Knihovníkem ve 120 minutách
Skladba říjnového čísla časopisu Ikaros zcela věrně odráží dění v oboru: akce, akce, samé odborné akce. Není v silách jednotlivce, aby všechny akce nejen „navštívil“, ale také pozorně sledoval, vstřebal a ještě zhodnotil, od toho je Ikaros. Upřímně řečeno, ač se zdá, že zprávy z odborných akcí mohou být prosté a pouze popisné, pro někoho opovrhovaným „digestem“, cením si jejich existence, neboť dávají rychlý přehled o tom, co se děje nového. Pro člověka, který z různých důvodů nemůže aktivně dění sledovat, je to neocenitelný zdroj. Chytrá hlava našeho čtenáře či naší čtenářky si již obrázek dotvoří a obecnější vývojové trendy si odvodí sama. Zprávy z akcí dokonce nejsou vůbec uznávány jako odborné vědecké články, ačkoliv se jejich pisatel či pisatelka musí velmi dobře orientovat v „terénu“, kterým se nemyslí fyzické konferenční prostory, ale předkládaná témata. Kvalitně napsaná zpráva z odborné akce, která má jak odborný, tak kritický přesah, je podle mého názoru často svěžejší a stravitelnější formou vzdělávání se v oboru než kredity vysoce ceněný vědecký článek, který po recenzním řízení ztratil část své aktuálnosti. Toto číslo tedy vychází po sezóně velkých oborových akcí a možná by se zdálo zbytečné psát reportáže z opakujících se akcí, vždyť už je čtenáři přece dobře znají. Domnívám se, že sázet na tradiční favority se vyplácí, ostatně letošní „Velkou“ vyhrál opět žokej Váňa!
Tematický článek „Občané s handicapem musejí mít úplný přístup k informacím“ Heleny Chvátalové je iniciován zářijovým seminářem na téma dostupnosti informací pro osoby se zdravotním postižením, který se uskutečnil v prostorách Magistrátu hlavního města Prahy z iniciativy radního PhDr. Milana Pešáka a ve spolupráci s Českým národním fórem eHealth a Zdravotnickými novinami. Téma dostupnosti informací pro různě znevýhodněné skupiny je stále aktuální, v současné době se již méně hovoří o handicapech sociálních a více o handicapech zdravotních, zvláště těžká zdravotní postižení jsou pro uzpůsobení hardwaru a softwaru stále velmi tvrdý oříšek. Bohužel.
Zajímavou cestu pro nás podnikla Světlana Knollová, která nám přináší střípky z 23. ročníku moskevského mezinárodního knižního veletrhu. Jde o rychlý a kondenzovaný pohled na trhy, na kterých se možná až tak dobře neorientujeme, proto považuji tyto „střípky“ ve skutečnosti za velmi zajímavou mozaiku, která dává alespoň rychlý přehled o tom, co se děje na nejvýznamnějším knižním trhu na východ od nás.
Mezi tradiční, každoroční akce, o nichž přináší toto číslo zprávu, musí patřit zpráva ze Seče. Nelekněte se názvu článku Vladimíry Perlové, konference Knihovny současnosti nekončí, nýbrž se od příštího roku přesouvá do Českých Budějovic. Zda to bude skutečně navždy, uvidíme (a napíšeme) přesně za rok. Stejně jako nevěřím tomu, že se Knihovny současnosti změní, nevěřím, že Váňa přestane jezdit Velkou pardubickou. Dosavadním osmnácti ročníkům Knihoven současnosti hrdě konkuruje jiná pravidelná akce, 34. celorepublikový seminář komise muzejních knihovníků, jehož organizace se letos ujali v nově zrekonstruované budově Základní umělecké školy v Arbesově ulici v České Lípě. Podobně tradiční je i soutěž knihoven; 30. září 2010 byli v prostorách bývalé konírny Nostického paláce v Praze slavnostně vyhlášeni vítězové ceny Knihovna roku 2010 a nově také ceny Městská knihovna roku 2010. Ikaros přináší stručný přehled výsledků a atraktivní fotoreportáž.
Mezi nové akce, které ale jistě čeká úspěšné repete za rok, patří konference KRE. Pod touto zkratkou se skrývají tři zaklínadla: Knowledge, Research a Education, a tedy je jasné, že se konference zaměřila na skutečně aktuální téma, které momentálně hýbe vědeckým a akademickým světem: problematice vzdělání, výzkumu, průmyslu a jejich vzájemného propojení. S tím souviselo i letošní téma – problematika vědeckého publikování a ochrany duševního vlastnictví. Konference se konala v Národní technické knihovně v Praze u příležitosti prvního výročí od jejího znovuotevření v nové budově. V podobném tématu pokračuje článek Jindry Plankové, která představuje konkrétní alternativní elektronický archiv pro vědu a matematiku s názvem viXra. org. Jedná se zástupce trendu ve vědecké komunikaci, tedy postupné zrychlování a nahrazování tradičních toků komunikace jejich přesouváním do elektronického prostředí. Fakt, že dochází k rozšiřování nárůstu fondů vědeckých informačních materiálů, které jsou dostupné zdarma v prostředí webu, ale velmi úzce souvisí s pravidly, za jakých budou vědecké práce vytvářeny, publikovány a šířeny (zpřístupňovány).
Toť rychlý přehled říjnového čísla Ikara. Stravitelné přehledy aktuálního dění a jejich kritika budou pokračovat, vždyť se blížíme do finále (roku). Ačkoliv jezdeckou sezónu brzy slavnostně ukončí Hubertova jízda, sezóna knihovnických a jiných oborových akcí slibně pokračuje.
Příjemné zažití,
Petra Štogrová