V květnu se již tradičně konala konference o profesionálních informačních zdrojích Inforum, která ve dnech 23.-25. května plně vytížila konferenční prostory Vysoké školy ekonomické v Praze. Vzrůstající zájem o setkání informačních profesionálů, pracovníků knihoven, producentů informačních produktů a studentů, kterých se letos na konferenci sjelo více než 550, je pozitivním znakem rozvoje tohoto oboru.

Jako červená nit se letošním ročníkem Infora táhla problematika propagace informačních služeb, vztahy s okolím a marketing v knihovnách a informačních centrech a proto také prvním příspěvkem po slavnostním otevření konference byla přednáška Aline Soules na téma rostoucího významu marketingu knihovních zdrojů a služeb. Podstatná je kvalita vzdělávání a přípravy knihovníků, jako významného faktoru ovlivňujícího kvalitu knihovny a jejích služeb, Soules proto ve své přednášce zdůraznila profesní růst, profil a vzdělávání knihovníků. Pracovníci knihoven vykonávají celou řadu různorodých a různých služeb pro své klienty - nikoli uživatele - a pro zvládnutí jejich vysoké kvality musí být komunikativní, schopni navazovat vztahy, zvládat risk a konflikty, musí pracovat rychlostí e-speed, zatímco obsahem jejich služeb musí být kvalitní, standardizovaná, relevantní data. Marketing provází celý proces rozhodování na všech jeho úrovních jako filosofie. Aline Soules rovněž poukázala na nejen virtuální, ale také fyzický vzhled, design knihovny. Ptá se, jak vypadají prostory knihovny či webovské stránky, když do nich návštěvník vstoupí, jak bude vypadat odpověď nebo dopis od knihovny či jak se komu knihovna ohlásí v telefonu. Radí si takové pocity otestovat na někom, kdo není knihovník ani pracovník dané knihovny. Důležitá je firemní identita, grafická linka, používání loga a grafické ztvárnění produkce knihovny. Procesy jsou řízeny na základě managementu vztahů, je třeba studovat okolí, vytvářet a udržovat vztahy a získávat klienty k tomu, aby propagovali knihovnu sami.

Dalším proslovem bylo vystoupení Jaroslava Šilhánka z VŠCHT Praha, kterému byly taková čest a prostor pravděpodobně věnovány pouze proto, že je dobrým řečníkem a místy i bavičem. V jeho vystoupení bylo snad podstatné pouze sdělení, že otázka archivace informačních zdrojů je stále nevyřešena a že využívání informací je závislé na míře informační gramotnosti uživatelů. Potřebnou byla kalkulace, jak se které zdroje informací vyplatí na příkladu CA, kdy záleží vždy na podmínkách, počtu uživatelů a ceně.

Oživení v sále přinesl koktejl prezentací, které přednesl Vladimír Karen, předseda organizačního výboru Infora a ředitel společnosti Albertina Icome Praha. Třešinkou na dortu obsahujícím informační unii v roce nula a partnerství byla Pohádka o třech knihovnících a dobrém čaroději Albertovi ve verších, kterou Karen sepsal o jedné z bezesných nocí před Inforem.

