Připomínat na tomto místě, že březen je měsícem internetu, by asi bylo nošením pověstných sov do Atén. Právě v posledních týdnech (částečně jistě ne náhodou) však bylo v rámci Evropské unie na internetu i kolem něj nebývale rušno. Tento sloupek budiž tedy věnován zprávám o tom, jaký je současný stav rozšíření internetu v EU a jaké jsou evropské internetové plán do nejbližší budoucnosti.

Zpráva první - o stavu internetu v Evropě

Dne 7. února 2002 byla zveřejněna Srovnávací zpráva (eEurope benchmarking report) o dosavadním průběhu akčního plánu eEurope. V pořadí to byla zpráva už třetí, ale zatímco předchozí dvě, zpracované pro summity v Nice a ve Stockholmu, se soustřeďovaly na politické souvislosti naplňovaní plánu eEurope, tato byla první, která poskytla přesný pohled na pokrok ve třech stěžejních oblastech "propojování" Evropy.

Základním sledovaným kritériem je dostupnost internetu, a to ve dvou úrovních - jednak podle počtu připojených domácností a jednak jako procento lidí, kteří internet pravidelně využívají, ať už v práci, doma, ve škole či kdekoliv jinde. Zajímavé je, že zatímco na přelomu let 2000 a 2001 rostl počet připojených domácností přímo raketově (z 18 % v březnu 2000 na 36 % v červnu 2001), od té doby prakticky stagnuje. Vysvětluje se to omezenou dostupností osobních počítačů, která se zřejmě vyčerpala, zatímco alternativní (televizní a bezdrátové) technologie zatím zůstávají na okraji zájmu. Navíc hranice 60 %, kterou dosáhly z tohoto pohledu nejvyspělejší země (Nizozemsko, Švédsko a Dánsko), je zřejmě limitní a nebude se už v nejbližší době příliš zvyšovat. Čtyři další země (Finsko, Británie, Irsko a Rakousko) se s hodnotami kolem 50 % domácností udržují výrazně nad průměrem EU, zatímco zřetelně zaostává Řecko s pouhými 10 % připojených domácností.

Z celé populace EU využívalo v prosinci loňského roku internet téměř 50 %, z toho 80 % minimálně jednou týdně. Zatímco z mužské populace má k internetu přístup a využívá jej 56 %, u žen je to pouze 40 %. Nepřekvapí, že výrazně vyšší je procento uživatelů internetu mezi mladými lidmi, lidmi s vyšším vzděláním a obyvateli měst. Zajímavé je i porovnání cen připojení, které jsou evidentně v nepřímé úměrnosti k četnosti připojení a jsou až na Finsko všude v EU podstatně vyšší než v USA. Zatímco ve většině zemí EU se ceny mírně (či v Portugalsku výrazně) snižují, v Řecku za poslední rok naopak stouply.

Rychlost (či spíše pomalost) internetu pro domácí použití zůstává nadále celoevropským problémem, protože zastaralé připojení domácností nedovoluje využívat možnosti kvalitních páteřních sítí.

Pozornosti autorů zprávy neušla ani stinná stránka propojování - masivní šíření internetových virů. V celounijním průměru jimi bylo postiženo téměř 20 % uživatelů internetu, přičemž pořadí zemí se kupodivu neshoduje s údaji o četnosti připojení (např. Německo a Belgie mají sice téměř shodný počet připojených domácností (zhruba 35 %) a představují tak průměr celé EU, virům však "podlehlo" jen asi 11 % německých počítačů proti 27 % v Belgii).

Jistý pokrok lze vypozorovat i pokud jde o rozšiřování zabezpečených serverů, které jsou podmínkou například pro aplikaci směrnice o elektronickém podpisu. Jejich počet je však i v nejlépe vybavených zemích EU naprosto nesrovnatelný se situací v USA (z EU nejvíce serverů na milion obyvatel má Lucembursko - 150, zatímco v USA je to 300). Obrovské disproporce existují i v počtu na internet připojených počítačů ve školách. V tomto kritériu výrazně vede Dánsko a Lucembursko, kde na jeden počítač připadá asi 5 žáků, ve Finsku a Švédsku to už je skoro 10 a ve většině zbývajících zemí kolem dvaceti. Že v Portugalsku a Řecku se musí o jeden počítač dělit až 30 žáků, není velké překvapení, velmi podobných hodnot však dosahuje i Itálie a Německo.

Celkově zjištěné skutečnosti vypovídají o výrazném rozdílu mezi internetově "vyspělým" severem a "méně rozvinutým" jihem. Toto jistě nikterak překvapivé zjištění dokládá, že ani bouřlivý rozvoj techniky nedokáže setřít rozdíly, které mají hlubší ekonomické i společenské kořeny. Plány v oblasti digitalizace a propojování Evropy proto musí jít ruku v ruce s opatřeními v oblasti regionální a strukturální politiky. I v citované zprávě se konstatuje, že toto poučení bude jistě platné i pro blížící se východní rozšíření.

