Jak se žije Ústřední knihovně po roce od znovuotevření ...
Vzhledem k tomu, že názory redakce Ikaros a ředitelky ÚK MKP na provoz Ústřední knihovny MKP jsou zcela protichůdné, byli jsme nuceni zveřejnit dva pohledy na tuto instituci.Počátek roku 1998 byl v Ústřední knihovně věnován všem činnostem a pracem, které souvisely s přípravou znovuotevření rekonstruované Ústřední knihovny. Knihovníci se velmi intenzivně věnovali práci se všemi druhy knihovních fondů, práci s databází a postupně se učili zvládat průběžně uvolňované moduly Koniáše, užívané zejména ve výpůjčních službách knihovny. Knihovníkům i čtenářům je dnes Koniáš velmi dobrou pracovní pomůckou a nástrojem pro zvládání téměř všech potřebných agend a pracovních činností.
V jarních měsících roku 1998 proběhla masivní náborová kampaň, protože stav pracovníků bylo třeba doplnit. V době rekonstrukce v ÚK pracovalo méně pracovníků, než umožňovala systemizace, do jarních měsíců byly načasovány také plánované odchody do důchodu. Během roku 1998 do ÚK nastoupilo 53 nových pracovníků, 32 jich naopak svůj pracovní poměr v MKP ukončilo. Zdaleka ne všichni noví členové pracovního kolektivu mají knihovnické vzdělání.
Knihovna byla slavnostně otevřena 20. 4. 1998. Otevření proběhlo za účasti zástupců Kanceláře prezidenta republiky, předsedy Senátu ČR, primátora hl. města Prahy, ministra kultury a dalších významných hostů. Pozvání přijali také kolegové z pražských i mimopražských knihoven.
Nové architektonické řešení čtenářských prostor je podstatnou částí čtenářů a návštěvníků vysoce oceňováno, je vnímáno jako funkční, moderní, prosvětlené, přívětivé a proti minulosti zcela zásadním způsobem zkvalitňující možnost přístupu k jednotlivým druhům fondů a služeb. V denním provozu se setkáváme s nedostatkem výstavních a informačních prostor a ploch. Z hlediska statisticky nevýznamné části čtenářů se jako "sporné" jeví umístění čítárny denního tisku na galerii v předsálí.
Velmi brzy se ukázala místa, kde bylo třeba zvýšit počet čtenářských pracovních stanic. Další možnosti jít nadále touto cestou se již jeví jako značně limitované. Počáteční problémy se zařízením pro elektronickou ochranu fondů byly v prvních týdnech provozu uspokojivě vyřešeny.
Počet provozních hodin knihovny se po otevření knihovny zvýšil z 50 na 54 hodin týdně, v čítárně dokonce na 63 hodin týdně. Prodloužení provozní doby do 20 hodin klade na organizaci práce a zejména na zatížení knihovníků zcela nové a opravdu nemalé nároky. Od 20. 9. 1998 byl ověřován model rozložení provozních hodin v němž byl den, kdy knihovnu otvíráme pro veřejnost až ve 13 hodin přesunut z tradičního pondělí na pátek. Od 1. 2. 1999 je knihovna pro čtenáře otevřena od úterý do pátku již od 9 hod, pondělí je dnem vyhrazeným pro vnitřní práce.
Práce knihovníka v automatizované knihovně se změnila - také díky otevřenosti a propustnosti mezi jednotlivými úseky. Tento stav je z hlediska čtenářů jednoznačně správný a musí být i v budoucnosti zachován. Knihovník dnes musí dokonale zvládat práci s Koniášem, s jeho jednotlivými moduly, jsou na něj kladeny daleko větší nároky související s péčí o podstatně rozšířený volný výběr. Zcela se změnily také pracovní postupy při každodenní i další odborné práci s knihovním fondem.
Věková a profesní struktura čtenářů Ústřední knihovny je nejlépe zřejmá ze statistických výstupů, které rozhodně nemohou být součástí tohoto textu. Nepřehlédnutelným faktem, který v mnoha oblastech ovlivňuje naši práci i akviziční politiku, je fakt, že přes 60 % uživatelů této knihovny je studenty, že věkový průměr čtenářů je 26 let, 7,6 % čtenářů je ve věku 19 let. Potěšitelné je, že proti době před rekonstrukcí výrazně stoupl počet zapsaných čtenářů ve věkové kategorii do 15 let.
Součástí knihovního fondu zpřístupňovaného čtenářům i návštěvníkům v Ústřední knihovně jsou knihy, noviny, časopisy, notové materiály, audiální dokumenty, soubory jazykových učebnic doplněných audionahrávkou, mapy, plány a průvodci, ale také moderní druhy dokumentů, zejména CD-ROM. Čtenáři mají v knihovně přístup do světové informační sítě Internet i k některým elektronickým databázím. Ve stavění fondů ve volném výběru byly po prvních týdnech provozu provedeny určité změny, jejichž smyslem bylo usnadnit a zpřehlednit pro čtenáře vyhledávání literatury v takto rozsáhlém volném výběru. Na profilování fondu se průběžně podílí kolektiv odborných pracovníků Ústřední knihovny. Zkušenosti knihovníků i požadavky čtenářů ukazují, že v příštím období je nutné soustředit se na další doplňování cizojazyčné i české beletrie a zejména literatury společenskovědní i materiálů audiálních. Výpůjčky beletrie tvoří 39 %, výpůjčky naučné literatury 50 %, audiální materiály 8,5 %, hudebniny 2,5 %. K nejžádanějším oborů z naučné literatury patří: filozofie, psychologie, etika, sociologie a náboženství - 9,15 % a dějiny - 6,13 %.
Informační služby byly soustředěny do oblasti práce s vlastní databází, do oblasti seznamování čtenářů s možnostmi a používáním Koniáše a do provádění činností, které systém dovoluje čtenáři provádět samostatně. Pestré spektrum informačních služeb, které čtenáři ve veřejné univerzální knihovně vyhledávají, je uspokojováno v Informačním středisku pro Pražany, které bylo v Ústřední knihovně nově vybudováno. Nadále je nezbytné rozšiřovat spektrum těchto služeb i zdrojů, jejichž pomocí jsou informační požadavky čtenářů uspokojovány.
Stejně tak je nutné snažit se o vytváření podmínek a hledání časového prostoru pro kulturně výchovnou práci knihovny, orientovanou především na děti a mládež. Také v oblasti spolupráce s dalšími pražskými knihovnami (v rámci sítě MKP a zejména mimo ni), ve spolupráci s dalšími institucemi, nadacemi a organizacemi jsou dnes "bílá místa".
Necelý rok činnosti Ústřední knihovny jednoznačně potvrdil, že prostředky i úsilí věnované její rekonstrukci, přípravě a zahájení automatizovaného provozu byly vynaloženy velmi účelně. Správnost cílů, s nimiž byla rekonstrukce i změna koncepce služeb připravována, se v denodenním provozu ÚK potvrzuje.