V tomto příspěvku, který navazuje na článek PhDr. M. Matoušové uveřejněný v tomto čísle, Ikaros nabízí alternativní pohled na to, jak této teoretické vymezení instituce "veřejné kihovny" odpovídá praxe ve dvou největších pražských knihovnách, které mají statut veřejné knihovny. Jedná se o Městskou knihovnu v Praze (resp. Ústřední knihovnu MKP) a Národní knihovnu České republiky.

Nejprve si připomeňme nejdůležitější parametry veřejné knihovny:

1) všeobecná dostupnost
a) otevírací doba vhodná pro všechny vrstvy uživatelů
b) dopravní dostupnost (kvalitní městská hromadná doprava, možnost parkování osobních automobilů)
c) bezbariérový přístup do budovy knihovny i v rámci prostor knihovny
d) literatura v jazyce národnostních menšin + možnost příslušníků menšin komunikovat s knihovnou ve svém jazyce
e) neomezený přístup uživatelů do všech prostor knihovny, které jsou pro ně určené
2) rovný přístup pro všechny uživatele v rámci fondu knihovny
3) bezplatný přístup ke katalogům knihovny
4) volný přístup do studovny/studoven knihovny
5) transparentní principy profilování fondu a služeb knihovny (zveřejňování informací o fondu a službách pro uživatele)
6) vyvážený poměr naučné literatury a beletrie ve fondu knihovny (tj. nezaměřovat se pouze na beletrii)
7) bezplatný přístup uživatelů k určitým materiálům (platné zákony a předpisy, materiály z daného regionu apod.)

Nyní se pokusíme aplikovat jednotlivé znaky na vybrané knihovny.

1) všeobecná dostupnost
a) otevírací doba

Hlavní vchod:	pondělí 13-20	úterý-pátek 10-20	sobota 10-17
Boční vchod (pro děti):	pondělí-pátek 13-20		sobota 10-17
Čítárna novin:	pondělí-pátek 9-20		sobota 9-17

Vedení knihovny se snažilo svým uživatelům vyjít co nejvíce vstříc, a to zejména ve večerních hodinách a v sobotu. Přesto se však vyskytnou výtky. Především studenti a staří lidé (důchodci) by jistě uvítali, kdyby jim byl ve všední den umožněn přístup do knihovny alespoň o hodinu dříve, neboť právě v brzkých dopoledních hodinách mají studenti často čas na knihovnu a skupina těch nejstarších čtenářů vychází za svými pochůzkami také obvykle brzo ráno. Otvírací doba až od 9 hodin v čítárně novin pak není vhodná pro většinu uživatelů knihovny s pevnou pracovní dobou začínající obvykle mezi sedmou a devátou hodinou. Tito uživatelé si "čerstvé" noviny do čítárny rozhodně přečíst nepřijdou. Ideální hodinou otevření specializované čítárny novin by byla nejspíše sedmá hodina. Rozhodlo-li se vedení knihovny k práci na směny, dřívější otevírací doba by jistě neměla znamenat velký problém.

b) dopravní dostupnost
Vzhledem k umístění knihovny v centru Prahy je dostupnost knihovny městskou hromadnou dopravou bezvadná. Tato poloha naopak brání přístupu osobním automobilem, jelikož parkovací místa v této části města jsou velmi omezená. Automobil je možno teoreticky zaparkovat na placeném parkovišti přímo před knihovnou na Mariánském náměstí, avšak tento prostor bývá celý den beznadějně obsazen. Včetně místa pro automobil invalidního řidiče. V ulicích přiléhajících k budově knihovny jsou parkovací místa většinou zadána.

c) bezbariérový přístup
O dopravní dostupnosti pro invalidní občany viz bod b. Do prostor knihovny je invalidním občanům umožněn přístup bočním vchodem z Valentinské ulice a dále výtahem. V prostorách knihovny je pak terén přizpůsoben vozíčkářům (sešikmené podlahy, místnosti bez prahů u dveří, dostatek místa mezi regály), je zde vybudována toaleta pro vozíčkáře. Zásadní problém pro nepohyblivé a hůře pohyblivé spoluobčany však znamenají nově vybudované galerie v prostorách knihovny. Právě ty galerie, na kterých si pracovníci knihovny tolik zakládají a které se nám normálně mobilním uživatelům tak líbí. Na vozíčkáře a špatně pohyblivé občany však v tomto případě myšleno nebylo. Na galeriích se nalézá naučná literatura pro dospělé i pro děti a mládež a beletrie pro mládež. V tomto případě pracovnice knihovny jistě invalidnímu uživateli ochotně poslouží a přinesou mu z galerie určitou požadovanou knihu. Na galerii je však také umístěna studovna s příruční knihovnou. Zde není takovému uživateli bohužel nic platná ani pomoc knihovnic. V jiné části budovy se nalézá oddělení zpřístupňující databáze a umožňující přístup na Internet. K tomuto oddělení vede menší samostatné schodiště, nikoliv už výtah nebo zařízení pro přepravu invalidních vozíků. Do tohoto oddělení je tak invalidním uživatelům též přístup prakticky znemožněn.

