Ve vsetínském Domě kultury proběhla 25. října 2005 konference s názvem "Místní partnerství a zapojování veřejnosti", kterou pořádalo město Vsetín ve spolupráci s Národní sítí zdravých měst, Společností pro komunitní práci Vsetín a Masarykovou veřejnou knihovnou ve Vsetíně v rámci projektu "Zdravé město".

Smyslem setkání bylo předání a výměna zkušeností a zhodnocení dosavadní činnosti v oblasti místního partnerství a zapojování veřejnosti. Konference se zúčastnilo téměř 50 zástupců z řad neziskového sektoru, knihoven a veřejné správy z celé ČR. Se svými příspěvky vystoupila např. Mgr. Jitka Boušková z Národní sítě zdravých měst, která ve své prezentaci stručně představila členy asociace Národní sítě zdravých měst. Dále hovořila především o Místní Agendě 21, komunitním plánování, udržitelném rozvoji a strategickém plánování. Seznámila účastníky s informačním systémem pro strategické řízení měst, obcí a regionů a uvedla cenné příklady z praxe. Za zmínku stojí také referát MUDr. Mgr. Tomáše Hájka, PhD., z Ministerstva životního prostředí na téma zdravý vývoj českých měst, Mgr. Martina Nawratha z Nadace Partnerství s názvem Zapojování veřejnosti do revitalizace veřejných prostranství a Ing. Milana Půčka, MBA, z Města Vsetín s názvem Ballance scorecard ve Vsetíně. Přínosné byly také příspěvky z konkrétních měst, jako zkušenosti z Kuřimi předané Davidem Holmanem nebo prezentace Miroslava Janíka z Českého svazu ochránců přírody Kosenka ve Valašských Kloboukách.

Bylo zajímavé sledovat, že mnohé úřady se skutečně snaží znát názor svých občanů a využívají k tomu nejrůznější metody – od klasických dotazníků, besed, anket na webových stránkách měst až po netradičnější "kotle" na sídlištích se starostou. Téměř ve všech vystoupeních zazněl závěr, že se daří vzbudit zájem občanů ve věcech partikulárních (úklid ve městě, místní hromadná doprava, záležitostí týkající se konkrétní městské čtvrti nebo sídliště apod.). Když se však projednává strategický plán pro celé město, účast občanů je rapidně nižší.

Po společném programu následovaly tři workshopy. Dva workshopy s názvem "Grantový systém města Vsetína" a "Metodika MA 21" proběhly v režii Společnosti pro komunitní práci Vsetín o. p. s., třetí workshop "Knihovna jako komunitní centrum" nás jako knihovnice zaujal nejvíce. Zazněly zde tři krátké příspěvky - Marie Dočkalová, ředitelka Městské knihovny v Třebíči, přítomné seznámila se základními tezemi, zkušenostmi a vývojem myšlenky "komunitní knihovny", které posléze Šárka Kašpárková, ředitelka Knihovny Kroměřížska, dovedla ve svém příspěvku dále až ke konkrétním výstupům v úsilí o uskutečnění "komunitní knihovny" – a to realizací nejrůznějších projektů souvisejících s neziskovými organizacemi a celoživotním vzděláváním. Kateřina Janošková z Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně pak přítomné seznámila s projektem své knihovny "Cesta ke komunitnímu a vzdělávacímu centru regionu".

Několik postřehů z knihovnického workshopu: překvapující byla účast (sice v omezeném počtu, ale přece jen!) i představitelů úřadů práce a městských úřadů, kteří spolu s knihovnicemi o přednesených tématech živě diskutovali. Zajímaly je zejména úspěšné granty z EU a mnozí vyjadřovali překvapení, co všechno se může v knihovně odehrávat a do čeho všeho může knihovna v rámci místní komunity zasahovat.

A tím se dostáváme k výstupu konference nebo, chcete-li, knihovnického workshopu. Podařilo se poukázat (a to v neknihovnickém prostředí) za účasti neziskovek, veřejné správy, úřadů práce apod. na funkci knihoven, kterou mnohé knihovny plní (nebo by mohly plnit) a některé ji uskutečňují, aniž o tom vědí – jde o komunikaci s veřejností, vytváření partnerství, zapojování veřejnosti.

Zřetelně také zaznělo, jak účast v evropských fondech pomáhá knihovně při získávání silné partnerské pozice v obci a jak se postupně mění vnímání této tradiční solidní a úctyhodné instituce.

Přítomní představitelé místní správy si uvědomili, že veřejné knihovny v současnosti nefungují jen jako půjčovny knih, ale nabízejí také množství dalších vzdělávacích a komunitních služeb občanům. Stávají se rovnocenným partnerem a často i prostředníkem organizací veřejné správy a nestátního neziskového sektoru. Jsou to důvěryhodné instituce, které kromě informačního, profesního a technického potenciálu mohou nabídnout prostor respektující vzájemnost, rovnost a komunitu.

Využití všech těchto výhod – to je velká příležitost a výzva nejen pro knihovny, ale i pro veřejnou správu. Věříme, že realizace této konference alespoň malým krůčkem přispěla k tomu, aby se z příležitostí a výzev stávala skutečnost.

Poznámka:
Jedním z cílů Národní sítě zdravých měst je celková "dobrá správa věcí veřejných", která se neobejde bez každodenní úzké spolupráce představitelů veřejné správy s řadou místních odborných i nevládních partnerů (odborných institucí, nevládních organizací, škol, firem) a s nejširší veřejností. V rámci projektu "Zdravé město" mnohá města zpracovávají plány zdraví a kvality života se zapojováním veřejnosti. Ve Vsetíně tento proces probíhá již několik let, v období posledních čtyř let byla předkladatelem projektu "Zdravé město Vsetín" Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně a spolupracovala na něm s městem a řadou dalších partnerů.