Ve dnech 4. až 7. listopadu se na půdě Karlovy univerzity konalo 6. mezinárodní sympozium o informační vědě ISI ‘98, jehož stěžejním tématem byl stanoven pro letošní rok knowledge management a komunikační systémy. Ve spolupráci s Akademickou asociací informační vědy v Kostnici (Hochschulverband für Informationswissenschaft) a Sárskou universitou v Saarbrückenu (Universität des Saarlandes) se přípravy celé akce chopil Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Stojí za zmínku, že ISI‘ 98 bylo první v celé řadě, které se konalo mimo německy mluvící země. Příspěvky byly dostupné vždy pouze v jednom ze dvou oficiálních jazyků sympózia, a to buď v angličtině nebo v němčině. Takže kdo nevládl jedním z nich, měl výběr přednášek "usnadněn".

Přednesené příspěvky byly tematicky rozděleny do 6 sekcí:

1. Řízení pracovních postupů (modelování pracovních postupů, podpora rozhodování, knowledge management).

2. Multimédia a přenos znalostí (elektronický trh, výměna znalostí).

3. Elektronické publikování (vliv na knihovny, strukturovaná dokumentace).

4. Internet – zdroj poznání (sociální aspekty a dopady, problémy s rozhraním).

5. Poslední vývoj informačních systémů a informačních nástrojů (kvalitativní aspekty ).

6. Informační společnost (různé aspekty).

Několik přednášejících se ve svých příspěvcích více či méně věnovalo otázce knowledge managementu (marně jsem hledala český výraz) a informačního managementu. Stále mnoho z nás žije v domnění, že tyto poměrně nové obory patří jen do světa obchodu. Opak je pravdou a ISI ‘98 to jenom potvrdilo. Nezapomeňme, že prvními veřejnými systémy elektronických informací byly již před 30 lety bibliografické systémy a on-line katalogy a ne bankomaty, jak by se dnes mohlo zdát.

Dnes už staronový fenomén WWW také neušel pozornosti, a tak jeho využití v muzeích a v knihovnách bylo vděčným tématem i tentokrát. Nové informační technologie ani výkonnější počítače nepomohou, pokud se je lidé nenaučí efektivně využívat a nezmění své pracovní a myšlenkové stereotypy. O tomto tak trochu z jiného pohledu byl příspěvek o nových cestách vědecké komunikace a o informační podpoře vědeckých pracovníků.

Autor jednoho z příspěvků 3. sekce hovořil o svých zkušenostech z vydávání úzce specializovaného odborného elektronického časopisu. Ikaros, který právě čtete, je důkazem toho, jaké přednosti má elektronické publikování oproti tradičnímu. Náklady, které při tradičním způsobu vydávání narůstají do těžko zvladatelných výšin, jsou u elektronického publikování minimální. A čtenáři plesají nad nízkým či nulovým předplatným. No a konečně i ekologicky smýšlející potěší trocha ušetřeného papíru.

Program byl tedy dostatečně pestrý a každý si v něm mohl najít něco pro sebe. Odborné vědecké akce pořádané na půdě university jsou pro odbornou a zasvěcenou veřejnost, ale hlavně pro studenty velmi vítanou zkušeností a příležitostí. Proto je škoda, že se nenalezl vhodný způsob, jak studentům umožnit účast na sympoziu, protože výše konferenčního poplatku byla pro studenty téměř zcela nedostupná. Jsem si jistá, že studenti by bohatě využili možností pro otevřenou diskusi.

Praxe, nové trendy, trocha filozofického zamyšlení, zkušenosti, úvahy – takové bylo ISI v Praze na podzim roku 1998.