d) literatura a komunikace v jazyce národnostních menšin
V knihovně se na dvou místech nacházejí speciální regály s cizojazyčnou literaturou. Tyto regály obsahují beletrii v angličtině, němčině, slovenštině, francouzštině, ruštině, polštině, maďarštině, italštině a španělštině. Zcela tedy chybí rómská či vietnamská literatura, literatura národnostních menšin, které jsou jedněmi z nejpočetnějších menšin v České republice. Cizojazyčná literatura naučná je zařazena mezi ostatní (česky psanou) naučnou literaturu.

e) neomezený přístup uživatelů do všech prostor, které jsou pro ně určené
Přístup do prostor knihovny je umožněn komukoliv, aniž by vlastnil čtenářskou legitimaci. Každý se může volně (i bez legitimace) pohybovat po knihovně, studovat literaturu y volného výběru či studovat své vlastní materiály. Pouze je, bohužel, takovému člověku odepřen přístup do katalogu (viz dále). Uživatel není povinen odkládat své věci v šatně, i když tato zde funguje po celou dobu otevření knihovny a k dispozici jsou čtenářům též zamykatelné skříňky. Ochrana dokumentů je zabezpečena elektronickým zařízením. U vstupu do prostor knihovny jsou umístěny bezpečnostní "brány" (alarm), na provoz zde nenápadně dohlíží vždy jeden speciální zaměstnanec knihovny.

2) rovný přístup pro všechny uživatele v rámci fondu

Vzhledem k tomu, že většina prostor a služeb knihovny je propojena v jeden celek s jedním vstupem, je všem uživatelům bez rozdílu umožněn přístup ke všem dokumentům a službám, které knihovna nabízí.

3) bezplatný přístup ke katalogům

Veškeré služby knihovny jsou od jejího znovuotevření v dubnu letošního roku zcela automatizované, samozřejmě včetně katalogu. Lístkové katalogy jsou uzavřeny k prosinci 1996. Do elektronického katalogu lze nahlédnout dvojím způsobem. Pokud je uživatel již zaregistrován a je vlastníkem čtenářského průkazu s čárovým kódem, protáhne tuto kartu čtečkou čárového kódu a vstoupí do katalogu a zároveň do svého uživatelského konta. Zde může vyhledávat v katalogu a objednávat si tituly. Avšak i v případě, že návštěvník knihovny není registrovaným čtenářem, je mu umožněn přístup do elektronického katalogu. Na vstupní obrazovce katalogu Koniáš se mimo jiné nalézá tlačítko "Bez legitimace", které je vstupní branou k vyhledávání v katalogu, avšak nelze z tohoto místa pochopitelně objednávat dokumenty. Zmíněné tlačítko je zřejmě velice málo využívané. I proto, že o službě bezplatného přístupu do elektronického katalogu knihovna zjevně vůbec neinformuje. O této možnosti jsou spraveni prostřednictvím informačních materiálů pouze zaregistrovaní uživatelé, tedy uživatelé, kteří ji už nejspíše nevyužijí.

4) transparentní principy profilování fondu a služeb

V prostoru knihovny je umístěno několik informačních pultů. Pracovnice knihovny (protože se jedná skutečně převážně o ženy) jsou zde neustále k dispozici zodpovědět uživatelům jejich dotazy, pomoci jim s vyhledáváním informací v katalogu či s vyhledáním přímo cílového dokumentu na regále. Je třeba říci, že tak činí velmi ochotně, svědomitě a rychle. Dalším zdrojem informací o knihovně je soubor informačních materiálů, který dostane každý uživatel při registraci. Brožura obsahuje knihovní řád, návod k obsluze elektronického katalogu, informace o historii i současnosti Městské knihovny a její Ústřední budovy a informace o pobočkách MKP. Základní informace jsou poskytovány také v proskleném panelu před budovou knihovny. Konečně posledním (avšak ne nejméně významným) zdrojem informací o MKP jsou její internetové stránky .

