Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Knihovny a cestovní ruch?

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Knihovny a cestovní ruch?

0 comments

Srpen 2002 se stal pro celou naši republiku nezapomenutelný kvůli ničivým povodním. V době, kdy všechna zpravodajství přinášela nepříjemné informace z různých krajů naší země, kdy i v jižních Čechách, jindy prázdninově přeplněných turisty z celého světa, málokdo věděl, co dělat dřív, jihočeští knihovníci - či spíše knihovnice - navíc ještě velmi zodpovědně pracovaly na plánovaném průzkumu…

Jedním ze stanovených cílů při aktualizaci Programu rozvoje Jihočeského kraje se stala myšlenka dobudovat veřejné knihovny jako informační centra obcí. Vzhledem k tomu, že rozvoj cestovního ruchu je pro oblast jižních Čech mezi prioritami a potřeba včasných a kvalitních informací je pro návštěvníky regionu velmi naléhavá, hledají se cesty ke zlepšení stávající situace.

Informace z nejrůznějších oblastí (přednostně však ze státní správy a samosprávy - viz zákon č. 106/1999 Sb. o veřejném přístupu k informacím) se snaží občanům zajišťovat právě veřejné knihovny a jsou k tomuto účelu vybavovány ICT ze státních prostředků (Programy VISK - Veřejné informační služby knihoven a POV - Program obnovy venkova). Uvažuje se o tom, že by právě knihovny, protože knihovna je téměř v každé obci, mohly poskytovat také informace pro účely cestovního ruchu. Další využití již existující, celkem dobře fungující a dnes zčásti automatizované síťě veřejných knihoven se přímo nabízí. Jako velký problém se však jeví otázka personálního obsazení, technického dovybavení a potřebného rozšíření provozní doby.

Pod vedením Daniely Wimmerové, pracovnice odd. regionálních služeb MěK v Českém Krumlově, která se zúčastnila projednávání Programu rozvoje Jihočeského kraje, byl připraven projekt a následoval průzkum pod názvem Využití veřejných knihoven pro rozvoj kultury a cestovního ruchu. Byl vytvořen sedmičlenný projektový tým ze zástupců Krajského úřadu v Českých Budějovicích a několika knihoven jihočeského regionu.

Účelem plánovaného průzkumu bylo zjistit, zda by knihovny kraje mohly přispět svou informační činností k dalšímu rozvoji kultury a navíc propagaci cestovního ruchu, který v hospodářském životě jižních Čech hraje tolik významnou roli.

V první fázi byl připraven ve spolupráci s DEMA a. s. Praha dotazník pro šetření v terénu. Sledovanou oblastí bylo území Jihočeského kraje, v němž podle statistických údajů bylo osloveno celkem 744 zástupců veřejných knihoven. Dotazníky byly na knihovny rozesílány koncem července 2002. Na jejich vyplnění nebylo příliš času, sběr dat byl určen od 1. 8. do 23. 8. 2002. Na své si přišly v tomto období hlavně metodičky v jednotlivých (dříve okresních) knihovnách, které měly dohlédnout na sběr dat ve svých regionech.

Zasílaný dotazník obsahoval celkem 46 otázek, které byly uspořádány do 5 okruhů. První okruh tvořily identifikační údaje knihovny, ve druhé části byly uváděny údaje o technickém vybavení knihovny (druhy uchovávaných a zpřístupňovaných dokumentů, možnosti prostorové, údaje o výpočetní, příp. jiné technice, zjišťováno bylo připojení k internetu apod.), třetí část byla věnována údajům o programovém vybavení knihovny (zda má knihovna automatizovaný knihovní systém, jaký, jaké databáze knihovna buduje, zda má obec či přímo knihovna své webové stránky), čtvrtá část shrnovala údaje o personálním zajištění (počet pracovníků knihovny, jejich úroveň vzdělání, účast na vzdělávacích akcích), část pátá - poslední - byla nazvána Informační okolí a spolupráce (zde byly shrnuty údaje o již existujících infocentrech, možnostech sportovního a kulturního vyžití v daném místě, uvedeny byly možnosti rekreace, vyjmenovány byly přírodní a kulturní památky apod.).
Vyplněné dotazníky byly zasílány buď v papírové formě, nebo elektronickou cestou přímo do DEMA a. s., která byla pověřena vyhodnocením tohoto šetření.

Výsledná zpráva byla DEMA a. s. dokončena 6. 9. 2002. Popisuje jednak metodiku výzkumu, parametry, shrnuje hlavní výsledky výzkumu (doplněno tabulkami, mapkami, grafy), uvádí statistickou analýzu dat. Podařilo se sesbírat údaje z 582 v té době aktivních jihočeských knihoven (obecních, městských, okresních, své údaje poskytla i JVK České Budějovice).

Pro zajímavost lze uvést např. zjištění, že se k uvedenému termínu sběru dat s počítači pracovalo ve 127 knihovnách kraje (v 91 % se systémem LANius), 122 knihoven mělo přístup k internetu, pouze 2 % knihoven však zpracovávala regionální databáze. V kraji působilo v době průzkumu 51 infocenter zaměřených na cestovní ruch. 44 % všech knihoven tvořily malé obecní knihovny s týdenním provozem pouze 2 hodiny, v 547 knihovnách pracoval jen jeden pracovník. Více než polovina knihovníků měla středoškolské neknihovnické vzdělání, téměř třetina vzdělání základní, zbývající část uváděla vzdělání odborné knihovnické, příp. vysokoškolské neknihovnické. Že si knihovníci uvědomují nutnost celoživotního vzdělávání, dokázal údaj o poměrně velkém počtu pracovníků knihoven, kteří absolvovali v letech 2000-2001 různé vzdělávací akce (se zaměřením hlavně na ovládání ICT).

Překvapující byl také údaj, že pouze 159 knihoven z celkového počtu mělo v té době bezbarierový přístup.

Pro účely tohoto příspěvku není nutné prezentovat jednotlivé výsledky. Celý průzkum by měl mít význam hlavně pro knihovny, které se na akci podílely, příp. pro jejich zřizovatele. Velmi přínosné je v každém případě vzájemné porovnání bývalých okresů Jihočeského kraje.

Uskutečněný průzkum a analýza jeho výsledků se mohou stát východiskem pro plánování dalšího rozvoje informační činnosti v knihovnách, třeba právě směrem k cestovnímu ruchu.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
VOTŘELOVÁ, Karla. Knihovny a cestovní ruch?. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 4 [cit. 2024-11-21]. urn:nbn:cz:ik-11249. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11249

automaticky generované reklamy
registration login password