V letošním roce oslavuje síť ISSN 40 let od oficiálního založení Mezinárodního centra ISSN. Článek rekapituluje historii vzniku systému, jeho rozvoj, a zároveň seznamuje se současným stavem a úkoly do budoucna.

ISSN letos slaví 40 let od svého založení

Počátky aneb diplomatické schopnosti jedné knihovnice

Počátky systému ISSN (International Standard Serial Number) spadají do 70. let minulého století, kdy z iniciativy UNESCO, programu UNISIST[1], Bibliothèque Nationale de France a za podpory francouzské vlády začaly krystalizovat snahy o vytvoření mezinárodního systému pro identifikaci světové seriálové produkce, který byl nazván ISDS (International Serials Data System). Identifikátor ISSN - osmimístný číselný kód byl stanoven jako nástroj pro jednoznačné určení názvu seriálu. Správou a koordinací systému bylo pověřeno Mezinárodní centrum ISDS[2] (dále MC) se sídlem v Paříži. Letošní 40. výročí se vztahuje k roku 1975, kdy byla parlamentem schválena smlouva mezi Francií a UNESCO o vytvoření MC ISDS.

První ředitelkou MC se stala paní Marie Rosenbaum (1926–1986), jejíž jazykové, diplomatické a profesní schopnosti v oblasti knihovnictví, dobré vztahy s francouzskou administrativou a UNESCO přispěly k neformálnímu založení MC už v r. 1972 i k vytvoření sítě národních středisek ISDS. Marie Rosenbaum byla ředitelkou MC ISDS do r. 1986 (BÉQUET, 2015).

K hlavním úkolům systému ISDS patřilo definovat a šířit používání standardního kódu ISSN, rozvíjet a udržovat mezinárodní registr seriálových publikací, usnadnit získávání vědeckých a technických informací, zpřístupňovat údaje o seriálech, vytvořit síť národních středisek pro komunikaci s národními knihovnami a vydavateli, poskytovat služby vydavatelům a mezinárodním organizacím, propagovat mezinárodní standardy bibliografického popisu a výměnu informací v oblasti seriálových publikací (ISDS MANUAL,1983).

Československá aktivita od roku 1974

Prvními členy ISDS se staly členské státy UNESCO, které smluvně přistoupily ke statutu ISDS. V rámci jejich národních knihoven či jiných vědeckých institucí byla zřizována národní střediska ISDS, jejichž činnost koordinovalo Mezinárodní centrum. Pro země, ve kterých nebylo národní středisko ustaveno, vykonávalo funkce systému tzv. Regionální centrum.

Regionální centrum ISDS pro země východní Evropy bylo zřízeno v Moskvě. Československo od r. 1974 přispívalo bibliografickými záznamy jednak do systému ASRPI[3], později MARSI[4], jednak stále častěji se už v polovině let 70. zapojovalo do přímé komunikace s MC ISDS v Paříži, zejména v oblasti ověřování ISSN publikovaných v seznamu New Serial Titles 1950–1970, jak dokládá dobová korespondence uložená v Českém národním středisku ISSN. Přímo se Československo do systému ISDS zapojilo v roce 1978, kdy bylo v tehdejší Státní technické knihovně (dnes Národní technické knihovně), na základě smlouvy mezi UVTEI a MC ISDS zřízeno Československé národní centrum ISDS. Středisko navázalo spolupráci se Slovenskou technickou knižnicou v Bratislavě, později se SNK v Martine, odkud přijímalo žádosti o ISSN na pracovních listech.

Po rozpadu ČSFR v lednu roku 1993, po podepsání „working agreement“ s Mezinárodním centrem ISSN[5] vzniklo České národní středisko ISSN. Na Slovensku vznikla Slovenská národná agentúra ISSN, která od r. 1997 sídlí v Univerzitnej knižnici v Bratislavě.

Na počátku roku 1987 přispívalo do ISDS 50 národních středisek a dvě regionální centra - v Moskvě a v Bangkoku. Mezinárodní registr ISSN obsahoval 400 000 záznamů.

