Vážení čtenáři,

internet není nová skutečnost a jako takový se nevymyká z dosavadní legislativy - to byla teze prosazovaná během 90. let odborníky v zahraničí i u nás. Postupem času se však ukázalo, že internet v některých oblastech práva působí minimálně jako katalyzátor, který určité tematické okruhy problematizuje nebo staví do zcela nového světla. Jedním z nich je i problematika autorských práv, která je nyní diskutována (a někde už alespoň částečně řešena) po celém světě.

Problémy spojené s autorským právem a obecně duševním vlastnictvím nejsou nové, internet je pouze zvýrazňuje. O tom svědčí mj. článek nazvaný Zakázané umění, který přebíráme z Literárních novin a který volně navazuje na předchozí text věnovaný přímo problémům autorského práva na internetu. Nekontrolované šíření elektronických textů, na které se vztahuje autorskoprávní ochrana, na internetu představuje noční můru především pro ty, kteří z kontrolovaného šíření dokumentů získávají nějaký profit, ať už jde o autory, producenty nebo distributory. Na druhé straně jsou uživatelé, resp. konzumenti, kterým nová situace v řadě případů usnadňuje nebo přímo umožňuje přístup k dokumentům, které by jinak získali nesnadno nebo za finanční úhradu.

Internet tedy situaci vyhrotil a ovlivnil formování několika (různým způsobem) silných zájmových skupin. Jedna extrémistická skupina volá po placení každého centu či haléře, tedy po důsledném dodržování majetkových i osobnostních autorských práv tak, jak je známe dnes, a v podstatě se snaží o zakonzervování současného stavu - ten však už dlouho udržitelný nebude. Fundamentalisté z opačného konce pracují v protisměru, tedy na zániku obou typů autorských práv. Střední cestu zvolila např. americká nezisková organizace Creative Commons (CC), která vydává sérii licencí, jež v podstatně znamenají udržení osobnostního, ale potlačení majetkového autorského práva. Prakticky to funguje tak, že díla licencovaná CC je možné volně (zdarma) stahovat z internetu a v některých případech je i pozměňovat, ale vždy je nutné uvést původního autora a získané dílo nelze dále zpeněžovat. Nakolik se tento model ukáže životaschopný a nakolik ovlivní celkovou situaci v oblasti, ukáže budoucnost.

Zpět tedy do české současnosti: ostudnou situaci s vysokoškolskými kvalifikačními pracemi, které jsou před veřejností zamčeny za zdmi univerzit a dalších škol, se snaží řešit jedna z novel vysokoškolského zákona, která právě prochází parlamentem. Přestože se jedná o krok vpřed, na jeho záludné nuance upozorňuje ve svém článku Věra Jurmanová Volemanová. Důležitost problematiky zpřístupňování elektronických vysokoškolských kvalifikačních prací dokládá fakt, že účastníci letošní Celostátní porady vysokoškolských knihoven si pro toto téma vyhradili celý jednací den. O výsledcích jejich rokování a současném stavu problematiky se můžete v kostce dozvědět ve zprávě Ivo Brožka.

Říjen a listopad byl na odborné akce bohatý a to se odráží i v naší rubrice Zprávy, reportáže, glosy. Věříme, že kromě stručných souhrnů z různých seminářů a konferencí vás zaujmou také další články prosincového Ikara a že se už nedočkavě těšíte na letošní silvestrovské číslo, které pro vás připravujeme na půli měsíce.