5) vyvážený poměr naučné literatury a beletrie

V literatuře pro dospělé lze zaznamenat vyrovnaný poměr mezi beletrií a naučnou literaturou. Pokud jde o literaturu pro děti (a mládež), MKP má ve svých fondech více než dvakrát více beletrie než naučné literatury. Z informačních materiálů MKP však vyplývá, že se zvyšuje zájem o naučnou literaturu, proto lze očekávat, že knihovna svůj dluh vůči naučné literatuře brzy vyrovná.

6) bezplatný přístup k určitým materiálům

Sbírky zákonů a další podobné materiály jsou všem návštěvníkům knihovny (tedy i těm, kteří nevlastní čtenářkou legitimaci) k dispozici v Informačním středisku (v levé části vestibulu, se samostatným vchodem). Toto středisko obecně slouží k poskytování faktografických a komunálních informací a k prezenčnímu půjčování pragensijní literatury.

1) všeobecná dostupnost
a) otevírací doba

Hala služeb:	pondělí-pátek 9-19	sobota 8-19
Všeobecná studovna:	pondělí-pátek 9-21,45	sobota 8-19
Studovna společ. a přír. věd:	pondělí-pátek 9-19	netištěné dok. 9-13 a 13,30-16,30
Studovna periodik:	pondělí-pátek 9-19	sobota 8-14

Z množství studoven a oddělení je zde proveden výběr těch částí NK ČR, které jsou používány nejširší veřejností. Je třeba říci, že otvírací dobou vychází knihovna vstříc všem vrstvám svých uživatelů. Snad jen pokud jde o studovnu periodik, která prezenčně půjčuje také denní tisk, platí zde totéž co v případě čítárny novin v Městské knihovně. Avšak posunout otevírací dobu ve všední den o dvě hodiny dříve by zde, v Národní knihovně, bylo organizačně složitější, zejména proto, že všechny veřejné prostory se otevírají uživatelům až v 9 hodin.

b) dopravní dostupnost
NK ČR sousedí s Ústřední budovou MKP. Proto i zde platí, že vzhledem k umístění knihovny v centru Prahy je dostupnost knihovny městskou hromadnou dopravou bezvadná. Tato poloha naopak brání přístupu osobním automobilem, jelikož parkovací místa v této části města jsou velmi omezená. Automobil je možno teoreticky zaparkovat na placeném parkovišti na Mariánském náměstí, avšak tato parkovací místa bývají celý den beznadějně obsazena. Včetně místa pro automobil invalidního řidiče. V ulicích přiléhajících k budově knihovny jsou parkovací místa většinou zadána.

c) bezbariérový přístup
O dopravní dostupnosti pro invalidní občany viz bod b. Prostory knihovny byly před několika měsíci přizpůsobeny také invalidním uživatelům. Nejdůležitější části knihovny (Hala služeb, Všeobecná studovna a Studovna společenských a přírodních věd) jsou umístěny v přízemí knihovny, proto nejsou s jejich dostupností problémy. Schůdky do Haly služeb jsou opatřeny zařízením pro převoz invalidní vozíků. V Hale služeb bylo vytvořeno dostatek prostoru mezi lístkovými katalogy a počítači. V přízemí je také umístěna toaleta pro invalidní občany. Do vyšších pater knihovny se pak tito uživatelé mohou přepravit výtahem v zadní části budovy (u zadního schodiště). Základnímu pohybu po knihovně brání snad jen prahy dveří do jednotlivých studoven a oddělení.

d) literatura a komunikace v jazyce národnostních menšin
(K tomuto bodu se mi bohužel nepodařilo získat do uzávěrky žádné informace.)

e) neomezený přístup uživatelů do všech prostor, které jsou pro ně určené
V tomto bodě docházíme v případě Národní knihovny k šokujícím údajům! NK ČR je chápána především jako knihovna národní a také jako knihovna univerzitní. Snad z tohoto důvodu se může stát jejím uživatelem pouze člověk starší 18 let (přestože se ve fondech knihovny nalézá díky povinnému výtisku také literatura pro děti a mládež). Zdarma (tj. bez čtenářského průkazu) nesmí uživatel Národní knihovny téměř nic. Bez čtenářského průkazu je možný přístup pouze do Haly služeb, kde se nacházejí katalogy (viz dále), informace a registrace čtenářů a výpůjček. V knihovně neexistuje volný výběr. Aby se uživatel dostal do studoven a dalších oddělení knihovny, musí projít kolem vrátnice a prokázat se zde platným čtenářským průkazem. V informačním materiálu NK ČR se dočteme:

(Do studoven je možný) vstup pouze se čtenářským průkazem a psacími potřebami. Vnášíte-li vlastní literaturu, zapište ji a ohlaste u kontroly při vstupu do knihovny.