Hlavním cílem MC pod vedením paní Suzanne Santiago (ředitelkou MC v letech 1989 - 1998) byla automatizace systému ISDS. Pracovní listy, na kterých se data předávala do MC k dalšímu zpracování, bylo možno nahradit prvním automatizovaným systémem OSIRIS[6] v roce 1991 (Béquet, 2015). Československo bylo jednou ze zemí, které tento software implementovalo velmi záhy po jeho uvolnění, už v roce 1992, a to nejdříve na jednom počítači, později v síťové verzi. Data bylo možno do MC předávat na disketách, po zavedení elektronické pošty v souboru e-mailem.

Používané nosiče a elektronické publikování

Mezinárodní registr ISSN (Registre de l´ISDS, později Registre de l´ ISSN) byl v letech 1977–2004 dostupný na předplatné na magnetických páskách a na mikrofišich, od r. 1992 – 2006 i na CD-ROM. Na internetu byl zpřístupněn v letech 1998 – 2005 jako Portal ISSN Online. OSIRIS se používal do roku 2004, kdy byla ukončena jeho podpora a byl nahrazen současným systémem VTLS Virtua. Virtua přinesla nový interface registru - ISSN-Portal a v 90. letech i nové služby a přístupy do portálu přes protokol Z.39.50, později v r. 2010 také přes OAI-PMH Protocol.

ČNS ISSN nahradilo v r. 2004 OSIRIS domácím softwarem KP-WIN a od r. 2008 používá ALEPH.

V roce 1998 se stala ředitelkou MC ISSN paní Françoise Pellé. Trend elektronického publikování zejména od 90. let výrazně ovlivnil i vývoj systému ISSN. Systém čísloval elektronické seriály na off-line nosičích už v 80. letech. Strategický plán na léta 2001–2004 zdůraznil nutnost rozšířit působnost systému ISSN na prostředí internetu. V této souvislosti doznala změny i norma ISSN ISO 3279, která ve svém 4. vydání v r. 2007 termínu „serial“ nadřazuje termín „continuing resource“, který v sobě zahrnuje jak seriálové publikace, tak tzv. integrační zdroje a online integrační zdroje typu databáze, webovská stránka apod. Zároveň definuje kolokační Linking ISSN (ISSN-L) a mezi údaje nutné pro registraci v systému ISSN u online publikací i jejich URL. V přílohách pak ilustruje na příkladech použití ISSN a ISSN-L v syntaxi globálních identifikátorů (SICI, DOI, Open URL, URN:ISSN, EAN apod.) (ISO 3297, 2007).

Od roku 2010 systém ISSN začal ještě důsledněji číslovat elektronické verze vědeckých časopisů. Potenciál ISSN jako univerzálního „linking bridge“ (Godefroy, 2015) mezi identifikačními údaji a externími zdroji, které používají ISSN jako identifikátor, se uplatnil v projektech DOAJ, v abstraktových a indexačních službách a databázích, v neposlední řadě např. v projektu The Keepers Registry[7], projektu pro registraci, dlouhodobou archivaci a přístup k digitálnímu obsahu vědeckých časopisů. V roce 2013 byla spuštěna beta-verze registru ROAD Directory[8], společného projektu UNESCO a ISSN, který umožňuje OA přístup k plným textům akademických časopisů, konferenčních sborníků a akademických repozitářů registrovaných v systému ISSN jako Open Access.

ISSN v roce 2015 a plány do budoucna

Na konci roku 2014 obsahoval Registr ISSN 1,8 mil. záznamů, kterými přispělo do systému postupně 88 národních středisek. Z toho bylo přes 154 tis. záznamů elektronických zdrojů. Roční přírůstek je cca 61 tis. záznamů. ČR měla v Registru 14 500 záznamů, z toho 2 100 záznamů elektronických zdrojů.

