Mezinárodní seminář „Knihovna jako brána k integraci cizinců v EU“, který se konal 6. února 2006 v Malém sále Městské knihovny v Praze a následně 8. února 2006 v konferenčním sále Galerie hotelu Atom v Ostravě–Zábřehu, je součástí stejnojmenného projektu, jehož cílem je vytvořit ve veřejných knihovnách prostor pro integraci cizinců, tedy prostor, kde bude probíhat vzájemný a nepřetržitý kontakt mezi imigranty a místní komunitou.

V rámci projektu je zpracovávána strategie veřejných knihoven pro snazší integraci cizinců a imigrantů v zemích EU s využitím vzdělávací a informační nabídky v knihovnách. Koordinátorem projektu je Multikulturní centrum Praha, partnery jsou: SKIP ČR, DNLA - Danish National Library Authority (Kodaň, Dánsko), Stadt Frankfurt am Main - Stadtbücherei Frankfurt am Main (Německo), Villa Decius Association (Polsko) a Gemeentebibliotheek Utrecht (Nizozemí). Na projektu se také podílí Knihovnický institut NK ČR.

Již v loňském roce proběhl v Praze víceméně uzavřený úvodní mezinárodní seminář, na němž byl představen hlavní záměr projektu. Tento seminář byl určen ředitelům krajských knihoven, pracovníkům vzdělávacích center těchto knihoven a krajským úředníkům z odborů kultury. Semináře se zúčastnili zahraniční partneři projektu. Po tomto semináři a dalších jednáních se do projektu za Českou republiku zapojily Knihovna Jiřího Mahena Brno, Krajská knihovna Karlovy Vary, Krajská vědecká knihovna v Liberci, Knihovna města Ostravy a Městská knihovna v Praze. Těchto pět vybraných knihoven z České republiky a VDA z Polska bude mít možnost si s pomocí domácích i zahraničních konzultantů vytvořit vlastní strategický plán a pilotně uspořádat některou z plánovaných akcí.

Celý projekt bude realizován v rozmezí od září 2005 do září 2006. Je podpořen z dotačního programu EU INTI – Pilot Projects on Integration of Third Country Nationals, jenž má za cíl podporu integrace občanů třetích zemí v členských zemích EU, rozvoj nových integračních modelů, šíření příkladů dobré praxe na poli integrace a vytváření sítí na úrovni EU. V roce 2004 byl program INTI Evropskou komisí vyhlášen poprvé pro nové členské země. Z České republiky uspěly tři projekty; jedním z nich je právě projekt „Knihovna jako brána k integraci cizinců v EU“.

Projekt byl zahájen průzkumem osvědčených modelů v západoevropských zemích (Dánsko, Německo, Nizozemí), na jehož základě vzniká obecný strategický materiál, který by měl veřejným knihovnám poskytnout vodítka a souhrn pravidel pro jejich integrační aktivity (první stručnou verzi tohoto materiálů obdrželi účastníci únorových seminářů). V zájmu co nejširšího zapojení zainteresovaných skupin (samospráva, spolky atd.) i širší veřejnosti proběhly v regionech ČR a Polska zmíněné informační semináře určené knihovníkům, zástupcům krajské i místní samosprávy a neziskovým organizacím, na něž v závěru projektu navážou ještě tzv. semináře diseminační, jež budou shrnovat průběh a výsledky projektových aktivit. Rovněž zde bude prezentována metodická publikace, která bude hlavním výstupem projektu.

Inspirační blok zahraničních partnerů vyplnily svými prezentacemi dvě dámy. Bente Lund Weisbjergová z Dánska představila mimořádně inspirativní celonárodní projekt Knihovna jako brána do dánské společnosti a projekty Čteme noviny – společně (cílová skupina žen-imigrantek) či Centrum učení v knihovně Vollmose. Margriet Hopmová z nizozemského Utrechtu hovořila o multikulturních službách utrechtské veřejné knihovny (M. Hopmová zastoupila původně očekávaného Tona van Vlimmerena, se kterým měli čeští knihovníci možnost setkat se již v předchozím roce, kdy přednášel o tom, jak oslovit uživatele knihoven z řad etnických menšin. T. van Vlimmeren však těsně před seminářem z postu ředitele knihovny přešel na utrechtskou radnici (Director of Urban Development and Real Estate in the City of Utrecht) a omluvil svou další osobní účast v projektu i na semináři).

Obě vystoupení, byť možná nebyla oslnivá, pokud jde o rétoriku, přinesla řadu podnětných nápadů. Svědčila především o tom, že v plánování i realizaci integračních aktivit skutečně dlouhodobého rozsahu - a tudíž aktivit smysluplných a efektivních - máme minimálně tyto dvě evropské země (ale jistě nejen je) co dohánět – a samozřejmě se od nich co učit.

Pražské odpoledne patřilo (bohužel jen dvěma) příkladům z českých knihoven: Městské knihovně Třebíč a Městské knihovně v Chebu, jejichž aktivity v oblasti interkulturního působení jsou příkladem ostatním knihovnám. Obě kolegyně, M. Dočkalová i M. Mudrová, se především soustředily na to, jak připravit na multikulturní aktivity a služby vlastní organizaci a její pracovníky. Velmi podnětné informace o práci s menšinami z oblasti veřejné správy, kde se možná v této oblasti tápe ještě více než v knihovnách (A. Kosková z Magistrátu města Pardubice), a kvalifikovaný, ale bohužel z časových důvodů téměř telegrafický přehled vzdělávacích i dalších aktivit pro cizince v neziskovém sektoru z Centra pro integraci cizinců (V. Gűnter) obohatily seminář o další rozměr. Metodický návod, jak v knihovnách začít s integračními aktivitami, prezentovalo Multikulturní centrum Praha. Závěrečná panelová diskuse proběhla víceméně pouze mezi panelisty, vyčerpané publikum již nemělo sil k diskusi nějak výrazněji přispět. Přesto seminář určitě nebyl zbytečný. V republice, kterou většina obyvatel ještě stále vnímá jako národnostně homogenní, kde si odmítáme přiznat, že imigranti tvoří stále větší procentuální podíl obyvatelstva, i když zatím samozřejmě nedosahujeme situace v ostatních vyspělých evropských zemích, mají knihovny, alespoň ty, které semináře pořádané MKC navštěvují, šanci lépe se v problematice orientovat a připravovat se na to, že poskytovat adekvátní služby bude třeba tak, jak je deklarováno v zákoně - všem bez rozdílu.

V Ostravě přibylo na semináři téma Romaňi kereka. O tomto projektu Knihovny města Ostravy, který vzniká za přispění Goethe-Institutu v Praze a SKIP, by však stálo zato informovat v samostatném příspěvku.