Tímto článkem bych se chtěl ještě jednou vrátit ke konferenci INFORUM 2000. Protože už po prázdninách začnou přípravy na ročník 2001, věnovali jsme se vyhodnocení letošního ročníku - jak na základě vlastních poznatků, tak odpovědí na anketu. Letos se nám podařilo získat odpovědi od neuvěřitelných 24 % účastníků, takže závěrům z jejího vyhodnocení dáváme opravdu velkou váhu a budeme se jimi maximálně řídit při přípravě sedmého ročníku. Často však jsou výsledky ankety rozporuplné, jednotliví respondenti si protiřečí a učinit z nich jednoznačný závěr je velmi obtížné. Rád bych proto touto cestou ozřejmil svůj pohled na některé otevřené otázky, vysvětlil, proč jsou některé věci tak a ne jinak, a zároveň naznačil, jak si představujeme INFORUM v budoucnu. Mé úvahy se soustředí především do následujících okruhů:

Kdy a kde Délka příspěvků, diskuse Firemní prezentace vs. nekomerční příspěvky Přestávky, obědy, paralelní sekce Cena Kam a jak dál? Kdy a kde Myslím, že se mnou všichni účastníci posledních dvou ročníků konference budou souhlasit, že volba Vysoké školy ekonomické (VŠE) jako místa pořádání akce byla mimořádně šťastná. A to, z mého pohledu, nejen díky kvalitám Nové auly, ale také díky mimořádně dobré spolupráci a podpoře, které se nám dostává jak ze strany CIKS, tak i vedení školy. Proto asi nikoho nepřekvapí, že budeme chtít s konferencí na VŠE zůstat i v budoucnu. Všechno dobré má však i své drobné problémy - na VŠE to je nutnost přizpůsobovat termín konání konference provozu školy. Využití auly je během semestru velmi vysoké, a proto se konference může konat až po ukončení jarního semestru. O tomto termínu se na VŠE rozhoduje koncem října, proto můžeme definitivní termín oznámit vždy až začátkem listopadu. Ze stejného důvodu není v naší moci koordinace termínu s veletrhem Svět knihy - jehož termín je na druhé straně zase vázán řadou akcí v evropském měřítku, nejvíce ze všeho veletrhem ve Varšavě, s nímž se Svět knihy nesmí překrývat. Proto je nám velmi líto, ale při nejlepší vůli nemůžeme slíbit, že opět sjednotíme termín konference s veletrhem. Na druhé straně však i to má svou výhodu v menším stresu a větším klidu pro účastníky, kteří se nemusí zbytečně tolik honit. Věříme, že INFORUM je dostatečně hodnotnou akcí, aby se mimopražským vyplatilo zajet si do Prahy dvakrát. Délka příspěvků, diskuse Toto je skutečně palčivý problém, který se nám přes všechnu snahu opakuje. V podstatě vzniká z několika důvodů. Někdy se stane, že se v sekci nakonec nahromadí příspěvků více, než by bylo zdrávo, třeba i z důvodu prosté početní chyby, jak tomu bylo letos v sekci Trendy a technologie - ale vzhledem k velmi profesionálnímu "kočírování" J. Kadlečkem nakonec v této sekci měli všichni přednášející času dost. Tento příklad ukazuje, jak důležitá je osoba předsedy sekce, ale ani superkvalitnímu moderátoru se vždy nemusí povést vše vyřešit ke spokojenosti všech. Často se stane, že některý z přednášejících "přetáhne", vznikne skluz a už to "jede". Předseda sekce pak ve snaze dodržet harmonogram zkracuje následující příspěvky a nepříjemnost je hotova. Důležitým předpokladem je zde podle mého názoru větší odpovědnost a ohleduplnost přednášejících. Protože nechceme sahat k tak krajním řešením, jako je odpojování mikrofonů, zhasínání světel apod. :), musí předseda sekce někdy projevit značnou vynalézavost, aby přednášejícího upozornil, že už je čas. Světelné semafory, které používáme již několik let, fungují sice dobře, ale právě u "problémových" řečníků nezabírají. Také se stane, že skluz vznikne z jiných důvodů, třeba díky technické závadě. Ty nelze zcela vyloučit, ale každopádně uděláme v budoucnu ještě více proto, aby jich vznikalo co nejméně, a když vzniknou, aby byly co nejdříve odstraněny. V sále by měl být vždy přítomen nejméně jeden technik, aby mohl zasáhnout okamžitě. Spoléhat na přítomnost techniků AiP (vloni) resp. Incadu (letos) se nám ale neosvědčilo, protože ti mají během konference na starosti např. i běh