V roce 2014 převzala vedení MC ISSN paní Gaëlle Béquet. Pod jejím vedením byly rozpracovány aktuální úkoly ISSN, diskutované na posledním 40. zasedání ředitelů národních středisek ISSN (DM), které se konalo ve dnech 13. až 16. října 2015 v Bělehradě:

MC ISSN se i nadále angažuje v projektu Keepers Registry, podílí se na implementaci webové služby ABES CIDEMIS, podepsalo smlouvu s ProQuest o spuštění společného projektu s cílem přidělit více ISSN aktivním tištěným a online titulům v databázi Ulrich´s. Zkoumá rovněž možnosti spolupráce s Quality Open Access Market.

Pro budoucnost sítě ISSN budou mít zásadní vliv výsledky marketingového průzkumu, provedeného mezi únorem a červencem 2015 firmou CIBER Research. Výsledná doporučení jsou pro síť ISSN v mnohém zcela revoluční…

1) MC ISSN v brzké době bezplatně zpřístupní částečný záznam Registru ISSN jako Linked Open Data (LOD). Registr ISSN bude současně vylepšen, aby poskytoval služby s přidanou hodnotou, které by si současní i budoucí uživatelé předpláceli. Další doporučení ohledně LOD jsou:

• základní (core) záznam bude udržován a zpřístupňován jako LOD a bude zahrnovat pouze název (nikoliv ale klíčový název), ISSN, vydavatele a zemi původu,
• soubor dat LOD bude zpřístupněn pod licencí CC-BY-NC,
• v souboru dat LOD se neobjeví pracovní záznamy „pre-publication“ ani „pre-master“, budou ale k dispozici v placeném Registru.

Možná vylepšení Registru zahrnují např. snímky titulních stránek časopisů, informaci, zda je titul recenzován, zda je volně přístupný příp. jakým způsobem, informaci o dostupnosti, obsahy čísel a údaje o archivaci.

2) MC ISSN hodlá zpoplatňovat vydavatele, mezinárodní organizace apod. za přidělená ISSN počínaje rokem 2017, tedy poté, co bude dokončena revize normy ISO. Zpoplatnění se týká vydavatelů z těch zemi, ve kterých není funkční národní středisko ISSN a číslo ISSN tedy přiděluje přímo MC ISSN. Poplatky by měly krýt jeho náklady – na přidělení jednoho ISSN dosahují 45 Eur. Míra, schopnost a ochota vydavatelů zaplatit za přidělení ISSN bude napříč zeměmi různá. Přístup proto musí být diferencovaný, např. u mezinárodních vydavatelů. U hromadně přidělovaných ISSN např. z důvodu retrospektivní digitalizace bude MC ISSN vedena snahou pokrýt svoje náklady.

Národní střediska ISSN se později budou moci rozhodnout, zda budou po svých národních vydavatelích požadovat úhradu za služby ISSN. Pokud se rozhodnou kladně, budou muset stanovit svoji vlastní cenovou politiku a implementovat obchodní smlouvy ve spolupráci s MC ISSN.

3) Členské příspěvky se v roce 2017 a 2018 zvýší. Zvýšení členských příspěvků je nutné k udržení systému ISSN, klíč používaný k jejich výpočtu bude nutno aktualizovat. Bude třeba definovat nová kritéria, na jejichž základě budou budoucí příspěvky kalkulovány – např. důležitost (národního) vydavatelského průmyslu, HDP, celkový počet záznamů v Registru, počet nových resp. počet modifikovaných záznamů.

Výše uvedená doporučení a návrhy Governing Board (dále GB) podpořil a uložil MC ISSN služby s přidanou hodnotou vyvinout. V otázce zpoplatnění však požaduje GB více příkladů a provedení dalších analýz. Národní střediska zároveň potřebují více informací, než se budou moci v této věci rozhodnout, současně je třeba dalšího zkoumání CIBER Research a získat úplnější informace o cenové politice.

V budoucnu uvažuje MC ISSN o několika stupních „členství“ v systému, přičemž finanční úhrada by byla odstupňována podle typu poskytovaných služeb.

