Zejména veřejné knihovny se nyní často potýkají s problémem, jak obhájit vlastní rozpočet, případně i svou existenci. Zřizovatele přitom čím dál častěji zajímá, jaké konkrétní přínosy knihovna má, a to v prokazatelné, metodicky validní kvantifikované podobě. Jistěže lze stále apelovat na nutnost poskytování tradičních funkcí knihovny veřejnosti, poukazovat na vlastní inovativní přístupy ke čtenářům a návštěvníkům nebo se zaštiťovat dotazníkovými šetřeními mezi návštěvníky či statistikou návštěvnosti.

Tyto většinou narativní přístupy ale patrně neuspokojí a neulehčí rozhodování toho, kdo sestavuje rozpočet a snaží se porovnat (ekonomickou) návratnost jednotlivých možných investic. Zároveň je ale v zájmu obou stran, aby hledaly společnou řeč, respektive aby našly společný jazyk srozumitelný oběma – zřizovatel by nerad udělal nevratnou chybu při rozhodování a knihovna chce přesvědčit o své nezastupitelné roli. Ale kudy do toho? Jak začít? Kde se inspirovat?

Městská knihovna v Praze 11. března uspořádala setkání nad výsledky tříletého výzkumu, který předložili knihovníci, ekonomové a sociologové. V panelu zasedli (zprava): Tomáš Řehák, ředitel MKP – vedoucí projektu, Vít Richter – předseda Ústřední knihovnické rady, Pavel Černý – sociolog Sociores a Jan Stejskal – Fakulta ekonomicko-správní Univerzita Pardubice.

V zahraničí již existuje celá řada oborově zaměřených studií, např. „Value For Money: Southwestern Ohio’s Return from Investment in Public Libraries“[1] z roku 2006. Nutnost přenést a upravit používané postupy pro specifika českého prostředí ale představovaly zásadní překážku praktické použitelnosti. Důvodem jsou zejména odlišnosti v systému financování veřejných služeb a jejich vnímání společností. Nicméně, díky usilovné práci Městské knihovny v Praze (MKP) a jejích partnerů v rámci projektu s pragmatickým názvem „Metodika měření hodnoty služeb knihoven“ již není proč váhat, je možné hned začít!

Tipy a triky v jednoduché příručce

Pro uvedení do tématu je vhodné prostudovat praktickou příručku, která přístupnou formou a bez složitých teoretických souvislostí shrnuje to, co byste měli vědět, abyste se jako knihovna mohli začít vážně zabývat otázkami své ekonomické efektivity, jejího výpočtu a komunikace výsledků. Pokud při čtení příručky zjistíte, že jsou v ní uvedené rady, tipy a triky dostačující pro váš konkrétní lokální kontext, dobrou zprávou je, že nemusíte pokračovat ve studiu dalších materiálů. Přečtení by mělo být dostačující pro základní orientaci a argumentaci.

Když se ale rozhodnete dozvědět více, je pro vás připravena monografie „Měření hodnoty veřejných služeb“, kterou vytvořil autorský kolektiv pod vedením doc. Jana Stejskala z Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Tato publikace shrnuje teoretická východiska možných řešení problému měření hodnoty a efektivity veřejné knihovny, nastiňuje i různé možné přístupy. Jako případovou studii popisuje i samotný projekt a výsledky provedených šetření. Monografie je tedy určena zejména ekonomům pracujícím ve veřejných službách a zájemcům o hlubší porozumění celé problematice. Analytické a výzkumné práci navíc samozřejmě předcházela důkladná rešerše podobných měření společenské efektivity neměřitelných služeb za hranicemi České republiky, takže je možné dále do hloubky studovat i tyto dodatečné zdroje.

A protože je nutné při výpočtu provést konkrétní operace nad vstupními daty, je k dispozici také softwarový nástroj, předprogramovaný tabulkový soubor ve formátu Microsoft Excel®. I zde je ale možné zvolit dva přístupy. Buď využijete výsledků šetření v MKP a po zadání základních údajů (počet výpůjček a návštěv, roční náklady, ad.) získáte hrubý, ale hodnověrný odhad celkové efektivity své knihovny. Nebo se vydáte cestou zanesení konkrétních detailních hodnot specifických právě a pouze pro vaši knihovnu, tzn. že větší či menší část výpočtových konstant získaných z průzkumu v MKP (a třech dalších knihovnách) nahradíte vlastními koeficienty. Záleží jen na vašem rozhodnutí a zdrojích, které pro zjištění vstupních dat pro výpočet alokujete.

Výpočet efektivity knihovny (zdroj: Příručka ROI; dostupná na: http://roi.mlp.cz/)

Mohlo by se totiž zdát, že výpočet hodnoty služeb knihoven pomocí jednoduchého poměru nákladů a přínosů (Cost-benefits analysis), je záležitost snadného dělení dvou čísel. Problematická je samozřejmě zejména oblast vyčíslení přínosů, protože náklad (tzn. veškeré finance plynoucí na to, aby byly zajištěny služby knihovny) je položka, každou samostatně účtující knihovna sleduje ve svém účetnictví. Cílem je tedy zjistit, jak proměnit subjektivní pocit přínosu služby knihovny pro uživatele do reálného čísla, které by bylo možné doplnit do vzorce.

Jak to vidí čtenáři

V rámci použité metodiky tak byli pomocí několika dotazníkových šetření osloveni čtenáři, aby subjektivně ocenit, co jim využívání jejích služeb přináší. Více než 12 000 lidem tak byl rozeslán on-line dotazník s otázkami, které se ptaly nejen po tom, kolik jim knihovna ušetřila při poslední návštěvě, ale také kolik by byli ochotni zaplatit za některou ze služeb knihovny nebo kolik by byli ochotni přijmout jako kompenzaci za neexistenci služeb knihovny.

Průzkum se uskutečnil nejen mezi čtenáři MKP, ale také Městské knihovny Tábor, Městské knihovny Kutná Hora a Knihovny B. B. Buchlovana v Uherském Hradišti. Vzhledem k tomu, že výsledná data se v jednotlivých knihovnách od sebe příliš nelišila, je možné výsledek považovat za ověřený a byl dále zobecněn ve výše zmíněných výpočtech. Druhý průzkum se pak týkal konkrétní výpůjčky, kdy byli lidé dotazováni na hodnotu výpůjčky konkrétní knihy a kolik času a peněz by vynaložili, kdyby si museli knihu opatřit nějak jinak. Oba dotazníky jsou volně ke stažení na webu projektu společně s výše uvedenými materiály.

A jaké jsou konkrétní výsledky? Každá návštěva knihovny znamená pro čtenáře úsporu ve výši 742 Kč. V případě MKP pak celková míra užitku pro čtenáře přesáhla v roce 2012 1,3 miliardy Kč. Podílem užitků a nákladů získáme celkovou míru efektivnosti služeb MKP 5,412; každá koruna v rozpočtu MKP tedy znamená více než pět korun vnímaného užitku čtenáři. Jak to vychází Vám?