Internetu a podporu pro vystavovatele v předsálí. Proto se někdy stalo, že byli potřeba na více místech současně. Pro příští rok budeme jednat s VŠE o posílení místními techniky, aby byl průběh konference hladší. Další zajímavou otázkou je čas na diskusi. Diskuse je jeden z těžko odhadnutelných jevů - někdy je po velmi inspirativní přednášce v sále ticho jako v kostele (mohu říci, že tak je to spolehlivě po většině přednášek, dokud sekce nemá skluz), zato jindy se rozproudí téměř vášnivá (a přitom zajímavá) polemika, třeba na základě zdánlivé banality (pravděpodobnost tohoto jevu se s narůstajícím skluzem prudce zvyšuje). Vytvářet velké rezervy na diskusi je proto těžké, protože, když diskuse není, skončí sekce dříve, ačkoli by přednášející měli ještě co říci. Když však diskuse vznikne (a s ní i případný skluz), nezbývá než věřit, že účastníci najdou dostatek pochopení - i pro její předčasné ukončení v zájmu toho, aby se dostali ke slovu i zbývající přednášející. Naším cílem zůstává, aby každý přednášející měl k dispozici minimálně 20 minut (pokud si sám nepřeje, aby jeho vstup byl kratší) a aby v sekcích byla dostatečná rezerva na diskusi a eventuální technická zdržení. Zcela odstranit nerovnoměrnosti se však jistě nepodaří - a tady už bude vždy hrát roli ohleduplnost a tolerance všech zúčastněných. Firemní prezentace vs. nekomerční příspěvky Otázka firemních prezentací v rámci konference se objevuje v anketě rok co rok. Jako u všeho, ani tato otázka není zcela jednoduchá - podívejme se na ni proto z různých úhlů. Řada účastníků konference považuje za zcela obecně platný názor, že firemní příspěvky jsou "nutné zlo", že na konferenci vlastně moc nepatří a když, tak do zvláštního bloku apod. Prostudujeme-li si výsledky anket za posledních pár let, dojdeme však k závěru, že v žebříčku nejoblíbenějších přednášejících/příspěvků se objevují stejně často firemní jako nekomerční příspěvky - a v žebříčku nejneoblíbenějších jakbysmet (vůbec je zajímavé, jak často se stejný příspěvek objeví na čelních místech v obou kategoriích naráz - to ovšem jako čtenáři nemůžete posoudit, protože negativní ohlasy osobního charakteru z pochopitelných důvodů nezveřejňujeme - nejsme přece soukromá televize… :) ). V anketě se také pravidelně objevuje jak výše popsaný názor, tak názor přesně opačný - totiž že "teoretické" příspěvky jsou nudné, že nepřinášejí nové informace, že firemní příspěvky jsou na daleko profesionálnější úrovni a tak dále. Domnívám se, že skutečnost je prostá: každý z nás je jiný, každému se líbí něco jiného, každý si v příspěvcích hledá informace přínosné pro sebe. Proto přednáška, která je pro jednoho nudná, může být pro jiné zlatým hřebem programu - a jsme opět u tolerance… Velmi důležitým aspektem firemních prezentací je samozřejmě i to, že vystavovatelé - prezentující firmy finančně přispívají na konání konference. A není to vůbec zanedbatelné - vždyť vložné od účastníků pokrývá jen cca 30 % nákladů. Uspořádat konferenci není levná záležitost a pracovníci AiP nejsou placeni z anonymních zdrojů, aby se stovky hodin, které příprava stojí, jaksi "ztratily v davu". Mým krédem, které prosazuji jak v AiP, tak v organizačním výboru, je, že dobrý obchod je ten, kdy jsou obě strany spokojeny (tzv. situace "výhra - výhra"). Pokud chceme po vystavovatelích peníze, musíme jim nabízet odpovídající možnosti prezentace. Jako vystavovatel na řadě akcích vím velmi dobře, jak je nepříjemné, když Vás organizátor umístí do zastrčeného kouta kdesi daleko od přednáškové haly a pro prezentace vyčlení samostatný blok, "nejlépe" ještě paralelně s jiným zajímavým programem! "Co sám nerad, nečiň druhému…", proto na INFORU tímto způsobem s firmami nakládat rozhodně nechceme. Jinou věcí ovšem je, s čím firmy na konferenci vystupují. Již několik let se snažíme na ně působit, aby příspěvky nebyly pouhým představením firmy a produktů, ale aby přinášely ve svém kontextu buď teoretické informace nebo naopak informace ryze praktické, např. formou