Ve vrátnici sídlí jakožto ona kontrola vždy nejméně tři pracovníci bezpečnostní agentury. Jsou to lidé velice nevyzpytatelní - buď se mezi sebou dobře baví a na okolí a své povinnosti vůbec nedbají nebo naopak "buzerují" každého, kdo projde kolem. Čtenář nejenže nesmí v knihovně volně studovat materiály knihovny ani materiály své, ale zdarma (tj. bez průkazu) nezíská (kromě Haly služeb) ani sebemenší informaci. Konkrétně ve Studovně knihovnické literatury nepustí bez okamžitého odevzdání průkazu uživatele téměř ani přes práh. A když průkaz vůbec nevlastní a chce pouze nahlédnout do katalogu? Pracovnice oddělení jej vykáže zpět do Haly služeb pro propustku či průkaz a nemůže vůbec uvěřit, že se podařilo nebohému uživateli vůbec proniknout do budovy.

2) rovný přístup pro všechny uživatele v rámci fondu
Pomineme-li zde skutečnost, že do knihovny nemají přístup všichni občané (pouze od 18 let), může uživatel knihovny s platným čtenářským průkazem využívat téměř všech služeb knihovny. Informační materiál NK ČR k tomuto bodu říká: "Čtenářský průkaz opravňuje čtenáře NK ČR ke vstupu do všech veřejnosti určených prostor, k žádostem o placené i neplacené služby poskytované s ohledem na obor studia či profesi." Uživatel tedy má teoreticky nárok pouze na služby a informace, které se vztahují k jeho studiu či povolání, jiné informace/dokumenty získat nemusí. Této podmínce odpovídá zejména Studovna rukopisů a starých tisků. Zde obslouží uživatele pouze "diferencovaně, podle závažnosti požadavku čtenáře". Vzhledem k hodnotě a stáří zde zpřístupňovaných dokumentů je pochopitelně jisté omezení nutné. Nemělo by však být řešeno striktním výběrem uživatelů podle závažnosti jejich potřeb, neboť nelze přeci nikdy určit, který uživatel má závažný požadavek a který nikoliv. Přístup k těmto dokumentům by měly potenciálně mít všichni uživatelé NK ČR - téměř s jistotou lze říci, že by této možnosti využívalo stejné množství uživatelů jako za stavu omezeného přístupu.

3) bezplatný přístup ke katalogům
Národní knihovna zpřístupňuje v současnosti uživatelům dva typy katalogů: katalogy lístkové a katalog elektronický. Počítačové terminály s přístupem k elektronickému katalogu jsou umístěny v Hale služeb, kam mají uživatelé přístup zdarma. Ani k přístupu do elektronického katalogu není třeba žádné legitimace, hesla apod. Knihovna postupně přechází od lístkových katalogů ke katalogu elektronickému, což se projevuje mimo jiné také tím, že jsou lístkové katalogy přesouvány z Haly služeb na chodbu v přízemí knihovny. V současnosti je zde umístěn systematický katalog (MDT), další budou pravděpodobně brzy následovat. Avšak prostory chodby s katalogy se již nacházejí za vrátnicí, kterou uživatel neprojde bez čtenářského průkazu. Bezplatně se proto k těmto katalogům uživatel dostat nemůže.

4) transparentní principy profilování fondu a služeb
U vchodu do knihovny je umístěn informační pult, kde uživatel může získat obecné informace o knihovně. Další informační pult, kde lze žádat odborné informace, je umístěn v Hale služeb. Styk s veřejností zajišťuje Oddělení public relations, do kterého má uživatel přístup. Toto oddělení mimo jiné vydává propagační a informační materiály o NK ČR a organizuje "informační lekce" (vždy na počátku vysokoškolského semestru) a "instruktáž pro čtenáře - začátečníky" (dvakrát do měsíce; o průběhu jedné takové instruktáže se můžete dočíst ve čtvrtém čísle Ikara). Knihovna dále vydává a zdarma poskytuje měsíčně leták s názvem Co nového, který obsahuje informace o současném dění v NK ČR a nepravidelně další letáky s aktuálními informacemi. Národní knihovna poskytuje také informace prostřednictvím svých internetových stránek .

5) vyvážený poměr naučné literatury a beletrie

NK ČR se zaměřuje především na studenty, učitele a vědecké pracovníky. Jejich potřebám (tj. potřebám odborné literatury) odpovídá také struktura fondu, jehož většinu tak tvoří odborná literatura především ze společenskovědních a přírodovědných oborů.

6) bezplatný přístup k určitým materiálům

V Hale služeb (volně přístupná) jsou uživatelům k dispozici platné sbírky zákonů.

Poznámka: Článek byl napsán s použitím informačních materiálů Městské knihovny v Praze a Národní knihovny České republiky.