Dne 25. září 2014 se ve Vzdělávacím centru Národní knihovny konal celodenní seminář na téma služeb veřejných knihoven v kulturně různorodém prostředí. Pořádala jej Sekce služeb osobám se specifickými potřebami SKIP.

Po uvítání přítomných zahájila program Kateřina Nekolová všeobecným úvodem do interkulturního knihovnictví s uvedením příkladů dobré praxe ze zahraničí. Na příspěvek navázaly dvě prezentace z Multikulturního centra Praha. Lucie Trlifajová nás informovala o problematice migrace, vzdělávacích programech a projektech integrace cizinců v České republice. Romana Vylitová hovořila o aktivitách Multikulturního centra Praha od roku 2003 do současnosti.

Seminář Interkulturní knihovnictví se věnoval prolínání kultur

Osobně mě zaujal projekt „Rozmanitost do knihoven“ (2003-2004), v jehož rámci byly pořádány klasické akce jako ochutnávky čaje atd. Ty, jak jsme se dozvěděli, ve svém výsledku spíše posilují stereotypy. Je lepší hledat to, co máme všichni společné, než upozorňovat na rozdíly. Je třeba vytvářet místa pro neformální setkávání lidí různých kultur a knihovny jsou pro to ideálním prostředím.

Pracovníci z Centra pro integraci cizinců ve svém příspěvku „Cizinci v české knihovně – jak si lépe porozumět“ hovořili o svých dobrovolnických programech, spolupráci s knihovnami a nízkoprahových kurzech češtiny. Jako přínosný na mě působil praktický nácvik komunikace s cizincem.

Markéta Slezáková velmi názorně vysvětlila, čemu se vyhnout při takovém rozhovoru (slang, knihovnické termíny, slovesná podstatná jména, pasiva) a naopak co použít (slovesa v 1. nebo 4. pádě, jednoduché otázky, modální slovesa a obrázky). Vždy komunikovat jasně a přímo. Nebát se důležité informace cizinci zopakovat. Příručku k této problematice lze nalézt na stránkách Centra pro integraci cizinců: http://www.cicpraha.org/cs/pro-zamestnavatele/prirucka-pro-snadnejsi-porozumeni-s-cizincem.html.

Kateřina Nekolová nám následně prezentovala výsledky Průzkumu dostupnosti služeb knihoven osobám se specifickými potřebami v ČR se zaměřením na data týkající se služeb pro menšiny a migranty.

Prezentace Mileny Šírové na téma Multikulturní výchova a vzdělávání v knihovně

O práci s romskými uživateli v Knihovně města Ostravy (dále také zkratka KMO) hovořila Markéta Mížová. Seznámila nás s projektem „Romani Kereka“ neboli Romský kruh. Jde o jednu pobočku KMO v částečně sociálně vyloučené oblasti Ostravy, která je přizpůsobena potřebám romské rodiny – jde tedy o velký otevřený přátelský prostor. Pobočka spolupracuje s Muzeem romské kultury a s místními organizacemi. O služby této knihovny je velký zájem převážně u dětí do dvanácti let. Ty zde mají možnost využívat stolní hry, účastnit se soutěží, zpívat, kreslit a podnikat různé výlety mimo knihovnu.

Blanka Konvalinková nás seznámila s tím, jak se prolínají kultury v Liberecké knihovně. A to především díky spolupráci s kluby menšin, které působí ve městě a společně s knihovnou pořádají nejrůznější kulturní akce. Dlouhodobě v knihovně nabízí kurzy češtiny pro cizince a připravují je na zkoušku z českého jazyka (na úrovni A1). V boji proti předsudkům a stereotypům je využívána například spolupráce s projektem Živá knihovna. V Živé knihovně jsou místo knih „půjčováni“ lidé a díky rozhovoru s vybranou osobností může čtenář nahlédnout do jejího osudu, změnit názor na Roma, homosexuála nebo policistu a třeba i navázat přátelství.

O tom, že multikulturní výchova a vzdělávání není pro knihovny žádná novinka, nás přesvědčila Milena Šírová (provdaná Halámková) z Městské knihovny v Písku. Místní studenti základních a středních škol mají možnost v rámci občanské výchovy nebo jiných předmětů navštívit knihovnu a díky interaktivním seminářům na netradiční témata se vydat na dobrodružnou cestu za vlastním názorem. Pokud cestou ztratí pár stereotypů, má radost jistě nejen paní Šírová a pracovníci knihovny v Písku.

Na závěr nás čekala diskuse na praktická témata práce v interkulturním prostředí našich knihoven a prohlídka knihovny Multikulturního centra v Praze.

V následujících dnech měli účastníci možnost ohodnotit seminář v elektronickém dotazníku, který poskytl organizátorům cennou zpětnou vazbu. Pozitivně byla hodnocena témata příspěvků přednášejících i organizace semináře. Nejvíce se líbila prezentace Centra pro integraci cizinců o komunikaci s cizinci v knihovnickém prostředí. Zájem je o náměty a příklady z praxe, padl zde i návrh na vytvoření manuálu pro komunikaci s romskými uživateli knihoven. Z výsledků rovněž vyplynulo, že by účastníci uvítali navazující seminář na obdobné téma.

Diskuze k problematice interkulturního knihovnictví