případových studií. Nakonec ale vždy záleží na osobnosti přednášejícího - vždyť např. Soerd Vogt již na konferenci vystupoval po několikáté, a přitom jsou jeho příspěvky živé a přínosné (soudě i podle kladných odezev v anketě). Přesto Vám slibuji, že ve snaze o zvýšení úrovně a přínosu prezentací nepolevíme. Zkrátka a dobře se zdá, že otázka nestojí, zda firemní prezentace ano či ne (ani tak stát nemůže, protože bez nich by konference prostě nemohla existovat), ale jde o to, aby prezentace byly v rozumném poměru s nekomerčními příspěvky, a především, aby byly kvalitní, nové, přínosné a profesionálně přednesené. Totéž platí samozřejmě i pro ostatní příspěvky! V organizačním výboru se skutečně upřímně snažíme, aby těch "propadáků" bylo co nejméně - ale pokud se při výběru spleteme, nemějte nám to, prosím, za zlé. Ono je totiž nesmírně těžké posoudit z krátkého abstraktu kvalitu příspěvku a jeho přednesení - a při nejlepší vůli se nám nepodaří všechny přednášející poznat předem osobně nebo na ně získat jednoznačné reference. Co vypadá na první pohled jako "obyčejný" příspěvek, může být nakonec "bomba" - stejně tak vystoupení, které je na první pohled zajímavé, může skončit hromadným opouštěním sálu. Věřím, že těch prvních bude převaha! Přestávky, obědy, paralelní sekce Někteří respondenti ankety si přáli, abychom zajistili lepší "dodržení harmonogramu" v tom smyslu, aby paralelní sekce končily současně a aby mohli o přestávkách přejít ze sálu do sálu. Pokud jde o tuto prosbu, nemůžeme ji splnit, a to zcela záměrně. Vzpomeňme si na tlačenici u východu ze sálu a na frontu v menze první den konference (po společném zahájení)! Přestávky a konce programu jsou v paralelních sekcích plánovány záměrně tak, aby se nepřekrývaly a aby tyto skrumáže nevznikaly. Nepříjemnou frontu první den pak organizátoři ovlivnit přímo nemohou - zato ji mohou ovlivnit účastníci sami, pokud část z nich půlhodinku počká, než se menza uvolní. Někteří účastníci si také přáli omezit souběžnost sekcí, protože by je zajímal program dvou sekcí probíhajících zároveň. Řešením by bylo buď omezení celkového počtu sekcí (a tím i celkového pokrytí konference) nebo prodloužení konference - ta už ale i tak trvá tři dny resp. včetně workshopu čtyři. Domníváme se proto, že její prodloužení by nebylo únosné. Volíme proto cestu souběžných sekcí a při přípravě programu se snažíme, aby byly paralelní sekce vždy co nejvíce tematicky vzdálené. Souběžnost sekcí biomedicína a přírodní vědy by byla jistě pro většinu účastníků bolestnější než souběžnost přírodních věd se společenskými. Pochopitelně se těžko můžeme zavděčit všem, ale vzniklý kompromis nám připadá únosný. Cena Ačkoli jsme byli z objektivních důvodů nuceni zvýšit pro letošek vložné, byli jsme mile překvapeni, že drtivá většina účastníků přijala tuto změnu s pochopením. Dokonce i v anketě byla o ceně řeč jen jednou. Bereme to jako signál porozumění, že akce takového rozměru se prostě zadarmo udělat nedá ("zadarmo" ovšem znamená, že vše platí někdo jiný), že INFORUM již dávno vyrostlo z "pouhé" reklamní akce AiP a nakonec i jako potvrzení, že účastníkům INFORUM za tyto peníze stojí. Letošní cenová úroveň zůstala i tak zhruba ve středu cenového pole ve srovnání s dalšími knihovnicko-informatickými akcemi u nás, což je jistě přijatelné. I tak vás mohu ujistit, že AiP na INFORU nijak nevydělává (naopak ho dotujeme) a že jde skutečně pouze o pokrytí nákladů. Na druhou stranu můžeme už nyní říci, že pro rok 2001 zvýšení vložného neplánujeme. Je však možné, že ve vložném nebudou automaticky zahrnuty obědy, protože tento postup je v podstatě nespravedlivý vůči samostatně se stravujícím účastníkům a navíc budou obědy objednané (a zaplacené) v menze lépe využity. Kromě toho zřejmě zavedeme (přiměřeně nízké) vložné pro workshop, který byl doposud vždy "v ceně". Tady však vůbec nejde o peníze, ale o smutnou zkušenost, kterou jsme vloni i letos udělali s některými účastníky. V obou letech převýšil zájem kapacitu