MC ISSN rovněž hodlá co nejdříve zásadně upgradovat IT systém, implementovat nový řídicí systém se zvýšenou vnímavostí k webu, schopný podporovat nové pracovní postupy (workflow) a umožňující zavést nové funkce jako např. platby přes web. Při migraci dat by měl být upgradován na RDA a přidávat sémantická data. Budou vyvinuty nové pracovní postupy, které umožní hladší operace s vyšší mírou standardizace. Všechny záznamy budou od počátku kopírovány do MC ISSN.

MC ISSN hodlá zavést CRM (Customer Relations Management) s cílem unifikovat pracovní postupy tam, kde to bude užitečné. Hladký průběh pracovních operací s daty (včetně exportů apod.) přispěje ke zvýšení aktuálnosti dat v Registru ISSN. Toho lze dosáhnout jednak harvestováním via OAI-PMH, jednak zvýšením frekvence exportů, ideálně 1x týdně.

Harvestování dat z NC pomocí protokolu OAI-PMH MC ISSN prakticky odladilo ve spolupráci s německým NC. Bylo použito volně přístupného SW Marcedit. Záznamy byly harvestovány jako MARCXML, poté byly konvertovány do ISO 2709. Po stažení záznamy prošly skriptem, který je upravil do struktury přijatelné pro systém Virtua. Byly doplněny kódy Virtua, odstraněna nepotřebná pole a podpole, doplněna interpunkce, kódy země a zvoleno vhodné pole pro ISSN.

Otestovaný proces není zatím zcela stoprocentní, i tak dochází k odmítnutí záznamů a varováním. Proces je rovněž relativně složitý a vyžaduje pečlivé monitorování. Na druhé straně odpadá ruční příprava a zasílání exportů, a následná časově a intelektuálně náročná validace. Značná je zejména časová úspora.

Klíčové části stávajícího systém VTLS/Innovative byly v průběhu roku 2014 upgradovány spolu s migraci dat a odstraněním chyb. Data ISSN byla migrována na nový server/systém v březnu 2015, všechna data ISSN jsou nyní obsažena v jedné databázi. Nový systém dále umožnil implementovat při zpracování bibliografických záznamů ISSN tři nová validační pravidla a vytvořit čtyři nové indexy.

Revize normy ISO 3297 a další novinky

Normotvorné aktivity IC ISSN zahrnují účast v revizních skupinách IFLA pro FRBR, ISBD a PRESoo. Předsedou ISO TC 46 je G. Béquet.

Revize normy ISO 3297 proběhne koncem roku 2015 jako draft standard, nebo v řádném termínu od ledna 2016 jako systematická revize. Možná témata revize normy ISSN:
- poplatky ISSN a administrace (zejména Annex D: role a odpovědnost středisek ISSN),
- přidělování ISSN digitálním publikacím,
- metadata ISSN,
- Annex D: použití ISSN a ISSN-L spolu s ostatními identifikačními a spojovými systému (ISBN, ISNI, DOI, ISTC).

Revize Manuálu ISSN se soustředí na problematické případy změn názvů, dále na případy kvalifikátorů pro reprodukce (verze) a update online tabulek MARC 21, tak aby byly s Manuálem kompatibilní. Doplňková pravidla budou distribuována národním střediskům. Část revizní skupiny bude rovněž řešit retrospektivní přidělování ISSN za účelem retrospektivní digitalizace a pravidla pro malou/velkou změnu názvu v tomto kontextu.

ROAD: (Directory of Open Acces Scholarly Resources) – na adrese http://road.issn.org/en/statistics jsou k dispozici statistické přehledy za jednotlivé země: podle typu zdroje (včetně vývojového grafu), podle tematické oblasti a podle pokrytí referátovými/indexačními službami.

V současnosti je v ROAD registrováno přes 12 580 OA zdrojů, nejpočetněji je zastoupena Indie (1272 zdrojů), Brazílie (1124), USA (780), UK (777) a Francie (536), Česká republika je zastoupena 157 zdroji. Typově jsou nejčastější časopisy (11 999), dále akademické repozitáře (230), monografické edice (165), konferenční materiály (113) a akademické blogy (73).

Je třeba rozšířit spolupráci, na které se dosud podílí 43 národních středisek, přičemž pouze 1/3 záznamů ISSN se shoduje s daty z partnerských zdrojů.

