Klášterní knihovna na prahu století informací
Ovšem tato knihovna není v žádném případě jen knižní rezervací pro turisty, ač právě turistický ruch je důležitým zdrojem příjmů kláštera. Historický fond je hojně využívám českými i zahraničními badateli. Současní řeholníci (přímo na Strahově jich žije nyní okolo padesáti) využívají spíše části knihovny, která vzniká novými akvizicemi, převážně se jedná o literaturu teologickou a historickou, a tak stojí jako skupina mezi uživateli až na druhém místě, ovšem je pravda, že většina děl přicházejících v úvahu pro studium existuje již v nových vydáních i překladech. A prodej nadbytečné části fondu knihovny za účelem získání finančních prostředků by asi národ klášteru neodpustil.
Tento příspěvek byl původně určen do rubriky Knihovny na Síti, ovšem Strahovská knihovna dosud k Síti připojena není, právě probíhá fáze zavádění, spíše již dolaďování, lokální počítačové sítě, což je nejdůležitější krok v konverzi lístkového katalogu do elektronické formy.
Vzhledem ke specifickým podmínkám při práci s historickým fondem nebylo přikročeno ke koupi hotového knihovnického systému, nýbrž se vedení knihovny po poradě s Ústavem výpočetní techniky UK rozhodlo pro systém firmy 5D. Nyní je aplikace upravována pro potřeby projektu katalogizace, jenž by dle slov bratra administrátora (sítě) měl být ukončen do sedmi let.
Mezi další plány patří program digitalizace nejvýznamnějších rukopisů a sbírky jednolistů, na který ovšem zatím nechybí jen peníze ale i vůle představených kláštera. Digitalizaci, jako je tomu často, provází nedůvěra pramenící z neznalosti a nedostačujícího poznání možností informačních technologií. A to i přesto, že prostředí kláštera již není tak konzervativní, jak by se někdo mohl domnívat z četby historické literatury.