workshopu, museli jsme některé zájemce odmítat a letos jsme proto dokonce otevřeli odpolední "reprízu" semináře. Bohužel, v obou letech se stalo, že téměř třetina přihlášených nakonec na workshop nepřišla a ani se neomluvila! Od zavedení symbolického vložného si proto slibujeme, že si účastníci při vyplňování přihlášky svou účast důkladněji rozmyslí, a když už se přihlásí, spoléháme na psychologický efekt "mám to zaplacené, tak bych se tam měl aspoň ukázat". Věříme, že se tak na workshop dostanou i ti, kteří se přihlásí o něco později, a které bychom jinak museli odmítnout. Kam a jak dál? Jak naznačují výsledky ankety i další ohlasy, které jsme zaznamenali, rozhodně má smysl v pořádání konference pokračovat. S rostoucím významem i rozšířením elektronických informačních zdrojů samozřejmě roste i "konkurence" - viz například připravovaná sekce "Elektronické informační zdroje" na Knihovnách současnosti v Seči. Věříme však, že INFORUM, coby akce specializovaná na tuto oblast a navíc hojně navštěvovaná zahraničními vydavateli a producenty, bude mít u nás i nadále své místo a význam. Docela mne zarazil pocit některých respondentů, kterým se zdálo, že INFORUM směřuje spíše ke knihovnictví, než k informatice (pokud tedy nejde o zmatek v pojmech - ke skutečné informatice by INFORUM zase tak moc směřovat asi nemělo). Byl bych rád, kdyby se nám tito účastníci ozvali, abychom se dozvěděli, odkud tento pocit vychází. Sekce knihovních systémů sice poněkud vyčnívá z celkového rámce konference, ale byla sem zařazena proto, že po ní byla poptávka ze strany účastníků - a její každoroční návštěvnost tuto poptávku potvrzuje. Dále je pravda, že by mezi účastníky i přednášejícími mohlo i podle mého názoru být více zástupců ze soukromého sektoru, ale to je asi obrazem současné situace, kdy řada podnikových informačních středisek živoří, pokud není rovnou likvidována, zatímco nová vznikají spíš ojediněle. Funkce těchto středisek pak přejímají jednotlivci v odděleních marketingu nebo strategického plánování, o systematickém přístupu zde ale často nemůže být řeč - proto se tito noví kolegové poměrně obtížně hledají a oslovují. Letos jsme z těchto důvodů začali poprvé spolupracovat s mediálním partnerem, kterým byl týdenník Euro, a ačkoli jsme významnější příliv účastníků z tohoto sektoru zatím nezaznamenali, počítáme s podobnými partnerstvími i nadále. Pokud by měl někdo ze čtenářů nápad, jak lépe zpropagovat INFORUM mezi těmito potenciálními účastníky, dáme si rádi poradit! Do budoucna je rozhodně jisté, že se INFORUM nemůže již dále zvětšovat. Letošních více než 540 přihlášených bylo místy skutečně "nadoraz", a do prostor na VŠE by se jich již více ani nevešlo. Tyto prostory nám jednak vyhovují (viz výše) a navíc v Praze těžko existují větší prostory, které bychom byli schopni finančně "utáhnout" (nově otevřené Kongresové centrum do této kategorie asi patřit nebude). Kromě toho by taková "monstr-akce" nutně měla úplně jiný charakter než ten, který již tradičně k INFORU patří a který jej spoluvytváří. Vždyť údajně 50 % přínosu akcí podobných INFORU spočívá v poskytování příležitosti k neformálním setkáním, kuloárním jednáním a získávání nových kontaktů. Proto apeluji na čtenáře Ikara, aby po zveřejnění přihlášky na INFORUM 2001 (počítáme s ním opět během února) neváhali a přihlásili se včas - s nárůstem počtu účastníků skutečně nemůžeme počítat. Závěrem bych rád napsal, že bychom byli rádi, aby INFORUM 2001 bylo opět lepší, než to letošní - a k tomu může napomoci doslova každý z vás. Proto vás prosím: posílejte nám své nápady a náměty na témata, drobná vylepšení apod. Přihlaste se s vystoupeními ("Call for Papers" bude zveřejněn pravděpodobně během listopadu). Uvítáme zájemce o práci v organizačním výboru i nabídky na drobnější výpomoc. Pomozte nám, abyste na příštím INFORU našli právě to, co potřebujete ke zlepšení a zkvalitnění své práce. Předem vám všem za takovou pomoc děkujeme - a těšíme se nashledanou na konferenci INFORUM 2001!