V reportáži z 13. ročníku konference CS ONLINE (viz Ikaros, č. 7, 1999-07-01) se autorky P. Jedličková, H. Grosserová, V. Fantová a B. Krutáková zmínily kriticky o přednášce "Hybridní služby a odborný profil firemního informačního pracovníka", prezentované M. Váchovou. Autorky konstatují, že příspěvek jde proti principům knowledge managementu, balancuje na hraně utopie a ideologie plánovaného hospodářství a zpochybňují i jeho zařazení do příslušné sekce.

Vyjdeme-li z definice reportáže jako "zajímavě podaného líčení aktuální nebo významné události, prostředí, na základě přímého pozorování nebo dokumentárního materiálu" (Akademický slovník cizích slov, Academia, Praha, 1999, s. 659), pak hodnocení citované přednášky je spíše polemikou neb diskusí. Je škoda, že uvedené připomínky nezazněly bezprostředně po přednášce nebo v kuloárových diskusích, kde k vytříbení názorů i k polemice bylo dost času. Žel, tento čas pro daný účel využit nebyl a autorky reportáže nevystoupily s jedinou připomínkou.

Konstatování, že příspěvek "šel proti principům knowledge managementu v tom smyslu, že nedocenil osobní znalosti informačního pracovníka, které přináší a každodenně využívá ve své práci pro firmu" vyvolává pochybnosti, zda autorky přednášku vůbec vyslechly, nebo si její zkrácené znění alespoň přečetly ve sborníku. V přednášce totiž byly jednoznačně specifikovány znalosti pracovníka nezbytné k tomu, aby vůbec mohl úspěšně pracovat v moderním firemním informačním středisku. Tyto osobní znalosti byly prezentovány jako podmínka úspěšnosti pracovníka. Považovat za utopii znalost dvou až tří jazyků pro informačního specialistu v daném oboru svědčí spíše o neznalosti konkrétních podmínek v našich firmách. Angličtinu je bezpodmínečně nutné ovládat aktivně. Ruština je např. v chemii posledních 35 let jazykem č. 2 a ovládat další jazyk (např. němčina) je v pasivní formě také více než žádoucí (viz Chem. listy 93 (1999), č. 6, 382-390). V současné době je skutečně nutnou podmínkou, kladenou na pracovníka zabývajícího se ve firemním informačním středisku synteticko-analytickou činností, delší praxe v oblasti tvůrčích koncepčních činností (výzkum, marketing, strategický plán a rozvoj atp.) Představa o použitelnosti pracovníka bez odpovídajících jazykových znalostí, detailního poznání oboru činnosti firmy, metodiky práce ve zmíněných odbornostech a schopnosti synteticko-analytického myšlení v informačním středisku moderní firmy, je iracionální.

Politické zabarvení odstavce v reportáži - hovořící o ideologii plánovaného hospodářství silně připomíná jisté období, kdy byla zavrhována němčina, či jiné období, kdy bylo striktně plánováno vše. A centrální řízení toku informací ve firmě za optimálního využití moderních informačních technologií - to je přece jeden z principů CI. Jistě budeme všichni velmi rádi, když požadavky na odborný profil firemního informačního střediska a jeho pracovníků budou realitou a ne utopií, a nastíněné směry a trendy profilu budou kvalitativně i kvantitativně překonány. Zatím jsme však svědky toho, že požadavky praxe naše školství ne vždy pokrývá v potřebném rozsahu i obsahu (viz HN z 27. 9. 1999, str. 12).

Na závěr lze autorkám reportáže doporučit návštěvu libovolného předního firemního informačního pracoviště, aby se seznámily s jeho činností, s úkoly na něj kladenými a z toho vyplývajícími kvalifikačními požadavky na jeho pracovníky.

Ing. Miriam VÁCHOVÁ
Doc. Ing. Jan VYMĚTAL, CSc.
informační středisko a.s. DEZA Valašské Meziříčí

Reakci autorek zmiňované reportáže naleznete v tomto čísle Ikara v článku s názvem "Rozvoj lidských zdrojů v informační profesi je skutečně klíčový". Pozn. red.