Je pravda a holá skutečnost, že zájem dětí o knihy a čtení jako takové za poslední léta klesá. Nechci zde statisticky vypočítávat a předkládat čísla, chci se za oddělení pro děti a mládež v Karviné-Novém Městě podělit s nápadem. Vznikl před třemi roky a myslím si, že jím přibližujeme knihy, autory a čtení jako takové našim malým čtenářům formou týdenních akcí, které jsme nazvaly „Knihomolické čtení“.

První a dodnes nejvíce oblíbenou akcí je posezení u svíček a vydlabaných dýní, při kterém se věnujeme strašidlům, duchům, kouzlům a v neposlední řadě i svátku Všech svatých, historii tohoto vzpomínání, stejně tak i Halloweenu. Scházíme se vždy na přelomu října a listopadu, kdy je každý den v týdnu věnován danému tematickému okruhu. Například minulý rok jsme si vysvětlili pojmy Všech svatých, Halloweenu, jak je to se zapálenými svícemi na hrobech našich předků, povídáme si o historii, významu těchto dnů. Děti samy se připojují s příhodami, které zažily se svými příbuznými, kteří je navždy opustili.

Další den jsme se pustili po stopách duchů a strašidel v knihách naší knihovny. Mnohokrát jsme si v ukázkách připomněli různé ježibaby, hejkaly, kostlivce, které najdete ve všech klasických pohádkách. Radost jsme měli z Kubuly, kterou knihomolíci našli v knize V.Vančury, ti starší objevili vodníka v Kytici K. J. Erbena, bezhlavé rytíře v knize V. Cibuly Pražské pověsti.

Další dny jsme pak věnovali Starořeckým bájím a pověstem, které jak známo se hemží různými harpyjemi a jednookými obludami. Nezapoměli jsme také na Harryho Pottera, dokonce jsme se naučili pár kouzel.

Poslední den přišli knihomolíci k našemu překvapení převlečení za strašidla, o kterých jsme si povídali, a my si četli ty nejstrašidelnější ukázky, které jsme v knihách v naší knihovně našli.Každý den jsme dětem převyprávěli dva příběhy, jen na nich pak zůstalo, aby zjistili, zda jsou pravdivé či ne.

Pro veliký úspěch jsme si obdobnou akci v květnu zopakovali. Tentokráte jsme dali našemu týdnu název: „On a Ona aneb Co neškádlívá, rádo se mívá“.

Je sice pravda, že jsme se na začátku potýkali s ostychy a trochou nemluvnosti, ale záhy se ledy prolomily. Ku pomoci jsme si vzali nejen knihy klasiků Rudolfa nebo Steklače, ale nahlédli i do dílny současných autorek, např. Malířové, Lanczové, Jahodové či Svobodové.

Toto čtení nebylo jen o ukázkách ze „zamilovaných“ románů, ale také jsme si objasnili základy slušného chování, což by se třeba mohlo hodit zejména mladým mužům. Povídali jsme si také o tom, co se chlapcům nelíbí na děvčatech a naopak. Celý týden jsme ukončili anonymním dotazníčkem o tom, zda již někdo dostal první zamilovanou pusu - a věřte, byly to velmi zajímavé postřehy.

Předprázdninové čtení bylo věnováno české historii a dějinám. První den jsme sledovali stopu osídlování našeho území. Přerovnali jsme mylný názor o tom, že prvními obyvateli byli Slované, a také poopravili omyl o Praotci Čechovi. Připomněli jsme si Staré pověsti české, pověst o Libuši a taky jak to bylo s Přemyslem Oráčem. Ve svém pochodu dějinami jsme neopomněli na všechna knížata a pověsti o Břetislavovi a Jitce a také Boženě a Oldřichovi. Povídání, které bylo doplněno ukázkami z knih, jsme ukončili tajemnou hádankou. Den druhý byl ve znamení našeho nejvýznamnějšího rodu - Přemyslovců. Objasnili jsme si, kde se vzali, proč v našich dějinách hráli tak významnou roli a jak se podepsali na dalším běhu naší historie. Nezapomněli jsme ani na ženy a povídali a četli o životě svaté Anežky České i o tom, že byla za své skutky blahořečená a nakonec i svatořečená. V dalším dnu jsme udělali velký pomyslný skok, až do 17.století. Podívali jsme se na dvůr Rudolfa II. Zjistili jsme, že na svém dvoře živil mnoho mágů, vědců, ale i různých podvodníků. Povídali jsme si o filmech včetně toho nejznámějšího – Císařova pekaře a Pekařova císaře, prošli se Prahou s Pověstmi V. Cibuly, povídali si o Golemovi. Nezapomněli jsme ani na popravu 21 českých pánů a dobu pobělohorské. Poslední den dostali knihomolíci úkol, aby si připravili povídání a literaturu k vybraným válkám, revolucím a atentátům. Byť to byly události mnohdy krvavé, podepsaly se na historii naší vlasti, patří k ní a my všichni bychom měli znát vlastní historii.

Poslední den jsme si i my v knihovně udělali takovou malou volbu Největšího Čecha. A pořadí? První místo obsadil jako v televizní anketě Karel IV. - Otec vlasti, na druhém místě skončil Praotec Čech a na třetím zabodoval Jaromír Jágr. Do budoucna na přání našich Knihomolíků plánujeme dobrodružnou cestu po mořích a oceánech na lodích pirátů.

Popisovaná akce byla podle našeho názoru úspěšná, průměrně se každý den zúčastnilo čtení kolem 25 dětí a také jsme zaznamenali zvýšený zájem o knihy, o kterých jsme si povídali. A o to vlastně šlo.