Loňský rok se v hudebním úseku Městské knihovny v Praze (MKP) nesl z velké části ve znamení jednoho významného výročí a s ním souvisejícího ambiciózního projektu. Rozhodli jsme se totiž, že v samostatném katalogu zpřístupníme veškeré Mozartovo hudební dílo, které je součástí našeho hudebního fondu, a že tak učiníme formou maximálně vstřícnou uživateli. Zároveň jsme si byli od počátku vědomi, že se jedná o skutečně mimořádně obsáhlý seznam děl jediného autora, dokonce jsme předběžně hovořili o „největší personální bibliografii“ v historii Mětské knihovny. Publikace, která je výsledkem společného úsilí pracovníků hudebního úseku a hudebního katalogu, tento předpoklad pouze potvrdila. Náš, resp. Mozartův bibliografický katalog MKP má 703 stran, ačkoli se týká výhradně titulů Mozartových publikovaných skladeb. Kromě záznamů o tištěných hudebninách a nahrávkách jsou v bibliografii přítomny jen ještě odkazy na libreta v německém, italském, českém event. dalších jazycích. Naopak mimo katalog zůstala veškerá literatura o Mozartovi, jeho díle a době. Komentovaný seznam knih o Mozartovi z fondu MKP (cca 420 titulů nejrůznější provenience) v současnosti zpřístupňujeme na stránkách www.mlp.cz spolu s nabídkou možnosti si objednat katalog Mozartova hudebního díla ( '; // --> ).

Mozart i jeho tvorba jsou obecně a dobře známé; dodnes je živá ve všech žánrech, v nichž se Wolfgang Amadeus od raného mládí suverénně pohyboval. V hudbě vokální i instrumentální (a jejich kombinaci), světské či duchovní, v opeře i v ostatních velkých formách a drobných skladbách určených pro zábavu, všude nalézáme repertoár, který zůstává nadále značkou vysoké, ba leckdy i té nejvyšší kvality na pomyslném hudebním žebříčku. Na provozování Mozartových skladeb se až do našich časů podílela řada generací známých i dnes již zapomenutých interpretů, úctyhodná historie leží rovněž za vydáváním Mozartova díla. Jestliže v 18. a leckde ještě v 19. století se některé jeho skladby prováděli především z nejrůznějších opisů (o internetu a moderní reprografické technice se nesnilo ani těm největším fantastům období romantismu), stejně brzy se zrodily snahy Mozartovo dílo regulérně vydávat. Mozartův fond v Městské knihovně v Praze s 1800 tištěnými hudebninami a s více než 500 nahrávkami nelze přes jeho nepochybné kvality a rozsah považovat za výsledek speciálně zaměřeného akvizičního úsilí; během více než stoleté existence hudebního oddělení se nicméně tato specifická součást naší univerzální veřejné hudební knihovny stala nejen zdrojem využívaným tisíci uživateli, ale i svébytným zrcadlem Mozartova pražského kultu. Katalog obsahuje údaje o skladbách v tištěné i zvukové podobě, kromě titulů náležejících k souborným edicím nebo k produkci některých již zaniklých nakladatelů jsou zde stovky vydání, za nimiž stojí desítky vydavatelů renomovaných nebo jen užitkových nebo i zcela lokálních, publikovaných samostatně nebo s jinými skladbami eventuelně autory, v kritických edicích, autorských revizích, klavírních výtazích i v dalších, méně obvyklých úpravách. Koncepce katalogu respektuje členění po způsobu vydavatelů Mozartovy kritické edice: šest základní kapitol se týká hudby duchovní, operní a baletní, vokální, orchestrální, komorní a klavírní. Skladby jsou uvnitř podkapitol řazeny abecedně nebo podle pořadí udaného vydavatelem, jako např. číslované symfonie. Řazení děl podle Köchelova seznamu se uplatnilo naopak v závěrečném rejstříku. Každá skladba v katalogu je představena úplným názvem vč. názvu originálního (většinou německého či italského) doplněného dalšími údaji (u vokálních či operních děl se jedná o autora textu či libreta, u variací se týkají původu zpracovávaného tématu apod.). Následuje údaj o obsazení, který vychází nejčastěji přímo z dochovaného autografu skladatelovy partitury. Datum vzniku resp. dokončení díla se stejně jako předchozí položka opírá o údaj publikovaný v The New Grove Dictionary of Music and Musicians a je porovnán s údaji v Köchelově tematickém katalogu. Vlastní bibliografický soupis titulů přiřazených ke konkrétní Mozartově skladbě se opírá o záznamy vycházejí z elektronického katalogu MKP a jejich počet se pohybuje od jediného exempláře do sta různých vydání v případě opery Kouzelná flétna.

Na závěr zbývá pokusit se pojmenovat, jakou kvalitu může tento katalog poskytnout svým uživatelům i jeho tvůrcům, tj. nám knihovníkům. Stačí, když připustíme obtíže spojené s dohledáním např. jakékoli jednotlivé skladby s příslušným notovým vydáním, které v takto rozsáhlém autorském odkazu nutně naráží na rozmanitosti látky, na jazykovou různost a vůbec na příliš velkém množství možných přístupů a zvolených kritérií, které z principu určují potřeby uživatelů hudebnin (tvar názvu, jež se může u různých vydavatelů lišit případ od případu, opusové číslo či v tomto případě číslo v Köchelově seznamu, forma a tónina skladby, její obsazení atd.). Jednotně utříděný kompletní katalog díla se pak jeví jako jedna z mála příležitostí k rychlé identifikaci hledané skladby a především k jistotě, že nalezneme na jednom místě pohromadě skutečně všechny důležité údaje o skladbě a všech jejích dostupných vydáních.

A podotázka využití moderních médií v případě klasického tištěného katalogu? Samozřejmou odpověď nabízí už tento článek na stránkách elektronického časopisu či informace na www.mlp.cz. Katalog sám pro nás ovšem znamená především příležitost zviditelnit atraktivní formou významnou část speciálních fondů Ústřední knihovny MKP, a to včetně prezentace vysoké úrovně současného i retrospektivního zpracování záznamů v elektronickém katalogu Městské knihovny. Díky mimořádnému rozsahu, historickému záběru a rozmanitosti mozartovských materiálů doufáme, že katalog může dlouhodobě sloužit všem zájemcům o Mozartovo dílo i jako česká alternativa ke klasickému Köchelovu seznamu. O vydání formou CD-ROM uvažujeme do budoucna zejména v souvislosti s novými přírůstky do fondu MKP.