Další aktivity sítě ISSN se týkají inciativy BIBFRAME, které věnuje pozornost především Kongresová knihovna. V Bělehradě přednesla R. Romano Reynolds prezentaci «RDA/BIBFRAME Present and Future», sumarizujicí současnou situaci v LoC s implementací RDA jako nového obsahového standardu.

MC ISSN aplikovala zásady UKSG Transfer Code of Practice (http://www.uksg.org/transfer), což je soubor pravidel pro vědecké/akademické (scholarly) vydavatele, jež zaručují, že je-li časopis převáděn na jiného vydavatele, proběhne tento proces s minimálním přerušením a obsah zůstane přístupný. Schéma předpokládá, že vydavatel vydá avizo (alert) o převodu časopisů resp. změně vydavatele. Následně byla zpřístupněna služba ETAS (Enhanced Transfer Alerting Service) v podobě RSS kanálu.

MC ISSN vyvinulo skript, který pravidelně projíždí RSS kanály ETAS, vyhledává nová oznámení o změně vydavatele a odesílá informativní email NC v případech, kdy se objeví nový záznam. MC pracuje na dalším vývoji skriptu.

MC ISSN i nadále spolupracuje s ABES (Agence Bibliographique Enseignement Supérieure), tradičním klientem ISSN, která udržuje bibliografickou síť sdružující všechny francouzské universitní knihovny a některé další typy knihoven pod názvem SUDOC (Système Universitaire de Documentation). Aby byl možno plynule přesunovat požadavky SUDOC na přidělení ISSN přímo relevantním národním střediskům ISSN, vyvinul ABES ve spolupráci s IC ISSN systém CIDEMIS (Circuit Dématerialisé des Demandes ISSN), který umožňuje monitorovat a řídit pohyb požadavků včetně zpětné vazby.

MC ISSN se stalo v lednu 2015 členem ISNI (International Standard Name Identifier), vytvářející soubor autorit VIAF (Virtual International Authority File) obsahující okolo 15 milionů autoritních záznamů. Hodnota ISNI je ve webovském prostředí pokládána za jeden z klíčových identifikátorů umožňující důvěryhodné a hladké propojení zdrojů napříč doménami. ISNI již používají pro identifikaci vydavatelů NC Francie, Itálie, a dále německá DNB. Širší využití ISNI v záznamech ISSN by obohatilo a zvýšilo kvalitu metadat ISSN. Po zavedení LOD bude možno obě databáze prolinkovat. MC ISSN otestuje využití ISNI-IA na záznamech pocházejících z Jihoafrické republiky.

MC ISSN se dále stalo členem LCC (Linked Content Coalition), což je neziskové globální konsorcium normotvorných organizací a registrů. Členy jsou organizace, které vytvářejí a řídí datové standardy spojené s obsahem jednoho nebo více typů, především pro identifikátory, metadata a zasílání zpráv. V současnosti to jsou CISAC, DOI, EDItEUR, IPTC, ISBN, ISMN, ISNI, ISRC, NISO a další.

MC ISSN rovněž schválilo aktualizované schéma pořádání zasedání GA (General Assembly) a GB ISSN. Uvítá přitom, budou-li se zasedání GA moci zúčastnit i další účastníci, kteří mají něco společného s ISSN. MC ISSN bude zasedání GA více podporovat a pokusí se oslovit externí přednášející, kteří by přednesli příspěvky relevantní k ISSN.

Ohlédnutí za 40 lety ISSN zdaleka nezachycuje všechny události a aktivity systému, ani všechny důležité osobnosti, které zanechaly znatelnou stopu v jeho historii. Proto zájemcům z řad uživatelů ISSN a čtenářům Ikara doporučujeme navštívit blog, který MC ISSN u příležitosti výročí spolu s národními středisky vytvořilo a vystavilo na http://40years.issn.org.

V současné době vstupuje systém do náročného období, ve kterém hodlá řešit klíčové úkoly, bez nichž by mohl ztratit své dosud dominantní postavení v oblasti mezinárodně uznávaných identifikátorů.