určitou část sbírky, konkrétní službu a nebo třeba místnost ke studiu.

Pohled na hlavní vchod s ochrannými vraty proti krádeži. Hned vedle něj se nachází pult nazvaný "Circulation and Reserves", kde knihovna poskytuje výpůjční služby a shraňuje materiály rezervované pro konkrétní předměty vyučované na universitě. V popředí sedí studentka, která si prohlíží film na přehrávači videa se sluchátky.

Media Services, jak jsem již zmínila, je samostatné oddělení, které se integrovalo do vnitřní organizační struktury knihovny a je i fyzicky umístěné v knihovně. Poskytuje celou škálu služeb souvisejících s produkcí informací v libovolné podobě na libovolném nosiči, tedy od vypálení informací na CD-ROM po střih, kopírování a úpravu videa.

V přízemí je instalováno 60 počítačů, v celé budově jich je pak celkem 108. Skoro všechny byly v době, kdy jsme knihovnu Belk navštívili a kdy se údajně nejednalo o "rush hour", obsazené.

Kromě PC stanic nabízí knihovna k zapůjčení celkem 20 notebobooků vybavených technologií pro beztrátové připojení. Většina studentů vlastní počítač, na některých universitách, jako například na Longwoodu je to dokonce vyžadováno. Přesto knihovna půjčuje laptopy pro ty studenty, kteří z různých důvodů nemají a nebo nemohou použít svůj vlastní. Krom toho ovšem půjčuje knihovna další vybavení, jako jsou digitální kamery, kamkordéry, digitální fotoaparáty apod. Jak nám sdělili knihovníci, je toto výsledek snahy university co nejvíce vyjít vstříc potřebám a požadavkům studentů. Tato snaha je patrná na všech universitách, které jsem navštívila, u soukormých universit však často převažuje nad jakoukoliv jinou strategií. Zdá lo, že toto byl jediný stezk, který knihovníci Belk Knihovny vyjádřili.

V knihovně je celkem 16 tzv. group study rooms, tedy místností pro skupinové studium. Tyto místnosti mají různé rozměry, od malých místnůstek pro 6 lidí až po velké přednáškové sály, kde většinou probíhá výuka. Tato výuka není standardní universitní výuka, ale spíše se jedná o situace, kdy se větší skupina domluví s tutorem na nějakém tréninku a nebo učitel nabídne mimořádný kurz na aktuální téma. Krom toho se v knihovně nachází prostory, kterým se zde říká writing and tutoring centre, tedy místo, kde se student učí jak vyhledávat zdroje pro svůj konkrétní výzkum a nebo zadání, jak tyto zdroje zpracovat a jak psát odborný text. Na toto centrum pak logicky navazují služby knihovny, kde si student vyhledá, co potřebuje a pak následují mediální služby, kde se student naučí, jaké má možnosti publikování a celkového designu své práce. Na fotografii vidíme jednu z takových místností pro individuální studium, tato místnost je pro elitní studenty, je vybavena špičkovými počítači a malou příruční knihovnou obsahující manuály ke grafickému softwaru. Jak jsem se dozvěděla, "elitní" může být kdokoliv, jde v podstatě o prostor pro studenty, kteří pracují na větším projektu, na který potřebují klid a více prostoru.

Jak jsem již zmínila na začátku, myšlenkou stojící za designem budovy knihovny bylo vytvořit příjemné prostředí, ve kterém budou studenti a profesoři trávit velkou část svého času. Tato a následující fotografie ukazují jedno z řady zázemí knihovny, kde mohou návštěvníci knihovny pohodlně sedět, ležet, ba i spát.

Zde s výhledem na kampus...

... a zde u zajímavě tvarovaného okna, které je typické pro kruhovito-oválovitý design knihovny. Fotografie nabízí pohled do oddělení časopisů.

Pohled do zázemí knihovny. Místnost pro 15-30 lidí vybavená špičkovou IC technikou a možnostmi pořádání prezentací.

Depozitáře knihovny. Posuvné regály jsou elektronické, takže namísto točení klikou pěkně zmáčkente čudlík a regál se sám posune. Byla jsem zneužita jako figurantka pro simulaci situace, kdy by se mezi regály nacházela osoba. Na podlaze a mezi regály jsou čidla, která odhalí přítomnost osoby a nebo jinou překážku, takže posun regálů zarazí. Slisována jsem tedy nebyla...

Regály s volným výběrem CD a DVD.

Navštívili jsme zázemí knihovny, oddělení akvizice a katalogizace, ve kterém jsem objevila starý lístkový katalog, na kterém trůnila americká vlajka.

Další historický kousek, čtečky mikrofiší. Průvodce, který nás provázel knihovnou, mávl rukou směrem ke čtečkám a prohlásil: "no jo, tyhle historický věci tady ještě pořád máme." Zdálo se mi, že se za čtečky styděl a snažil se nějak omluvit jejich přítomnost v knihovně.