Osobně jsem si nejvíce slibovala od přednášky o knowledge managementu, kterou měl přednést zástupce firmy PriceWaterhouseCoopers pan Petr Kozák. Vyjma klasických pouček a definic o KM, jsme se však nedozvěděli nic nového kromě toho, že firma PWC je nejlepší na světě, zaměstnává strašnou spoustu lidí a nedávno se propojila s jinou firmou, aby byla ještě lepší a větší. Jediné, co bylo na celé přednášce opravdu profesionální, byla PowerPointová prezentace, založená na líbivých obrázcích a skoro žádném textu. Nebyla však evidentně připravena pro konferenci Inforum, sloužila jako obecná prezentace firmy PWC pro neodborníky z oblasti KM. Více než 500 informačních profesionálů tak vyslechlo přednášku, jejíž informační hodnota rovná se nule. Osobně znám firmu PWC a navíc jsem o této firmě měla velmi dobré mínění, po této přednášce jsem svůj názor změnila. Je těžké říci, kde hledat chybu, zda tam, kde organizátorům proklouzla bohapustá firemní prezentace do sekce, která měla mít zcela jiné zaměření i nároky, či na straně firmy, která se nestydí a nebojí odradit více než pět set potenciálních klientů a kolegů v této zemi. Vzhledem k tomu, že většina zakázek v oblasti nákupu informačních zdrojů a služeb se odehrává přes iniciativu informačních profesionálů a knihovníků, byla takováto prezentace PWC velmi neprozíravá. Knowledge management však patří k významným trendům a dovednostem v informační praxi, proto by opravdu neměl chybět na takové konferenci jakou je Inforum, ovšem možná bez zářných jmen firem, které se jím živí a nechtějí své know-how sdílet, ale prodat.

Je jasné, že s rozvojem informačních služeb a jejich profesionalizací a komercionalizací, je skoro každý, kdo o tématech jako jsou právě knowledge management, informace pro ekonomiku a obchod nebo informační toky v podnicích něco ví, je zároveň afiliován v některé z komerčních firem či projektů. Citlivá hranice mezi prezentací firmy za účelem propagace a prezentací za účelem sdílení know-how, poučení a informování bude tím, čím se budou muset organizátoři konference pro informační profesionály do budoucna potýkat. Zatímco někteří řečníci, zástupci producentů informačních služeb, uměli citlivě vyvážit míru únosnosti pozitivních sdělení o firmě samotné, jiní takové chvály přeháněli a dráždili tak posluchačstvo. Navíc většina firem je již dobře známa české klientele a proto popustí-li organizátoři uzdu jejich prezentacím, bude se vzájemná soutěž mezi nimi jenom zostřovat, neboť nikdo se nevzdá dobrovolně možnosti patřičně propagovat vlastní firmu či produkt.

V jednotlivých sekcích, na které byly přednášky druhého konferenčního dne již tradičně rozděleny, se střídavě objevovaly právě prezentace blížící se komerčním "předváděčkám", ale také velmi zajímavé přednášky a ukázky produktů. Vzhledem k tomu, že většina přednášek je v plnotextové formě přístupna ve sborníku na www.inforum.cz, nechci podrobně popisovat obsah jednotlivých příspěvků. Ráda bych upozornila snad jen na několik opravdu vyvedených. V tom dobrém smyslu to byla například přednáška Márii Šujanové ze Slovnaftu, která velmi přehledně shrnuje systém průmyslové ochrany, autorského práva a ochranných známek. Tomuto tématu byla rovněž věnována přednáška o právní ochraně databází podle autorského zákona, přednesená Dagmar Hartmanovou poslední konferenční den. "Vyvedenou" byla však také přednáška Zdeňka Pilze z firmy Sun Microsystems, který ve stručnosti představil hlavní trendy vývoje elektronického obchodu a síťové ekonomiky (překlady výrazů, které pan Pilz ani nedokázal použít v jiné než anglické formě) a hrubé odhady objemu obchodů po síti, které údajně dosáhnou v roce 2005 poloviny objemu všech obchodů. Jedním z trendů je například tzv. neviditelný computing v éře post-PC, kdy k síti bude možné připojit úplně všechno. To, že je tato představa zatím hudbou budoucnosti, dokázalo zařízení firmy Sun, které zkolabovalo ve chvíli, kdy pan Pilz hrdě demonstroval, jak jejich technika výborně funguje. Vyndáním a zandáním karty ze slotu, do kterého musel každý přednášející vložit magickou kartičku, aby spustil svoji prezentaci, se okno jeho prezentace stalo pasivní a nereagovalo na "posunování" v prezentaci. Zmíněné zařízení mimochodem terorizovalo většinu přednášejících, z nichž naprostá většina měla PowerPointovou prezentaci přichystanou a také zcela jistě dokázala takovou prezentaci spustit a ovládat. Ne tak s kartičkami, sloty a serverem! Prezentace běžely znatelně pomaleji a díky tomu, že většině přednášejících systém nebyl předveden, ve většině případů zkolabovaly při přepínání mezi aplikacemi. Byla jsem potěšena, že tento kolaps neminul ani zástupce firmy, takže si snad pro příště uvědomí, že příliš techniky (a ještě navíc pomalé - většina prezentací byla dosti náročná) a reklamy někdy vyvolá zcela opačný efekt.

