Vážení čtenáři,

nejdůležitější knihovnickou událostí právě uplynulého měsíce bezesporu byla volba prezidenta České republiky. Že vám uniká logika tohoto výroku? A přitom je to tak snadné: už více než rok hýbe nejen knihovnickou komunitou otázka novostavby Národní knihy České republiky. Znovuzvolený prezident Václav Klaus má - jak je dostatečně známo - k návrhu Jana Kaplického a jeho ateliéru vyhroceně odmítavý přístup. Naproti tomu neúspěšný prezidentský kandidát Jan Švejnar se vůči návrhu nové budovy Národní knihovny vyjadřoval při různých příležitostech veskrze vstřícně.

Hypotetická otázka: znamenal by úspěch Jana Švejnara v prezidentském klání nějakou významnou změnu či posun v kauze "nové národní knihovny"? Odpověď zní ano i ne. Prezident sice nemůže zasahovat do dílčích procedur, které s případem souvisejí (nejnověji rozhodování Úřadu na ochranu hospodářské soutěže), na druhou stranu jeho názory a stanoviska zcela určitě celkovou situaci a atmosféru ovlivňují. Okolnosti se navíc zkomplikovaly tím, že Jan Kaplický údajně další osud svého projektu spojil právě s podporou Václava Klause, takže se zdá, že názor prezidenta teď do celé záležitosti přímo vstupuje jako zásadní prvek. Z druhého břehu se naopak ozývají hlasy na podporu projektu, reprezentované zejména peticí na podporu výstavby nové budovy Národní knihovny od arch. Jana Kaplického na Letenské pláni a otevřenými dopisy, prohlášení a stanovisky různých institucí (nejnověji stanovisko ÚISK FF UK). Dopad aktivit tohoto druhu je bohužel neměřitelný; popravdě, nevybavuje se nám případ, v němž by došlo k obratu pouze na základě petice (otevřeného dopisu apod.), která by nebyla následována dalšími akcemi (blokády, demonstrace apod.).

Případ "nové národní knihovny" nabral svou vlastní dynamiku, jejíž dopad je nepředvídatelný. Stát se může vše a výsledkem nemusí být nic. Projekt Jana Kaplického se dostal do soukolí české politiky, jejíž nejkrásnější ukázku jsme nedávno viděli právě při prezidentské volbě. Doufat se zdá býti stále náročnější.

Aktuální číslo Ikara je naplněno podstatně jednoduššími a transparentnějšími problémy a otázkami. Některá témata vás snad i vytrhnou z běžných starostí - zprostředkovaně můžete nahlédnout třeba do tajemství sesuvů na Machu Picchu.