Zpráva druhá - o doméně .eu

Dne 28. února schválil Evropský parlament ve druhém čtení návrh nařízení Rady o zavedení domény nejvyššího řádu .eu. Předpokládá se, že by tato doména mohla výrazně urychlit rozvoj elektronického obchodu a podpořit prezentaci evropských firem na internetu. Projednávání návrhu je názornou ukázkou toho, jak funguje spolurozhodovací procedura. (Podrobný zápis celého projednávání je možno vyhledat v databázi Evropského parlamentu.)

Celý proces začal 12. prosince 2000, kdy byl předložen původní návrh Evropské komise. Hospodářský a sociální výbor zpracoval své stanovisko 28. března 2001, 20. června byla zveřejněna zpráva příslušného parlamentního výboru, která návrhu Komise vyčítala především málo detailní propracování registrační procedury, finanční zajištění registrací (které musí být oddělené od rozpočtu EU) a ošetření nebezpečí zneužití zavedených geografických, geopolitických nebo historických pojmů při registraci, stejně jako záruky ze strany EU, že firmy, které získají adresu s doménou .eu, budou respektovat etický kodex podnikání. Tato správa byla přijata 4. července a spolu s připomínkami uložila Komisi zahájit jednání s ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers) o provozování nové domény. Ve svém stanovisku ze 2. října Komise akceptovala 23 z celkem 39 připomínek Parlamentu a předala návrh ke schválení Radě. Rada 6. listopadu rozhodla ve své společné pozici, že:

• Komise musí zpracovat přesná pravidla na přidělování domény se zvláštním zřetelem na užívání geografických a geopolitických jmen;
• v rámci "Rámcové telekomunikační směrnice" vznikne zvláštní poradní výbor pro dohled nad přidělováním domény .eu;
• musí být jasně definována úloha jednotlivých zainteresovaných orgánů a institucí;
• Rada zpochybnila návrh Parlamentu prosadit zásadu "kdo dřív přijde, je dřív obsloužen", neboť registrační řád by měl pravidla definovat přesněji.

Ve svém konečném rozhodnutí Evropský parlament 28. února 2002 poslanci pozici Rady doplnili takto:

• předtím, než začne platit "Rámcová telekomunikační směrnice", musí vzniknout dočasný poradní výbor;
• Registr domény .eu musí začít fungovat do patnácti měsíců po schválení tohoto nařízení;
• Parlament znovu prosadil zásadu "kdo dřív přijde, je dřív obsloužen", která se má stát východiskem pro registrační politiku.

25. března byl schválen text nařízení, takže nic nebrání ve vyhlášení výběrové řízení na provozování Registru. Předpokládá se, že podle schváleného nařízení bude přednostní registrace umožněna oficiálním institucím a veřejným organizacím a teprve po určité době se otevře pro komerční subjekty.

Zpráva třetí - o novém portálu e-Europe

Popsat portál http://europa.eu.int na pár řádcích je jistě nadlidský úkol a stejně je nemožné tak rychle kohokoliv přesvědčit, že jsou to stránky přehledné a srozumitelné. Po několikaletém denním užívání však člověk dojde k přesvědčení, že tam lze najít (teoreticky v 11 jazycích, prakticky hlavně v angličtině a francouzštině) o EU opravdu skoro všechno. Ve skutečnosti se nejedná o jeden server, nýbrž o bránu k bezpočtu dílčích stránek jednotlivých institucí, orgánů, oddělení a spolupracujících organizací. Coby pravidelný návštěvník mám tendenci stávat se konzervativní, takže většina změn v důvěrně známém prostředí je pro mě překvapením spíše nemilým. Ta poslední proměna na "Europě" proběhla jaksi nenápadně, neboť je třeba se k ní "doklikat". Je však předzvěstí tzv. EUROPA 2nd GENERATION, tedy evropského portálu druhé generace, který by měl na portálové filozofii usnadnit orientaci v džungli evropských informací. Ať už zkusíte "Europe at a glance" nebo "Information sources", budete, doufám, překvapeni příjemně. A další novinky by na sebe neměly nechat dlouho čekat - například sekce map či (konečně!) funkční vyhledávací systém.

Věci se dějí i na jednotlivých generálních ředitelstvích - to pro vzdělávání a kulturu spustilo zbrusu nový portál Evropa a kultura věnovaný všem oblastem kultury v nejširším slova smyslu a především její podpory Evropskou unií.

Což budiž užitečným mementem pro nás všechny, kdo trávíme na internetu a s internetem stále více času. Neměli bychom zapomínat, že život je pořád ještě (taky) někde jinde a přináší mnoho pěkného, co stojí za pozornost. A navíc je jaro!