Výborně moderovanou a připravenou sekcí byl čtvrteční dopolední program věnovaný Evropské Unii, ve kterém byly představeny významné a potřebné projekty (např. komunikační strategie MZV ČR, Euroskop, EUROVOC) a zdroje financí v pátém rámcovém programu mezinárodní spolupráce. Úroveň této sekce se každým rokem rapidně zvedá a pokud tedy bude pokračovat v tomto trendu i v příštím ročníku, můžeme se těšit na mnohé další projekty a programy směřující k podpoře sítě knihoven a informačních projektů připravujících naší republiku na vstup do EU. Domnívám se, že by bylo dobré tuto sekci vnitřně rozdělit na část věnovanou legislativním a finančním nástrojům a prezentace konkrétních projektů. Možnosti financování informatických projektů ze zdrojů EU by si jistě zasloužily větší prostor a také praktický seminář, na kterém by se zájemci podrobněji seznámili se způsoby přípravy, podávání a řízení projektů podpořených Evropskou komisí a prostředky ze strukturálních fondů a jiných finančních nástrojů EU (jakým je například pátý rámcový program). Stejně jako letošní ročník Infora zdůraznil potřebu propagovat informační služby a centra, je potřeba tento důraz dát do jasné souvislosti se získáváním partnerů pro podávání projektů na mezinárodní úrovni. Aby byly naše knihovny a informační centra konkurenceschopné na evropském "trhu", bude stále větší důraz kladen právě na jejich vzájemné propojování včetně strategie napojení na evropské finanční zdroje.

Závěr konference ozdobila - kromě shrnutí výsledků akce Březen měsíc Internetu a předávání cen za nejlepší WWW stránky knihoven - pestrá paleta názorů v diskusním inFÓRU, na kterém se sešli zástupci knihoven, vysokoškolských infocenter, SKIPu, podnikatelské a politické sféry. Mezi nejbouřlivěji diskutovaná témata patřily způsoby propojení a společných projektů knihoven a soukromých podnikatelů, problémy financování a způsoby hledání finančních prostředků pro knihovny včetně státního rozpočtu a rozporuplná vize změny uživatelů a jejich chování. Diskusního fóra se účastnil také poslanec Vladimír Mlynář, který velmi aktivně navštěvuje konference a jiné akce za účelem získávání zpětné vazby, námětů a zkušeností z oblasti právní a jiné podpory informační společnosti v ČR. Pro knihovníky je proto klíčové takové osoby z politické sféry získávat na svoji stranu a navazovat oboustranně výhodnou spolupráci.

Součástí konference Inforum byl i oblíbený a letos velmi vydařený Infomejdan, který se konal v Klementinu. Spíše než slova přiblíží jeho atmosféru (a nakonec i atmosféru celé konference) obrazová příloha k tomuto textu. Letošní ročník Infora skutečně vytvořil příjemnou, přátelskou i pracovní atmosféru mezi přednášejícími, organizátory, účastníky i vystavovateli. Komunita, která se schází na této konferenci každým rokem, viditelně vyspívá a rozvíjí své schopnosti a možnosti. Je to znatelné nejen z profesionální úrovně většiny přednášek, ale také na vzrůstajícím počtu projektů a zajímavých zkušeností, které se na Inforu prezentují. Stejně jako závěrečná slova předsedy organizačního výboru i já musím přiznat, že se již teď těším na ročník 2001.